diff --git "a/diacritics/train/bbj.tsv" "b/diacritics/train/bbj.tsv" new file mode 100644--- /dev/null +++ "b/diacritics/train/bbj.tsv" @@ -0,0 +1,2233 @@ +text target +Msəŋwi ke niŋ tisuŋ Mfu tə so gaə fiii Msə̌ŋwi kě níŋ tísuŋ Mfu tə só gaə̂ fííí +Wap lə yaʼ puə gɔ potsə mo pə ntʉm o Wáp lə yaʼ puə gɔ́ pǒtsə́ mo pə́ ntʉ́m ó +Pu kə ke dɔk gɔpnaʼ dɔk nwə dəŋdəŋ ba dɔk məkuʼ wap sɔʼ ŋkwitə Pú kə kê dɔ̌k gɔ̂pnaʼ dɔ̌k nwə dəŋdəŋ ba dɔ̌k mə́kuʼ wáp sɔ̂ʼ ŋkwítə́ +Pəlaʼ piŋ ntʉ yap pu yap nə kwitə Pəláʼ pîŋ ntʉ̂ yáp pû yáp nə́ kwítə́ +Mfaʼ msəŋwi ghə tə a pə a bwadzʉ bɔ bə tisuŋ Mfu lo bə a msəŋwi Mfaʼ msə̌ŋwi ghə̂ tə á pə́ á bwâdzʉ̌ bɔ̂ bə tísuŋ Mfǔ ló bə́ â msə̌ŋwì +Məkuʼ pu a pɛcoʼ tə gə məcwɔʼ msəŋwi Esir pyə wap fə m Yawude a tam pe ntaʼ tsʉʼ Mə́kuʼ pú a pɛcoʼ tə́ gə́ mə́cwɔ̂ʼ msə̌ŋwi Esir pyə wáp fə́ m Yawude á tám pé ntáʼ tsʉʼ +Wap taʼ tə nə phənyə bə wap yɔ pʉə tadyə dekɔmpe Wáp tâʼ tə nə̂ phənyə bə wáp yɔ́ pʉə tâdyə̂ dêkɔmpè +Taʼ faʼ pəpuŋ Etap mazhɔ yə tadyə pfəlaʼ Mefu Afamba goʼtə Taʼ faʼ pəpúŋ Etap mazhɔ̂ yə tâdyə̂ pfə́láʼ Mefu Afamba goʼtə +Nəkələ a mŋwə tə jɔm paʼ nwə ghaʼcuŋ də tisuŋ Mfu lə Nə̂kə́lə́ â mŋwə̂ tə jɔ́m páʼ nwə ghaʼcúŋ də tísuŋ Mfu lə +Pə kamtə gaə pu lə yɔ taʼ tsʉʼ nənyap mga kɔmdhə Nkilzɔk pə bəŋ Mfu Pə kámtə́ gaə́ pú lə yɔ̂ taʼ tsʉʼ nənyáp mgâ kɔmdhə́ Nkílzɔk pə́ bə́ŋ Mfù +Pu lə ghəm mcuŋ bɔ dwɔʼ wap wə pɛcoʼ Mfu tə cəŋ ntʉm nwə Pú lə ghə̌m mcúŋ bɔ̂ dwɔ́ʼ wáp wə̂ pɛcoʼ Mfu tə́ cə́ŋ ntʉ̂m nwə̀ +Wap Mfu bə pu lwɔʼ wap tə cəŋ ntʉm nwə Wáp Mfu bə pú lwɔʼ wáp tə́ cə́ŋ ntʉ́m nwə̀ +Tsʉʼfaʼ gwyə pə Anqie ntʉm laʼ Nkilzock jyə Mfou Tsʉʼfaʼ gwyə́ pə́ Anqie ntʉ́m láʼ Nkilzock jyə Mfou +mghɛtəŋtə nwə gɔm gaə tsʉʼfaʼ bɔ gɔ pə yə pɔmnəŋ bə wap fə wə pəghɔm gəlisi mghɛtə́ŋtə́ nwə̂ gɔm gaə́ tsʉʼfaʼ bɔ̂ gɔ pə̂ yə́ pɔmnəŋ bə wáp fə́ wə́ pəghɔm gəlísì +Pɛcoʼ Mfu yɔ muʼ mcyəyaʼ nwə tyəʼ ɔ Pɛcoʼ Mfǔ yɔ̂ muʼ mcyəyaʼ nwə tyə́ʼ ɔ +Shəpɔ ghɔm gaə tsʉʼfaʼ bə yə pəfə wə pəghɔm gəlisi bə wap lə ghɔ tə ghɛ tə ŋkwə Shə́pɔ̌ ghɔm gaə́ tsʉʼfâʼ bə̂ yə́ pəfə́ wə́ pəghɔm gəlísi bə wáp lə ghɔ̌ tə ghɛ́ tə́ ŋkwə́ +Guŋ mnwə kə toʼ a nə paʼ mo kə tyəʼmo dʉm nə kwɛ Səku Lɔŋtəlɔsi Mfu lə Guŋ mnwə kə tǒʼ á nə́ páʼ mo kə tyə́ʼmô dʉ́m nə́ kwɛ́ Səkú Lɔ́ŋtəlɔsí Mfu lə +Bə fəŋkwɛ yə e dʉm a ghɔm gaə e də mo yə e ŋkwa a gɔ Atoʼo Aŋkiɛ tsʉʼ yə pu nyap mga nə a ntʉ Bə fəŋkwɛ́ yə e dʉ́m á ghɔm gaə́ ê də mo yə e ŋkwa á gɔ́ Atoʼo Aŋkiɛ́ tsʉʼ yə pû nyap mgá nə́ á ntʉ́ +Taʼ məmjwi yuʼ gɔ siŋ pɛcoʼ Taʼ mə̂mjwǐ yúʼ gɔ síŋ pɛcoʼ +Pu nyaptə pu a pəlaʼ tə a pəmtə Pú nyâptə pú a pəláʼ tə á pə́mtə̀ +Bə mu e yə tso tsyə bə Jean-Pierre a piŋ gaə pu pə nyap mga laʼ pu Bə mû e yə tsô tsyə̂ bə́ Jean-Pierre á píŋ gaə́ pú pə́ nyáp mgá láʼ pú +Pu ke gəm gɛlaʼ pu a mkʉʼ pyə tə bə wə ntəŋtə wap Mfu Pú kě gəm gɛlǎʼ pú a mkʉ̂ʼ pyə́ tə bə́ wə́ ntə́ŋtə́ wáp Mfù +Kwaʼ cwəlɔ mo ka wɛ jyə ywə yə pu kə gɔ pə lə mga ghə aa Kwaʼ cwəlɔ mo ka wɛ́ jyə́ ywə́ yə pú kə̂ gɔ pə́ lə mgá ghə áá +Tyəʼ ɔ paʼ yo a pə pə nteŋ mtəŋ juʼ ntɔk pu a bʉɔghiŋ Tyə́ʼ ɔ páʼ yó á pə pə́ ntéŋ mtə́ŋ júʼ ntɔ́k pú a bʉɔ̌ghìŋ +Guŋ pəpuŋ yə pə bə wə ŋkwə a juʼ ntɔk ba bi waə lə tə ghə tə a daʼ yʉ a Guŋ pəpúŋ yə pə̂ bə́ wə́ ŋkwə́ â júʼ ntɔ́k bǎ bî waə̌ lə́ tə ghə̌ tə â daʼ yʉ́ á +Guŋ pəpuŋ bə guŋ ləpʉə guŋ cɔmtso gə guŋ ma pəpuŋ Guŋ pəpûŋ bə́ guŋ ləpʉə̀ guŋ cɔ́mtso gə́ guŋ ma pəpúŋ +Gaə gɔ ghɔmnwə cwəlɔ nə muʼ nə mfaʼ gwyə myə a gɔ tɔm yəŋ saʼ guʼ sɔmbʉə yə pə gɔ yap nə nə loʼnyə maʼ mfaʼ nəse lə Gaə́ gɔ ghɔmnwə cwəlɔ nə́ muʼ nə́ mfaʼ gwyə́ myə á gɔ tɔ́m yəŋ sâʼ guʼ sɔmbʉə́ yə pə̂ gɔ yáp nə́ nə́ lóʼnyə máʼ mfaʼ nəsé lə +Daʼgaə pə piŋ naʼ maʼ mnyə mɔkpə jʉm Daʼgaə́ pə píŋ náʼ máʼ mnyə̂ mɔ́kpə jʉ̀m +A ka sak a teʼ paʼ pə gwim ŋkap mfaʼ guŋ tə pə nə dyə e a pə A ka sák á teʼ páʼ pə gwim ŋkâp mfaʼ guŋ tə pə̌ nə́ dyə̂ e á pə́ +pə lə bə nə pe mpefaʼ mghɛfaʼ gɔpnaʼ ba ŋkap hwuhwu a tʉɔ wɔkpə pə lə̂ bə́ nə́ pě mpefaʼ mghɛfaʼ gɔ̂pnaʼ ba ŋkâp hwuhwu a tʉɔ̂ wɔ́kpə̀ +Shə nŋkəloʼ myə a biŋ gə pə piŋ nyap shə mnwə m sə a pə ŋkɔ paʼ pə ghə mntədyə mɔkpə lə Shə́ nŋkə́lóʼ myə â biŋ gə́ pə pîŋ nyâp shə́ mnwə m sə́ á pə́ ŋkɔ páʼ pə ghə mntə́dyə̂ mɔ́kpə lə +Pə gɔ kaknyə tə kwya cweŋ nə Guŋ Pəŋ bə myə Mdek Ghaʼbu GPMdGh Pə̂ gɔ kaknyə tə kwya cwéŋ nə̂ Guŋ Pə́ŋ bə myə́ Mdék Gháʼbú GPMdGh +Pə tyə ɔ bə pə nyap mjyə nəsim ŋkap tə a a Pə̌ tyə́ ɔ bə pə̌ nyap mjyə nəsím ŋkáp tə á á +Nwəpaʼ pu fiŋ mdek mɔkpə a piŋ he shə mjyə bi pə Nwəpáʼ pú fíŋ mdêk mɔ́kpə á piŋ hê shə́ mjyə bí pə +Pə ghɔm gaə pə zhyə tsʉʼ yə pə gɔ a mo ne lə nəŋ gɔ pə m laʼtə wɔkpə jyə Pə ghɔ́m gaə́ pə̌ zhyə́ tsʉʼ yə pə̂ gɔ á mo né lə nə́ŋ gɔ́ pə́ m laʼtə wɔ́kpə jyə̀ +Ŋ ka kwɛ gaə a puŋ gaə m biŋ bhənyə nə shə mfaʼ myə gaə a zhi gɔmnwə nə aa Ŋ ka kwɛ́ gaə́ ǎ puŋ gaə̂ m biŋ bhənyə nə́ shə́ mfaʼ myə gaə́ a zhí gɔmnwə nə́ áá +Pə ləŋdzə gɔmnwə nə nə tsʉʼcaʼ yə ya ne minyə boʼyɔm nə pɔ pɔkpə lə Pə lə́ŋdzə gɔ́mnwə nə́ nə́ tsʉ̂ʼcǎʼ yə yá nê mínyə́ boʼyɔ́m nə́ pɔ pɔ́kpə lə +"Paʼ n də ghɔm Ebolova ba m Maluwa a, pə gɔ lə ""msasə tsuʼcaʼ"" pə gɔ nəŋ ghə ya tə ywə lə kɔ." "Páʼ n də ghɔm Ebolóva ba m Maluwa á, pə̂ gɔ lə ""msâsə́ tsúʼcáʼ"" pə̂ gɔ nə́ŋ ghə yá tə́ ywə́ lə kɔ̂." +A pə poʼ bə wə shəŋ gaə pə təm nə bvo kɔ də msaʼ sə ŋko nə A pə́ pôʼ bə́ wə́ shə́ŋ gaə́ pə tə́m nə̂ bvo kɔ də́ msâʼ sə́ ŋkó nə́ +Pə gɔ ghə tsʉʼ gwyə nənyap hwətsʉʼcaʼ ntʉm Kaməlum ba m ntu guŋ Pfɔp Cəŋywə Tuŋ Afrika CEMAC Pə̂ gɔ ghə tsʉʼ gwyə̂ nənyáp hwətsʉ́ʼcáʼ ntʉ́m Kaməlûm ba m ntǔ guŋ Pfɔ́p Cə̂ŋywə́ Tuŋ Áfríka CEMAC +Pə naʼ gɔmnwə cwəlɔ m nə mɔk ŋkyəʼkyəʼ Pə náʼ gɔ́mnwə cwəlɔ m nə́ mɔ̂k ŋkyəʼkyəʼ +Po zhyə dəŋ yə gaə niŋ nə aa Pǒ zhyə́ dəŋ yə gaə̂ níŋ nə́ áá +Mfaʼ mɔkpə wə giŋ pəpuŋ Mfaʼ mɔ́kpə̌ wə́ gíŋ pəpúŋ +Mbalazhə Lɔm paŋga pu a msaŋtral myə a kwiʼ nə a gɔ pə nwə nyənyɔ nə mguʼ myə a wə sɔʼ aa Mbalâzhə Lɔ́m paŋgâ pú a msaŋtrâl myə â kwiʼ nə́ â gɔ pə́ nwə nyə́nyɔ́ nə́ mguʼ myə á wə́ sɔ́ʼ áá +Shə gɔ təm jʉm jʉm paʼ pu gɔ nyaptə məshyə sanaga lə Shə̂ gɔ tə́m jʉm jʉm páʼ pú gɔ nyaptə mə̂shyə sanaga lə +A pə piŋ də nə yak mɔk yə a jwə wɔkpə a jɔ a jʉm Á pə píŋ də nə́ yâk mɔ̂k yə â jwə́ wɔ́kpə á jɔ́ â jʉ̀m +A shəŋ a daʼ nə pə de tsə tsyə a gə tə pə fo ywə yə a cəŋ bi pə aa  shə́ŋ á daʼ nə́ pə̂ dé tsə́ tsyə â gə tə́ pə fó ywə́ yə á cə́ŋ bí pə áá +A ghɔ nə mfaʼ myə pu pap gə kəkɔ kə myə pu pap laʼ pu ghə a bayalə pə a nwə dyəʼtyəʼ Ǎ ghɔ nə́ mfaʼ myə pú pap gə́ kə́kɔ́ kə myə pú pap láʼ pú ghə́ á bâyálə́ pə́ á nwə dyəʼtyəʼ +Pə gɔ ghə mtsʉʼfaʼ gwyə myə a kuʼnyə nə guŋ yɔkpə lə Pə̂ gɔ ghə mtsʉʼfaʼ gwyə́ myə á kuʼnyə nə́ guŋ yɔ́kpə lə +Tsʉʼcaʼ mɔk ŋkyəʼkyəʼ gə mtsʉʼfaʼgwyə tsam bə a taʼywə bə nə potsə tsyə a shəŋ bi guŋ yə a wə se lə Tsʉ̌ʼcáʼ mɔ̂k ŋkyəʼkyəʼ gə́ mtsʉʼfaʼgwyə́ tsám bə́ à taʼywə́ bə́ nə́ pótsə́ tsyə â shə́ŋ bî guŋ yə á wə́ sé lə +Yəŋ nəsaʼ kə naʼ gɔdzə nə mtam mɔ tɔ pə yɔ Yəŋ nə́sâʼ kə nǎʼ gɔdzə nə́ mtâm mɔ tɔ pə yɔ́ +A gɔ kwitə nə kwinyə ba nə təm ntʉm fam tə tʉɔnyə nə sʉmtə ntamtə yɔkpə  gɔ kwítə́ nə́ kwínyə ba nə́ tə̂m ntʉ́m fám tə tʉɔnyə nə́ sʉmtə ntamtə yɔ́kpə̀ +Po həŋ gaə pə simŋkap nə mfaʼ nəse mɔ m gaəkələ? Pó hə́ŋ gaə́ pə̂ símŋkáp nə́ mfaʼ nəsé mɔ m gaə̂kə́lə́? +A shə nə lə pəghə mtsʉʼfaʼ pəlaʼ ba pətəm  shə́ nə́ lə pəghə mtsʉʼfaʼ pəlâʼ ba pətə́m +Pu tiŋtə mfaʼbappap map tə jɔ gaə a puŋ bə pu gɔ piŋ Pú tíŋtə mfaʼbappap máp tə jɔ́ gaə́ á puŋ bə pú gɔ píŋ +Pə gɔ piŋ maʼbu bi mguŋ pyə pə a pu bə mso aa Pə̂ gɔ piŋ maʼbú bí mguŋ pyə pə a pû bə́ msó áá +A gɔ nə miŋ pə niŋ yɔkpə ŋkap mfaʼguŋ biŋ hwu ŋkap pʉə pɔ pɔkpə Á g̀ɔ nə́ mǐŋ pə nîŋ yɔkpə ŋkâp mfaʼguŋ bíŋ hwu ŋkáp pʉə̌ pɔ pɔ́kpə̀ +A ka tə zhwʉmnyə waə nə nti paʼ pə kə nə hwu ŋkap gwyə a a? A ka tə zhwʉ́mnyə́ waə́ nə́ ntî páʼ pə kə nə hwú ŋkâp gwyə́ á a? +Gaə gɔ ghɔmnwə cwəlɔ m nə bʉɔcwə mɔkpə Gaə́ gɔ ghɔmnwə cwəlɔ m nə́ bʉɔ̌cwə̂ mɔ́kpə̀ +A doʼnyə bə a pəlaʼ pətəfaʼ sɔmywə ŋkɛmo pyə wap ka yɔ faʼ pəcwə hwitə kə mbvo pɔ pyə wap ka ghə mŋaknyə aa  dóʼnyə́ bə́ á pəláʼ pətəfaʼ sɔmywə́ ŋkɛ̂mo pyə wáp ka yɔ́ faʼ pəcwə́ hwítə kə mbvo pɔ pyə wáp ka ghə́ mŋaknyə áá +Guŋ yɔkpə tə b�� yə nti ntʉm afrika pə Guŋ yɔ́kpə tə̂ bə́ yə ntí ntʉ́m âfríka pə́ +Ba m ntʉm guŋ myə a se a pə bə a si Ba m ntʉ́m guŋ myə á sé á pə̂ bə́ á sí +Waə bə Kaməlum bə juɔjʉm bawaələ ntəla pə nəyə zhəŋ Waə̂ bə́ Kaməlûm bə́ juɔjʉm bâwaə̌lə̂ ntəla pə́ nə́yə zhə̀ŋ +Nə yakfaʼ bə ywə cwəpuŋ yə a ntʉm guŋ bə wə ntʉɔ nə pi aa Nə́ yâkfâʼ bə́ ywə̂ cwəpuŋ yə á ntʉ́m guŋ bə́ wə́ ntʉɔ́ nə́ pî áá +Gɔpnaʼ ha faʼ nə dəŋ yə e kuʼnyə nə aa Gɔ̂pnaʼ há faʼ nə̂ dəŋ yə é kuʼnyə nə́ áá +A tyə ɔ bə nə lə mghəmfaʼ pɔ 25 000 pyə n də ghɔm a pəmtə Ǎ tyə́ ɔ bə nə́ lə mghəmfaʼ pɔ 25 000 pyə n də ghɔm á pə̀mtə̀ +Daʼgaə pə zhyə gaə tə ya ne gɔ he wɔkpə pə Daʼgaə́ pə̌ zhyə́ gaə́ tə yá nê gɔ he wɔ́kpə pə̀ +Daʼ nə lə mfaʼnəse guŋ gɔdzə mgʉʼʉ ne gɔ te wɔkpə ntʉm goʼ muywə muywə Daʼ nə́ lə mfaʼnəsé guŋ gɔ́dzə mgʉʼʉ́ né gɔ té wɔ́kpə ntʉ́m góʼ mûywə́ mûywə́ +Mfaʼ gwyə pu a mfaʼ tsʉʼcaʼ gwyə ne gɔ ha faʼ bi pə Mfaʼ gwyə́ pú a mfaʼ tsʉ́ʼcáʼ gwyə́ né gɔ há faʼ bí pə +A du mpoʼ tə bə gɔ te yaə gʉʼ nə ghə gaə mfaʼ loʼnyə gɔdzə  du mpôʼ tə́ bə́ gɔ tê yaə̌ gʉ́ʼ nə ghə gaə́ mfaʼ lóʼnyə́ gɔ́dzə̀ +Muʼ ywə yə a piŋ shəŋ a bə nə ghə gaə pə shwatə mu m nə səku faʼ Múʼ ywə́ yə á piŋ shə́ŋ â bə́ nə́ ghə gaə́ pə shwátə́ mú m nə̂ səkú fàʼ +Pə wə kwyəpnyə a gaəzhyə nəŋ bə wə mɔktə gaə pə a cwə ntəm ywə Pə̌ wə́ kwyə́pnyə́ á gaə̂zhyə nə́ŋ bə́ wə́ mɔ́ktə́ gaə́ pə́ a cwə́ ntə́m ywə́ +Po wə jɔ paʼ myə a paʼ a wə se lə Pǒ wə́ jɔ́ páʼ myə á páʼ á wə́ sé lə +Gaə zhyə gaə pə gɔ cwə nə miŋ tyəʼ nwə faʼ Gaə̌ zhyə́ gaə́ pə̂ gɔ cwə́ nə̂ miŋ tyəʼ nwə fàʼ +Pə naʼ gɔdzə nə yə bɔ nwə tə be a mo lə ghə gɛ Pə̌ náʼ gɔdzə nə́ yə bɔ̂ nwə tə bé a mo lə ghə́ gɛ̌ +Pə gɔ te guŋ gʉʼ tə nəpa mgho laʼlaʼ pu a gho po pə a fe kə fiʼ a dəŋ ŋkap lə Pə̂ gɔ té guŋ gʉ́ʼ tə nə́pâ mgho lâʼlǎʼ pú a gho pó pə́ â fě kə̌ fíʼ â dəŋ ŋkáp lə̂ +Tsʉʼti wə jaə a nwə yə a cəŋ gaə pə tyəʼ aa Tsʉʼtí wə́ jaə́ â nwə yə ǎ cə́ŋ gaə̧́ pə tyə́ʼ áá +"Pyə gɔ pə tʉpu yɔ nə mfaʼ nəhe pɔmnəŋ ""mguŋmguŋ"" myə pu pap laʼ pu tɔm lə" "Pyə̂ gɔ pə́ tʉ́pû yɔ́ nə́ mfaʼ nəhé pɔmnəŋ ""mguŋmguŋ"" myə pú pap láʼ pú tɔ́m lə" +Yɔ myə gwyə nə mfaʼ saʼ guʼ sɔmbʉə myə ŋ kə bə wə shəŋ nəsiŋ wɔ a mɔ Yɔ́ myə gwyə́ nə́ mfaʼ sâʼ guʼ sɔmbʉə́ myə ŋ kə́ bə́ wə́ shə́ŋ nə́sîŋ wɔ́ á mɔ̌ +Dəŋdzə e bə gaə a puŋ gaə guŋ yɔkpə cwə ntʉm hwitə. Dəŋdzə e bə́ gaə́ á puŋ gaə́ guŋ yɔ́kpə cwə́ ntʉ́m hwítə̀. +Yəŋ wə bə mcwə pə pə gɔ tə le nwə nə Yə̌ŋ wə́ bə́ mcwə̂ pə pə́ gɔ tə́ lé nwə nə́ +Yɔ paʼ pə gɔ nə faʼ a yəŋ Yɔ́ páʼ pə̂ gɔ nə faʼ á yə̌ŋ +A cyə mpoʼ pə taʼ guŋ ntʉm hwitə bi pəjʉm Á cyə́ mpôʼ pə táʼ guŋ ntʉ́m hwítə bí pəjʉ̀m +Guŋ e awɛ bə a nəkuŋ yɔkpə nə te gʉʼ faʼ nə guŋ yɔkpə Guŋ e awɛ̂ bə́ á nə́kuŋ yɔ́kpə nə́ tê gʉ̌ʼ fáʼ nə̂ guŋ yɔ́kpə̀ +taʼ guŋ yə a wə se biŋ gaptə pe dəŋdəŋ bi guŋ pɔ awɛ taʼ guŋ yə á wə́ sé bíŋ gaptə pe dəŋdəŋ bí guŋ pɔ awɛ́ +taʼ guŋ yə a gɔ ha dəŋdəŋ bi bawaələ nə tsʉpe lə taʼ guŋ yə á gɔ há dəŋdəŋ bí bǎwaə́lə́ nə́ tsʉ̂pe lə +taʼ guŋ yə nəse tʉɔ biŋ bə gɔlaʼ ghɔ a mdzə taʼ guŋ yə nə́sê tʉɔ bíŋ bə́ gɔ́láʼ ghɔ á mdzə̀ +taʼ guŋ yə pu pʉʼtə dəŋ mpfaəshwə taʼ guŋ yə pú pʉ́ʼtə́ dəŋ mpfaə́shwə̀ +Pə kwɔtə ŋke gaə taʼ guŋ yuʼpəpuŋ bi guŋ pɔ awɛ Pə kwɔ́tə́ ŋké gaə́ taʼ guŋ yûʼpəpúŋ bî guŋ pɔ awɛ́ +Pə gɔ tamtə awɛ tə kuʼ nə Pə̂ gɔ tamtə awɛ́ tə́ kuʼ nə́ +Guŋ po a Kaməlum wə faʼ nə Guŋ po á Kaməlúm wə́ fáʼ nə́ +Ma Chantal BIYA bə jwi Doguŋ bə pu lə tsə e tyəʼ 4 nə Fuʼbvʉ guʼ 1970 Má Chantal BIYA bə́ jwî Dôguŋ bə pú lə tsə̌ é tyə̂ʼ 4 nə́ Fûʼbvʉ guʼ 1970 +Paul Biya tə fə tyəʼ 23 nə Dzəbiyɛ guʼ 1994 Paul Biya tə́ fə́ tyə̂ʼ 23 nə́ Dzə̂biyɛ́ guʼ 1994 +SERAK yə a bə pu le biŋ gaə a gɔ pə ŋkwitə laʼlaʼ a bə SERAK yə á bə pú lě bíŋ gaə́ á gɔ pə́ ŋkwítə́ lâʼlǎʼ â bə́ +Zhəŋ nwətəm yə a shuʼtə pəjwi mdoguŋtəm pu a pəjwi doguŋtəm pəghɔmgəlisi ntʉm Kaməlum Zhəŋ nwətə́m yə â shúʼtə́ pəjwǐ mdôguŋtə́m pú a pəjwǐ dôguŋtə́m pəghɔmgəlísi ntʉ́m Kaməlûm +SERAK ntukwa nə mcyəyaʼ, ntinti goʼ pu a gho Simnə SERAK ntúkwa nə́ mcyəyaʼ, ntîntǐ góʼ pú a gho Símnə́ +Sinɛzhi Afrikɛnə ntuŋkwa nə mfaʼ po pu a shə mnwə myə pu nə hya wap Sinɛzhí Afrikɛ̂nə ntúŋkwa nə́ mfaʼ pó pú a shə́ mnwə myə pû nə hyá wáp +Ntəmdyə Sinɛzhi Afrikɛnə bə Ntə́mdyə́ Sinɛzhí Afrikɛ̂nə̂ bə́ +Nə cəŋ nwə gə gaə pəjwi təm ntʉm ghəghʉɔ Nə́ cə̂ŋ nwə gə́ gaə́ pəjwǐ tə́m ntʉ́m ghə̀ghʉɔ̀ +Nə ntu pu yap nə nə tɔm mcoʼ Zhənɛvə tə gə shə cəmcuŋ Afrika kə ntʉm Guŋ lə Nə́ ntû pû yáp nə́ nə́ tɔ̂m mcoʼ Zhənɛ̂və tə́ gə̂ shə́ cə̌mcuŋ Afríka kə ntʉ́m Guŋ lə̂ +Nə tuŋkwa nə simnə bə faʼ bə Sinɛzhi Afrikɛnə pə ntɔm teʼ Nə́ tûŋkwa nə́ símnə̂ bə́ faʼ bə́ Sinɛzhí Afrikɛ̂nə pə́ ntɔ́m teʼ +Pu dasi potsə teʼ pu nə doʼ yəŋ gho yə sim laʼ aa Pû dási pótsə́ teʼ pú nə̂ dóʼ yəŋ gho yə sím láʼ áá +Ntəmdyə Fɔndasyɔŋ Chantal Biya bə nə kwitə pətəcoʼ nə tsʉʼ gə nə tuŋkwa nə nə yɔgoʼ Ntə́mdyə́ Fɔndasyɔ́ŋ Chantal Biyâ bə́ nə́ kwítə pətəcoʼ nə̂ tsʉʼ gə́ nə́ túŋkwa nə́ nə́ yɔ̂gǒʼ +E biŋ bə gɛcuʼtə Ma pu Mu Fəlaŋkofoni Ê biŋ bə́ gɛcúʼtə Má pú Mú Fəlaŋkofonî +Dzəŋdzə mjwi Chantal Biya pə si Sasədɛ tyəʼ ɔ 17 nə Fəfə guʼ 2021 nə laʼnwə batə 74 nəjoʼ Msəm Kan Fəlaŋsi Dzəŋdzə mjwǐ Chantal Biyǎ pə́ sí Sásədɛ̂ tyə́ʼ ɔ 17 nə́ Fəfə guʼ 2021 nə́ laʼnwə batə 74 nəjóʼ Msəm Kan Fəlaŋsí +Pu kə Fəladɛ 13 nə Fənam guʼ 2020 ntəŋ shyədzə Doguŋ yə mjwi yə a ghə gap pʉə paʼ e mpfʉ a nə ghə Doguŋ pu jwi: e pə a si Pú kə Fəládɛ̂ 13 nə̂ Fə̂nam guʼ 2020 ntə́ŋ shyədzə Dôguŋ yə mjwǐ yə ǎ ghə gap pʉə́ páʼ e mpfʉ́ á nə̂ ghə Dòguŋ pú jwi: e pə́ á sí +Boʼyɔm po a kaməlum kə ghɔ ntəŋmo bɔ nə daʼtə wap pə jʉm Doguŋ nə nwə yəŋ yə a ntəm nə e aa Boʼyɔ̂m po á kaməlûm kə ghɔ̌ ntə̂ŋmo bɔ̂ nə́ daʼtə wáp pə́ jʉ̌m Dôguŋ nə̂ nwə yəŋ yə a ntə́m nə́ é áá +Ntəmdyə myə bə nə cwajyə nə Simnə ba nə pə de mghɛgho ya Ntə́mdyə̂ myə̂ bə́ nə́ cwajyə nə́ Símnə́ ba nə́ pə̂ dé mghɛgho yá +Ntəmdyə myə bə nə təŋtə zhyə, nətʉɔ momnəŋ nə tiŋtə mghəho pu a nə zhiʼtə pɔmnəŋ faʼ Ntə́mdyə̂ myə̂ bə́ nə́ tə́ŋtə zhyə̂, nə̂tʉɔ mòmnə̀ŋ nə́ tiŋtə mghəho pú a nə́ zhíʼtə pɔmnəŋ faʼ +Ntəmdyə mfaʼ myə bə nə le nghɛgho nə gɔdzə tə tʉɔnyə nə tʉpu nə Ŋwalaʼ Nəntʉɔ ŊN nə mfaʼ myə e kwatə aa Ntə́mdyə̂ mfaʼ myə̂ bə́ nə́ lê nghɛgho nə́ gɔdzə tə tʉɔnyə nə́ tʉ̂pǔ nə́ Ŋwâlâʼ Nə̂ntʉɔ ŊN nə́ mfaʼ myə é kwatə áá +Tsʉʼ bɔ bə tsʉʼ nəjiʼtə ntinti mzhyə zhəŋ təŋlaʼ ba zhəŋ guŋ guŋ Tsʉʼ bɔ̂ bə́ tsʉʼ nəjíʼtə́ ntîntǐ mzhyə̂ zhəŋ təŋláʼ ba zhəŋ gùŋ gùŋ +A bə pu kwə ya Yawude nəŋ bə juʼ bi ŋwalaʼ Nəntʉɔ laʼlaʼ  bə pú kwə́ yá Yawude nə́ŋ bə́ júʼ bí ŋwâlâʼ Nə̂ntʉɔ lâʼlǎʼ +Taʼ ŋkəmcoʼ ŋwalaʼ Nəntʉɔ Lalaʼ ne lə tʉ CIRCB Taʼ ŋkəmcoʼ ŋwâlâʼ Nə̂ntʉɔ Lâlǎʼ né lə tʉ̌ CIRCB +Pu lə dzə Ma Chantal Biya tyəʼ 4 nə Fʉʼbvʉ guʼ 1970 Dimako ntʉm ntəŋlaʼ Ntəmnam Kaməlum Pú lə̂ dzə́ Má Chantal Biya tyə́ʼ 4 nə́ Fʉ̂ʼbvʉ guʼ 1970 Dimakó ntʉ́m ntəŋláʼ Ntə̂mnam Kaməlûm +A bə e lɔmdyə bi Doguŋ nəŋ bə ma vəŋ po  bə é lɔ́mdyə́ bí Dôguŋ nə́ŋ bə́ mâ vəŋ pǒ +Dəŋdzə mjwi Kaməlum bə mfaʼ myə yɔm Dəŋdzə mjwǐ Kaməlûm bə mfaʼ myə́ yɔ́m +Taʼ dɔkta Saŋməlima ntə təŋlaʼ Sisi bə a lə mkogho 25 Taʼ dɔ́kta Saŋməlima ntə́ təŋláʼ Sîsǐ bə́ a lə̂ mkǒgho 25 +A bə baya guʼ lə tiŋtə gwɛ a 2500 biŋ ŋkoʼpu gwɛ a pɔ 25000  bə́ bǎyá guʼ lə́ tíŋtə gwɛ́ a 2500 bíŋ ŋkóʼpú gwɛ́ a pɔ 25000 +E ghə səku cyəgwɛ nəjiʼtə biŋ ntəŋtə mzhyə É ghə səkú cyəgwɛ nəjíʼtə́ bíŋ ntə́ŋtə́ mzhyə̂ +E piŋ gə dɔkta pilɔt nədiŋtə po ba gho kwyəkwyə nə pu É piŋ gə́ dɔ́kta pilɔ̂t nədíŋtə́ pó bá gho kwyə̌kwyə̌ nə́ pú +A bə tyəʼ ɔ bə pu daʼ ba po 200 tə wap yɛ tə dəŋ mcicyə pi nə 90% Á bə́ tyə́ʼ ɔ bə pú daʼ bá pó 200 tə wáp yɛ̂ tə dəŋ mcicyə pí nə́ 90% +Taʼ Tsʉʼgwyə Nədepo Yawude yə a bə tsʉʼ pomcyə bə a ghə mkogho 30 myə po gə mkogho 10 myə pɔ gwyəgwyə Taʼ Tsʉʼgwyə̂ Nədépó Yawude yə â bə́ tsʉʼ pǒmcyə́ bə á ghə mkǒgho 30 myə́ pó gə́ mkógho 10 myə́ pɔ gwyə́gwyə́ +Maʼ Chantal Biya ntiŋnyə tə dzə nə mfaʼ nə shwajyə nə Simnə ntʉm guŋ ba m ntʉ mguŋmguŋ Máʼ Chantal Biyâ ntíŋnyə́ tə dzə nə́ mfaʼ nə shwájyə nə́ Símnə́ ntʉ́m guŋ ba m ntʉ́ mguŋmgùŋ +A tyəʼ ɔ bə e daʼ ŋkwə tsʉʼ səku 10 biŋ ha bi gɔpnaʼ Ǎ tyə́ʼ ɔ bə é dáʼ ŋkwə́ tsʉʼ səkú 10 bíŋ há bí gɔ̂pnaʼ +Dasi potsə səku pu a potsə ɛŋfɔmatik Dási pǒtsə́ səkú pú a pǒtsə́ ɛ́ŋfɔmatîk +Nə tupu nə nə zhiʼtə pɔmnəŋ faʼ mcwyatə ba nə pə dzətə zhyə yap Nə́ tûpǔ nə́ nə́ zhíʼtə pɔmnəŋ faʼ mcwyatə ba nə́ pə̂ dzə́tə́ zhyə̂ yap +Tupu nə mfaʼ nəjiʼtə ba mfaʼ nədzətə mghɛlaʼtə Tûpǔ nə́ mfaʼ nəjíʼtə́ ba mfaʼ nədzə́tə́ mghɛ̀làʼtə̀ +E bap nə kwə mtsʉʼ səku vəŋ e ha bi gɔpnaʼ Ê bap nə́ kwə̂ mtsʉʼ səkú vəŋ é há bí gɔ̂pnaʼ +Məfo Makwitə UNESKO nə shwyatə nə niŋ mojak mkɔm Mə́fo Mâkwítə UNESKO nə̂ shwyatə nə́ nîŋ moják mkɔ̀m +Məfo Makwitə tə muʼ bə ONUSIDA Mə́fo Mâkwítə tə muʼ bə́ ONUSIDA +Məcwɔʼ Ŋkamjwi Guŋ Mə́cwɔ̂ʼ Ŋkámjwî Gùŋ +Khǝdo' paktʉɔ Mali Kʉli n UNESCO ne ha tyǝ' 23 nǝ Fǝnam gu' 2006 nǝ nǝgamtǝ e nǝ mfa' pǝpuŋ myǝ nǝ lo' Simnǝ Khǝdó' paktʉɔ́ Mali Kʉli n UNESCO né há tyǝ́' 23 nǝ́ Fǝ̂nam gu' 2006 nǝ́ nǝgámtǝ́ é nǝ́ mfa' pǝpûŋ myǝ́ nǝ́ lô' Símnǝ́ +Ma cɔmtso məgəsam nə mcɔʼfaʼ batə XV Tje Best in the World nə Ŋkəmghe 2002 Pali nə mfaʼ cɔmtso myə Mâ cɔ́mtso mə̂gə̌sam nə̂ mcɔ́ʼfaʼ batə XV Tje Best in the World nə́ Ŋkə̂mghě 2002 Palî nə́ mfaʼ cɔ́mtso myə́ +Ta Ferdinand NGOH NGOH Ŋwala guŋ Kəlak Dwɔʼcam wə Doguŋ Tá Ferdinand NGOH NGOH Ŋwâlâ guŋ Kəlák Dwɔʼcam wə́ Dôgùŋ +Ta Samuel MVONDO AYOLO Tadyə Dyəfaʼ Doguŋ bə e ghə ŋkədoʼ ba pefaʼ Ŋwalaʼ Tá Samuel MVONDO AYOLO Tâdyə̂ Dyə̂faʼ Dôguŋ bə é ghə ŋkədóʼ ba pefaʼ Ŋwâlǎʼ +Məcwɔʼ gəmŋkədoʼ Guŋ Mə́cwɔ̂ʼ gəmŋkədóʼ Gùŋ +Ta Philemon YANG Məcwɔʼ gəmkədoʼ Guŋ Tá Philemon YANG Mə́cwɔ̂ʼ gəmkədóʼ Gùŋ +Wə Ŋwalaʼ Byapguŋ yə e faʼ bi Ŋwalaʼ mfaʼ wə doguŋ Wə́ Ŋwâlâʼ Byâpguŋ yə é faʼ bí Ŋwâlâʼ mfaʼ wə́ dôgùŋ +Joseph BETI ASSOMO Ŋwalaʼ Pyapguŋ wə doguŋ Joseph BETI ASSOMO Ŋwâlâʼ Pyápgùŋ wə́ dôgùŋ +MDYƏ MFAꞋ MƏCWƆꞋ DE GUŊ TADYƏ E PƏ TAꞋ ŊWALAꞋ MFAꞋ WƏ DOGUŊ MDYƏ́ MFAꞋ MƏ́CWƆ̂Ꞌ DÊ GUŊ TÂDYƏ̂ E PƏ́ TAꞋ ŊWÂLǍꞋ MFAꞋ WƏ́ DÔGÙŊ +MBAH ACHA tso tsə FOMUNDAM Rose NGWARI Ŋwalaʼ Nəmo Doguŋ Tadyə Məcɔʼ Cam Guŋ MBAH ACHA tsǒ tsə̂ FOMUNDAM Rose NGWARI Ŋwâlǎʼ Nəmo Dôguŋ Tâdyə̂ Mə́cɔ̂ʼ Cam Gùŋ +MDYƏMFAꞋ MYƏ A LE PƏ PƏŊTHƏ LAꞋLAꞋ A TADYƏ E PƏ TAꞋ ŊWALAꞋ MFAꞋ WƏ DOGUŊ MDYƏ́MFAꞋ MYƏ Á LÉ PƏ PƏŊTHƏ́ LÂꞋLǍꞋ Á TÂDYƏ̂ E PƏ́ TAꞋ ŊWÂLÂꞋ MFAꞋ WƏ́ DÔGÙŊ +Ma WAKATA Bolvine Ŋwalaʼ mfaʼ wə Doguŋ nə mnwə myə a le pəpəŋthə laʼlaʼ aa Má WAKATA Bolvine Ŋwâlǎʼ mfaʼ wə́ Dôguŋ nə́ mnwə myə á lé pəpəŋthə́ lâʼlǎʼ áá +ŊWALAꞋ HAMFAꞋGUŊ TADYƏ E PƏ TAꞋ ŊWALAꞋ MFAꞋ WƏ DOGUŊ ŊWÂLǍꞋ HÂMFAꞋGUŊ TÂDYƏ̂ E PƏ́ TAꞋ ŊWÂLÂꞋ MFAꞋ WƏ́ DÔGÙŊ +Ta TALBA MALLA Ibrahim Ŋwalaʼ mfaʼ wə Doguŋ bə Ha mfaʼ Guŋ Tá TALBA MALLA Ibrahim Ŋwâlâʼ mfaʼ wə́ Dôguŋ bə́ Hâ mfáʼ Gùŋ +ŊWALAꞋ NTƏMGUŊ WƏ DOGUŊ ŊWÂLÂꞋ NTƏ̂MGUŊ WƏ́ DÒGÙŊ +Dəŋdzə Dyə mfaʼ nəbɔmtə Hwitə Guŋ Dəŋdzə Dyə̂ mfaʼ nəbɔ́mtə́ Hwítə̀ Gùŋ +Ta Martin MBARGA NGUELE Tadyə mfaʼ nəbɔmtə Hwitə Guŋ Tá Martin MBARGA NGUELE Tâdyə̂ mfaʼ nəbɔ́mtə́ Hwítə̀ Gùŋ +DYƏ Guŋ NƏNTƏŊTƏ ZHYƏ TƏM DYƏ̂ Guŋ NƏNTƏ́ŊTƏ́ ZHYƏ̂ TƏ́M +Ta Leopold Maxime EKO EKO Dəŋdzə Tadyə dyə nəntəŋtə mzhyə təm Tá Léopold Maxime EKO EKO Dəŋdzə Tâdyə̂ dyə̂ nəntə́ŋtə́ mzhyə̂ tə́m +MMƏCWƆꞋ MGHƐVƏ HANTƆK WƏ DOGUŊ MMƏ́CWƆ̂Ꞌ MGHƐVƏ HÂNTƆ́K WƏ́ DÔGÙŊ +PƏ AMBASADƐ ITINELAŊ NƏMO GUŊ PƏ AMBASADƐ́ ITINELÂŊ NƏMO GÙŊ +DE NƏMO NTAMTƏ PU A TSɄꞋCWƏ PƆMNƏŊ NTɄM GHƏŊLAꞋ FOGUŊ DÊ NƏMO NTAMTƏ PÚ A TSɄꞋCWƏ̂ PƆMNƏŊ NTɄ́M GHƏ́ŊLÁꞋ FOGUŊ +Ta Christophe FOE NDI Tadyə bə a si Tá Christophe FOE NDI Tâdyə̌ bə́ á sí +ETA-MAZHƆ HWITƏ NTɄM NƏMO DOGUŊ ETÁ-MAZHƆ HWÍTƏ NTɄ́M NƏMO DÔGÙŊ +Məcwɔʼ saʼ Mpɛcoʼ mfaʼ ntʉm fɔk Emmanuel AMOUGOU Tadyə Eta Mazhɔ Doguŋ Do e Mə́cwɔ̂ʼ sâʼ Mpɛcoʼ mfaʼ ntʉ́m fɔ́k Emmanuel AMOUGOU Tâdyə̂ Etá Mazhɔ̂ Dôguŋ Dǒ é +ZHƏŊ MFAꞋ NƏBƆMTƏ HWITƏ PFƏLAꞋ DOGUŊ ZHƏŊ MFAꞋ NƏBƆ́MTƏ́ HWÍTƏ PFƏ́LÁꞋ DÔGÙŊ +Məcwɔʼ Saʼ Msəŋwi IVO DESANCIO YENWO Tadyə bɔmtə Hwitə Doguŋ Mə́cwɔ̂ʼ Sâʼ Msə̌ŋwi IVO DESANCIO YENWO Tâdyə̌ bɔ́mtə Hwítə Dôgùŋ +Kolonɛl Raymond Jean Charles BEKO'O ABONDO Tadyə Msəŋwi Doguŋ Kolonɛ́l Raymond Jean Charles BEKO'O ABONDO Tâdyə̌ Msə̌ŋwi Dôgùŋ +CUꞋTƏ GUŊ NƏ NWƏ HWITƏ CÚꞋTƏ GUŊ NƏ́ NWƏ HWÍTƏ̀ +Ta Paul ATANGA NJI Tadyə Cuʼtə Guŋ nə Nwə Hwitə Tá Paul ATANGA NJI Tâdyə̂ Cúʼtə Guŋ nə́ Nwə Hwítə̀ +CAM GUŊ NƏ DOꞋ BɄƏ NUꞋSHWƏ CAM GUŊ NƏ DÓꞋ BɄƏ̌ NÙꞋSHWƏ̀ +Dieudonne MASSI GAMS Tadyə CGDN Dieudonné MASSI GAMS Tâdyə̂ CGDN +CAM GUŊ DE MKƏŊSɄM CAM GUŊ DÊ MKƏ̌ŊSɄ́M +Jean Pierre FOGUI Kəlaʼ Bə a si Jean Pierre FOGUI Kəláʼ Bə́ á sí +CAM NƏ DE MFAꞋ GUŊ MYƏ GWYƏ CAM NƏ DÉ MFAꞋ GUŊ MYƏ GWYƏ́ +Pɔ pyə wap faʼ pu a Kəlak Dwɔʼcam Guŋ a bə Pɔ pyə wâp faʼ pú a Kəlák Dwɔʼcam Guŋ â bə́ +Məcwɔʼ gə mŋkədoʼ Guŋ Mə́cwɔ̂ʼ gə mŋkədóʼ Gùŋ +Mfaʼ Məcwɔʼ De Guŋ Mfaʼ Mə́cwɔ̂ʼ Dê Guŋ +Dyə Ŋwalaʼ Ha mfaʼ guŋ Dyə̂ Ŋwâlâʼ Hâ mfaʼ gùŋ +Dyə Guŋ mfaʼ nəbɔmtə Hwitə Guŋ nə mfaʼ gɔpnaʼ myə a le e aa Dyə̂ Guŋ mfaʼ nəbɔ́mtə́ Hwítə̀ Gùŋ nə́ mfaʼ gɔ̂pnaʼ myə á lé é áá +Dyə Guŋ nəntəŋtə mnwə təm nə mfaʼ gɔpnaʼ myə a le e aa Dyə̂ Guŋ nəntə́ŋtə́ mnwə tə́m nə̂ mfaʼ gɔ̂pnaʼ myə á lé é áá +Zhəŋmfaʼ nəjiʼtə mghɔmguŋ məbʉəə Zhəŋmfaʼ nəjíʼtə́ mghɔmguŋ mə́bʉə́ə́ +Cuʼtə Guŋ nə nwə Hwitə Cúʼtə Guŋ nə́ nwə Hwítə̀ +Cam Guŋ pəloʼnwə nə nə Nuʼshwə Cam Guŋ pəlóʼnwə nə́ nə́ Nùʼshwə̀ +Cam Guŋ de mkəŋsʉm Cam Guŋ dé mkə̌ŋsʉ́m +Cam nə De Mfaʼguŋ myə Gwyə Cam nə Dé Mfaʼguŋ myə Gwyə́ +Dyəmfaʼ ŋwalaʼ Byapguŋ wə ŋwalaʼ mfaʼ Nəmo Dyə̂mfaʼ ŋwâlâʼ Byâpguŋ wə́ ŋwâlâʼ mfaʼ Nə̀mò +Mtsʉʼ mfaʼ myə a le pəpəŋthə laʼlaʼ a Tadyə e pə taʼ Ŋwalaʼ mfaʼ wə Doguŋ Mtsʉʼ mfaʼ myə á lé pəpəŋthə́ lâʼlǎʼ á Tâdyə̂ e pə́ taʼ Ŋwâlâʼ mfaʼ wə́ Dôgùŋ +Mŋwalaʼ Ntəmguŋ Mŋwâlâʼ Ntə̂mgùŋ +Mŋwalaʼ tə Dyəfaʼ Mŋwâlâʼ tə Dyə̂fàʼ +pə ambasadɛ itinelaŋ pə ambasadɛ́ itinelâŋ +De Nəmo Ntamtə pu a mtsʉʼcwə pɔmnəŋ ntʉm Nəmo Guŋ Dê Nəmo Ntamtə pú a mtsʉʼcwə̂ pɔmnəŋ ntʉ́m Nəmo Gùŋ +Eta-Mazhɔ Doguŋ do e Etá-Mazhɔ̂ Dôguŋ dǒ é +Zhəŋ nwə Hwitə ntʉm Tsaəguŋ Zhəŋ nwə Hwítə ntʉ́m Tsaəgùŋ +Mlaʼ mcoʼ batə 2011/408 tyə 9 nə Fʉʼbvʉ 2011 nə nə nyaptə mmcwə Guŋ Mlaʼ mcoʼ batə 2011/408 tyə̂ 9 nə́ Fʉ̂ʼbvʉ 2011 nə́ nə nyáptə́ mmcwə́ Gùŋ +Poʼtə 1- mtsʉʼfaʼ Nəmo Guŋ bə a ghə Poʼtə 1- mtsʉʼfaʼ Nəmo Gûŋ bə á ghə +Məcwɔʼ De Guŋ tadyə e pə taʼ Ŋwalaʼ mfaʼ wə Doguŋ Mə́cwɔ̂ʼ Dê Guŋ tâdyə̂ e pə́ taʼ Ŋwâlâʼ mfaʼ wə́ Dôgùŋ +Ŋwalaʼ Hafaʼguŋ Tadyə e pə taʼ Ŋwalaʼ mfaʼ wə Doguŋ Ŋwâlâʼ Hâfaʼguŋ Tâdyə̂ e pə́ taʼ Ŋwâlâʼ mfaʼ wə́ Dôgùŋ +Dyəmfaʼ Guŋ nəbɔmtə Hwitə Guŋ Dyə̂mfaʼ Guŋ nəbɔ́mtə́ Hwítə̀ Gùŋ +Dyǝmfa' Guŋ nə Mtǝŋtǝ ntʉm Guŋtǝm Dyǝ̂mfa' Guŋ nə́ Mtǝ́ŋtǝ́ ntʉ́m Guŋtǝ́m +Cam Guŋ pəloʼnwə nə nə Nuʼshwə Cam Guŋ pəlóʼnwə nə́ nə́ Nùʼshwə̀ +KAM KƏKAK DWƆ'CAM DOGUŊ KAM KƏKÁK DWƆ'CAM DÔGÙŊ +Kǝlak Dwɔ'cam Doguŋ fa' pu a Kwipu Kǝlak Dwɔ'cam pǝpʉǝǝ Kǝlák Dwɔ'cam Dôgûŋ fa' pú a Kwípû Kǝlák Dwɔ'cam pǝ́pʉǝ́ǝ́ +E dyəʼ mnwə myə a cəcə Nəmo Guŋ pu Gɔpnaʼ aa Ê dyəʼ mnwə myə á cəcə̌ Nəmo Guŋ pú Gɔ̂pnaʼ áá +Kəlak Dwɔʼcam ŋkwitə Doguŋ nə mfaʼ myə Kəlák Dwɔʼcâm ŋkwítə́ Dôguŋ nə́ mfaʼ myə́ +E dyəʼ guŋ mnwə myə Doguŋ sɛ gaə e gɔ tyəʼ tə nəsaʼ guŋ e lə Ê dyəʼ guŋ mnwə myə Dôgǔŋ sɛ́ gaə́ é gɔ tyəʼ tə́ nəsáʼ guŋ é lə +E de gaǝ ghǝ ywǝ yǝ Doguŋ ghɔm aa Ê dé gaǝ́ ghǝ́ ywǝ́ yǝ Dôgǔŋ ghɔm áá +E bə thədzə nə mfaʼ gɔpnaʼ myə a le Nəmo Doguŋ a paʼ poʼtə batə 5 pu 37 nə mcoʼ mɔ gɔm aa Ê bə́ thə́dzə nə́ mfaʼ gɔ̂pnaʼ myə á lé Nəmo Dôguŋ á páʼ poʼtə batə 5 pú 37 nə́ mcoʼ mɔ gɔm áá +E dyǝ' mnwǝ myǝ Doguŋ ghɔm bi i a nǝŋ de gaǝ a cyǝtǝ pǝpuŋ Ê dyǝ' mnwǝ myǝ Dôgǔŋ ghɔm bí í á nǝ́ŋ dé gaǝ́ á cyǝ́tǝ́ pǝpúŋ +Dyə Kəlak Dwɔʼcam Doguŋ ghə Dyə̂ Kəlák Dwɔʼcam Dôgûŋ ghə +Mghɛvə Hantɔk Mghɛvə Hântɔ̌k +Kəlak Kwɔʼcam Kəlak e doe gə mkwipu kəlak dwɔʼcam Kəlák Kwɔʼcam Kəlák e dǒé gə́ mkwípû kəlák dwɔʼcàm +Mtsʉ'fa' gɔpna' myǝ a da nǝ Mtsʉ'fa' gɔ̂pna' myǝ â da nǝ́ +ZHƏŊ MGHƐVƏ HANTƆK, PƏ NTƏMGUŊ DƏ PƏATASHE ZHƏŊ MGHƐVƏ HÂNTƆ̌K, PƏ NTƏ̂MGUŊ DƏ́ PƏATASHÊ +Mghɛvə Hantɔk Pə Ntəmguŋ pu a pə atashə faʼ mfaʼ myə pu ha bi pu aa paʼ: Mghɛvə Hântɔ̌k Pə Ntə̂mguŋ pú a pə atashə̂ faʼ mfaʼ myə pû há bi̧ pú áá páʼ: +Doguŋ/Foguŋ Dôgùŋ/Fògùŋ +mkwipu Kəlak Dwɔʼcam mkwípû Kəlák Dwɔʼcàm +wap ghə nə tiŋnyə nə bəya faʼ yə pu gho wap wáp ghə nə́ tíŋnyə nə́ bəyá faʼ yə pú ghó wáp +ZHƏŊ KƏLAK A DO M, MZHƏŊ DƏŊDZƏ KƏLAK DWƆꞋCAM GƏ MKWIPU KƏLAK DWƆꞋCAM ZHƏŊ KƏLÁK A DǑ M, MZHƏŊ DƏŊDZƏ KƏLÁK DWƆꞋCAM GƏ́ MKWÍPÛ KƏLÁK DWƆꞋCÀM +Mfaʼ ntʉm dyə Kəlak Dwɔʼcam bə Mfaʼ ntʉ́m dyə̂ Kəlák Dwɔʼcâm bə́ +Nwə nədyə nəghɔ tsʉʼ bi mghɛfaʼ Nwə nədyə́ nə́ghɔ tsʉʼ bî mghɛ̀fàʼ +Dyə Makmcuŋ nə cuŋtə Nəmo Doguŋ Dyə̂ Mákmcuŋ nə́ cúŋtə Nəmo Dôgùŋ +Dyə ɛŋfɔmatik Dyə̂ ɛ́ŋfɔmatîk +Dyə mkʉɔ Doguŋ Dyə̂ mkʉɔ Dôgùŋ +Dyə cyanyə mcuŋ guŋ Dyə̂ cyanyə mcuŋ gùŋ +Dyə Kwɔtə Mnwə Dyə̂ Kwɔtə́ Mnwə̀ +Dyə kəlak cuʼtə mŋwalaʼ Dyə̂ kəlák cúʼtə mŋwǎláʼ +Dyə nedyə Nwəlaʼ Dyə̂ nedyə́ Nwəláʼ +Dyə Zhyəmghɔm ba yə gɔm ghɔm məbʉəə Dyə̂ Zhyə̂mghɔm ba yə gɔm ghɔm mə́bʉə́ə́ +Pɔ pyə wap ntiŋnyə nə mfaʼ ntʉm dyə a ghə nə tiŋnyə nə bəya faʼ yə pu gho wap Pɔ pyə wâp ntíŋnyə́ nə́ mfaʼ ntʉ́m dyə́ á ghə nə́ tíŋnyə nə́ bəyá faʼ yə pú ghó wáp +KAM MNWƏ NƏ GHƆ TSɄꞋ BI MGHƐFAꞋ KAM MNWƏ NƏ́ GHƆ TSɄꞋ BÎ MGHƐ̀FÀꞋ +Mnwə cwɛʼkwə mghɛfaʼ yə taʼ Tadyə ne de a dyəʼ mnwə cwəyə mo wə gɔ mtsʉʼ bə pu piŋ aa Mnwə cwɛ́ʼkwə mghɛfaʼ yə taʼ Tâdyə̌ nê dé â dyəʼ mnwə cwəyə mǒ wə́ gɔ́ mtsʉʼ bə pú píŋ áá +Dəŋdzə ŋwalaʼ wə tə fə m NOZO Dəŋdzə ŋwâlǎʼ wə́ tə́ fə́ m NOZO +A bə pyə yɔ gaə Javascript vʉŋoʼ ntʉm məlɔmgəgʉɔ yəŋ Á bə pyə̌ yɔ́ gaə́ Javascript vʉŋoʼ ntʉ́m mə́lɔ̌mgəgʉɔ́ yə̌ŋ +Səso teŋoʼ nə Javascript kə fɛ m nə məlɔmgəgʉɔ yə a kuʼ a tə gwim twitercom nə gɔdzə Sə́sô téŋoʼ nə́ Javascript kə fɛ́ m nə́ mə́lɔ̌mgəgʉɔ́ yə á kuʼ á tə́ gwím twítercom nə́ gɔ́dzə̀ +Pə o yɔ məlɔmgəgʉɔ myə a kuʼnyə a nə Tsʉʼ Kwitə Pə́ o yɔ́ mə́lɔ̌mgəgʉɔ́ myə á kuʼnyə á nə́ Tsʉʼ Kwítə̀ +Səso ke bʉɔghiŋ mɔ sisi tə bvə tso Sə́sô ké bʉɔ̌ghiŋ mɔ sîsǐ tə́ bvə́ tsó +Pu gɔ cya nəhe ntʉm ime o jʉm paʼ o gɔ piŋ bʉɔghiŋ mɔ aa Pú gɔ cya nəhé ntʉ́m ímê o jʉm páʼ ó gɔ píŋ bʉɔ̌ghiŋ mɔ áá +"(""Nwɔʼ tsɔʼɔ""); ?> bəyə o tsəm ghə cwɛ aa" "(""Nwɔʼ tsɔʼɔ""); ?> bə́yə ó tsə̂m ghə cwɛ áá" +Nwɔʼ tsɔʼ bəyə o tʉɔnyə paswɔ o lə Nwɔʼ tsɔʼ bə́yə ó tʉɔnyə páswɔ̂ ó lə +Fəlaŋsi: Cyrille Kemmegne wə gamtə BAS Fəlaŋsí: Cyrille Kemmegne wə́ gámtə́ BAS +Taʼ məjwi wə daʼ məkwɛ Eric Christian Nya gaə e nuŋ dhə e (ciŋyə shyəcyə) Taʼ mə̂jwǐ wə́ dáʼ mə́kwɛ́ Eric Christian Nya gaə́ ě nuŋ dhə̂ e (ciŋyə shyəcyə) +Yɔ nwə nyənyɔ nə mkwɔpvʉ Christian Penda Ekoka yəŋ Yɔ nwə nyə́nyɔ́ nə̂ mkwɔ̌pvʉ́ Christian Penda Ekoka yə̌ŋ +Yɔ ciŋnyə shyəcyə nə tsənɔm Shakiro yə a kə yɛluŋ ŋkɛmo a yəŋ Yɔ ciŋnyə shyəcyə nə́ tsə́nɔm Shakiro yə a kə yɛ̌lúŋ ŋkɛ̂mo á yə̌ŋ +Mo ka piŋ jiŋ pfə Christian Penda Ekoka Mo ka píŋ jiŋ pfə́ Christian Penda Ekoka +NOSO: A wə sə cəcə msəŋwi pu ke Məcwɔʼ Tadyə msəŋwi Nka Valere m Yawude NOSO: Ǎ wə́ sə́ cəcə̌ msə̌ŋwì pú ké Mə́cwɔ̂ʼ Tâdyə̂ msə̌ŋwi Nka Valere m Yàwùdè +Nəghɔ Paul Biya gɔ ha bi nə hwitə nwə khəkhə Nə́ghɔ Paul Biya gɔ há bí nə́ hwítə nwə khəkhə +Dieudonne Essomba: jɛghɔm nə mənek ntɔkɔ yə a gə Vizyɔŋ4 zhəŋ e faʼ (ciŋnyə shyəcyə) Dieudonné Essomba: jɛ̂ghɔm nə́ mə́nêk ntɔkɔ́ yə a gə Vizyɔ́ŋ4 zhə̂ŋ é fàʼ (ciŋnyə shyəcyə) +Msəŋwi zhwə 'General NO PITY' pu a shə pəkhʉ pəloʼshu pyə Msə̌ŋwǐ zhwə́ 'General NO PITY' pú a shə́ pə́khʉ̌ pəlóʼshu pyə́ +Vizyɔŋ4: Amougou Belinga nɔ twatwa Marcelline Mintamack faʼ jʉm paʼ e dɔmdyə lə Vizyɔ́ŋ4: Amougou Bélinga nɔ́ twatwa Marcelline Mintamack faʼ jʉm páʼ e dɔ́mdyə́ lə +Paul Biya kwi sətam e bi Ferdinand Ngoh Ngoh Paul Biya kwí sətâm e bí Ferdinand Ngoh Ngoh +NOZO: Boʼyɔm msəŋwi Kaməlum wə bɔk NOZO: Boʼyɔ̂m msə̌ŋwi Kaməlúm wə́ bɔ́k +Brenda Biya vɔk nəghəm e gɔ dwɔʼ a muywə Erɔpe Brenda Biya vɔk nə́ghəm é gɔ́ dwɔʼ á mûywə́ Erɔpe +Bɔnyə thəkogɔp Mvɔmeka: Paul Biya ke Tadyə Pfəlaʼ Kribi 1 Bɔnyə thə́kǒgɔ́p Mvɔmekà: Paul Biya ké Tâdyə̂ Pfə́láʼ Kribi 1 +Pəŋkʉ 'General NP PITY' ghap ciŋnyə shyəcyə nə shu Elak Oku Pə̂ŋkʉ̌ 'General NP PITY' ghap ciŋnyə shyəcyə nə́ shu Elak Okù +Ŋwalaʼ pyə bu biŋ shoʼ wap nə ghɔ təm a wə jɛ Ŋwâlǎʼ pyə bú biŋ shóʼ wáp nə́ ghɔ tə́m ǎ wə́ jɛ́ +Mmedya wə ha lasicwə nə nəntʉɔ Paul Biya Mmedyá wə́ há lasicwə nə́ nə̂ntʉɔ Paul Biyà +Luŋ Paul Biya yɛ tə e kəŋnyə nə lə gʉɔ Tadyə KAF Lǔŋ Paul Biyǎ yɛ́ tə e kəŋnyə nə́ lə gʉɔ Tâdyə̂ KÂF +Yɔ ŋwaʼnyə dʉmtʉm yə a w�� ntʉɔtə nəwimo Ngoh Ngoh Yɔ́ ŋwaʼnyə dʉmtʉm yə á wə́ ntʉɔ́tə́ nə́wimo Ngoh Ngoh +Mnaouda ti dəŋdzə tyəʼ Məcwɔʼ tsʉʼ Saʼ Bɔkbɔk nwə MBN Mnaoudǎ tí dəŋdzə tyə̌ʼ Mə́cwɔ̂ʼ tsʉʼ Sâʼ Bɔ̂kbɔ́k nwə̀ MBN +Pɔmnəŋ cəŋvəŋ ntəm nə PCRN ntʉm cu'tǝ khǝkhǝ pfǝla' Nourane Foster Pɔmnə̌ŋ cəŋvəŋ ntə́m nə̂ PCRN ntʉ́m cú'tǝ khǝkhǝ pfǝ́lá' Nourane Foster +Nwə dʉmtʉm: Mkamguŋ Swisə ha ŋkaʼtə yap bi Paul Biya Nwə dʉmtʉm: Mkǎmguŋ Swísə̌ há ŋkaʼtə yáp bí Paul Biyà +Mcoʼ sʉɔ sɛktə: Yɔ ywə yə aa kə ghə tə tambɛ cəŋnyə dzə mu e yəmjwi a yəŋ Mcoʼ sʉɔ̀ sɛ̂ktə̀: Yɔ́ ywə́ yə aa kə ghə tə́ tâmbɛ̂ cəŋnyə dzə̌ mú e yəmjwǐ á yə̌ŋ +MBN shyanyə Paul Atanga Nji shyanyə tə e ghɔmnwə MBN shyányə́ Paul Atanga Nji shyányə́ tə e ghɔ̂mnwə̀ +Sɔ'pǝpuŋ Paul Biya: FDC ghɔm gaǝ pu kǝ yɔ kyǝ nǝ mfa' tsʉ'ʉ Sɔ'pǝpúŋ Paul Biya: FDC ghɔm gaǝ́ pú kǝ yɔ̂ kyǝ nǝ́ mfa' tsʉ́'ʉ́ +Nwə stənɔm: Malicka tenyə ntuŋ pəyuʼshɛ pu a mghɔm tsənɔm bi Martin Camus Nwə stə́nɔ̀m: Malicka tényə́ ntúŋ pəyúʼshɛ pú a mghɔm tsə́nɔm bí Martin Camus +Cwanwə Ferdinand Ngoh Ngoh Cwanwə Ferdinand Ngoh Ngoh +taʼ buŋkɛ Nəmo Etudi: yɔ tsʉʼ yə paul Biya di nə ntʉm ŋəmŋəm fam a yəŋ taʼ búŋkɛ Nəmo Etùdì: yɔ́ tsʉʼ yə paul Biyâ dí nə́ ntʉ́m ŋə́mŋə̂m fám á yə̌ŋ +Nuʼshwə kaməlum: Nwətəzhyə myə a fə bi MEDIAPART nə mtsʉʼ myə a bə nə Nùʼshwə kaməlûm: Nwətəzhyə̌ myə a fə́ bî MEDIAPART nə́ mtsʉʼ myə á bə́ nə́ +KAN: Yɔ ɔtɛ yə Mimi Fawaz kə wə fyə pu a mniniŋ a yəŋ KAN: Yɔ́ ɔtɛ̂ yə Mimi Fawaz kə̌ wə́ fyə́ pú a mníníŋ á yə̌ŋ +Yɔ mcuŋ myə pu nte ntʉm khətʉɔ Camus Mimb pu Eteki a mɔ Yɔ mcuŋ myə pú nté ntʉ́m khətʉɔ́ Camus Mimb pû Eteki á mɔ̌ +Pu ghəm tadyə pənyapmga ha bi pə ambazonyɛŋ Nizherya Pú ghəm tâdyə̂ pənyapmgá há bí pə ambazonyɛ̂ŋ Nizhéryà +Nəntʉɔ Paul Biya: Mcuŋ myə a fə Swisə a ka puŋ Nə́ntʉɔ Paul Biyà: Mcuŋ myə a fə́ Swîsə á ka pûŋ +Serayə: Fəlaŋsi te Franck Biya nə tsʉdyə shi taʼ jokɛ Seráyə: Fəlaŋsí té Franck Biya nə́ tsʉ̌dyə́ shí taʼ jokɛ̂ +Ŋwaʼnyə tsə yə cwəpuŋ: pu cya taʼ 'maŋda nəsɔʼɔ' bi Rebecca Enonchong Ŋwaʼnyə tsə̂ yə cwə̀pùŋ: pú cya taʼ 'maŋdâ nəsɔ́ʼɔ́' bí Rébecca Enonchong +Medya: Pu nɔ Dieudonne Essomba Vozyɔŋ 4 Medyâ: Pú nɔ́ Dieudonné Essomba Vozyɔ́ŋ 4 +Zhwətɔ pɔ: -Taʼ mamjwi tu mnwə Billy Akele Zhwə́tɔ́ pɔ̀: -Taʼ mâmjwǐ tú mnwə Billy Akele +Pu ghəm pəməkwɛ 4 Dwala Pú ghəm pəmə́kwɛ́ 4 Dwǎlá +NOZO: piŋghɔm taʼ səŋwi BIR bi 'General NO PITY' nə ultimatum myə NOZO: pìŋghɔm taʼ sə̌ŋwi BIR bí 'General NO PITY' nə́ ultimatûm myə́ +Nə shəŋ nə zhwəmo: taʼ məcwɔʼ Gɛzhiʼtə səku Cyəgwɛ fiŋ bvo jwi i bi məghap e Nə́ shə̂ŋ nə́ zhwə̂mò: taʼ mə́cwɔ̂ʼ Gɛzhíʼtə səkú Cyəgwɛ̌ fiŋ bvo jwî i bí mə́ghap e +Mcuŋ bɔkpɔk nə Alain Fogue pu Bibou Nissack Mcuŋ bɔ̂kpɔ̌k nə́ Alain Fogué pû Bibou Nissack +Səku Cyəgwɛ Yawude Paul Biya piŋ yə nwə Fridolin Nke Səkú Cyəgwɛ Yawude Paul Biyǎ pîŋ yə́ nwə Fridolin Nke +Dəŋpe səku nə ŋkwi ŋkap kə to lə: Tɔmnwə yə a kə təm Səku Cyəgwɛ Bweya Dəŋpe səkú nə́ ŋkwí ŋkǎp kə to lə̂: Tɔ̂mnwə yə a kə tə̌m Səkú Cyəgwɛ Bweyà +MRC ghɔm gaə Michelle Ndoki ŋwaʼ ŋwaʼnyə nəntəm ntʉm cuʼtə khəkhə MRC ghɔm gaə́ Michelle Ndoki ŋwáʼ ŋwaʼnyə nəntə́m ntʉ́m cúʼtə khəkhə +Pɔ Anɛkdɔt: Nwətəzhyə nə ywə yə a kə ghə tə pu kwipnyə Martial Owona Pɔ Anɛkdɔ̂t: Nwətəzhyə̌ nə́ ywə́ yə a kə ghə tə́ pú kwípnyə Martial Owona +A bə ya Jwi Foguŋ Afrika tə Kadhafi lə foʼ nə nuŋ e Tripoli təkuŋŋkuŋŋ?  bə́ yá Jwî Foguŋ Afrika tə́ Kadhafí lə foʼ nə́ nuŋ é Tripolî təkuŋŋkúŋŋ́? +Frodolin Nke naʼ ŋkam Kolonɛl Bamkoui teʼ a ka puŋ Frodolin Nke náʼ ŋkám Kolonɛ́l Bamkoui teʼ a ka pûŋ +Pu ghəm mjwi shuŋ gə shə pəbɛ Dwala Pú ghəm mjwǐ shǔŋ gə́ shə́ pəbɛ̂ Dwǎlá +Nalova Lyɔŋga pu a ŋkap 25000 FCFA yə a wə gɔmnwə Nalóva Lyɔ́ŋga pú a ŋkâp 25000 FCFA yə á wə́ gɔ́mnwə̀ +Məcwɔʼ Gɛlaʼtə Ta Bahebeck nə Pierre: 'Ŋ ka zhyə e a bə taʼ fiŋguŋ' Mə́cwɔ̂ʼ Gɛlaʼtə Tá Bahebeck nə̂ Pierre: 'Ŋ ka zhyə́ é â bə́ taʼ fìŋgùŋ' +Nə maʼnyə pu a nyədwɔp: pu lə a shu nteŋ Mbarge Nguele Nə́ maʼnyə pú a nyə̂dwɔ̀p: pú lə á shu ntéŋ Mbarge Nguele +Pfə Amobe Mevegue nə kɔdre fashəm batə 2 paʼ a nə mzhəŋ nəntəŋmo aa Pfə́ Amobe Mevegue nə́ kɔdre fáshəm batə 2 páʼ á nə̂ mzhəŋ nəntə́ŋmo áá +Zhwə msəŋwi ntʉm NOZO: Tibor Nagy wə (biŋ) gɔmnwə bi Paul Biya Zhwə�� msə́ŋwi ntʉ́m NOZO: Tibor Nagy wə́ (bíŋ) gɔmnwə bí Paul Biyà +Zhwə msəŋwi ntʉm NOZO: A yɛ taʼ ŋkamsi tə e ke Paul Biya gaə e kwitə Zhwə́ msə́ŋwi ntʉ́m NOZO: Ǎ yɛ́ taʼ ŋkâmsǐ tə e ké Paul Biyà gaə́ é kwítə́ +Dr Alaxendre Mbassi pfʉ pɔmnəŋ Səku Cyəgwɛ pə sidyə vʉ Dr Alaxendre Mbassǐ pfʉ́ pɔmnəŋ Səkú Cyəgwɛ̌ pə́ sídyə̂ vʉ̌ +Nə te Paspɔ Kaməlum: Pəwim wə shɔm Nə́ tê Paspɔ̂ Kaməlûm: Pəwǐm wə́ shɔ́m +Zhwə msəŋwi ntʉm NOZO: Mcuʼtə ONG Zhwə́ msə́ŋwi ntʉ́m NOZO: Mcúʼtə ONG +Kaməlum-Mafya Kribi wə jɛluŋ nə Paul Biya Kaməlûm-Mafyà Krǐbǐ wə́ jɛ́lúŋ nə́ Paul Biyà +Tʉm Meyo- Taʼ pɛcoʼ lə mətwa ntam pomsəku taʼmo pfʉ Tʉ̂m Meyo- Taʼ pɛcǒʼ lə mətwâ ntám pómsəkú taʼmo pfʉ́ +Atou ghɔm awɛ biŋ ntenwǝ kǝlaŋ Ngoh Ngoh Atou ghɔm awɛ́ bíŋ nténwǝ kǝlâŋ Ngoh Ngoh +Nə maʼnyə pu a nyədwɔp: Mbarge Nguele putə mməkuʼ ŋkuŋ Nə́ maʼnyə pú a nyə̂dwɔ̀p: Mbarge Nguele pútə́ mmə́kuʼ ŋkúŋ +Pfəlaʼ Oseyaŋ- tɔmpɔ pəpʉə RDPC wə ŋʉʼ gʉʼ Pfə́láʼ Oseyâŋ- tɔ̂mpɔ pə́pʉə́ RDPC wə́ ŋʉ́ʼ gʉ́ʼ +Mtsʉ'faʼ kwitə pɔmnəŋ fə m USA məbʉə ha mhwə bi msəŋwi Kaməlum Mtsʉ'faʼ kwítə́ pɔmnəŋ fə́ m USA mə́bʉə́ há mhwə bí msə̌ŋwi Kaməlûm +Nə sʼtə tsʉʼ tə ghə jyə Anga Sama ghə Paul Biya yuʼ lɔ tsyə Nə́ sʼtə tsʉʼ tə ghə́ jyə̀ Anga Sama ghə́ Paul Biya yúʼ lɔ tsyə́ +Po a Kaməlum pəpʉə vʉ msaʼnyə nəshwɔʼ pəpəŋthə Kanada Po á Kaməlûm pə́pʉə́ vʉ msaʼnyə nəshwɔ́ʼ pəpəŋthə́ Kanadâ +Fridolin Nke wə ntatə nwə nə cwə e dyəcɛ SEMIL Fridolin Nke wə́ ntátə́ nwə nə́ cwə̂ e dyə̂cɛ̌ SEMIL +Pɔ pəpʉə pfʉ nə taʼ tʉm nə məjyə Ahala Pɔ pə́pʉə́ pfʉ́ nə́ taʼ tʉ̂m nə́ mə̂jyə Ahálà +Dəŋdzə ntum bi taʼ ŋkamguŋ nə ghɔ NOSZO jʉm paʼ pu kə zhwətə msəŋwi wə aa Dəŋdzə ntǔm bí taʼ ŋkâmgùŋ nə́ ghɔ NOSZO jʉm páʼ pú kə zhwə̌tə́ msə́ŋwi wə́ áá +Albert Hilaire Anoubon yə Fʉʼsap NAZA Albert Hilaire Anoubon yə Fʉ̂ʼsǎp NAZA +Mməkuʼ maʼnyə mo pu a nyədwɔp də cyiŋnyə nə (ciŋnyə shyəcyə) Mmə́kǔʼ maʼnyə mo pú a nyə̂dwɔp də́ cyiŋnyə nə́ (ciŋnyə shyəcyə) +So Paul Biya Swisə yə e lə cəŋ nə hwə e tə ywə lə kɔ Sô Paul Biya Swisə yə e lə cə̌ŋ nə́ hwə̂ é tə ywə́ lə kɔ̂ +Paʼ Sarkozy pu a pə Isrealitə lə ghə Mebe Ngoh pwamkwe Páʼ Sarkozy pú a pə Isrealîtə lə ghə Mebe Ngoh pwâmkwě +Mfaʼ nəbɔmtə hwitə Nəmo guŋ: yɔ ywə yə a niŋ ŋwɛnyə ntʉm mtʉm ofisa BIR a yəŋ Mfaʼ nəbɔ́mtə́ hwítə Nəmo gùŋ: yɔ́ ywə́ yə a níŋ ŋwɛ́nyə ntʉ́m mtʉ́m ófísà BIR á yə̌ŋ +Msəŋwi yəŋ pammluʼ jwə so e ŋkʉʉ Msə̌ŋwǐ yə̌ŋ pámmluʼ jwə́ sô e ŋkʉ́ʉ́ +Tyəʼ yə pu lə nwɔk Paul Biya Kabale Tyə́ʼ yə pú lə nwɔ̌k Paul Biya Kabale +Paul Biya wə shəŋ ŋkap nə kwə NOZO Pául Biyǎ wə́ shə́ŋ ŋkáp nə kwə́ NOZO +Pə Fotso putə lɔkta Ametika Pari ŋkuŋ tə pu a gɔ toʼ nə saʼshɛ nə Fʉʼbvʉ Pə Fotsǒ pútə́ lɔ́kta Ametika Parî ŋkúŋ tə pú á gɔ tóʼ nə́ sâʼshɛ nə́ Fʉ̂ʼbvʉ̀ +Waə nə Maurice Kamto pu Owona Nguini bə wə gɔm nwə nyənyɔ? Waə̌ nə̂ Maurice Kamto pû Owona Nguini bə́ wə́ gɔ́m nwə nyə́nyɔ́? +Cwə wə mi nə ultimatum yə ONG kə ha bi Atanga Nji aa Cwə̌ wə́ mí nə́ ultimatûm yə ONG kə hǎ bí Atanga Nji áá +Fəlaŋsi laʼ MRC pu BAS gaə wap kwikwə pu a pə ambazonyɛŋ Fəlaŋsí laʼ MRC pû BAS gaə́ wáp kwikwə pú a pə ambazonyɛ̂ŋ +A guʼ 3 paʼ pu ŋkwə mtiŋnəŋkamtə pɔmnwə pyə wap lə pfʉ Ezeka a pu le gwaʼ tsʉʼ  guʼ 3 páʼ pú ŋkwə́ mtiŋnəŋkámtə́ pɔmnwə pyə wáp lə pfʉ̌ Ezeka á pú lě gwáʼ tsʉʼ +Nwə yaə a jʉm paʼ pu fɛ tyə nwə e jap m nə Ŋkəmbiyɛ lə Nwə̌ yaə á jʉm páʼ pú fɛ́ tyə́ nwə é jáp m nə́ Ŋkə̂mbiyɛ́ lə +nwə ka lɔ nə paʼ pu nte Fridolin Nke cɛ lə nwə̌ ka lɔ nə́ páʼ pú nté Fridolin Nke cɛ́ lə +pərambo' 6800 bə pu cəŋtə jiʼtə wap biŋ ha tsəfaʼ bi pu ne byap Paul Biya pərambo' 6800 bə pú cəŋtə jíʼtə́ wáp bíŋ há tsə́faʼ bí pú nê byáp Paul Biya +Cam təŋtə mcuŋ Chantal Biya dəŋdzə mjwi Cam tə́ŋtə́ mcuŋ Chantal Biya dəŋdzə mjwǐ +BIR cya kɔm msəŋwi wap ghɔ bʉʼtə Bamənda BIR cya kɔm msə̌ŋwi wáp ghɔ́ bʉ́ʼtə́ Bamə́ndà +Paul le Minfi gɔ phənyə nə mfaʼ myə daʼdaʼ Paul le Minfi gɔ phənyə nə́ mfaʼ myə́ daʼdaʼ +mcuŋ ntamgo 13 fəfə 2021 mcùŋ ntâmgǒ 13 fə̀fə̀ 2021 +Wap wə byap gaə mo yə nwə kə nə tʉsi e wuŋ də nə gə tagɛmtʉɔ a tiŋnyə dzə biŋ mnwə myə a nə e aa Wáp wə́ byáp gaə́ mo yə nwə kə nə̂ tʉ̌sí e wúŋ də nə̂ gə́ tâgɛmtʉɔ á tíŋnyə�� dzə bíŋ mnwə myə ǎ nə́ é áá +A gɔ pə dəŋdzə tyəʼ yə pu gɔ saʼshɛ Martin Camu a mghɛshɛ tiŋnyə jʉm pʉəə Á gɔ pə́ dəŋdzə tyə̌ʼ yə pú gɔ sáʼshɛ Martin Camu á mghɛshɛ tíŋnyə́ jʉm pʉə́ə́ +Pu kə ŋkaʼ tyəʼdzʉ yəŋ jʉm paʼ monwə Malicka Bayemi pu yə ntwɔkshə kə ghə taʼ putə lə Pú kə̂ ŋkaʼ tyə́ʼdzʉ́ yəŋ jʉm páʼ monwə Malicka Bayemi pú yə ntwɔ̂kshə kə ghə taʼ pǔtə́ lə +Ntwɔkshɛ Ma Fousse katə nə ghɔmnwə ntu mtso pɔ pyə a bə wap cwə nə nwə bɔ dyəsaʼ lə Ntwɔ̂kshɛ Má Fousse katə nə̂ ghɔmnwə ntú mtsó pɔ pyə â bə wáp cwə́ nə̂ nwə bɔ̂ dyə̂sâʼ lə +"E bə ntwɔkshɛ bə e zhyə paʼ mnwə giŋ a, e te daʼ jɛghɔm "" pɔ bə wap cəŋtə kuʼnyə""" "Ê bə́ ntwɔ̂kshɛ bə é zhyə́ páʼ mnwə̂ giŋ á, ě té daʼ jɛ̂ghɔm "" pɔ bə wáp cəŋtə kúʼnyə́""" +Ntwɔkshɛ Domonique Fousse kə gaə: Pɔmnəŋ bə wap cəŋtə kuʼnyə ne kə cwə nə nwə Ntwɔ̂kshɛ Domonique Fousse kə́ gaə̂: Pɔmnəŋ bə wáp cəŋtə kúʼnyə́ né kə cwə̌ nə̂ nwə̀ +Mgɛgɛ jʉʼthə wə de Malicka Mgɛgɛ jʉ̂ʼthə́ wə́ dé Malicka +Pu kaʼ dəŋdzə tyəʼ shɛ yəŋ du nə paʼ Malicka kə putə lə Pú kaʼ dəŋdzə tyə́ʼ shɛ yəŋ dú nə́ páʼ Malicka kə pǔtə́ lə +E pya Martin Camus Mimb gaə e fʉ e biŋ shyanyə e nə məlɔmgʉgʉɔ Ě pya Martin Camus Mimb gaə́ ě fʉ é bíŋ shyanyə é nə́ mə́lɔ̌mgʉgʉɔ́ +Pu gɔti yuʼ wap mghɛshɛ jʉm pʉəə nə dəŋdzə tyəʼ shɛ yəŋ Pú gɔtí yúʼ wáp mghɛshɛ jʉm pʉə́ə́ nə̂ dəŋdzə tyə́ʼ shɛ yə̌ŋ +Martin Camus Mimb wə ŋkhʉ məkuʼ. Məkuʼ saʼshɛ kə ha ŋwaʼnyə nəŋke bi Martin Camus Mimb e lə cyə nə 12 Fəfə 2021 Martin Camus Mimb wə́ ŋkhʉ́ mə́kuʼ. Mə́kuʼ sâʼshɛ kə hâ ŋwaʼnyə nəŋké bî Martin Camus Mimb e lə cyə̂ nə́ 12 Fəfə 2021 +Gɛ RSI ghɔm gaə e kə nə taktə pə si bə a du paʼ muʼ nə mtwɔkshɛ pyə kə wə juʼ cwəpuŋ lə Gɛ RSI ghɔm gaə́ e kə nə̂ taktə pə̌ si bə a du pâʼ muʼ nə́ mtwɔ̂kshɛ pyə́ kə̌ wə́ júʼ cwəpuŋ lə +Shəpɔ ghɔm gaə Martin Camus Mimb ghɔm bi mməkuʼ təŋtənwə gaə Ntwɔkshɛ Oum kə wə goo Shə́pɔ̌ ghɔm gaə́ Martin Camus Mimb ghɔm bí mmə́kuʼ tə́ŋtə́nwə gaə́ Ntwɔ̂kshɛ Oum kə̌ wə́ góó +Daʼgaə Martin Camus Mimb bə e zhi gɔ jɔ mməkuʼ təŋtənwə Dwala tə pu ntwɔkshɛ Oum ne bə Daʼgaə́ Martin Camus Mimb bə é zhi gɔ́ jɔ́ mmə́kuʼ tə́ŋtə́nwə Dwǎlá tə pú ntwɔ̂kshɛ Oum né bə́ +tyə' yə pu ju' e jʉɔjʉm gapdzʉ a e kə bə pu mu' ntwɔkshɛ Ngo cecile Mireille tyə́' yə pú jú' ê jʉɔ̂jʉ̀m gapdzʉ̌ ǎ ê kə̂ bə́ pǔ mu' ntwɔ̂kshɛ Ngo cecile Mireille +Pə məkwɛ həŋtə mnwə bi Malicka yə pu wə ŋkəm e nwə a nə cweŋ gap yəŋ Pə̂ mə́kwɛ́ hə́ŋtə mnwə bî Malicka yə pú wə́ ŋkə́m é nwə á nə̂ cwěŋ gap yə̌ŋ +E tutə bi pəɛŋtɛnot gaə mo pu jwi i bə e ka zjyə wap kə ko dyəfaʼ e lə pə si wap ghəm mnə map Ě tútə́ bí pəɛŋtɛnôt gaə́ mo pú jwî i bə e ka zjyə́ wáp kə kǒ dyə̂faʼ e lə pə́ sí wáp ghə̂m mnə̂ máp +Mtutə məkwɛ katə ko thə po a Kaməlum Mtútə mə́kwɛ́ katə kó thə́ po á Kaməlûm +Shəpɔ pyə Martin Camus Mimb lə fə ji gə kə shəŋ nə gh mtsənɔm poʼ nə pu a cyə mjʉm yəŋ nwə ntatə yap Shə́pɔ pyə Martin Camus Mimb lə̌ fə́ jí gə kə shə́ŋ nə́ gh mtsə́nɔm pôʼ nə́ pú á cyə mjʉm yəŋ nwə ntátə̂ yáp +Mnwə nyənyɔ Martin Camus Mimb wə di laʼ ntəm lə shwɔptə Mnwə nyə́nyɔ́ Martin Camus Mimb wə́ dí láʼ ntə́m lə́ shwɔptə +shyəŋku' 20 dzʉ'bvʉ 2021, Wilfried Eteki, fo pfəlaʼ biŋ bə so Mimb cwɔ' shwə e biŋ gae bə tambɛ ntʉm naknyə mciŋnyə shyə̂ŋkǔ' 20 dzʉ̂'bvʉ̀ 2021, Wilfried Eteki, fo pfə́láʼ bíŋ bə̂ sǒ Mimb cwɔ̂' shwə̂ é bíŋ gaê bə́ tàmbɛ̂ ntʉ́m naknyə́ mciŋnyə +E kə cəŋtə jyə tambɛ ntʉm ciŋnyə shyəcyə Ě kə̂ cəŋtə jyə́ tâmbɛ ntʉ́m ciŋnyə shyəcyə +shə gɛmcuŋ ghɔm gaə wap awɛ bə ntʉm ta' kəm pədɔti pɔ wap pə ŋkwinyə ssoso mnə pɔ pyə pu a pu aa shə́ gɛmcùŋ ghɔm gaə́ wáp awɛ́ bə́ ntʉ́m ta' kə̀m pədɔ̌tí pɔ wáp pə́ ŋkwínyə́ ssoso mnə́ pɔ pyə pú a pú áá +mkam guŋ pyə wap kə ŋkwintɛ nə məkwɛt a cwə yə nwə lə to' a piŋ tetə mghɔm map mkǎm guŋ pyə wáp kə̂ ŋkwíntɛ́ nə́ məkwɛ̀t ǎ cwə́ yə nwə lə̂ tó' ǎ pìŋ tétə́ mghɔ̌m mâp +Laʼlaʼ wə gaə Martin Camus lo mhɔ dzə pu bi gɛnwə Malicka Lâʼlǎʼ wə́ gaə́ Martin Camus ló mhɔ dzə̌ pú bí gɛnwə Malicka +CamerounWeb ntwɔk wɔ gaə po yɔ cwəmcuŋ nam 8 bwadzʉ nə Vision 4 CamerounWeb ntwɔ́k wɔ̌ gaə̂ po yɔ́ cwəmcuŋ nám 8 bwǎdzʉ̂ nə Vision 4 +Cedric Noufele ne gɔ ghɔmnwə nə cwəmcuŋ nnam 8 Equinox Tv Cedric Noufele né gɔ ghɔmnwə nə cwə̂mcuŋ nnam 8 Equinox Tv +Camerounweb wə ntɔk wɔkpə gaə pə yɔ mcuŋ Equinɔx nə mnam 8 Camerounweb wə́ ntɔ́k wɔ́kpə gaə́ pə yɔ́ mcuŋ Equinɔx nə̂ mnam 8 +thə mcuŋ mfa' myə cwə kəlɔk nətʉɔ ghə nə ŋkap guŋ aa thə́ mcùŋ mfa' myə̂ cwə kəlɔ́k nə̂tʉɔ ghə nə́ ŋkáp guŋ aa +Ernest Obama lə kəm Fɔŋdasyɔŋ Ayah gae ha ŋkap bi Ambazonyəŋ Ernest Obama lə̂ kə̀m Fɔŋdasyɔŋ Ayah gaê há ŋkǎp bî Ambazonyəŋ +tə mo lə wə byap, fyə'shɛ ghɔm gae fiŋ nə fyə' shɛ Fondation Ayah pu Ernest Obama tə́ mo lə̌ wə́ byáp, fyə'shɛ ghɔ̌m gaê fîŋ nə́ fyə' shɛ Fondation Ayah pu Ernest Obama +pu wə sa' shɛ cwəlɔ tə Ernest Obama bə si pú wə́ sá' shɛ cwə́lɔ̂ tə́ Ernest Obama bə́ sì +ŋwa'nyə putə kəm mməkwɛt Vision 4 cwanwə, nə cyanyə mŋkhɔ cwəpuŋ ŋwa'nyə pútə̀ kə̀m mməkwɛ̀t Vision 4 cwànwə̀, nə́ cyǎnyə mŋkhɔ̀ cwəpùŋ +Ernest Obama, bvo tadyə Vision 4, bə nə mməkwɛt myə putə wə cwo' wap lə Ernest Obama, bvò tǎdyə̂ Vision 4, bə́ nə́ mməkwɛ̀t myə́ pútə̀ wə́ cwò' wáp lə̂ +ŋwa'nyə putə wə da'tə ta' gɛfa' pipamcuŋ Anɛkdɔt ŋwa'nyə putə wə́ dâ'tə ta' gɛfá' pípamcùŋ Anɛkdɔt +cəŋtə ghɔm Foŋdasion Ayah ntʉm ŋkʉɔ bi la'la' cə́ŋtə ghɔ̂m Foŋdasion Ayah ntʉ́m ŋkʉɔ bǐ lâ'lǎ' +mcuŋ mbəŋ nə....13 fəfə 2021 mcùŋ mbəŋ nə́....13 fəfə 2021 +la'nwə nə to' nwə nə cəmcuŋ bɔ lə bə 12 fa' 2021 Yawude lâ'nwə nə́ tó' nwə nə̂ cə̌mcuŋ bɔ̂ lə̂ bə́ 12 fa' 2021 Yàwùdè +fipa jaə bə Kamərun biŋ bə wə da'tə pɔmnəŋ fípá jaə bə́ Kamərûn bíŋ bə́ wə́ dâ'tə pɔmnəŋ +Pu ŋwa' 233 pəpfʉtə ntʉm 2019 pu 6291256 pəghəmgho Pú ŋwa' 233 pə̌pfʉ́tə ntʉ́m 2019 pǔ 6291256 pəghə̂mgho +gho bɔ tə gɔ piŋ pə nwə ŋwala' mbəŋnə do e a da'gə bə nwə la'la' ghô bɔ̂ tə gɔ̂ pìŋ pə́ nwə ŋwǎla' mbəŋnə́ do ê a da'gə bə́ nwə lâ'lǎ' +bawələ gɔ tʉ pu e nə mfa' mɔ bǎwə́lə́ gɔ tʉ́ pú é nə̀ mfa' mɔ̌ +pu wə da'tə ba mjyə nə ghə ywə nə platəfɔmə bɔ pú wə́ dá'tə ba mjyə̂ nə́ ghə ywə́ nə́ platəfɔ̂mə bɔ̂ +kɔt təŋla' kəŋshyə du nə ghɔm gaə pu nəŋ wap tə bə jɔ kɔ̂t təŋlá' kə́ŋshyə̂ dú nə́ ghɔm gaə́ pú nə́ŋ wáp tə́ bə́ jɔ́ +a bə po' tə pu kə və dəŋdzə tyə'yu'shɛ Shakiro pu Patricia tyə' 13 fəfə 2021 ǎ bə́ po' tə́ pú kə̂ və dəŋdzə tyə́'yú'shɛ Shakiro pu Patricia tyə̌' 13 fə̀fə̀ 2021 +a kə wə cyə ntʉm dyəyu'shɛ kɔt təŋla' kəŋshyə tsʉ' yə pəsa'shɛ pu a mntwɔkshɛ pap kə bə si ǎ kə̂ wə́ cyə́ ntʉ́m dyə̂yú'shɛ kɔ̂t təŋlá' kə́ŋshyə́ tsʉ' yə̌ pəsá'shɛ pú a mntwɔ̂kshɛ páp kə̂ bə́ si +pu ko tyə'ə yu'shɛ mntwɔkshɛ pap ghəŋtə gaə pu na' tak wap pe pú kô tyə̌'ə yú'shɛ mntwɔ̂kshɛ páp ghə́ŋtə̀ gaə̂ pú ná' tâk wáp pé +məkuʼguŋ ka ŋkɔ nwə bɔ mə́kùʼguŋ kâ ŋkɔ̀ nwə bɔ̂ +a pə wə tutə gaə a gɔ miŋ pəpuŋ á pə́ wə́ tútə̀ gaə̂ a gɔ mìŋ pə́púŋ +tadyə REDHAC Maximilienne Ngo Mbe kə sɔ'ɔ pə yʉ gɔm gaə e piŋ tǎdyə̂ REDHAC Maximilienne Ngo Mbe kə̂ sɔ'ɔ pə́ yʉ́ gɔ́m gaə́ ě píŋ +Wap gɔ nə pə ghɔ saʼshɛ cwəlɔ təm a mlaʼ pu Wâp gɔ nə́ pə̌ ghɔ sáʼshɛ cwəlɔ tə́m á mlǎʼ pú +nwə dələ ghə ntwɔkshɛ Alice Nkom yu' pəpuŋ pa' e camtə bi pəvəmcuŋ wwcamerounwebcom nwə də̂lə̀ ghə ntwɔ̂kshɛ Alice Nkom yú' pəpúŋ pá' ě càmtə̀ bǐ pəvə̀mcùŋ wwcamerounwebcom +Pə kwaʼ yʉ Alice NKom ne kə həŋ nwə yəŋ Pə́ kwaʼ yʉ́ Alice NKom né kə hə̂ŋ nwə yə̌ŋ +dyə nəvə CamerounWeb yu' gaə ntwɔkshɛ Alice Nkom ne kə səso dyə̂ nə́və̀ CamerounWeb yú' gaə̂ ntwɔ̂kshɛ Alice Nkom né kə̂ sə́sò +pə Amerika ghɔm bi gɔpnaʼ Yawude gaə e laʼtə gaə pə e kwinyə ghɔm pə̌ Amerikà ghɔ̌m bí gɔ̂pnaʼ Yawudé gaə́ é láʼtə́ gaə́ pə́ e kwinyə ghɔm +nu'shwə nu'nyə ntʉm nwə cyəpa' nu'shwə̀ nú'nyə̂ ntʉ́m nwə cyə́pa' +dyə guŋ ye do'shu nu'shwə a kə ghɔm gaə nu'shwə nu'nyə ntʉm nwə cyəpa' dyə̂ gùŋ yê do'shû nu'shwə̀ ǎ kə̂ ghɔ̀m gaə́ nu'shwə̀ nú'nyə̂ ntʉ́m nwə cyə́pa' +Shə pɔ də ta' gəpiŋkwəpa' nə nə kwə mpa' pʉə kə məta lə kwicʉm Shə̌ pɔ də ta' gə̌píŋkwəpa' nə nə̂ kwə́ mpà' pʉə̀ kə mətâ lə́ kwìcʉ̀m +pəkwatə mfaʼ də ntiti kamjyə nə nənyaptə ŋwaʼnyə nəlo gəpiŋkwəpaʼ pə̌kwatə mfaʼ də̂ ntîtǐ kamjyə nə́ nə̂nyaptə ŋwaʼnyə nə̂ló gə̌píŋkwəpaʼ +pyə yɔ ta' mo e ka wə də ta' kwi gəpiŋkwəpa' Mendong pu Essos pyə̌ yɔ ta' mo é kâ wə́ də ta' kwi gə̌píŋkwəpa' Mendong pu Essos +nə kwə pa' həŋtə gaə mo wim gəpiŋ kwəpa' nə́ kwə̂ pa' hə́ŋtə́ gaə̂ mo wîm gə̌píŋ kwəpá' +shə gaə nə ghiŋtə dzə gɔpna' lə tam te' həŋ tʉɔdəŋ shə́ gaə̂ nə̂ ghíŋtə́ dzə̌ gɔ́pna' lə̂ tàm te' həŋ tʉɔdəŋ +shə pɔ kwɛ gaə a tə bə pfaə nə cu'tə guŋ mpipa myə gɔpna' wə ghəŋtə aa shə́ pɔ kwɛ̀ gaə̂ ǎ tə bə́ pfaə̂ nə́ cú'tə̀ gùŋ mpǐpá myə̂ gɔ́pna' wə́ ghə́ŋtə aa +ta' ywə a pə wə ŋghə kəlɔk tsʉ' gwyə ntʉm shə tisuŋ gwyə ta' ywə́ ǎ pə́ wə́ ŋghə̌ kə́lɔ́k tsʉ' gwyə́ ntʉ́m shə́ tísûŋ gwyə́ +E bə gɛpa' mpa' bə a yɔm yaunde da'gaə sɔm pa' ka ghə gəpiŋ kwəpa' É bə́ gɛ̌pa' mpǎ' bə̀ a yɔ́m yaunde da'gaə́ sɔm pa' ka ghə gə̌píŋ kwə́pá' +E kə ŋkhʉ nə he pipa bɔ nəkələ e ŋkhʉ nə sim ŋkap Ě kə̂ ŋkhʉ̀ nə́ hê pípà bɔ̂ nə̂kə́lə́ ě ŋkhʉ̀ nə́ sím ŋkáp +N tə ji nyaptə pipa bɔ pə nəkələ a də ŋkap te' pɔməŋ yə wap tʉ pu nə a ba yɔm N tə́ jì nyaptə̀ pípà bɔ̂ pə́ nə̂kələ́ ǎ də̂ ŋkǎp té' pɔməŋ yə wáp tʉ́ pú nə́ ǎ bǎ yɔ́m +nə kwi gəpiŋkwəpa' tə bə pfaə a Kaməlun nə́ kwì gə̌píŋkwə́pá' tə bə́ pfaə́ â Kaməlûn +nə kwə pa' Kaməlun ghəŋtə gaə mo wim gəpiŋkwəpa' nə́ kwə̂ pa' Kaməlûn ghəŋtə gaə̂ mo wîm gə̌píŋkwəpa' +Shə pɔ jɔ yabɔ pa' ta'ywə tə ywə Shə́ pɔ jɔ́ yabɔ̂ pa' ta'ywə́ tə ywə́ +gəpiŋ kwəpa' bə ŋwa'nyə yə mco'guŋ ghəŋtə a tə to' nə nə kwə ta'pa' gə̌píŋ kwə́pá' bə́ ŋwa'nyə yə̌ mco'guŋ ghəŋtə ǎ tə́ tó' nə nə̂ kwə́ ta'pa' +bo'gwyə pəkaməlum ghə bakələ nə nə wim ywə tʉɔdəŋ bɔ bô'gwyə́ pəkaməlûm ghə bǎkə́lə́ nə nə̂ wîm ywə́ tʉɔdəŋ bɔ̂ +da'gə shə pɔ jɔ yabɔ pa' ta' ywə tə ywə da'gə shə́ pɔ jɔ́ yabɔ̂ pa' ta' ywə́ tə ywə́ +A bə ŋwa'nyətsə, gəpiŋ kwəpa' bə ta' tʉɔdəŋ ŋwa'nyə ntʉm nə kwə pa' Ǎ bə́ ŋwa'nyətsə́, gə̌píŋ kwə́pá' bə́ ta' tʉɔdəŋ ŋwa'nyə ntʉ́m nə̂ kwə pà' +A bə ŋwa'nyətsə yə a piŋ gaə ta' pa' pə si lə Ǎ bə́ ŋwa'nyətsə́ yə̌ á píŋ gaə̂ ta' pa' pə́ sî lə́ +ntʉm mkwɛnyə la'la', nə yɔ ywə wə ghaptə ntʉ́m mkwɛnyə là'lǎ', nə̂ yɔ̂ ywə́ wə́ ghàptə̀ +cəcə pɔ pyə wap wə ŋkwɛ gaə pu ka fiŋ nə ghə ywə tə ŋwa'nyə bɔ pu pɔ pyə wap wə jɔ gaə a ywə tə ywə cəcə pɔ̂ pyə̌ wáp wə́ ŋkwɛ̀ gaə̂ pú kâ fíŋ nə́ ghə ywə́ tə ŋwa'nyə bɔ̂ pu pɔ̂ pyə̌ wáp wə́ jɔ́ gaə̂ ǎ ywə́ tə ywə́ +cwə ywə kəlɔk cyə a pɔmneŋ həŋ pfʉ a, pu jʉjʉm cwə ywə́ kəlɔ́k cyə́ ǎ pɔmneŋ hə́ŋ pfʉ́ ǎ, pú jʉ̀jʉ́m +tə po' a gaə wap tɔm nə map nə nə pɔm nwə cwəpuŋ pa' e ŋkwɛ aa tə́ po' ǎ gaə̂ wáp tɔ̀m nə́ máp nə́ nə̂ pɔ́m nwə cwəpùŋ pa' ě ŋkwɛ́ aa +nə yaə jʉm Raoul Ananga, fəŋ mətwa la'la', tə wə jɔ pe yə a bə zhʉm nə ghə gəpiŋ kwəpa' aa nə́ yaə́ jʉ̀m Raoul Ananga, fəŋ mətwà là'lǎ', tə wə́ jɔ́ pé yə á bə́ zhʉ̀m nə̂ ghə gə̌píŋ kwə́pá' aa +E kwə pa' tə wim ŋwa'nyə bɔ e wə cwə ntʉm o pə tə ghə shɛ Ě kwə̀ pa' tə́ wìm ŋwa'nyə bɔ̂ ě wə́ cwə́ ntʉ́m o pə́ tə́ ghə shɛ +gaə bə gɛpa' ta' pa' tyɔ' da'gə n dam fə də gəpiŋkwəpa' fa' gaə̌ bə́ gɛ̌pa' ta' pà' tyɔ' da'gə n dám fə́ də́ gə̌píŋkwəpa' fa' +cyəpa' yə gaə kwə a, ta a lə ha bəm bə tap e ləla' ha bi cyə́pa' yə gaə̂ kwə́ a, tá à lə̂ hǎ bə̂m bə́ táp e lə̂la' há bǐ +Tə fə pa' gaə ŋko dyəm a dam fə ghə shɛ, gaə həŋ kwɛ gaə a tə wə aa Tə́ fə́ pa' gaə̂ ŋkó dyə́m a dam fə́ ghə shɛ, gaə́ həŋ kwɛ́ gaə̂ a tə wə̂ aa +ba nə kwi', sɔm mo ba Meri lam fə sɔ' ke a cwə mfa' nəkwə pa' e tʉ'tə aa bǎ nə̂ kwi', sɔm mo bǎ Meri lám fə̀ sɔ' ké â cwə mfa' nə̂kwə pa' é tʉ́'tə̀ aa +gaə fiŋ nə nwə gwə gaə a bə ywə bə wə ghəŋtə ŋkap gaə̌ fíŋ nə̂ nwə́ gwə̀ gaə̂ á bə́ ywə́ bə wə́ ghəŋtə ŋkǎp +nə kwə pa' tyɔ' tə bə pfaə a nə́ kwə̂ pa' tyɔ̀' tə bə́ pfaə́ â +A bə ta' ywə nə donyə da' baŋ komʉnə Ǎ bə́ ta' ywə́ nə́ dǒnyə da' baŋ komʉnə +pu kə cəŋ ŋwa'nyə bɔ nə nə kwə guŋ mpa' pyə a bə ntʉm la' tsaə a? pú kə̂ cə́ŋ ŋwa'nyə bɔ̂ nə́ nə̂ kwə́ guŋ mpǎ' pyə ǎ bə́ ntʉ́m lǎ' tsaə̌ a? +pyə gɔ ke mo yə e zhyə ywə nə yu thə pyə̌ gɔ ké mo yə̌ é zhyə́ ywə́ nə́ yû thə́ +Brigade Anti-Sardinard fraŋsi wə də bo cəŋ Kolonɛl Joel Emile Bamkoui cwəlɔ Brigade Anti-Sardinard frâŋsi wə́ də̀ bò cə́ŋ Kolonɛ̂l Joel Emile Bamkoui cwəlɔ̌ +Pu kəm Kolonɛl Joel Emile Bamkoui gaə e zhwə monəŋ a yɔm tə fə təgʉ' Pú kə̀m Kolonɛ̂l Joel Emile Bamkoui gaə̂ é zhwə́ monəŋ a yɔ́m tə fə təgʉ́' +po zhyə gaə pu lə ghəm ba pəzhwəpɔ Nazi pu bə wə cəŋ wap tə tam tyɔ' pó zhyə́ gaə́ pú lə̂ ghə̀m ba pəzhwə̌pɔ Nazi pú bə́ wə́ cə́ŋ wáp tə́ tâm tyɔ' +Brigade anti-sardinard dəŋdzə gɔm gaə a cʉʼ muywə pyə ke pɔ pyə wap lə mny�� jɔ a nə yu nə lə mo jɔ goʼ Brigade anti-sardinard dəŋdzə gɔ̌m gaə́ ǎ cʉ́ʼ mûywə́ pyə̌ ké pɔ pyə̌ wáp lə mnyə jɔ ǎ nə́ yu nə̂ lə mo jɔ̌ góʼ +pu lɔk e cɛ nə gu' tɔ pú lɔ́k e cɛ̂ nə́ gù' tɔ̂ +ntwɔkshɛ kə bə gɛghʉɔ ntwɔmcuŋ ABK...13 fəfə yəŋ ntwɔ̂kshɛ kə̂ bə́ gɛghʉɔ̂ ntwɔ̂mcuŋ ABK...13 fəfə yə̌ŋ + E kə ghɔm gae yɔ ta' nəŋke yə a wə cəŋ gaə pu cəŋtə de a Ě kə̂ ghɔ̀m gaê yɔ́ ta' nə̂ŋké yə ǎ wə́ cə́ŋ gaə̂ pú cə́ŋtə dé ǎ +Pa' ntwɔkshɛ mkəm ntwɔkshɛ Kamelun ghɔm a mco'guŋ biŋ gaə ghəŋtə ta' nə na'cwə pe Pa' ntwɔ̂kshɛ mkəm ntwɔ̂kshɛ Kamelûn ghɔm ǎ mco'guŋ bíŋ gaə̂ ghəŋtə ta' nə̂ na'cwə́ pé +dəŋ guʼdzʉ ntwɔkshɛ Alice KOM ka ŋkɔ paʼ e gɔ faʼ pə paʼ e lə bə mugo aa dəŋ guʼdzʉ́ ntwɔ̂kshɛ Alice KOM ka ŋkɔ̂ páʼ é gɔ faʼ pə́ páʼ é lə̂ bə́ mûgo áá +pu lə gʉʼ də vɛ gəmtə pəmbɛmjwi , fʉtə wap Kaməlun pú lə gʉ́ʼ də̂ vɛ gə́mtə pəmbɛ̂mjwǐ , fʉ́tə wáp Kaməlûn +A tə bə dəŋdzə dɔti ma mo ŋkhəŋkhə pə Á tə bə́ dəŋdzə dɔtí mâ mo ŋkhəŋkhə pə́ +Salmana Amadou Ali bə pəŋthəla'la' Front National du Cameroun Salmana Amadou Ali bə́ pəŋthə́lâ'lǎ' Front National du Cameroun +ntʉm ta' ŋaknyə ciŋnyə yə a wə cyə ntʉm məlamghʉghʉɔ a pu lə foto pa' mokhəkhə wə cɔ ta' mjwi aa ntʉ́m ta' ŋaknyə́ ciŋnyə yə̌ á wə́ cyə̂ ntʉ́m məlàmghʉ̀ghʉɔ ǎ pú lə̀ fótò pá' mokhəkhə wə́ cɔ́ ta' mjwǐ aa +ŋaknyə ciŋnyə du nə təm ntʉm məlamghʉghʉɔ ŋaknyə́ ciŋnyə dù nə̂ tə̀m ntʉ́m məlámghʉ̀ghʉɔ +dəŋ pɔmneŋ pyə wap wə batə pəŋthəla'la' a ka ŋkɔ pa' e gɔ vu nə mjwi cəŋtə bu' e aa dəŋ pɔmneŋ pyə́ wáp wə́ bâtə pəŋthə́lâ'lǎ' â ka ŋkɔ̀ pá' é gɔ vù nə́ mjwǐ cəŋtə bú' ê aa +bəŋ pəŋthəla'la' yə e wə cɔ mjwi a, kətu' yə e pfɔtə e nə ghɔm gaə pu kə lə foto e sa' ta' məsiŋ nə lə foto bəŋ pəŋthə́lâ'lǎ' yə ě wə́ cɔ́ mjwǐ ǎ, kətú' yə̌ ê pfɔ́tə̀ ê nə̂ ghɔm gaə́ pú kə lə̀ fótò ê sá' ta' məsîŋ nə́ lə̀ fótò +ŋku so dyəpəŋthəla'la' ŋkǔ sǒ dyə̂pəŋthə́lâ'lǎ' +Cwə cu'tə pəŋthəla'la' jʉɔjʉm fənam Cwə cú'tə̀ pəŋthə́lâ'lǎ' jʉɔ̂jʉ̀m fə̂nàm +pəŋthəla'la' Salmana ghɔm nwə a ghə dyəpəŋthəla'la' mim pəŋthə́lâ'lǎ' Salmana ghɔ̀m nwə á ghə dyə́pəŋthə́lâ'lǎ' mìm +pu kə yo juʼ ŋwalaʼ loʼshu dzə mkəm nwə ŋkap dyəpəŋthəlaʼlaʼ pú kə̂ yó júʼ ŋwǎláʼ lóʼshû dzə mkəm nwə ŋḱáp dyə̂pəŋthə́lâʼlǎʼ +Bo'gwyə pomnəŋ kwɛ gaə a bə ta' nwə bə wə co' ŋkapla'la' kə nwə nə lo'shu Bo'gwyə́ pomnəŋ kwɛ gaə̂ á bə́ ta' nwə bə́ wə̂ co' ŋkàplâ'lǎ' kə nwə nə̂ ló'shû +nwə yɛluŋ yəŋ ghə ta' zhəŋ guŋ yu' cwəpuŋ nə gɔpna' nwə yɛ́lúŋ yə̌ŋ ghə ta' zhəŋ guŋ yú' cwəpùŋ nə́ gɔ́pna' +a wə cəŋ gaə nəfotəghap sɔ'ɔ á wə́ cə́ŋ gaə̂ nəfôtəghàp sɔ'ɔ +da'gaə pu pwanyə gi, Beti Assomo gɔ pa' bi: məsa pəŋthə la'la' nəfola'la' katə bə si bə o tə bə tsɔ'ɔ a dâ'gaə́ pu pwânyə́ gì, Beti Assomo gɔ̂ pá' bǐ: mə́sà pəŋthə́ lâ'lǎ' nəfôlâ'lǎ' katə̀ bə́ sî bə ǒ tə́ bə́ tsɔ'ɔ a +kətu' wə cəŋ Keugo Hugues pə tə yɔ e kətú' wə́ cə́ŋ Keugo Hugues pə́ tə yɔ é +tambɛ yə nuŋ mu a be ŋkhʉ tâmbɛ̂ yə núŋ mú a bê ŋkhʉ +be ghə gu' 46, e be lɔm pəjwi həŋ wə cwə pwa wap Kadepa ( Bayangam mupfʉ kilumita nə Douala) bê ghə̌ gu' 46, ě bê lɔ́m pəjwǐ hə́ŋ wə́ cwə pwǎ wáp Kadepa ( Bayangam mûpfʉ̌ kílùmítà nə́ Douala) +Monwə, mumjwi bə e ghə ŋkaʼ 11 yɔ bə tambɛ faʼ poʼ tə to e khi awɛ Monwə̀, mûmjwǐ bə é ghə ŋkaʼ 11 yɔ̂ bə tâmbɛ̌ faʼ pôʼ tə to é khî awɛ́ +E ghɔ tsʉ' mfaʼ tambɛ pə tə cwɔʼ e Ě ghɔ tsʉ̂' mfaʼ tâmbɛ̂ pə́ tə́ cwɔʼ ê +a bə cwə bɔ tə Keugo Hugues bvu dəm mugo, kwa' e tə ŋkuŋŋkuŋ ǎ bə́ cwə bɔ̂ tə Keugo Hugues bvù dəm mûgo, kwá' ê tə ŋkùŋŋkǔŋ +Mu kə shwe tə muʼ nə pəjwi tambɛ nuŋ mu yuʼ Mú kə̂ shwe tə́ muʼ nə́ pəjwǐ tâmbɛ̂ nuŋ mú yúʼ +mo yəŋ cwə tə jɔ msya te lalaʼ dyə biŋ butə dhə e wə kətuʼ pɛcoʼ mo yə̂ŋ cwə tə́ jɔ̂ msya té lâlǎʼ dyə̂ bíŋ bútə́ dhə́ é wə̂ kətúʼ pɛcôʼ +cwə yə pyə kə niŋ papcuŋ yəŋ ntʉm pipacuŋ a pu wə cəŋ Hugues kəkɔ cwə yə̌ pyə̌ kə̂ níŋ pǎpcùŋ yəŋ ntʉ́m pípàcùŋ ǎ pú wə́ cə̂ŋ Hugues kə̀kɔ́ +e gɔ pe' tsiŋ bwɔk pa' la'la' gɔ pu' e ba nə miŋ yaə nəpə cɛ aa ě gɔ pé' tsìŋ bwɔ́k pá' lǎ'lǎ' gɔ pú' é bǎ nə̂ mìŋ yaə́ nə̂pə́ cɛ̌ aa +muywə mjwi bə wə zhʉzhʉm cwəlɔ mûywə́ mjwǐ bə́ wə́ zhʉ̌zhʉ́m cwəlɔ̂ +mŋwala' cu'tə nə de mfa' mŋwâlǎ' cú'tə̀ nə́ dé mfa' +Patrice Nouma, bvo wato bə təm tu cam nə nwə nənuŋ po ntʉm nəfo Patrice Nouma, bvô wato bə́ tə̂m tú cam nə́ nwə nə̂núŋ pǒ ntʉ́m nə̂fo +E wə də thəpu da'tə ta' ŋgətso RDPC Francis Meva'a Meboutou Ě wə́ də̂ thə́pú dâ'tə ta' ŋgə̌tsó RDPC Francis Meva'a Meboutou +ntʉm naknyə mciŋnyə yəŋ sisi , e wə da'tə bvo ŋwala' Paul Biya pa' dəŋdzə nuŋpo gwyə ntʉm ntu gɔpna' Kamerun ntʉ́m naknyə́ mciŋnyə yəŋ sîsǐ , ě wə́ dâ'tə bvò ŋwǎla' Paul Biya pa' dəŋdzə núŋpo gwyə́ ntʉ́m ntu gɔ̂pna' Kamerun +mfəmfə pu cwɔ' shwa' mfə̂mfə́ pú cwɔ' shwa' +nouma, bvo wato yə e bɔmtə chantal Biya kəm Meva'a Meboutu gaə pɔptə nəpə pogo təŋla' Kaməlun nouma, bvó wato yə̌ é bɔ́mtə́ chantal Biya kə̂m Meva'a Meboutu gaə́ pɔ́ptə́ nə̂pə́ pôgo tə́ŋla' Kaməlûn +E pyəʼ Meva'a Meboutou gaə e ghɔ butə e dyəfiʼshɛ Ě pyə́ʼ Meva'a Meboutou gaə́ ê ghɔ bútə́ ê dyə̂fiʼshɛ +E kə kwi Baccalaureat səku Sacre-coeur Makak É kə̂ kwì Baccalaureat səkû Sacré-coeur Makak +a nə pə gu' 1962, e ŋko səku BCD pa' kwipu-gɛsɛbʉm ǎ nə́ pə́ gù' 1962, ê ŋkó səkû BCD pa' kwípǔ-gɛ́sɛ̌bʉ̂m +gu' pfʉə cyə, e cyə mləŋtə səku nəjiʼtə mfa' gɔpna' gú' pfʉə̀ cyə, ě cyə̂ mlə́ŋtə səkû nə̂jiʼtə́ mfa' gɔ́pna' +E gɔ ŋko ntʉm vam musəŋ ghɔ səku IHEOM Paris ntʉm 1966-1967 nə kwi pipa ENAM ntʉm 1968 Ě gɔ ŋkò ntʉ́m vàm mûsə́ŋ ghɔ̌ səkû IHEOM Paris ntʉ́m 1966-1967 nə́ kwî pípà ENAM ntʉ́m 1968 +A nə pə sɔgwiŋ 1979, pu le ŋghə kəlak ŋwala' tsə nə giŋŋ  nə́ pə́ sɔ̂gwíŋ 1979, pú lê ŋghə̌ kəlák ŋwǎla' tsə̂ nə́ gíŋŋ́ +Meva'a Meboutou lə pə ba kəlak dyəpəŋthəla'la' Meva'a Meboutou lə̂ pə̌ ba kəlák dyə̂pəŋthə́lâ'lǎ' +gɛla'tə filozofi katə piŋ gaə pu ghiŋtə ne, e kə putə wap gɛla'tə filozofî katə̀ píŋ gaə̂ pú ghíŋtə́ nê, ě kə̀ pútə́ wap +E du nə maʼ mbu nə ŋkap nə be mntwɔkshɛ pyə Ě dú nə́ máʼ mbǔ nə ŋkâp nə́ bé mntwɔ̂kshɛ pyə́ +A ŋghə gu' 25 pa' pu le bənyə la'a, e wə cəŋ nə zhwə mo yə lə ŋkwitə e aa Ǎ ŋghə̌ gu' 25 pa' pú lê bə́nyə̀ la'ǎ, é wə́ cə́ŋ nə̂ zhwə́ mo yə̌ lə̂ ŋkwìtə ê aa +Appollinaire kwɛ gae fiŋ nə tsʉ pe potsə myə dhə pfʉpfʉ dhəmu e tak a pə pa' wi aa Appollinaire kwɛ̌ gaê fìŋ nə́ tsʉ̂ pe pǒtsə́ myə̌ dhə̌ pfʉ́pfʉ̂ dhəmú ê tâk ǎ pə̌ pa' wǐ aa +pu kə ke nwə nə 7 fəfə 2021 pú kə̂ ké nwə̀ nə 7 fəfə 2021 +Pu nə ŋghə gi səŋsəŋ Veronique katə wə cəŋtə betə wə yə a wə cyətə aa Pú nə ŋghə̌ gì sə́ŋsə̀ŋ Veronique katə̀ wə́ cəŋtə́ bétə wə yə á wə́ cyə́tə́ aa +Məmjwi lə cwətə ntoʼ nə ghɔm nyɔnyɔ yə e zhyə a tʉm tsyə swɔptə e lo gaə pu fɛ tyəʼ shɛ Mə̂mjwǐ lə cwə́tə ntóʼ nə́ ghɔm nyɔ́nyɔ́ yə é zhyə́ á tʉ̂m tsyə́ swɔ́ptə e ló gaə́ pú fɛ́ tyə́ʼ shɛ +E ghɔm gaə:Ŋ ka ghə gʉʼ nəntatə awɛ nəkələ pə n cwə nəyuʼ bə m vʉsi E ghɔ̂m gaə̂:Ŋ ka ghə́ gʉ̂ʼ nəntátə́ awɛ́ nə̂kə́lə́ pə̂ n cwə́ nə̂yûʼ bə ḿ vʉsí +Fyə'mshɛ kə yu' mlɔ tsyə biŋ gaə nwə ti nə 6 shwagəfə 2021 Fyə'mshɛ kə̂ yú' mlɔ̂ tsyə́ bíŋ gaə́ nwə tí nə 6 shwâgə̀fə̀ 2021 +E tatə gaə mu e bə la' guŋ mcwə awɛ həŋ ŋka pəkamsi, a ywə ya ghə e kwɛ gaə səm lɔk mnyə myə Ě tǎtə gaə̂ mú è bə́ la' guŋ mcwə awɛ́ hə́ŋ ŋká pəkamsi, â ywə́ yá ghə é kwɛ́ gaə̂ sə̀m lɔ́k mnyə́ myə́ +E ghɔm gaə mo yəŋ lə təŋ mdzə la', fa' sʉɔ Ě ghɔm gaə́ mo yəŋ lə̂ tə́ŋ mdzə́ la', fa' sʉɔ +Veronique ghɔm gaə e jɔjʉm pa' ta' tambɛ yə e tə wə jɔ sə e a nɔ e aa Veronique ghɔ̀m gaə́ ê jɔ́jʉm pa' ta' támbɛ yə é tə wə́ jɔ́ sə ê à nɔ̌ é aa +səm bə mu ta' mu məma mta pyə bə e kə ghə da' gu' 10 tam bɔɔ sə̀m bə́ mú ta' mú məmá mtâ pyə bə é kə̂ ghə́ dà' gu' 10 tàm bɔɔ +E kə bə wə ŋwɛnyə ŋkuŋ la yə ləla' dɔmdyə tətyɛ' da'gaə wap latə tsə mu Ě kə̂ bə́ wə́ ŋwɛ́nyə ŋkuŋ la yə̌ lə̂lá' dɔ́mdyə́ tətyɛ' da'gaə́ wáp latə tsə́ mú +E ghɔm gaə e pe ŋkap səku Apolinɛ tə e wim Bakalorea Ě ghɔ̀m gaə́ ê pé ŋkǎp səkú Apolinɛ tə ê wìm Bakalorea +E ghə bakələ da'gaə e lə ntu jyə shyə Ě ghə bǎkə́lə́ da'gaə́ é lə̂ ntú jyə shyə + tə e ghɔm gaə e lə nə ŋkuŋ Appollinaire pu nə fa' ne gɔ dzə tə́ ě ghɔm gaə́ ě lə nə̂ ŋkùŋ Appollinaire pu nə̂ fà' nê gɔ dzə +E ghɔm gaə Apolinɛ kwipnyə ma cwə yə dhə e kə pfʉ aa Ě ghɔ̀m gaə́ Apolinɛ kwípnyə́ mà cwə́ yə dhə́ ê kə̀ pfʉ̌ aa +yəŋ gaə mo kə to' nə phənyə dyə be pam nə tam cyəcyə yə̀ŋ gaə̂ mo kə̂ tó' nə̂ phənyə dyə́ bê pám nə tam cyə̀cyə̀ +E lə du dyə mama gɔ m nə yə tsʉʼ ntʉm 2018 Ě lə̂ dǔ dy��́ mama gɔ́ m nə̂ yə́ tsʉʼ ntʉ́m 2018 +E ti biŋ jɔ e pə dyə map e gɔ m nə yə tsʉʼ E tí bíŋ jɔ́ ê pə́ dyə́ mâp e gɔ́ m nə̂ yə́ tsʉʼ +Tsə mkam mɔ ne kə ŋkam shɛ cəcə wappu mu e Tsə́ mkam mɔ né kə̂ ŋkam shɛ cəcə̌ wáppú mû e +po cya ŋkap bə gaə gɔ tak e nəŋ po cyâ ŋkǎp bə́ gaə́ gɔ tâk ê nə́ŋ +pɔ nyaptə shɛ Suisse cəŋtə zhyə ya pɔ̌ nyáptə shɛ Suisse cəŋtə zhyə́ yá +Mnwə Zhənɛvə 13 fəfə 2021 Mnwə Zhənɛ̂və 13 fə̀fə̀ 2021 +mcuŋ Diasporian shyəŋku' 14 fəfə 2021 mcuŋ Diasporian shyə̂ŋkǔ' 14 fə̀fə̀ 2021 +Pu zhwə tundyə awɛ Pǔ zhwə́ túndyə̂ awɛ́ +Pa' mcuŋ petə a, kətu' tisuŋ Emirats arabes Unis bɔ wə də bo nə shəŋ pəkaməlun pu pənizhelya Pa' mcùŋ pétə́ ǎ, kətú' tísûŋ Emirats arabes Unis bɔ̂ wə́ də̀ bò nə̂ shə̀ŋ pəkaməlûn pu pənizhélya +pətyɛʼ tambɛ pu mjwi pyə wap zhwə pɔ a ŋkhʉ pwa guŋ ŋkap tuŋdyə awɛ pətyɛʼ tâmbɛ̂ pu mjwǐ pyə̌ wáp zhwə́ pɔ ǎ ŋkhʉ̂ pwa guŋ ŋkáp tuŋdyə̂ awɛ +mjwinyijerya kə fa' pa' gɛfa'dyə wə tundyə yə dubai mjwǐnyijerya kə̂ fa' pa' gɛfà'dyə wə̂ túndyə̂ yə dubaï +e be pi pu yə ta ě bê pí pu yə́ ta +ntwɔkmcuŋ ghɔm gaə pətyə' wap kə lu Dubai ntwɔ̂kmcuŋ ghɔm gaə́ pə́tyə́' wáp kə̂ lǔ Dubaï +pu ke ghəm bo'gwyə nə pu, shə həŋ bitə pú kê ghə̀m bô'gwyə́ nə pû, shə́ həŋ bítə́ +Infos Sante shyəŋku'14 fəfə 2021 Infos Santé shyə̂ŋkǔ'14 fə̀fə̀ 2021 +msəm Kamelum kuŋ shisha te' msə̀m Kamelûm kuŋ shisha té' +Pu ka wuŋ miŋ pwa səga C3T bə e tsəm to' ta' fa' sə a pə shisha Pú kâ wúŋ mìŋ pwá səgá C3T bə́ é tsə̂m tó' ta' fa' sə́ ǎ pə́ shisha +kə ŋghəə? kə́ ŋghəə? +msəm ghɔnyə te' msəm ghɔ̂nyə́ té' +shisha biŋ bɔk shyə ndəpa' shisha bíŋ bɔ́k shyə́ ndə́pa' +"shə pɔ siŋ a gaə"" shyə ya bə ntʉm shisha kwitə nə tya" "shə́ pɔ sîŋ ǎ gaə́"" shyə yǎ bə́ ntʉ́m shisha kwítə nə̂ tyá" +nəpat tə bə pa' po ghɔm aa nə̂pát tə́ bə́ pâ' pǒ ghɔm áá +shyə yə a bə ntʉm chicha a bə ywə cwəpuŋ shyə yə â bə́ ntʉ́m chicha ǎ bə́ ywə̂ cwəpùŋ +E ŋghə dhəmɔk hwi pa' tam nəfɔŋ gɔ sak aa Ě ŋghə̌ dhə́mɔk hwǐ pá' tam nə̂fɔŋ gɔ sâk áá +nənwə shisha taʼ cʉm niŋ monɔksidə karbɔn mncʉm sɔmbʉə tə ntwɔk shyə dəpaʼ nə̂nwə shisha taʼ cʉ̂m níŋ monɔksídə́ karbɔn mncʉ̂m sɔmbʉə́ tə ntwɔ́k shyə́ dəpaʼ +nənwə shisha ta' cʉm ba hə dəŋ gudron dəpaʼ ŋkhə nə̂nwə shisha ta' cʉ̌m ba hə́ dəŋ gǔdron dəpaʼ ŋkhə +mfa' OMS da'tə gaə chicha hə 27 binyə Kansɛ mfa' OMS dâ'tə gaə́ chicha hə́ 27 bínyə́ Kansɛ +shisha bə ta' binyə dəpa' shǐsha bə́ ta' bínyə́ dəpa' +tam ku' nə niŋ ya ntʉm nwə dəpa' dele tâm ku' nə̂ níŋ ya ntʉ́m nwə dəpa' dêlě +tə ne shuka pu a zhwyə damnyə lamnyə bə shɔk bə shisha ghə dəpaʼ 25% tə́ ně shúka pú a zhwyə̂ damnyə lamnyə bə́ shɔ́k bə shishá ghə dəpaʼ 25% +pu ko nə cu'tə pu a ntwɔ'mcuŋ yəŋ piŋ sɛ nwə taksi pú kó nə́ cú'tə pú a ntwɔ̂'mcuŋ yə́ŋ píŋ sɛ̂ nwə tâksi +pə a kwitə m kə nə nə le bʉɔtsʉ yəŋ ywə? pə́ a kwítə m kə́ nə́ nə́ lê bʉɔ̌tsʉ̂ yəŋ ywə́? +zhyə gaə pu bə da' nə 30 % ntʉm guŋ yɔkpə zhyə́ gaə́ pû bə́ da' nə́ 30 % ntʉ́m guŋ yɔ́kpə +pyə wə cəŋ gaə Kamelum kwi' dəŋ ŋkap nə potsə dəpa' pyə̌ wə́ cə́ŋ gaə̂ Kamelûm kwi' dəŋ ŋkâp nə́ potsə̂ dəpa' +po bə ha pwa hyamghɔm nə cwɔ' ta' mco'guŋ nə dəpa' ? pǒ bə́ hǎ pwa hyámghɔ̀m nə̂ cwɔ' ta' mco'guŋ nə́ dəpa' ? +pyə kwɛ gaə a bə nwə sɛdzʉ pɔlətik pyə̌ kwɛ̌ gaə́ â bə́ nwə sɛ̂dzʉ̌ pɔlətik +da'gaə pɔmneŋ tə do'nyə gɔ shyə zhwopshyə pə da'gaə́ pɔmneŋ tə́ do'nyə́ gɔ shyə zhwopshyə pə́ +Tə nə fəŋ dəpaʼ pə di laʼ gɔ a dzə ntʉm guŋ yɔkpə Tə́ nə́ fəŋ dəpaʼ pə́ dí láʼ gɔ́ á dzə ntʉ́m guŋ yɔ́kpə +Pyə bə guŋ mtyəʼ awɛ dɔ a dəŋ cwəpuŋ yə a gə nə pɛnwə ya lə Pyə̂ bə́ guŋ mtyə́ʼ awɛ́ dɔ́ â dəŋ cwəpuŋ yə â gə nə́ pɛnwə́ yá lə +pu jɔ da' dəpa' ŋkɔ yə a ŋghə tsə cwəpuŋ nə zhyənwə mo aa pú jɔ́ da' dəpa' ŋkɔ̂ yə̌ á ŋghə tsə́ cwəpuŋ nə́ zhyə̂nwə mo áá +da'gaə ndəpa' jwə mo muywə muywə da'gaə́ ndə́pa' jwə́ mo mûywə́ mûywə́ +A bə shəmcwə mzhinyə ya nə fɛtə ntəm kə shwə teʼ lə Ǎ bə́ shə́mcwə mzhinyə yá nə́ fɛ̌tə́ ntə́m kə shwə́ teʼ lə̂ +a bə nwəkələ a tə cəŋ gaə pu tak gaə cəŋnyə mfiŋ təm pə ǎ bə́ nwə̂kə́lə́ á tə cə́ŋ gaə́ pú ták gaə́ cəŋnyə́ mfíŋ tə́m pə́ +taʼ nwə nyaptə ghəŋtə gaə guŋ ghə nwə bɔɔ ji nwə dyə cyə jʉm mcoʼ guŋ taʼ nwə nyâptə ghə́ŋtə́ gaə̂ guŋ ghə̌ nwə bɔ́ɔ́ ji nwə dyə̂ cyə́ jʉm mcoʼ guŋ +a cəŋ taʼ coʼ guŋ yə a də nwə nə mbinyə potsə dəpaʼ aa ǎ cə́ŋ taʼ coʼ guŋ yə̌ á də̂ nwə nə́ mbinyə́ pǒtsə́ dəpaʼ áá +a ka puŋ gaə guŋ yɔkpə yə kə bə cəcə pədəŋdzə pɔ nə piŋ mnwə a piŋ bə m nə pəjʉɔjʉm nə te mcoʼ guŋ ǎ kâ púŋ gaə́ guŋ yɔ́kpə yə kə̂ bə́ cəcə pə̌dəŋdzə pɔ nə́ pîŋ mnwə á píŋ bə́ m nə́ pəjʉɔjʉ̀m nə́ tê mcoʼ gùŋ +Pu ghəm pətɔmnwə bɔ tə tsʉʼ hwitə Pú ghəm pətɔ́mnwə bɔ̂ tə tsʉʼ hwítə̀ +A bə Narcisse bə e ghə ŋka' 28 pu Elvis alias Owen tadyə mcuŋ bə e ghə ŋka' 21 Ǎ bə́ Narcisse bə́ ê ghə ŋka' 28 pǔ Elvis alias Owen tǎdyə̂ mcǔŋ bə́ ê ghə̌ ŋka' 21 +a bə po'o tə yəŋ mo lu we gɔ m dwala ǎ bə́ pó'ó tə̂ yəŋ mo lu wê gɔ m dwǎlá +pəghɛmbo pyə kə ghəm e pə tsʉʼʉ gɔ dwɔʼ pəghɛ̌mbo pyə́ kə̂ ghəm ê pə́ tsʉʼʉ́ gɔ́ dwɔʼ +E cwə cɛ mgapdzʉ tə jɔm ntʉm dziʼ pu piŋ swɔpsyap nə e nə niŋ ntinti ntʉm nə e E cwə̂ cɛ̌ mgapdzʉ́ tə jɔ́m ntʉ́m dzíʼ pú pîŋ swɔ́psyap nə́ é nə́ níŋ ntîntǐ ntʉ́m nə̂ é +nə pə bəŋnə e wə sɔ lam pa' mkətu' ghɔm aa nə̂ pə́ bəŋnə́ ê wə sɔ́ lâm pá' mkətú' ghɔm áá +nə phənyə nə potsə mciŋnyə wə ŋghə fɔk ŋkhu ŋka'tə mo nə̂ phənyə̀ nə́ potsə̂ mciŋnyə wə́ ŋghə̌ fɔ̂k ŋkhǔ ŋka'tə mo +Taʼ tambɛ sam sə e ŋkwə mbu taʼ mumjwi pu a shwə e maʼ e sidyə kwa Taʼ tâmbɛ̌ sam sə̂ é ŋkwə́ mbú taʼ mûmjwǐ pú a shwə é máʼ é sídyə̂ kwa +nwə syap Kolona, tadyə gɔpna' ghɔm gaə a cəŋ gaə syap batə yəpʉəə kə yak nwə syàp Kolóna, tâdyə́ gɔ̂pna' ghɔm gaə́ ǎ cə́ŋ gaə̂ syap bǎtə yəpʉə́ə́ kə yàk +msa'nyə, pu gɔti və mləŋtə CEP pu FSLC və msa'nyə̀, pú gɔtí və mlə̂ŋtə CEP pu FSLC və +Kolona kwiʼ dəŋ yə pɔmnəŋ bwɔk msyap aa Kolóna kwiʼ dəŋ yə pɔmnə̂ŋ bwɔ́k msyap áá +Kolona, po a kaməlum ka piŋ juʼ thə yap nə msyap Kolóna, po á kaməlûm ka píŋ júʼ thə̂ yap nə́ msyàp +syap kolona ŋwak ntʉm ʉnivɛsite syap kolóna ŋwak ntʉ́m ʉ́nivɛsitê +shu kolona, Arabie Saoudite wə ŋkwitə Kamelum shú kolóna, Arabie Saoudite wə́ ŋkwítə́ Kamelûm +Union Africaine ŋkɔ gaə pu tʉ pasəpɔ syap swɔp swɔp Union Africaine ŋkɔ̂ gaə́ pû tʉ́ pasəpɔ́ syap swɔp swɔp +Kolona, ta' cwəcwəgho e lə pə giŋtə dyəmluʼ Kamelum Kolóna, ta' cwəcwəgho e lə pə́ gíŋtə́ dyə̂mluʼ Kamelûm +Beatrice Elom pfʉ jʉm paʼ pu swɔpsyap nə e lə Beatrice Elom pfʉ́ jʉm páʼ pú swɔpsyap nə́ é lə +Kwipu dyəpəpəŋthə lalaʼ pfʉ jʉm paʼ pu swɔpsyap Kolona nə e lə Kwípû dyə̂pəpəŋthə́ lâlǎʼ pfʉ́ jʉm páʼ pú swɔpsyap Kolóna nə́ é lə +Dion Ngute pu a mkamguŋ ghə pu swɔpsyap nə pu Dion Ngute pú a mkǎmgǔŋ ghə pú swɔ̂psyap nə́ pú +Kamelum dzə mfa' gəŋnyə nə ŋkhʉ syap Kolona Kamelûm dzə̌ mfa' gəŋnyə́ nə̂ ŋkhʉ̌ syap Kolóna +pu ghəm mtiŋtəgho myə cwəpuŋ 6072 pú ghəm mtiŋtəgho myə cwəpuŋ 6072 +luŋ Manaouda Malachie wə sə paʼ pu kəm e ləlak lúŋ Manaouda Malachie wə́ sə̂ páʼ pú kəm ê lə́lák +Covid, pəbamo pwa mghe Kamelun ghɔm gaəə wap gɔ lo'shu syap Covid, pə́bàmo pwǎ mghě Kamelûn ghɔm gaəə́ wáp gɔ lô'shu syap +gɔpna' vɔk syap Kolona gɔ̂pna' vɔ̀k syap Kolóna +tadyə mkəm binam ŋkeŋnyə nə lə syap həŋ wə gɔm nwəkələ tǎdyə mkəm bînam ŋkêŋnyə nə̂ lə́ syàp hə́ŋ wə̂ gɔm nwə̂kə́lə́ +mghɛfa' dɔkta ŋkəŋnyə gaə pu swɔp wap syp kolona mghɛ̌fa' dɔ́kta ŋkəŋnyə gaə́ pú swɔp wáp syp kolóna +gɛla'tə Jean-Michel TEKAM pfʉ gɛla'tə Jean-Michel TEKAM pfʉ́ +Lənəsi kolona bə a kəlɔk Lənə́si kolóna bə́ á kəlɔ́k +ta' mətwamghɛgho du bi təŋtənwə nə ŋkap Kolona ta' mətwamghɛ̌gho dǔ bî tə́ŋtə́nwə nə́ ŋkâp Kolóna +mcəŋmgho kolona, gɔpna' wə cəŋ nə pəmtə mdyəmcəŋgho mo mcə́ŋmghò kolóna, gɔ̂pnà' wə́ cə́ŋ nə̂ pə́mtə́ mdyə̌mcə́ŋgho mo +mnuba Kolona tə kwishwə da'tə gaə ywə wə kəlɔk mnúba Kolóna tə̂ kwishwə dâ'tə́ gaə́ ywə́ wə̂ kəlɔ́k +Kolona, twanyə twa yə Chine gɔ su bi guŋ a wə ŋghə pu mitə mti Kolóna, twànyə́ twa yə̌ Chine gɔ sû bǐ guŋ ǎ wə́ ŋghə̌ pú mǐtə mtí +ŋkapə Fenassco ke dam ntʉm zhwə mcwəcwəgho ntsʉ' səku ŋkǎpə Fenassco kê dám ntʉ́m zhwə́ mcwəcwəgho ntsʉ' səkú +Gho ghəm pɔ 1700 tə pɔ gwɛ a pɔ mghappfʉə nə pu pfʉtə Ghǒ ghəm pɔ 1700 tə pɔ gwɛ́ a pɔ mghâppfʉə nə́ pú pfʉ́tə +Dion Ngute wə sɔ lam pa' potsə mcəŋmgho kolona wə jak aa Dion Nguté wə́ sɔ́ lâm pá' potsə̂ mcə́ŋmgho kolóna wə̂ ják áá +Kolona mcəŋgho ntʉm mtsə kəlɔk Kolóna mcə́ŋgho ntʉ́m mtsə́ kə́lɔ́k +Paul Biya gɔti piŋ gaə pu swɔp syap nə e a? Paul Biya gɔtí píŋ gaə́ pú swɔp syàp nə́ é á? +gɔpna' yə e sa' binam a co' nə lɔ mvʉ gɔ̂pna' yə ê sâ' bînàm ǎ co' nə́ lɔ mvʉ́ +msya mghɔm ta' tadyə dyəcyəcyə nə mnwə nuŋ mo Martin Camus msya mghɔm ta' tǎdyə̂ dyə̂cyə́cyə́ nə́ mnwə núŋ mo Martin Camus +Kamelun, ta' tʉɔdəŋ ca' ntʉm nə tsʉ' biŋ nwə Kamelûn, ta' tʉɔdəŋ cá' ntʉ́m nə̂ tsʉ' bíŋ nwə +a tʉɔ nə yɔ dəŋ vyə nwə yəŋ du bi nə yak mcuŋ pəpuŋ nə ywə bɔɔ ǎ tʉɔ̂ nə́ yɔ́ dəŋ vyə́ nwə yə̌ŋ dǔ bî nə̂ yàk mcuŋ pəpúŋ nə́ ywə́ bɔɔ +a tʉɔ nə yɔ dəŋ vyə nwə yəŋ du bi nə yak mcuŋ pəpuŋ nə ywə bɔɔ ǎ tʉɔ̂ nə́ yɔ́ dəŋ vyə́ nwə yə̌ŋ dǔ bî nə̂ yàk mcuŋ pəpúŋ nə́ ywə́ bɔ́ɔ́ +da'gaə dəpa' ŋkɔ bə dəpa' (5854%) yə pu nwə te' a dzə Tramadol ( 4462%) yə pu do'nyə ke gaə Tramɔl a ntʉm guŋ da'gaə́ dəpa' ŋkɔ̌ bə́ dəpa' (5854%) yə pú nwə̌ té' ǎ dzə̂ Tramadol ( 4462%) yə pú do'nyə́ ké gaə́ Tramɔl ǎ ntʉ́m guŋ +a bə ta' pwadəŋnəyɛ a pə fa' pa' ta' dəpa' pu ta' pwatʉm ǎ bə́ ta' pwǎdəŋnə̂yɛ́ ǎ pə́ fa' pà' ta' dəpa' pǔ ta' pwâtʉ̌m + pənwə dəpa' pye wap də ya pa' dəpa' ke fɛnyə nə ləfa' tsyə pənwə́ dəpa' pyê wáp də̀ yá pâ' də̀pà' kê fɛ́nyə nə̂ lə̀fa' tsyə́ +mnuba pyə a fiŋ nə piŋ pɔk bəyə pu ka le mjyə nə lo' shu ywə bɔɔ pa' pəzhyəywə dəŋdzə ghɔm aa mnúba pyə́ ǎ fíŋ nə̂ piŋ pɔ́k bəyə̌ pú kâ lé mjyə nə̂ ló' shú ywə́ bɔɔ pá' pəzhyə́ywə̂ dəŋdzə ghɔm áá +pu kə tʉ mtsʉʼ nə ntɔk pɔmnəŋ biŋ ba nwə ŋkuŋnyə cəŋnyəcəŋnyə tə fə 2015 nə nə yoʼ jyə bii pú kə̂ tʉ́ mtsʉʼ nə́ ntɔ́k pɔmnəŋ bíŋ bá nwə ŋkuŋnyə cəŋnyəcəŋnyə tə̂ fə́ 2015 nə́ nə̂ yóʼ jyə bíí +pu kə ghə mfaʼ gəŋnyə nə ntɔk pɔmnəŋ nə dɔti mtsə dəpaʼ pú kə̂ ghə mfaʼ gəŋnyə nə́ ntɔ́k pɔmnəŋ nə́ dɔ̂tí mtsə́ dəpaʼ +mcuŋ tyə' 14 fəfə 2021 mcuŋ tyə̂' 14 fə̀fə̀ 2021 +pu ke lə CEO Orange Kamelun gɔ kɔt pú kê lə̂ CEO Orange Kamelûn gɔ kɔ̂t +Pu wə kəm e ŋkap jʉjʉ dəŋ 9554 FCFA Pú wə̂ kə̀m ê ŋkâp jʉ̀jʉ̀ dəŋ 9554 FCFA +tadyə bə pu ke ba tso tsyə ntʉm nwə bɔ be tʉmnyə mfa' bɔ nə bo'gwyə mgu' pa' EcoMatin ghɔm aa tǎdyə̂ bə́ pú ké bâ tsó tsyə́ ntʉ́m nwə bɔ̂ bê tʉ́mnyə̀ mfa' bɔ̂ nə́ bo'gwyə́ mgu' pa' EcoMatin ghɔm áá +pətyə' a du pa' e kə ha mlu' la'nyə bi mghɛfa' pyə jʉɔjʉm mɔde a? pa' pipa mcuŋ ghɔm aa pə̂tyə́' ǎ dú pa' é kə̂ hǎ mlu' la'nyə bî mghɛ̌fa' pyə́ jʉɔjʉm mɔ̂de á? pá' pípà mcuŋ ghɔm áá +musəm gɛntɔkə ntwɔʼmcuŋ Sebastien Ebala wə ke ŋwaʼnyə tsuʼfaʼ ŋkhətʉɔ Orange Kaməlun. mûsəm gɛntɔkə́ ntwɔ̌ʼmcuŋ Sébastien Ebala wə̂ ké ŋwaʼnyə tsuʼfaʼ ŋkhə̂tʉɔ́ Orange Kaməlún. +"Dəŋdzə mtadyə Orange Kamelun bə wə cəŋ "" ŋghʉ'' kə də pəda' pəjwi pyə to map ka tu a fa'" "Dəŋdzə mtǎdyə̂ Orange Kamelûn bə́ wə́ cə́ŋ "" ŋghʉ́'' kə̂ də́ pədà' pəjwǐ pyə̂ tò máp kâ tú ǎ fa'" +nə lə mo fa' Orange cyətə mgaəkə ? nə̂ lə́ mo fa' Orange cyə́tə mgaə́kə́ ? +tə fə shə cwə, dʉmnyədʉmnyə, wap kwipnyə jyə nələmofa' tə̂ fə́ shə̂ cwə̀, dʉ̀mnyə̀dʉ̀mnyə, wǎp kwípnyə́ jyə́ nə̂lə̂mofa' +wap tə kwi' wə cəŋ pəjwi pyə wap ghə po a pə wáp tə́ kwi' wə́ cə́ŋ pəjwǐ pyə̂ wáp ghə po ǎ pə́ +wap a tyə'ɔ bə wə cəŋ mbu' pəjwi pyə mbɛ ka wuŋ lɔm wap aa wáp ǎ tyə́'ɔ bə́ wə́ cə̂ŋ mbǔ' pəjwǐ pyə̂ mbɛ̂ kǎ wúŋ lɔ́m wáp áá +pə cwə o, mjwi yo' kəŋ mətwa biŋ te munyə pʉə e pə̌ cwə ó, mjwǐ yó' kə̀ŋ mətwà bíŋ té múnyə́ pʉə ê +e ke jap ya nə pu e yə kwyap bə wə pap e bvʉ ě kê jáp yâ nə́ pǔ ê yə kwyàp bə́ wə́ pàp ê bvʉ́ +tambɛ nə yaə tsʉ' te ta' tunəvis ntʉm pʉə e tâmbɛ̂ nə́ yaə́ tsʉ' té ta' tunəvis ntʉ́m pʉə ê +pɔ pə pəpʉəə kə zhʉ potsə tsyə tə wa' e tsʉ' yə pu ke gaə Pharmacie Tongolo aa pɔ pə̌ pəpʉə́ə́ kə̂ zhʉ̀ pǒtsə́ tsyə́ tə́ wa' ê tsʉ' yə̌ pú ké gaə̂ Pharmacie Tongolo áá +pə tə cwɔ', fəŋmətwa kə ghɔ dzə pu sɛghɔm tsyə pa' Alex ghɔm aa pə́ tə̂ cwɔ', fəŋmətwa kə̂ ghɔ dzə pǔ sɛ́ghɔm tsyə́ pá' Alex ghɔm áá +di fɔkdzʉ, Alex Ngono putə motəpuzhyə e dyəkətu' 6 Etoudi dí fɔ̂kdzʉ̌, Alex Ngono pútə́ motəpúzhyə́ ê dyə̌kətú' 6 Etoudi +Nuvɛl ɛspresyon nuba 5477 Nuvɛ́l ɛspresyon nubà 5477 +sya mo lə wə ju' pa' pɔ pyə yə wap wə gɔm gaə pu zhwə e zhwə, e katə cəŋnyə syâ mo lə wə́ jú' pá' pɔ pyə̌ yə wáp wə́ gɔm gaə́ pú zhwə́ ê zhwə̂, ê katə cə́ŋnyə́ +pu cwə tə jɔ pfə Mvondo Remy Joseph, po mmʉə pyə wə dɔlɔ, wap tə wə biŋ pə pú cwə́ tə jɔ́ pfə́ Mvondo Remy Joseph, pó mmʉə̂ pyə́ wə́ d��̀lɔ̀, wáp tə wə́ bîŋ pə́ +ba ca' wə ŋghə mo kwɛ gaə a bə cəŋnyə, ta' mma e ghɔm ba cǎ' wə́ ŋghə̌ mo kwɛ gaə́ ǎ bə́ cə́ŋnyə, ta' mma ê ghɔm +fɔkdzʉ cwə yə gaə lusi a, gaə yɔ e bə e nuŋ si da' pfʉ, n cwɔ' fɔ̂kdzʉ̌ cwə yə̌ gaə́ lúsì ǎ, gaə̌ yɔ́ ê bə́ ě nùŋ si dá' pfʉ́, n cwɔ̀' +bɔ pa' e kə be nuŋ a pə ta' mo yə e wə jwenyə biŋ bə pəpuŋ ka fiŋ nə nuŋ po'o ̀bɔ̌ pá' ě kə̂ bé nùŋ ǎ pə́ ta' mo yə̌ ê wə́ jwényə́ bíŋ bə́ pəpúŋ kâ fíŋ nə́ nùŋ pó'ó +gaə ghɔ jam mta pə wap həŋ ke kətuʼ pɛ coʼ gaə̌ ghɔ jâm mtá pə̌ wáp hə́ŋ ké kətúʼ pɛ̌ cóʼ +pyə a pu kə yo nə hapnyə bə nam 22 cyə pyə̌ â pú kə̂ yó nə̂ hapnyə bə́ nam 22 cyə +e lə bə e dəŋdzə ghə shɛ pu so e yə mjwi, pə cwə o n jɔ gaə wap nyaptə shɛ yap ě lə̂ bə́ ê dəŋdzə ghə shɛ pu so ê yə̌ mjwǐ, pə́ cwə ó n jɔ́ gaə́ wáp nyâptə shɛ yáp +du po'o ŋ gɔ nuŋ ko lwɔkə kə wə mɛnyə a, pa' fo Asse Zeh kwi' gɔm aa dû pó'o ŋ gɔ nuŋ kó lwɔkə́ kə̂ wə́ mɛ́nyə́ â, pá' fǒ Asse Zeh kwi' gɔ̀m áá +pyə a pu kə cəŋtə ghə dina, e kə be kwa kwi təŋka' dzə yə a bə ne aa pyə̌ â pú kə̂ cəŋtə ghə̌ dína, é kə̂ bé kwà kwǐ tə́ŋka' dzə́ yə̌ á bə́ nê áá +ta' mo yə e wə ju' cwəpuŋ a katə fiŋ nə zhwanyə pa' e kə wə ŋghə yo aa ta' mo yə̌ é wə́ jú' cwəpúŋ ǎ katə fíŋ nə̂ zhwǎnyə pá' é kə̂ wə́ ŋghə yó áá +ta' tatəghɔm ya bə wə sɔ'ɔ ma' gwɔ' ntʉm shyə həŋ tʉ təm nə mkwɛnyə gaə pu zhwə e zhwə thə bo'gwyə pɔ pyə wap cəŋtə jɔ tsʉ' aa ta' tǎtə́ghɔm yǎ bə́ wə́ sɔ'ɔ mâ' gwɔ̀' ntʉ́m shyə hə́ŋ tʉ́ tə́m nə́ mkwɛnyə̀ gaə̂ pú zhwə́ ê zhwə̀ thə́ bo'gwyə́ pɔ pyə̌ wáp cəŋtə̀ jɔ́ tsʉ' aa +dɔkta mpfə pɔ cəŋtə diŋtə pfə mo pfʉpfʉ pa' məkuʼguŋ tsaətə aa dɔ́kta mpfə́ pɔ cəŋtə díŋtə pfə́ mo pfʉ́pfʉ̂ pá' mə́kùʼguŋ tsaə́tə áá +pu nə pyap mghɔm miŋmiŋ, shə pomwə wə jɔ mcwɛ nə pfəmo lə ghɔm gaə a bə ta' nə zhwəmo dʉmnyə pú nə̂ pyáp mghɔm míŋmiŋ, shə́ pômwə̀ wə̂ jɔ́ mcwɛ̀ nə́ pfə́mo lə̂ ghɔ̀m gaə́ ǎ bə́ ta' nə̂ zhwə́mo dʉ̀mnyə̀ +mcuŋ zhwəpɔ ntamgo 3 dzʉ'bvʉ 2021 mcǔŋ zhwə́pɔ ntǎmgǒ 3 dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 +pəghapguŋ kə to mətwa 4×4 e pəghâpguŋ kə̂ to mətwâ 4×4 ê +ŋkwa' cwəlɔ, sɔm kəm pəghapguŋ ka kʉɔ nwə zhwəmo ŋkwa' cwəlɔ̌, sɔm kəm pəghâpguŋ kâ kʉɔ́ nwə zhwə́mo +ntʉm ta' ŋwa'nyə 26 sune 2021, wap kə ghɔm kəm Kamerun gae lu Ambazonie biŋ japtə mga si ntʉ́m ta' ŋwa'nyə 26 sûnè 2021, wáp kə̂ ghɔ̀m kəm Kamerun gaê lù Ambazonie bíŋ jáptə̀ mgǎ sì +ntʉm kwi ŋwa'nyə bɔɔ, wap kə tʉm ŋkʉɔ bi pɔ binam ntʉ́m kwi ŋwa'nyə bɔ́ɔ́, wáp kə̂ tʉ̀m ŋkʉɔ̀ bǐ pɔ bînam +Biya ke fʉtə wɔ po həŋ pəmtə pwa wi nə lo' shu biŋ zhwə pɔ pɔk Biya kê fʉtə wɔ́ pǒ hə́ŋ pə́mtə́ pwâ wí nə́ ló' shú bíŋ zhwə́ pɔ pɔ́k +wɔk, pəambazonyəŋ pyə lə pfɔtə mta pɔ UPC yə Fraŋsi kə wə maknyə wap aa wɔ́k, pəambazonyəŋ pyə lə̂ pfɔ́tə̀ mtá pɔ̂ UPC yə̌ Frâŋsi kə̂ wə́ máknyə́ wáp aa +po yɔ ywə yə Biya ŋghə nə gɛla'tə Maurice Kamto pô yɔ́ ywə́ yə́ Biya ŋghə̀ nə́ gɛla'tə Maurice Kamto +po gɔ pəmtə gʉ' yɔ wɛ pwa pɔ jyəŋka' pǒ gɔ pə́mtə́ gʉ̌' yɔ̂ wɛ́ pwâ pɔ jyəŋká' +po ya' nə pu' mnə mɔ nə yaə thə Biya pô yá' nə́ pú' mnə̀ mɔ́ nə́ yaə́ thə́ Biya +po tə gɔ pəmtə pwa Biya pə pô tə gɔ pə́mtə́ pwâ Biya pə́ +po gɔ tʉɔ thə bi Biya nəkələ Fraŋsi pu Biya de a pɔ Sisi pô gɔ tʉɔ̂ thə́ bî Biya nə̂kə́lə́ Frâŋsi pu Biya dé á pɔ Sîsǐ +pəambazonyəŋ tə bə mghɛbo mɔ pə pa' pu və ntʉm ta' ŋwa'nyə yə wabo məkwɛt Michel Biem Tong cyanyə aa pəambazonyəŋ tə bə́ mghɛ̌bò mɔ́ pə́ pá' pú və̀ ntʉ́m ta' ŋwa'nyə yə̌ wabo məkwɛt Michel Biem Tong cyǎnyə aa + tə e wə do bi mkəm gaə wap ghə nə ghəm mo dwɔ'ɔ miŋ ntʉm papguŋ tə́ ě wə́ dó bǐ mkəm gaə̂ wáp ghə nə́ ghəm mo dwɔ́'ɔ́ mìŋ ntʉ́m pápguŋ +guŋ la'la' Kaməlun yɔ nə e bi pəsɔktʉm Ambazonyəŋ guŋ lǎ'lǎ' Kaməlûn yɔ́ nə̂ é bî pəsɔktʉ̌m Ambazonyəŋ +mcuŋ zhwəpɔ dzəmtɔ 2 dzʉ'bvʉ 2021 mcǔŋ zhwə́pɔ dzə̂mtɔ̌ 2 dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 +mkəmla' nə miŋ gəm e mkəmla' nə̂ miŋ gə̌m ê +"ywə cyətə yə pomwə pɔk məlamghəghʉɔ ""lequatriemepouvoir"" cyə tyə'dzʉ 18 dzəbiyɛ" "ywə́ cyə́tə yə pômwə pɔ́k məlámghəghʉɔ́ ""lequatrièmepouvoir"" cyə́ tyə̌'dzʉ́ 18 dzə̂biyɛ́" +mta mu gɔti ghɔ ntʉm ta' dɔkta a pu le wap mtá mú gɔtí ghɔ ntʉ́m ta' dɔ́kta á pú lé wáp +a bə po'o tə pu gɔ piŋ gaə pu kwa' e tə ŋkuŋŋkuŋ ǎ bə́ pó'ó tə̂ pú gɔ píŋ gaə́ pú kwá' ê tə́ ŋkùŋŋkǔ�� +ta' nwə putə kə bə pu və wə bhəkam la'la' Mbanga ta' nwə̀ pútə́ kə̂ bə́ pú və wə̂ bhəkám lǎ'lǎ' Mbanga +da'gaə Tchuente Medard cwə tə ŋkhʉ, pu lə piŋ jɔ e da'gaə́ Tchuente Médard cwə́ tə ŋkhʉ̌, pú lə̂ píŋ jɔ́ ê +mkətu' kə wə cəŋ e nəkələ ta' nwa'nyə nə də e sɔ'ɔ kə bə si mkətû' kə̂ wə́ cə́ŋ é nə̂kə́lə́ ta' nwa'nyə nə́ də̀ é sɔ'ɔ kə̂ bə́ sì +Tchuente Medard ji ŋghə ya biŋ bə bayacwə yə kɔt ke e a, mupfʉ tam cyə pu tak e nəŋ Tchuente Médard ji ŋghə̂ yá bíŋ bə́ bâyǎcwə yə̌ kɔ̂t ké è ǎ, mûpfʉ̌ tam cyə pú tâk ê nə́ŋ +pu kəm wap cwɛp cuŋ biŋ gaə wap kəlɔk tsʉ' Manjo pu Bangem pú kə̂m wáp cwɛp cǔŋ bíŋ gaə́ wáp kə̀lɔ́k tsʉ' Manjo pu Bangem +cwə yə pu cu wap a pu tʉm ta' mo nə pu pwa ŋkɔ ga cwə yə̌ pú cú wáp ǎ pú tʉ̂m ta' mo nə́ pû pwǎ ŋkɔ̀ gǎ +pu wə ba e dokta distrik Manjo pú wə́ bá ê dokta distrîk Manjo +kətu' pɛ co' kə paptə mugo pu ga e kətú' pɛ co' kə̂ páptə mûgo pu gǎ ê +mo yəŋ cwə biŋ dzə paptə mo yə̀ŋ cwə́ bíŋ dzə páptə̀ +kətu' pɛ co' yə e kwa' mo tə ŋkuŋkuŋ wə bə cɛ Mbouda cwəlɔ kətú' pɛ co' yə̌ é kwá' mo tə́ ŋkùŋkǔŋ wə́ bə́ cɛ́ Mbouda cwəlɔ̌ + ŋwa' dyə kətu'pɛ co', kətu' kə dəŋdzə cwətə ŋu'shwə e kəkɔ bvu nə mjwi ŋwa' dyə̂ kətú'pɛ co', kətú' kə̂ dəŋdzə cwə́tə̂ ŋú'shwə̀ ê kə̂kɔ́ bvû nə́ mjwǐ +mugo lə gɔ postə nə kwi ŋkap map e mûgo lə̂ gɔ postə nə̂ kwì ŋkâp máp é +nwə tatətatə yəŋ hwə dəŋdəŋ yaə kətu' Remy Ebaa yə ləla' kwa' mjwi gu' 16 tə ŋkuŋŋkuŋ gu' po' nwə tǎtə̀tâtə̀ yə́ŋ hwə́ dəŋdəŋ yaə́ kətú' Remy Ebaa yə̌ lə́la' kwá' mjwǐ gù' 16 tə ŋkùŋŋkǔŋ gù' po' +pu ke niŋ ba Remy cɛ pú kê níŋ ba Remy cɛ̂ +bwadzʉ 31 fʉ'bvʉ Raissa mjwi yə kətu' Remy Ebaa kwa' e tə ŋkuŋŋkuŋ a kə wə fə m mtsʉ' preya pu Narcisse so e bwǎdzʉ̌ 31 fʉ̂'bvʉ̀ Raïssa mjwǐ yə̌ kətú' Remy Ebaa kwá' ê tə ŋkùŋŋkǔŋ ǎ kə̂ wə́ fə́ m mtsʉ́' preyà pu Narcisse so e +ta' musəm ŋka' 20 yə e bə ba so e səku Lycee technique Ntui aa ta' mûsəm ŋka' 20 yə̌ ě bə́ ba so é səkû Lycée technique Ntui aa +mtsʉ' preya miŋ, mso pəpʉəə yɔ gaə wap gɔ lə fɔk dəm mkwɔ' la'la' tsʉ' dina Ntui mtsʉ̌' preya mìŋ, msô pəpʉə́ə́ yɔ́ gaə̂ wáp gɔ lə̂ fɔ́k dəm mkwɔ̀' lǎ'lǎ' tsʉ' dínà Ntui +a bə tyə' dɔlɔ Sylvestre tam puŋ, a bə nə tsʉ' bɔ tə mkətu' pəta kə ke wap Ebaa Ngomo Remy pə cəcə pu ǎ bə́ tyə̌' dɔ̌lɔ̂ Sylvestre tám pùŋ, ǎ bə́ nə́ tsʉ' bɔ̂ tə̂ mkətú' pətá kə̂ ké wáp Ebaa Ngomo Remy pə́ cəcə̌ pú +pɔ pɔŋ gɔ ghɔm bi pu gaə wap la'tə daŋzhitɛ yap pɔ pɔ̂ŋ gɔ ghɔm bǐ pú gaə́ wáp la'tə́ dàŋzhítɛ̂ yáp +Raissa ka ghə sɔm ŋwa'nyə yə pu fiŋ nə cəŋtə zhyə e aa Raïssa kâ ghə̀ sɔm ŋwa'nyə yə̌ pú fíŋ nə̂ cəŋtə zhyə́ ê aa +posəku pəpʉəə gɔ kam ba mkwi'tə map si gaə pu tak wap nəŋ pa' mkətu' kə wə baptə wap aa pôsəkú pəpʉə́ə́ gɔ kam bǎ mkwí'tə́ máp sì gaə̂ pú ták wáp nə́ŋ pá' mkətû' kə̂ wə́ báptə̀ wáp aa +pyə kə wə suso e gaə e na' pyap jyə gaə nə yɔk gɔ sɔ' pyə̌ kə̀ wə́ sǔsò é gaə̂ é na' pyâp jyə́ gaə́ nə̂ yɔ́k gɔ sɔ' +Remy Ebaa yɔ gaə e zhi gɛla'tə nənuŋ mo həŋ nə la'tə wap mcici mkɔ bə baptə wap Remy Ebaa yɔ́ gaə̂ ê zhí gɛla'tə̀ nə̂núŋ mo hə́ŋ nə̂ la'tə wáp mcicǐ mkɔ bə́ báptə̀ wáp +ta' mbɛ tə dzə kətu' pə ne gɔ nuŋ Raissa tə ŋkuŋŋkuŋ , cwə yə nəlɔm mo miŋ a mkətu' tak Narcisse nəŋ ta' mbɛ̂ tə dzə́ kətú' pə́ nê gɔ núŋ Raïssa tə ŋkùŋŋkǔŋ , cwə́ yə nə̂lɔ́m mo mìŋ ǎ mkətû' ták Narcisse nə́ŋ +Wap kə cwə pu myə həŋ ŋkɔ pa' gaə gɔ kwa dzə a pa' Raissa lə mtatə myə gɔ dzə aa Wáp kə̂ cwə́ pu myə̂ hə́ŋ ŋkɔ̌ pá' gaə̌ gɔ kwa dzə̂ ǎ pá' Raïssa lə̀ mtǎtə myə́ gɔ dzə aa +wi ne kə tiŋnyə dzə nə kwa' Raissa tə ŋkuŋŋkuŋ lə pyəshə pɔ pəta pu Remy Ebaa cəcə pu pə wə diŋtə tsʉ' wǐ né kə̂ tíŋnyə̀ dzə nə̂ kwá' Raïssa tə̀ ŋkùŋŋkǔŋ lə̂ pyəshə́ pɔ pətá pu Remy Ebaa cəcə pǔ pə́ wə́ díŋtə́ tsʉ' + e kwa' a tə ŋkuŋŋkuŋ nə jyə pəpuŋ ba nə jyə ŋkɔp a e cwə tə miŋ ě kwá' ǎ tə ŋkúŋŋkǔŋ nə́ jyə̂ pəpúŋ ba nə́ jyə̂ ŋkɔp a ě cwə́ tə míŋ +E kə ma' 1000 FCFA nəm pa' ta' cʉ'ma' aa, pa' Raissa lə mcʉ bipi camtə bi pyə aa Ě kə̂ mà' 1000 FCFA nə̂m pá' ta' cʉ̀'ma' aa, pá' Raïssa lə̀ mcʉ bípǐ càmtə̀ bî pyə́ aa +N kə bə bu' mugo bə sɔm mubɛ lam fə kwa' tə ywə bɔ cyə pa' e nə kwi' bə wə cwe aa N kə̂ bə́ bǔ' mûgo bə́ sɔm mûbɛ lâm fə́ kwá' tə ywə́ bɔ̀ cyə̂ pa' ě nə́ kwi' bə́ wə́ cwé aa +mcuŋ zhwəpɔ sɛsu 31 sune 2021 mcǔŋ zhwə́pɔ sɛ̂sǔ 31 sûnè 2021 +kətu' kə lə ga e paptə gətso kətu' kətú' kə̂ lə̀ gǎ e páptə gətsó kətú' +kətu' kə ghə ta' aksidaŋ cyə biŋ cam mjwi e pə tsʉm kətú' kə̂ ghə̌ ta' áksidâŋ cyə bíŋ càm mjwǐ é pə́ tsʉ̌m +mu mjwi kə cyə du bi aksidaŋ mú mjwǐ kə̂ cyə́ dǔ bî áksidâŋ +pu kə lə kətu' yə la'la' ghəm e a gɔ dyəkətu' Logbaba pú kə̂ lə̀ kətú' yə̌ lǎ'lâ' ghə̀m é ǎ gɔ dyə̂kətú' Logbaba +pu cwətə pə gɔ pu'tə e, ta' cu' pəsəm sɔ' də e nə ghɔ dyə kətu' Logbaba pú cwə́tə́ pə́ gɔ pú'tə̀ é, ta' cú' pəsə̀m sɔ' də̀ é nə̂ ghɔ̀ dyə̂ kətú' Logbaba +kwa' cwəlɔ, pyə ka zhyə tso ŋwala' yə bə muma kətu' Owona kwa' cwəlɔ, pyə kǎ zhyə́ tsó ŋwǎla' yə̌ bə́ múmâ kətú' Owona +N tə gɔti lə mo nə ŋkəbo' mə pə, gaə bə shʉ'zhʉm ŋwala' pu tə gɔ həŋ ghə ywə nam a pa' gɛmcuŋ mɔk ghɔm gaə pətyə' e kə ghɔm aa N tə́ gɔtí lə̀ mo nə́ ŋkə̀bò' mə̌ pə́, gaə̂ bə́ shʉ́'zhʉ̀m ŋwǎla' pú tə gɔ hə́ŋ ghə ywə́ nǎm ǎ pá' gɛmcùŋ mɔ́k ghɔ̀m gaə́ pətyə́' ê kə̂ ghɔm aa +pa' nwə ghɔ dzə a zhʉm kətu' Owona pá' nwə̀ ghɔ dzə ǎ zhʉ́m kətú' Owona +pu lɔk wap cɛ kondəŋgi pú lɔ̂k wáp cɛ́ kondəŋgi +pɔ pyə pu putə wap a wə gɔm gaə wap bə mpu' pɔ pyə̌ pú pútə́ wáp ǎ wə́ gɔm gaə́ wáp bə mpú' +Francine Claire Beyala lə ghɔm dzə pədemzhəŋ gaə e kə bə nə ywə ŋkuŋnyə pu mo yə pu pəmtə kəm wap nwə aa Francine Claire Beyala lə̂ ghɔ̀m dzə̂ pədémzhəŋ gaə́ ê kə̂ bə́ nə́ ywə́ ŋkuŋnyə pǔ mo yə̌ pú pə́mtə̀ kə̀m wáp nwə̀ aa +e ghɔm gaə e kə kwyatə ta' ŋkwa cəcə mu' Youssoufa pu mo pfʉpfʉ e pə si wə kʉɔ ŋkap e bi yəŋ mo ě ghɔm gaə́ ê kə̂ kwyǎtə ta' ŋkwà cəcə̌ mu' Youssoufa pu mo pfʉ́pfʉ̂ ê pə́ sì wə́ kʉɔ́ ŋkâp e bǐ yə̌ŋ mo +e kə hə kwə pfəmo pwa mustikɛ tə wa' ntʉm ta' shyə zhʉm dyə e ě kə̂ hə kwə́ pfə́mo pwǎ mustikɛ tə wá' ntʉ́m ta' shyə zhʉ̀m dyə̂ ê +pfəmo bə pu yɔ tyə'dzʉ 7 sune 2021 pɔ pəpʉəə pyə pu putə wap kə siŋ yap pa' potsə kə cyətə a dzə kɔt pfə́mò bə́ pú yɔ́ tyə̌'dzʉ́ 7 sûne 2021 pɔ pə́pʉə́ə́ pyə̌ pú pútə wáp kə̂ síŋ yáp pá' pǒtsə́ kə̂ cyə́tə̀ ǎ dzə kɔ̂t +E hə nə ghɔ m sim tak pɔ ta' twɔʼdyə pyə dyə həŋ phənyə pə ntʉm nam pʉəə fɔkdzʉ Ě hə nə̂ ghɔ m sim ták pɔ ta' twɔ̂ʼdyə̌ pyə́ dyə́ həŋ phə́nyə́ pə́ ntʉ́m nàm pʉə́ə́ fɔ́kdzʉ̌ +ŋ kə həŋtə bi Yaya tsʉ' yə muma bə nə a, e ghɔm bəm gaə e ghɔ nə yo mtʉɔ pu so e ŋ kə̂ hə́ŋtə́ bǐ Yaya tsʉ' yə̌ múmâ bə́ nə̂ ǎ, ě ghɔm bə̂m gaə́ è ghɔ nə́ yo mtʉɔ̌ pu so ê +gaə ti pə tə sɔ lam nəkələ e kə ji di pe gaə̌ tí pə́ tə sɔ́ lâm nə̂kə́lə́ ě kə̂ ji dí pé +di fɔkdzʉ Francine Claire Beyala siŋ a gaə pu yɔ ta' pfəmo ntʉm ta'shyə dí fɔ̂kdzʉ̌ Francine Claire Beyala síŋ â gaə̂ pú yɔ́ ta' pfə́mo ntʉ́m tà'shyə +e wə nwə gwə gaə katə ghɔ wə mo yə pu wə kəm e pwa wi a həŋ bə wə tʉ təm gae lam fə bə ywə pwa wi ě wə́ nwə́ gwə̂ gaə́ katə ghɔ wə̂ mo yə̌ pú wə́ kə̀m ê pwà wí ǎ hə́ŋ bə́ wə́ tʉ́ tə̀m gaê lám fə̀ bə́ ywə́ pwǎ wí +ba pa' e wə gɔm gae katə yɔ pfə Ibrahim Aliou ba pá' ě wə́ gɔm gaě katə̀ yɔ́ pfə́ Ibrahim Aliou +ta' cu'tə tə gɔpna' be ghə dyə Nairobi Kenya bə nə pɔ pyə e ghə ywə nə pu jʉɔjʉm cʉm aa tá' cú'tə̀ tə gɔ̂pna' bê ghə̌ dyə́ Nairobi Kenya bə́ nə́ pɔ pyə́ ě ghə ywə́ nə́ pu jʉɔ̂jʉ̀m cʉm aa +e kə cyə jʉm Western Union cya ŋkapə bi gɛcɛ dəŋ 1385 shu'u ě kə̂ cyə́ jʉ̀m Western Union cyǎ ŋkápə bî gɛcɛ́ dəŋ 1385 shu'ú +so e yə tə bə cɛ a pə, Francois Meyong, ne kə ghɔ kwi ŋkapə bɔ so é yə tə bə́ cɛ́ ǎ pə́, François Meyong, né kə̂ ghɔ̀ kwî ŋkápə bɔ̂ +daʼgaə tadyə kəm bɔɔ cwə tə jɔ yoʼ yə pu tʉʼ a e lə piŋ cya ŋkap dáʼgaə́ tǎdyə̂ kəm bɔ́ɔ́ cwə tə̂ jɔ́ yóʼ yə̌ pú tʉ́ʼ ǎ ě lə píŋ cyâ ŋkáp +E kə wə gɔm gae e bə ŋwala' cofo Samuel Mvondo Ayolo nə nə fʉtə pɔ kwi ŋkap Ě kə̂ wə́ gɔm gaě é bə́ ŋwǎla' cofo Samuel Mvondo Ayolo nə́ nə̂ fʉ̀tə̀ pɔ kwǐ ŋkâp +e ghɔm bi gɔpna' gaə e wə cəŋ nə kwinyə mghɔm pu gɔpna' pa' wi a Niger ě ghɔm bî gɔ̂pna' gaə́ ě wə́ cə́ŋ nə̂ kwinyə̀ mghɔm pǔ gɔ̂pna' pá' wǐ ǎ Niger +E nə ghə po'o cəŋtə gɔm gaə nɔmtəma' guŋ Paul Biya ne bə wə cəŋ nə ghɔmtə pu fə e yəNiger Ě nə̂ ghə̀ pó'ò cəŋtə gɔ̀m gaə́ nɔmtə̀má' guŋ Paul Biya né bə́ wə́ cə́ŋ nə̂ ghɔmtə̀ pǔ fə̂ é yəNiger +pəcwo, cofo nɔmtəma' Niger ha dəŋdəŋ mnuba pəpʉəə dəŋdzə gətso Niger bi pə́cwǒ, cofo nɔmtə̀má' Niger há dəŋdəŋ mnubà pəpʉə́ə́ dəŋdzə gətsó Niger bǐ +Jacques Calvin Eyafa lə həŋ ke Mohamed Bazoum wap cwətə gɔmtə tə pfʉ mənek cyə, a ya' Jacques Calvin Eyafa lə̂ həŋ ké Mohamed Bazoum wáp cwə́tə́ gɔmtə̀ tə pfʉ̌ mə́nêk cyə, ǎ yá' +pu cwətə siŋ Samuel Mvondo Ayolo e ghɔm bi DGSN nə nə cəŋtə de mzhəŋ myə pú cwə́tə́ síŋ Samuel Mvondo Ayolo ê ghɔm bî DGSN nə́ nə̂ cəŋtə dé mzhəŋ myə́ +cwocwo kətu' cwɔ' ta' cəŋtədemzhəŋ ywə cwôcwǒ kətú' cwɔ́' ta' cəŋtədémzhəŋ ywə́ +pəcəŋtədemzhəŋ lə zholokalizatioŋ jɔ gaə nwə keke fə m cɛ pəcəŋtə̀démzhəŋ lə̀ zhólokalizatioŋ jɔ́ gaə̂ nwə kêké fə́ m cɛ̌ +nwə pəmtə dəŋdəŋ tadyə cɛ ŋkwitə nə zhyə gɛ biŋ ke mo yə pu wə kwɛ gaə a bə e a Jacques Calvin Eyafa nwə pə́mtə̀ dəŋdəŋ tǎdyə̂ cɛ́ ŋkwìtə nə̂ zhyə́ gɛ bíŋ ké mo yə̌ pú wə́ kwɛ̂ gaə́ ǎ bə́ è ǎ Jacques Calvin Eyafa +pəcəŋtədemzhəŋ lə zhi'tə gaə jʉɔjʉm mo yəŋ zhi fa' ci mfa' bɔ pəcəŋtə̀démzhəŋ lə̂ zhí'tə̀ gaə̂ jʉɔ̂jʉ̀m mo yə́ŋ zhì fa' cí mfa' bɔ̂ +a bə nwə nəkelə e bə cɛ bwɔkbwɔk ǎ bə́ nwə nə̂kélə́ ě bə́ cɛ́ bwɔ̂kbwɔ́k +mo yə pu wə kwɛ to' nə ghɔm pə tə cəŋ ghʉ' mo yə̌ pú wə́ kwɛ̂ tó' nə̂ ghɔ̀m pə́ tə cə́ŋ ghʉ́' +e kə piŋ gaə e ke pə da' nɔmtəma' Niger ě kə̂ píŋ gaə́ ě ké pə́ da' nɔmtə̀má' Niger +e ha ba mtso pɔ pyə wap ŋkwitə e aa bi kətu' ě há ba mtsǒ pɔ pyə̌ wáp ŋkwìtə é aa bî kətú' +E kə wə byap ta' ŋkap cyacya dəŋ 195 shu'u bi ta' ONG Amerika biŋ ŋghə ta' ŋkapə gwyə bi gɛbaŋ fraŋsi Ě kə̂ wə́ byáp ta' ŋkáp cyǎcyà dəŋ 195 shu'ú bî ta' ONG Amerikà bíŋ ŋghə̀ ta' ŋkápə gwyə́ bî gɛbâŋ frâŋsi +nwətəghɔm kə cyə la' Toussi, cu'la' Bamendjinda Mbouda nwətə́ghɔm kə̂ cyə̂ lǎ' Toussi, cú'lâ' Bamendjinda Mbouda +pu zhi'tə ba gaə nə pə mpfəpɔ la'tə dəŋ pa' wap pəpʉəə camnyə tə pfʉ aa pú zhí'tə̀ ba gaə́ nə̂ pə́ mpfə́pɔ lá'tə̀ dəŋ pá' wáp pəpʉə́ə́ càmnyə̀ tə pfʉ́ aa +e lə pə tuŋdyə tə fə jʉɔjʉm fəlade, pfɔk bhənyə pə bwadzʉ tɔde yəŋ ě lə́ pə́ tuŋdyə̂ tə fə́ jʉɔjʉm fəladé, pfɔ́k bhə́nyə pə́ bwâdzʉ̌ tɔ̂dé yə́ŋ +po pyə ne kə ŋkhʉ dʉ siŋ e gaə ta yap tə bə dyə a tə fə sasidɛ po pyə́ né kə̂ ŋkhʉ̀ dʉ̌ síŋ ê gaə́ tá yáp tə bə́ dyə̂ ǎ tə́ fə́ sasidɛ +mnwə cəŋcəŋ ghə pu yɔ sya yəŋ mtsuu du bi mubɛ e yə e ketə mgɛbedyə aa mnwə cə̌ŋcə̂ŋ ghə pú yɔ̂ sya yə́ŋ mtsǔu du bǐ mûbɛ e yə̌ é kêtə mgɛbédyə̂ áá +UBA United Bank for Africa, a bə ŋka' 65 fa' baŋ pə tə ya' UBA United Bank for Africa, ǎ bə́ ŋka' 65 fa' bâŋ pə́ tə yá' +po gɔti yɔ ntʉm ntwɔkjyə yəŋ mcuŋ mɔŋ gaə pô gɔtí yɔ́ ntʉ́m ntwɔ̂kjyə yəŋ mcùŋ mɔ́ŋ gaə̂ +mcuŋ nə nəpəm mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ ba paʼ a ghiŋ aa mcuŋ nə́ nə̂pə́m mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ bǎ páʼ ǎ ghiŋ áá +mcuŋ nə dəŋ mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ Kaməlun mcuŋ nə́ dəŋ mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ Kaməlûn +mcuŋ nə mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ mcuŋ nə́ mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ +mkwinyəghɔm mcəŋtəzhyəfa' zhəŋ ntʉm Kamelun, Afrika ba ntʉm guŋdəmca'a mkwinyə́ghɔ̀m mcə̀ŋtə̀zhyə́fa' zhəŋ ntʉ́m Kamelûn, Afríka bǎ ntʉ́m guŋdə́mca'a +mŋkhʉɔ mtsʉʼfaʼ pwa mdyə zhən mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ mŋkhʉɔ mtsʉʼfaʼ pwǎ mdyə̂ zhən mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ +ciŋnyə shyəcyə nə mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ ciŋnyə shyəcyə nə́ mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ +pəgətso ntʉm nwə mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ Kamelun, Afrika ba ntʉm guŋ dəmcaʼa pəgə̂tsó ntʉ́m nwə mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ Kamelûn, Afríka bǎ ntʉ́m gûŋ dəmcáʼa +pu shə mcuŋ pu shə́ mcùŋ +pu wə do bi pəzhyəfaʼ gaə wap ke wɔk bəyə wap wə cəŋ wɔk biŋ cəŋ nwə pəmtə pwa wɔk aa pú wə̂ dó bǐ pəzhyə́faʼ gaə́ wáp ké wɔ̂k bə́yə wáp wə̂ cəŋ wɔ̂k bíŋ cə́ŋ nwə pə́mtə́ pwa wɔ́k áá +Dyə tadyə Camerounlink.com Dyə̂ tǎdyə̂ Camerounlink.com +pu kə pəm biŋ jap nə məlɔmgəgʉɔ mkəŋ wɛb 10 yaə mpapguŋ pe nə 8 pu 2 myaə mtisuŋ gwyə pú kə̂ pə́m bíŋ jâp nə́ məlɔ̌mgəgʉɔ́ mkəŋ wɛb 10 yaə̌ mpǎpguŋ pé nə̌ 8 pu 2 myaə́ mtǐsuŋ gwyə́ +pə lə məlɔmgəgʉɔ faʼ Kaməlum fiŋ nə yɔ gaə nə ci lwɔkdzə tsʉʼpyəʼshaŋ ntʉɔ pə̌ lə̂ məlɔ̌mgəgʉɔ́ faʼ Kaməlûm fiŋ nə̂ yɔ́ gaə́ nə̂ cí lwɔ̂kdzə tsʉʼpyə́ʼsháŋ ntʉɔ +pu pyəʼ shaŋ nə məlɔmgəgʉɔ tə yɔ goʼ dubi mtəŋtə pu lwɔkdzə mkaʼnyə pətsʉʼpyəʼshaŋ pǔ pyə́ʼ sháŋ nə̌ məlɔ̌mgəgʉɔ́ tə́ yɔ̌ goʼ dubǐ mtə́ŋtə pu lwɔ̂kdzə mkaʼnyə pətsʉʼpyə́ʼsháŋ +nə nə zhyə nə pyəʼ shaŋ, 1xBet tutə paʼ a cyətə aa nə́ nə̂ zhyə́ nə́ pyə́ʼ sháŋ, 1xBet tutə́ pâʼ á cyətə áá +ywə sutwa yəŋ nə http://1xbetcm/line/Football ŋkwitə nə kɔ tsə shyəcyə ntʉm səpɔ ywə̂ sǔtwa yə́ŋ nə́ http://1xbetcm/line/Football ŋkwitə́ nə̂ kɔ tsə́ shyəcyə ntʉ̀m səpɔ +paʼ a bə pu a sɔ dəŋpe, pu fiŋ nə kwiʼ si bəm nə tsʉ pâʼ ǎ bə́ pú a sɔ̂ dəŋpe, pú fiŋ nə̂ kwiʼ sì bə̌m nə̂ tsʉ̂ +nwə faʼ hya mtsʉʼ dzʉʼtsʉʼ nwə̂ faʼ hyá mtsʉʼ dzʉ̌ʼtsʉ́ʼ +wap ghə paʼ tsʉʼcʉm a tsʉʼ yə pu ke gaə Nvindi ŋkəŋ shyə Mbil wǎp ghə pâʼ tsʉʼcʉ́m ǎ tsʉʼ yə̌ pú ké gaə̂ Nvindi ŋkə̂ŋ shyə Mbil +A wə də m guʼ 15 tyəʼ ɔ paʼ gaə ntoʼ nə lak tɔkcyə ntʉm shyə aa Ǎ wə́ də́ m gûʼ 15 tyə́ʼ ɔ́ páʼ gaə ntóʼ nə́ lak tɔ́kcyə ntʉ́m shyə áá +pyə ghə po, pyə ghə mpopo, wap gɔ tsʉ kə? pyə̌ ghə po, pyə̌ ghə mpǒpo, wâp gɔ tsʉ́ kə? +pəshinwa cyə m jʉm fo də caʼ tsɔk pəshinwa cyə̂ m jʉ̀m fò də́ câʼ tsɔ́k +e cyə jʉm SOPAC ntoʼ mfaʼyɛnə nə tsə gɔpnaʼ Kaməlum ě cyə jʉ̂m SOPAC ntóʼ mfaʼyɛ̂nə́ nə́ tsə̂ gɔ́pnaʼ Kaməlûm +yɔ mnwə myə a ghə n cəŋ nə ghə tsʉʼ faʼ a mɔŋ gaə həŋ ntoʼ yɔ́ mnwə myə̌ á ghə n cə̌ŋ nə̂ ghə tsʉʼ faʼ ǎ mɔŋ gaə̌ hə́ŋ ntóʼ +ntʉm faʼ tsɔk SOPAC ne gɔ jɔ nuŋŋkapə təŋtə potsə tsyə wap wə cəŋ a də nə ghə nwəghəŋtə ntʉ́m faʼ tsɔ́k SOPAC né gɔ jɔ́ nuŋŋkâpə tə́ŋtə́ pǒtsə́ tsyə wáp wə̂ cə́ŋ ǎ də̂ nə̂ ghə nwəghəŋtə́ +pu gɔti laʼtə e taʼ cwaə mhəŋtə yə a wə gɔm bəyə a ywə loʼnyə aa pú gɔtí lâʼtə é taʼ cwaə̀ mhə́ŋtə́ yə̌ á wə̂ gɔm bəyə a ywə́ lóʼnyə áá +nwə kamtə, SOPAC bə taʼ tsʉʼfaʼ mfaʼyɛnə bə ghə ntʉm nwə cyəjʉm nwə kâmtə́, SOPAC bə́ taʼ tsʉʼfaʼ mfaʼyɛ̂nə́ bə́ ghə̌ ntʉ́m nwə cyəjʉm +SOPAC bə taʼ tsʉʼfaʼ bə ghə ntʉm mfaʼyɛnə SOPAC bə̌ taʼ tsʉʼfaʼ bə́ ghə ntʉ́m mfaʼyɛ̂nə́ +pu nuŋ ŋkap nə guŋ mfa' SOPAC tətakywə pú nuŋ ŋkáp nə́ guŋ mfa' SOPAC tətakywə́ +SOPAC tə ŋghə ntʉm tʉmŋkʉɔ pə SOPAC tə̂ ŋghə ntʉ́m tʉmŋkʉɔ pə́ +e ŋghə guŋ potsə tsyə a cəŋ a tə wim taʼ ŋkʉɔ yə pyə gɔ ha bi mtsʉʼfaʼ pəloʼnyə cyaŋkʉɔ ě ŋghə̂ guŋ pôtsə́ tsyə̌ â cə́ŋ ǎ tə́ wím taʼ ŋkʉɔ yə̌ pyə̂ gɔ há bî mtsʉʼfaʼ pəlóʼnyə́ cyaŋkʉɔ +pyə bə daʼ pɔŋkwitə ntʉm mnwə pyə̌ bə́ daʼ pɔ̂ŋkwítə ntʉ́m mnwə +SOPAC sɔk mbu myə nə guŋ ŋwaʼnyə cwəpuŋ yə pənuŋŋkapə nyaptə aa SOPAC sɔk mbǔ myə́ nə́ guŋ ŋwaʼnyə cwəpuŋ yə̌ pənuŋŋkâpə nyáptə áá +pyə fa' mfa' mɔk biŋ ha piŋfaʼ bi pəyomtɔ mɔ pyə̌ fa' mfa' mɔ́k bíŋ há piŋfaʼ bí pəyómtɔ̂ mɔ́ +tam ga thə tadyə dwanə pu taksi tám gǎ thə́ tǎdyə̂ dwanə pú tâksi +a nə pə dzətsə 2022 pyə pə ntʉm papguŋ gham pu 58 pfəla' Kamerun ǎ nə̂ pə́ dzə̂tsə́ 2022 pyə̌ pə́ ntʉ́m pǎpguŋ ghǎm pu 58 pfə́lá' Kamerûn +da'gaə pɔ pə guŋ tisuŋ Kamelun awɛ fiŋ nə tsʉ pe mfa' mɔk tə lam sɔsɔ da'gaə́ pɔ pə̌ guŋ tísuŋ Kamelûn awɛ́ fíŋ nə̂ tsʉ́ pê mfa' mɔ́k tə lâm sɔ́sɔ́ +gaə wə do bi pə guŋ PME/PMI gaə wap ha mnwə gɔpnaʼ map bi pyə gaə̌ wə́ dó bǐ pə guŋ PME/PMI gaə́ wáp hâ mnwə gɔ̂pnaʼ máp bǐ pyə́ +Gaə cyəpɔ niŋ bwanyə nə Kaməlun ! Pyə ghoʼtə o tadyə Gaə́ cyə̂pɔ níŋ bwǎnyə́ nə̂ Kaməlûn ! Pyə̌ ghóʼtə o tǎdyə̂ +Seidou Ernest Moluh Mougnol ne də mghɔm Seidou Ernest Moluh Mougnol né də̂ mghɔm +cyə wɛb yɔk: https://wwwikeoexpresscom/services/. cyə wɛb yɔk: https://wwwikeoexpresscom/services/. +nwə faʼ bi laʼlaʼ mghɛfaʼ SOCIETE GENERALE Kaməlun nwə faʼ bǐ lǎʼlǎʼ mghɛ̂faʼ SOCIÉTÉ GÉNÉRALE Kaməlûn +pyə cəŋ nə ghə gaə nwə Citizen Commitment Time , taʼ kɔ ntʉm tsʉʼfaʼ, cyənyə pyə̌ cə́ŋ nə́ ghə gaə́ nwə Citizen Commitment Time , taʼ kɔ̀ ntʉ́m tsʉʼfaʼ, cyə̂nyə́ +CCTIME ntʉm mcyə SG Kaməlun CCTIME ntʉ́m mcyə SG Kaməlûn +guŋ shəŋ Societe Generale Kaməlun ntʉm guŋ ŋghə mnwə giŋghiŋ nə ŋwə shwagəfə guŋ shəŋ Société Générale Kaməlûn ntʉ́m guŋ ŋghə̌ mnwə gǐŋghîŋ nə́ ŋwə́ shwâgəfə +dəŋ kilumita yə pu ghiŋ a cwɔptə kuʼ 1171 dəŋ kílumíta yə̌ pú ghǐŋ a cwɔptə kuʼ 1171 +Ntɛŋkap wə ntu ŋkwa ŋgəŋnyətsʉʼcwə Ntɛŋkáp wə́ ntú ŋkwa ŋgə̂ŋnyətsʉʼcwə +po'o 80 pəpəmtəfa' kə cu'tə pó'ò 80 pəpə́mtə̀fa' kə̂ cú'tə̂ +nə ghə tisuŋ duala pə dɔlɔ nə̂ ghə tísuŋ duala pə́ dɔ̂lɔ̌ +wap wə nə nuʼnyə mgʉʼ map ntʉm pfəlaʼ Bonamoussadi te mdziʼʼ nə jyəshyə yə a bə « Rond -Point MAETUR » aa wǎp wə́ nə̂ núʼnyə́ mgʉ̌ʼ máp ntʉ̌m pfəláʼ Bonamoussadi té mdzǐʼʼ nə́ jyəshyə yə̌ á bə́ « Rond -Point MAETUR » áá +yəŋ bə nwə pəmtə pwa mkəm Solidarite PK 9. yə̌ŋ bə́ nwə pə́mtə pwǎ mkəm Solidarité PK 9. +mghiŋ nəseŋtə mkwe kə cyətə ntʉm mpfəlaʼ həŋ cuʼtə pəpəmtəfaʼ 250 mghiŋ nəséŋtə́ mkwé kə́ cyətə ntʉ́m mpfəláʼ hə̂ŋ cúʼtə pəpə̂mtə́faʼ 250 +mcoʼ yə pu lə nə guʼ yəŋ bə 1km ŋkʉŋkʉ = ŋkhə tɔ mcoʼ yə̌ pú lə̂ nə́ guʼ yə́ŋ bə́ 1km ŋkʉ̌ŋkʉ̂ = ŋkhə tɔ̂ +nwə jiʼtə pu nwə nətʉɔ, tʉɔdəŋ mfaʼ tsɔk nwə jíʼtə pǔ nwə nətʉɔ, tʉɔdəŋ mfaʼ tsɔ́k +a nə pə tyəʼɔ bə UBA ghə mdyə Afrika 18 yə a bə 20% dəŋ faʼ tsuʼfaʼ a pwa nwə hɛ 50 % ǎ nə̂ pə́ tyə́ʼɔ bə̌ UBA ghə mdyə̂ Afríka 18 yə̌ a bə́ 20% dəŋ faʼ tsûʼfaʼ ǎ pwǎ nwə hɛ 50 % +pyə wə cəŋ lwɔdzə kʉɔ guŋ ba Afrika nə tam yəŋ pyə̌ wə́ cə́ŋ lwɔdzə kʉɔ guŋ bǎ Afríka nə̌ tam yə́ŋ +UBA Kaməlun ləda' nto' mfa' myə tyə' 18 fu'bvʉ 2007 pwa ta' twɔ' UBA Kaməlûn lə̂dá' ntó' mfa' myə́ tyə̌' 18 fû'bvʉ̀ 2007 pwǎ ta' twɔ̀' +Pətʉgak pɔfə m mcu'tə mtafa' Pətʉ́gak pɔ̂fə́ m mcú'tə̀ mtâfa' +mŋkwintɛ nə pəm biŋ nəpə yɔk mŋkwîntɛ̌ nə̂ pə́m bíŋ nə̂pə́ yɔ̂k +ŋkwintɛ nə və tso dyə cu'tə mtafa' nuba E17/2018 ŋkwîntɛ́ nə̂ və tsó dyə̂ cú'tə mtâfa' nuba E17/2018 +dyə dwala-Kamelun, tamtə jyə Hotel Somatel, mupɔm jyə Akwa-Bali dyə́ dwǎlá-Kamelûn, támtə́ jyə Hotel Somatel, mûpɔm jyə̂ Akwa-Bali +pyə ŋkwitə wɔ ntʉm mfaʼ mɔ pyə̌ ŋkwitə́ wɔ́ ntʉ́m mfaʼ mɔ́ +Nə kwitə gɔpnaʼ ntʉm nə tam nə dhənyə kwyə nwə ŋkapə pu laʼlaʼ, yɔk tʉɔdəŋ zhyəfaʼ Nə̂ kwítə gɔ̂pnaʼ ntʉ́m nə̂ tam nə́ dhənyə kwyə́ nwə ŋkâpə pǔ lǎʼlâʼ, yɔ́k tʉɔdəŋ zhyə̂faʼ +paʼ cam nyap ywə cyəcyə yə e wə cyanyə ŋkhʉɔ a ghɔm a ywə bɔɔ gɔti cyə ntʉm dzətsə 2017 dyə Castel hall dwala pâʼ cam nyap ywə́ cyə̌cyə̂ yə̌ é wə̂ cyanyə ŋkhʉɔ ǎ ghɔm ǎ ywə́ bɔɔ gɔtí cyə ntʉ́m dzə̂tsə́ 2017 dyə̂ Castel hall dwǎlá +"nə yəŋ cʉm ywə sɛ nwə yə pu lə a bə ""sənyə numelik tsʉʼfaʼ""" "nə́ yə̂ŋ cʉ̌m ywə́ sɛ́ nwə yə̌ pú lə̂ ǎ bə́ ""sənyə numêlik tsʉʼfaʼ""" +ta' nwə nə tam balɔŋ nə nə kwitə po Kamelun ta' nwə nə̂ tám balɔ̂ŋ nə́ nə̂ kwítə pǒ Kamelûn +nwə nə tam balɔŋ Kalara cu'tə ŋkap bi po Kamelun nwə nə̂ tám balɔ̂ŋ Kalara cú'tə̀ ŋkâp bǐ po Kamelûn +taʼ tsʉʼ yə a cəŋ gaə mo ti pə si tyəʼdzʉ 05 sune 2018 yəŋ a,kɔmples VOGELENGZANG pɔmjyə chant d oiseau - Vogelenzangstraat 130 1070 Anderlecht. taʼ tsʉʼ yə̌ á cə̂ŋ gaə́ mo tí pə́ si tyə̌ʼdzʉ́ 05 sûne 2018 yə̂ŋ ǎ,kɔmples VOGELENGZANG pɔ̂mjyə chant d´oiseau - Vogelenzangstraat 130 1070 Anderlecht. +nɔmtəma' guŋ nɔmtə́má' guŋ +Copyright © 2021 Ntsaə guŋ Kaməlun- potsə tsyə Copyright © 2021 Ntsaə guŋ Kaməlûn- pôtsə tsyə́ +nɔmtəma' guŋ pu Chantal Biya lu Yawude nɔmtə́má' guŋ pú Chantal Biya lû Yàwùdè +bə mfa' tsyə miŋ kaməlun bə́ mfa' tsyə́ miŋ kaməlûn +valentin Ollessongo tadyə dyəguŋtəm valentin Ollessongo tǎdyə̂ dyə̂guŋtə́m +Paul Biya kə cu'tə pu mo bwadzʉ Paul Biya kə̂ cú'tə pǔ mo bwâdzʉ̌ +Paul Biya kə cu'tə pu mo dyə nəmo guŋ Paul Biya kə̂ cú'tə pǔ mo dyə̂ nəmô guŋ +pyə lə nwə Koŋgo gaə pyə tə gɔ piŋ pə pwa wap aa (pə ostralyəŋ) pyə̌ lə̂ nwə Koŋgo gaə́ pyə́ tə̂ gɔ piŋ pə́ pwǎ wáp áá (pə ostralyəŋ) +Paul Biya kə cu'tə pu mo dyə nəmo guŋ bwadzʉ Paul Biya kə̂ cú'tə pǔ mo dyə̂ nəmô guŋ bwǎdzʉ̌ +Paul Biya kə cu'tə pu mo bwadzʉ tyə' dzʉ 21 Paul Biya kə̂ cú'tə pǔ mo bwâdzʉ̌ tyə̌' dzʉ́ 21 +bə tam yə e cwə Kaməlun nə guʼ sɔmbʉəə miŋ tadyə shəŋguŋtəm Saŋtrafrika bə̂ tam yə̌ é cwə Kaməlûn nə́ guʼ sɔmbʉə́ə́ miŋ tǎdyə̂ shəŋguŋtə́m Saŋtrafrika +tʉɔdəŋ mo yə tadyə kəm kwipnyə Cadə təm e aa tʉɔdəŋ mo yə̌ tǎdyə̂ kəm kwîpnyə Cǎdə tə̌m é áá +tam nə cwə guʼ pfʉə Kaməlun mi,tadyə shəŋguŋtəm guŋ a gəlisi tam nə̂ cwə gûʼ pfʉə Kaməlûn mi,tǎdyə̂ shəŋguŋtə́m guŋ ǎ gəlísi +bə e sɔʼ nə kəka Kaməlun tə fə tyəʼ ə pfʉə , ŋwalaʼ Afrika dyə ŋwalaʼ gəlisi bə́ ě sɔʼ nə̂ kəkâ Kaməlûn tə fə́ tyə́ʼ ə pfʉə , ŋwǎláʼ Afríka dyə̂ ŋwǎlaʼ gəlísi +Paul Biya kə cu'tə pu Sabri Boukadoum nə tyə'pfo 24 dzətsə 2021 yəŋ Paul Biya kə̂ cú'tə pǔ Sabri Boukadoum nə́ tyə̌'pfô 24 dzə̂tsə́ 2021 yəŋ +Paul Biya kə shan tʉɔdəŋ mkeywə pwa tso Paul Biya kə̂ shán tʉɔdəŋ mkéywə́ pwa tsǒ +a kə bə nə laʼnwə kamtə tyəʼdzʉ CEMAC nə tyəʼpfo 16 dzətsə 2021 yəŋ, nɔmtəmaʼ guŋ Paul Biya ǎ kə̂ bə́ nə̂ laʼnwə kámtə tyə̌ʼdzʉ́ CEMAC nə́ tyə̂ʼpfô 16 dzə̂tsə́ 2021 yə̌ŋ, nɔmtə́máʼ guŋ Paul Biya +Ayse Sarac tadyə shəŋguŋtəm tʉki bə tam nə cwə Kaməlun miŋ kə ghɔ gɔmtə Ayşe Saraç tǎdyə̂ shəŋguŋtə́m tʉ́ki bə́ tam nə̂ cwə Kaməlûn miŋ kə̂ ghɔ̌ gɔmtə +pəmtə Kaməlun sɔʼ nə ntuŋ dəŋzhitɛ Kaməlun ntʉm nə pə ntiti e pə́mtə́ Kaməlûn sɔʼ nə̂ ntuŋ dəŋzhítɛ̂ Kaməlûn ntʉ́m nə̂ pə́ ntîtǐ ê +gaə kwɛ gaə ywəkamtə yəŋ bə taʼ puŋtə faʼ gaə̌ kwɛ gaə́ ywə̂kámtə yə̂ŋ bə́ taʼ puŋtə́ faʼ +Laʼnwə mlɔmtə batə muntɔ wə gɔɔ Laʼnwə mlɔmtə batə mǔntɔ́ wə́ gɔ́ɔ́ +Pyə ghə yɔk dəŋ Pyə̌ ghə yɔ́k də̀ŋ +ywə tuɔdəŋ bə ntʉm mtʉm ywə́ tuɔdəŋ bə́ ntʉ́m mtʉ̌m +nə nwə ghɔmtə pu Francois Hollande nə̂ nwə ghɔmtə̀ pu Francois Hollande +gaə wə cəŋ nə deŋdzə goʼtə nɔmtəmaʼ Hollande nə ŋwaʼnyəgɛgʉɔ yə e kə cya bəm aa gaə̌ wə́ cəŋ nə̂ deŋdzə gǒʼtə nɔmtə́maʼ Hollande nə́ ŋwaʼnyəgɛgʉɔ yə̌ é kə̂ cya bə̂m áá +pyə a pu kə yɔtə Kinshasa pa' po kə ghɔm aa pyə ǎ pú kə̂ yɔ́tə̀ Kinshasa pá' pǒ kə̂ ghɔ̀m aa +ywə yə pu fiŋ nə kamtə a bə gaə nwə nəpə flaŋsi pwa Kaməlun bə a puŋ, gaə fiŋ nəghɔm ba gaə a twa ywə́ yə̌ pú fíŋ nə̂ kámtə a bə́ gaə nwə nə̂pə́ flaŋsí pwá Kaməlun bə́ ǎ puŋ, gaə̌ fíŋ nə́ghɔm bǎ gaə́ a twa +Foguŋ pu gɛghʉɔ e kə ghɔmtə Foguŋ pǔ gɛghʉɔ ê kə̂ ghɔmtə́ +Paul Biya kə lə tadyə shəŋflaŋsi Kaməlum, Christphe Guilhou ntʉm nəmo guŋ ntamgo 03 dzʉʼbvʉ 2021 Paul Biya kə́ lə̂ tǎdyə̂ shəŋfláŋsí Kaməlûm, Christphe Guilhou ntʉ́m nəmo guŋ ntâmgǒ 03 dzʉ̂ʼbvʉ 2021 +kwinyə mghɔm foguŋ pu tʉɔdəŋ ntəmguŋ Nizhelya cwə cyə taʼ nam kwinyə́ mghɔm foguŋ pǔ tʉɔdəŋ ntə̂mguŋ Nizhélya cwə cyə̌ taʼ nàm +nɔmtəmaʼ guŋ kə ghɔmtə pwa wi a cwə dyə nəmo ntʉm bwadzʉ tyəʼ 19 sune 2021 nɔmtə́maʼ guŋ kə̂ ghɔ̂mtə pwǎ wí a cwə̌ dyə̂ nəmo ntʉ́m bwâdzʉ̌ tyə́ʼ 19 sûne 2021 +mo yə N'Djamena təm e a sɔʼ pwa ŋkhʉɔ tadyə CMT bi nɔmtəmaʼ guŋ mô yə̌ N'Djamena tə̌m é ǎ sɔʼ pwa ŋkhʉɔ tǎdyə̂ CMT bǐ nɔmtə́maʼ guŋ +Christophe Guilhou pu tadyə shəŋguŋtəm nəfo Arabie Saoudite . Christophe Guilhou pǔ tǎdyə̂ shəŋguŋtə́m nəfǒ Arabie Saoudite . +Abdalelah Mohammed A Alsheaibya ba myə tadyə shəŋguŋtəm Inde Abdalelah Mohammed A Alsheaibya ba myə̌ tǎdyə̂ shəŋguŋtə́m Inde +laʼnwə yə a cwə nə mnam ta a kə cyə ntʉm lɔmnyə mkuʼ shəŋguŋtəm laʼnwə yə̌ á cwə nə́ mnam tá ǎ kə̂ cyə̂ ntʉ́m lɔmnyə́ mkuʼ shəŋguŋtə́m +Paul BIYA kə kwi ŋwaʼnyə cya faʼtəm AYSE SARAC tadyə sə shəŋ tʉki Kaməlum ntamgo 15 fəfə 2019 Paul BIYA kə̂ kwǐ ŋwaʼnyə cyá faʼtə́m AYSE SARAC tǎdyə̂ sə́ shəŋ tʉ́ki Kaməlûm ntâmgǒ 15 fəfə 2019 +paʼ pu ji ŋghə a, laʼnwə bɔ kə nə cyə laʼlaʼ zhyə pâʼ pú ji ŋghə̂ ǎ, laʼnwə bɔ kə̂ nə̂ cyə lǎʼlaʼ zhyə̂ +nwə cɔknyə nɔmtəmaʼ guŋ pu tadyə shəŋ tʉki kə cyə ntʉm laʼnwə bɔɔ nwə cɔ̂knyə nɔmtə́maʼ guŋ pǔ tǎdyə̂ shəŋ tʉ́ki kə̂ cyə ntʉ̂m laʼnwə bɔ́ɔ́ +vʉʼʉ bə dəŋ mtadyə shəŋguŋtəm pyə wap laʼtə mŋwaʼnyəcyafaʼtəm map bi nɔmtəmaʼ guŋ a nə mtyəʼdzʉ pəta pɔŋ a cyə aa vʉʼʉ́ bə́ dəŋ mtǎdyə̂ shəŋguŋtə́m pyə̌ wáp lâʼtə mŋwaʼnyəcyáfaʼtə́m máp bǐ nɔmtə́maʼ guŋ ǎ nə́ mtyə̌ʼdzʉ́ pətá pɔŋ á cyə̂ á́á +bə a kə toʼ yo, nə sɔʼ biŋ mtadyə shəŋguŋtəm Kaməlun ghɔ dzə dyə nəmo guŋ nə tyəʼdzʉ 21 fuʼbvʉ 2017 yəŋ bə́ ǎ kə́ tóʼ yo, nə̂ sɔʼ biŋ mtǎdyə̂ shəŋguŋtə́m Kaməlûn ghɔ̌ dzə dyə̂ nə̌mo guŋ nə́ tyə̌ʼdzʉ́ 21 fûʼbvʉ 2017 yə́ŋ +mtadyə shəŋguŋtəm sə pəta laʼtə mŋwaʼnyəcyafaʼtəm map bi nɔmtəmaʼ guŋ mtǎdyə̂ shəŋguŋtə́m sə́ pətá lâʼtə mŋwaʼnyəcyáfaʼtə́m máp bǐ nɔmtə́maʼ guŋ +pu lə dzə bələŋ Paul BIYA tyəʼdzʉ 13 sɔgwiŋ 1933 Mvɔʼməka ntʉm pfəlaʼ Meyomessala pfəlaʼ gwyə Dja-et-Lobo ghəŋlaʼ sisi pú lə̂ dzə́ bə̂ləŋ Paul BIYA tyə̌ʼdzʉ́ 13 sɔ̂gwǐŋ 1933 Mvɔʼməka ntʉ́m pfə́láʼ Meyomessala pfə́láʼ gwyə̂ Dja-et-Lobo ghə́ŋláʼ sîsǐ +mu mbɛ Etienne MVONDO ASSAM pu Anastasie Eyenga Elle mû mbɛ̂ Etienne MVONDO ASSAM pu Anastasie Eyenga Elle +Paul BIYA Foguŋ Kaməlun Paul BIYA Foguŋ Kaməlûn +"N də jap mguʼdzʉ sɔmbʉəə cyəcyə nə "" yɔ mjʉm gwyə"" nə Kaməlun" "N də̌ jáp mguʼdzʉ́ sɔmbʉə́ə́ cyəcyə nə́ "" yɔ́ mjʉm gwyə́"" nə́ Kaməlûn" +tyəʼɔ, pu təŋtə nwə awɛ: pu yɔ dəŋ nkap yə a wə cəŋ aa tyə́ʼɔ, pú tə́ŋtə́ nwə awɛ́: pú yɔ̂ dəŋ nkâp yə̌ á wə̂ cə́ŋ áá +"tam ŋkuʼ nə ghɔ m nə ""mfaʼ gwyə"" pu mkwɛnyə sə nə Kaməlun" "tam ŋkuʼ nə̂ ghɔ m nə̌ ""mfaʼ gwyə́"" pǔ mkwɛnyə sə́ nə̂ Kaməlûn" +nə zhəŋ ŋkhəŋkhə mkwɛnyə sə nə́ zhəŋ ŋkhə̌ŋkhə̂ mkwɛnyə sə́ +sɔm mo tə gɔla' piŋ kwɛ gaə e cyə mco' sɔm mo tə́ gɔlá' pìŋ kwɛ gaə́ ě cyə̂ mcò' +a bə nə yap nwə faʼ gɔpnaʼ nə ŋkɛ tyəʼɔ biŋ ghə gaə a cəŋtə faʼ ǎ bə́ nə̂ yáp nwə faʼ gɔ̂pnáʼ nə́ ŋkɛ tyə́ʼɔ bíŋ ghə gaə́ ǎ cəŋtə faʼ +a cəŋ gaə nwə faʼ gɔpnaʼ faʼ bi laʼlaʼ ǎ cə́ŋ gaə́ nwə faʼ gɔ̂pnaʼ faʼ bǐ lǎʼlâʼ +nə zhəŋ cəŋŋkapə mkwɛnyə sə nə́ zhəŋ cəŋŋkâpə mkwɛnyə sə́ +a bə nə ghə guŋ tsə awɛ nə nə tʉ dʉ nə nwə kwyəkwyə ǎ bə́ nə̂ ghə guŋ tsə́ awɛ́ nə́ nə̂ tʉ́ dʉ̌ nə nwə kwyə̌kwyə̂ +a bə nə ntoʼ taʼ sɛdzʉ mfaʼ gwyə ǎ bə́ nə̂ ntôʼ taʼ sɛ̂dzʉ̌ mfaʼ gwyə́ +mfaʼ ŋkwatə gwyə mfaʼ ŋkwâtə gwyə́ +ntʉm zhəŋ mɔkŋkyəʼnyə, a bə ntʉ́m zhəŋ mɔ́kŋkyəʼnyə, á bə̌ +ntʉm zhəŋ tsə nə giŋŋ ntʉ́m zhəŋ tsə́ nə́ gíŋŋ +a bə nə sya tsə tsyə a shəŋ a nə nə jap potsə deŋdzə zhəŋ cəŋŋkapə yɔkpə dzə mnwə tsəcya m təm mɔkpə ǎ bə́ nə̂ sya tsə́ tsyə̌ á shə̂ŋ á nə́ nə̂ jáp pôtsə́ deŋdzə zhəŋ cə̂ŋŋkapə́ yɔ̂kpə dzə̌ mnwə tsə̂cya m tə́m mɔ̂kpə +a bə nə ntoʼ tʉɔtsə tsyə pu lə lə a nə ŋghə gaə Kaməlun kəm nə ŋkwatə ntʉm 2035 ǎ bə́ nə̂ ntóʼ tʉɔ̂tsə́ tsyə̌ pú lə̂ lə ǎ nə́ ŋghə̌ gaə́ Kaməlûn kə̀m nə̌ ŋkwatə ntʉ́m 2035 +nə zhəŋ nwəlaʼlaʼ mkwɛnyə sə nə́ zhəŋ nwəlǎʼlâʼ mkwɛnyə sə́ +a bə nə cyə jʉm kwə paʼ 10000 se nwə paʼ bi laʼlaʼ ǎ bə́ nə̂ cyə jʉ̌m kwə̂ paʼ 10000 sé nwə paʼ bî lǎʼlâʼ +a bə nə se nwə nəpə mjwi zhyə gaə pəjwi pwa pəbɛ gɔti pə dəŋdəŋ ǎ bə́ nə̂ sé nwə nə̂pə́ mjwǐ zhyə gaə́ pəjwǐ pwa pəbɛ̂ gɔtí pə́ dəŋdəŋ +e cwoptə mjyənə fa' pəsəm ě cwôptə mjyənə̂ fa' pəsə̌m +pu gɔ ŋkwitə zhəŋ faʼmo nə pəmtə mfaʼ bi ŋkɛmo pǔ gɔ ŋkwǐtə́ zhəŋ faʼmo nə̂ pə́mtə́ mfaʼ bí ŋkɛ̂mò +nə zhəŋ ŋgəŋnyə tsʉʼ cwə nə́ zhəŋ ŋgə̂ŋnyə tsʉʼ cwə +a bə nə lə bwanyə cwə ntʉm dhənyə guŋ yɔkpə paʼ pwa pəŋgəŋnyəguŋ yɔkpə, bwanyə bə tʉɔdəŋ ywə ntʉm kwatə ǎ bə́ nə̂ lə bwǎnyə cwə̂ ntʉ́m dhənyə guŋ yɔ̂kpə páʼ pwǎ pəŋgə̂ŋnyəguŋ yɔ́kpə, bwǎnyə bə́ tʉɔdəŋ ywə́ ntʉ̂m kwatə +bwanyə, ntamtə pu ŋkwitə bə tʉɔdəŋ tsə tyə pyə tə gɔ nə pəlɛ pə bwǎnyə, ntamtə pǔ ŋkwitə bə̌ tʉɔdəŋ tsə́ tyə̌ pyə́ tə́ gɔ nə̂ pəlɛ pə́ +a bə gak ŋkwa yə pyə wə ntu nə taʼ tsʉʼ bi Afrika ntʉm cam byaptə guŋ dəmcaʼa ǎ bə́ gak ŋkwa yə̌ pyə́ wə̂ ntú nə́ taʼ tsʉʼ bî Afríka ntʉ́m cam byâptə guŋ də̂mcaʼa +a bə nəse ciŋnyə Kaməlun yə a tsəm cəŋtə bɔptə nə jʉɔjʉm guʼdzʉ mɔŋ ǎ bə́ nəsé ciŋnyə Kaməlûn yə̌ á tsə̂m cəŋtə bɔ́ptə́ nə́ jʉɔjʉm guʼdzʉ̌ mɔ́ŋ +nɔmtəmaʼ guŋ bə fo guŋ nɔmtə́maʼ guŋ bə́ fo guŋ +bə guŋ laʼlaʼ ne cwɔʼ e, e bə nwə pəmptə guŋ bə́ guŋ lǎʼlâʼ né cwɔʼ é, ě bə́ nwə pə́mptə́ guŋ +e daʼtə paʼ guŋ gɔ ghiŋ aa ě dáʼtə pâʼ guŋ gɔ ghiŋ áá +e de gaə pu ghiŋ paʼ co'guŋgwyə həŋtə aa ě dé gaə́ pú ghiŋ páʼ co'guŋgwyə́ hə́ŋtə́ áá +e cyə jʉm duŋ e de paʼ tsə guŋ gɔ pə cəŋtə ghiŋ aa ě cyə̂ jʉm dǔŋ e dé páʼ tsə́ guŋ gɔ pə́ cəŋtə ghíŋ áá +pu cwɔʼ Foguŋ nə nəfo mguʼ sɔmbʉəə pú cwɔʼ Foguŋ nə́ nəfo mguʼ sɔmbʉə́ə́ +dzʉdyə e yə ɔda dyəpətajyəguŋ daʼtə gɔ faʼ nə tsʉʼ e bəyə ywə kɔ gaə e faʼ aa dzʉ̌dyə̂ é yə̌ ɔ́da dyə̂pətâjyəguŋ dáʼtə gɔ faʼ nə́ tsʉʼ ê bəyə́ ywə́ kɔ gaə́ ě faʼ áá +e kafiŋ nə ghə msaʼnyə nə byəŋ kə ŋkəŋnyə lə ě kafiŋ nə̂ ghə msaʼnyə nə́ byə́ŋ kə ŋkə̂ŋnyə lə +e ka fiŋ nə və tso tsyə nə msaʼnyə ntsaə guŋ ě ka fiŋ nə̂ və tso tsyə́ nə̌ msaʼnyə ntsaə guŋ +mcoʼguŋ ne gɔm paʼ msaʼnyə ntsaə guŋ gɔ cyə aa mcoʼguŋ né gɔ̂m páʼ msaʼnyə ntsaə gûŋ gɔ cyə̌ áá +Foguŋ yə pu cwɔʼ e a ntoʼ faʼ cwə yə e kɔ sizhyə aa Fôguŋ yə̌ pú cwɔ̂ʼ é a ntóʼ faʼ cwə yə̌ é kɔ sízhyə́ áá +tadyə pəŋthəlaʼlaʼ ne kwi nwə kɔsizhyə e tǎdyə̂ pəŋthə́lǎʼlǎʼ né kwi nwə kɔsízhyə́ ê +coʼ guŋ ne daʼtə paʼ nti mghɔm kɔsizhyə pu paʼ a gɔ cyətə a ntʉm mnwə pfəmghɔm ŋkoʼ 1 pu 2 məthə aa coʼ guŋ né dâʼtə páʼ ntî mghɔm kɔsízhyə́ pǔ páʼ ǎ gɔ cyətə ǎ ntʉ́m mnwə pfə̂mghɔm ŋkôʼ 1 pu 2 mə̌thə́ áá +mfaʼ Foguŋ tə pəmtə pwa mu' faʼ gɔpnaʼ kə bayalə faʼ aa mfaʼ Foguŋ tə̂ pə́mtə pwǎ mu' faʼ gɔ̂pnaʼ kə bǎyâlə́ faʼ áá +Foguŋ bə pəŋthə Gɔpnaʼ nə guŋ mnwə laʼlaʼ Fogûŋ bə́ pəŋthə́ Gɔ̂pnaʼ nə́ guŋ mnwə lâʼlǎʼ +E bə fo msəŋwi Ě bə́ fo msə̌ŋwì +E byaptə guŋ dyə ba təm Ě byáptə́ guŋ dyə̂ bǎ tə́m +e cya pətadyə shəŋguŋtəm faʼ guŋ a dɔkə ě cya pətǎdyə̂ shəŋguŋtə́m faʼ guŋ ǎ dɔkə́ +pu cya pətadyə shəŋguŋtəm pədɔkə faʼ bəŋ e pú cya pətǎdyə̂ shəŋguŋtə́m pədɔkə́ faʼ bə́ŋ é +Foguŋ cyanyə mcoʼ guŋ paʼ pfəmghɔm gwyə 31 yəŋ si həŋtə aa Foguŋ cyânyə mcoʼ guŋ páʼ pfə̂mghɔm gwyə́ 31 yə́ŋ si hə́ŋtə áá +nɔmtəmaʼ guŋ bʉʉ cam coʼguŋ gwyə paʼ mghɔm coʼguŋ gwyə həŋtə aa nɔmtə́maʼ guŋ bʉ́ʉ cam coʼguŋ gwyə́ páʼ mghɔ̂m coʼguŋ gwyə́ hə́ŋtə áá +e dzaətə cam pəfiʼshɛ gwyə tə cɔmtso mghɛcɛ ě dzaə́tə́ cam pəfíʼshɛ gwyə́ tə́ cɔ́mtso mghɛcɛ́ +e faʼ paʼ mcoʼguŋgwyə həŋtə aa ě faʼ pâʼ mcoʼguŋgwyə hə́ŋtə́ áá +E ntʉ biŋ nyaptə. mfaʼ gɔpnaʼ bi laʼlaʼ Ê ntʉ́ bíŋ nyaptə. mfaʼ gɔ̂pnaʼ bî lǎʼlâʼ +e ci pɔ nə mfaʼ gɔpnaʼ pu mfaʼ kətuʼ guŋ ě cí pɔ nə́ mfaʼ gɔ̂pnaʼ pǔ mfaʼ kətúʼ guŋ +E shi nəŋ ha mŋkədoʼ ntʉm Guŋ Ê shí nə́ŋ há mŋkədóʼ ntʉ́m Gùŋ +msaʼnyə pəŋthəlaʼlaʼ sə cyətə paʼ mnwə pfəmghɔm gwyə15 ŋkoʼ pfəmghɔm 4 yəŋ si həŋtə aa msaʼnyə pəŋthə́lǎʼlǎʼ sə́ cyətə pâʼ mnwə pfə̂mghɔm gwyə́15 ŋkôʼ pfə́mghɔm 4 yə́ŋ si hə́ŋtə áá +E gɔm ya bi guŋ ntʉm ŋkhʉɔ Ě gɔm yá bî guŋ ntʉ́m ŋkhʉɔ +nɔmtəmaʼ guŋ ci dəŋdzə ŋwalaʼ, yəŋ mo həŋ ŋkwitə e nəci pyəshə mŋwalaʼ nɔmtə́maʼ guŋ cí dəŋdzə ŋwǎlaʼ, yə́ŋ mo hə́ŋ ŋkwítə ê nə̂cí pyəshə́ mŋwǎlaʼ +e ŋghə mfaʼ tsap miŋ ě ŋghə̂ mfaʼ tsáp míŋ +e sa' mcu'tə mŋwala' ě sá' mcú'tə̀ mŋwǎla' +pu lə dzə e tyə'dzʉ 24 shwagəfə 1924 Garoua pú lə̂ dzə̂ é tyə̌'dzʉ́ 24 shwâgə̀fə̀ 1924 Garoua +təm ntʉm tuŋdyə kəsa, e kwyə ntʉm shamthəsi tə́m ntʉ́m tuŋdyə̂ kə̂sa, ě kwyə́ ntʉ́m shamthə́sí +Pu lə cwɔʼ e paʼ kam pəŋthəlaʼlaʼ Kaməlun nə guʼ 1943 Pú lə̂ cwɔ́ʼ ê páʼ kam pəŋthə́lǎʼlâʼ Kaməlûn nə́ gûʼ 1943 +E zhi ha ntɔk pəŋthə cuʼtə fəlaŋsi biŋ kwipu cuʼtə bɔɔ nə guʼ 1956 E zhí hâ ntɔ̌k pə̂ŋthə́ cúʼtə fəláŋsí bíŋ kwipǔ cúʼtə bɔ́ɔ́ nə́ gûʼ 1956 +a nə pə 18 sɔgwiŋ 1958, pu lə e ŋghə dəŋdzə ŋwalaʼ Kaməlun nə tsʉʼ Andre Marie Mbida ǎ nə́ pə̂ 18 sɔ̂gwǐŋ 1958, pú lə̂ é ŋghə́ dəŋdzə ŋwǎláʼ Kaməlûn nə́ tsʉʼ Andre Marie Mbida +pu ləla' cwɔ' e pa' nɔmtəma'guŋ Kamelun a ntʉm sune 1960 pú ləlá' cwɔ́' é pá' nɔmtə́má'guŋ Kamelûn ǎ ntʉ́m sûnè 1960 +e bə laʼvə nwə cuʼtə Kaməlun nə guʼ 1961 ě bə́ lǎʼvə nwə cúʼtə Kaməlûn nə́ gûʼ 1961 +a nə pə guʼ 1966, e tʉ nwə taʼ kəm ŋkhəŋkhə ǎ nə́ pə̂ guʼ 1966, ě tʉ́ nwə taʼ kə̂m ŋkhə̂ŋkhə +latə guŋ Kaməlun sənyə bə pəmtə guŋ Kaməlun nə guʼ 1972 lǎtə guŋ Kaməlûn sənyə bə́ pə̂mtə́ guŋ Kaməlûn nə́ gûʼ 1972 +A pə nə tyəʼ 4 fənam1982, Ahmadou Ahidjo lu dəm kwɔʼ paʼ nɔmtəmaʼ pəmtə guŋ Kaməlun aa A pə́ nə́ tyə̂ʼ 4 fə̂nam1982, Ahmadou Ahidjo lû dəm kwɔʼ páʼ nɔmtə́maʼ pə̂mtə́ guŋ Kaməlûn áá +Paul Biya lə dzʉdyə e nə tyə' 6 fənam 1982 Paul Biya lə dzʉ́dyə́ ê nə́ tyə̂' 6 fə̂nam 1982 +Ahmadou Ahidjo ləla' pfʉ Dakar Senegal nə tyə'dzʉ 30 fənam 1989 Ahmadou Ahidjo ləlá' pfʉ́ Dakar Senegâl nə́ tyə̌'dzʉ́ 30 fə̂nam 1989 +Paul Biya bə Foguŋ Kaməlum batə yəpʉəə Paul Biya bə́ Foguŋ Kaməlûm bǎtə́ yəpʉə́ə́ +E ləda' ŋkwɔ' dəm kwɔ' nə 6 fənam 1983 cwə yə Foguŋ Ahmadou Ahidjo lə fi' dəm ŋkwɔ' nə 4 fənam aa Ě lə̂dá' ŋkwɔ́' dəm kwɔ' nə́ 6 fə̂nam 1983 cwə yə̌ Foguŋ Ahmadou Ahidjo lə̂ fí' dəm ŋkwɔ' nə́ 4 fə̂nam áá +e nə miŋ səku gwim ŋwaʼnyə mɔŋ ě nə̂ miŋ səkú gwím ŋwaʼnyə mɔ̂ŋ +pu lə Paul BIYA gə gɛfaʼ ntəmguŋ ntsaə guŋ cwə yə e piŋ Paris aa pú lə̂ Paul BIYA gə́ gɛfaʼ ntə̂mguŋ ntsaə̂ guŋ cwə yə̌ é piŋ Paris áá +coʼfo ŋwalaʼ mnwə zhi'tə, msəm pu mkɔ a guŋ coʼfo ŋwǎlaʼ mnwə zhí'tə, msəm pǔ mkɔ á guŋ +kəlak gwyə dyə ŋwalaʼ mnwə zhi'tə, msəm pu mkɔ a guŋ kəlák gwyə́ dyə̂ ŋwǎlaʼ mnwə zhí'tə, msəm pǔ mkɔ á guŋ +coʼfo Foguŋ coʼfo Foguŋ +pu lə BIYA ghə kəlak ntsaə guŋ pə pwa faʼ tsyə paʼ coʼfo Foguŋ aa pú lə̂ BIYA ghə̌ kəlák ntsaə guŋ pə́ pwǎ faʼ tsyə́ pâʼ coʼfo Foguŋ áá +ŋwalaʼa kəlak ntsaə guŋ ŋwǎláʼa kəlák ntsaə guŋ +ŋwalaʼa guŋ kəlak ntsaə guŋ ŋwǎláʼa guŋ kəlák ntsaə guŋ +də��dzə ŋwalaʼ Ntamtə Guŋ Kaməlun dəŋdzə ŋwǎlaʼ Ntamtə Guŋ Kaməlûn +mcoʼ batə 79/02 nə 29 dzʉʼbvʉ 1979 də dəŋdzə ŋwalaʼa ŋghə dzʉdyə Foguŋ paʼ coʼguŋgwyə gɔm aa mcoʼ batə 79/02 nə́ 29 dzʉ̂ʼbvʉ̀ 1979 də̂ dəŋdzə ŋwǎláʼa ŋghə̌ dzʉ́dyə̂ Foguŋ páʼ coʼguŋgwyə́ gɔ̂m áá +e kɔ sizhyə nə taʼ laʼnwə dyə shəŋ pəŋthəlaʼlaʼ dzə pəŋthəlaʼlaʼ ě kɔ sízhyə̂ nə́ taʼ laʼnwə dyə̂ shəŋ pəŋthə́lǎʼlâʼ dzə̂ pəŋthə́lǎʼlâʼ +pu lə cwɔʼ e tadyə Union National du Camerounaise (UNC) pú lə́ cwɔ̂ʼ é tǎdyə̂ Union National du Camerounaise (UNC) +E nə cyanyə mcoʼ nə mkəm pwa mkəm ŋkhəŋkhə tyəʼə 19 fʉʼbvʉ 1990 Ě nə̂ cyǎnyə mcoʼ nə́ mkəm pwǎ mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ tyə́ʼə 19 fʉ̂ʼbvʉ̀ 1990 +Paul BIYA ghə nəfo ntiti mkəm ŋkhəŋkhə Kaməlun piŋ ( tə fə 1 ŋkəmbiyɛ 1966 nəfo taʼ mkəm ŋkhəŋkhə ne kə bə si Paul BIYA ghə̌ nəfo ntíti mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ Kaməlûn pìŋ ( tə̂ fə́ 1 ŋkə́mbiyɛ́ 1966 nəfo taʼ mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ né kə̀ bə́ si +a nə pə tyəʼɔ guŋ zhyə mkəm ŋkhəŋkhə 200 ǎ nə́ pə̂ tyə́ʼɔ guŋ zhyə́ mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ 200 +RDPC tsʉ bo'gwyə tsuʼ nə msaʼnyə pəŋthəlaʼlaʼ yaə dzətsə 1997, yaə dzʉʼbvʉ 2002, yaə fəfə 2007 ba yaə ŋkəmbiyɛ 2013. RDPC tsʉ̂ bo'gwyə́ tsuʼ nə́ msaʼnyə pəŋthə́lǎʼlâʼ yaə̌ dzə̂tsə́ 1997, yaə̌ dzʉ̂ʼbvʉ 2002, yaə̌ fə̀fə̀ 2007 ba yaə̌ ŋkə̂mbiyɛ́ 2013. +ba pa' e tsʉ msanyə a, nɔmtəma' guŋ ji zhwɔ' mŋwala' ntiti mjyə bǎ pá' ê tsʉ́ msanyə ǎ, nɔ̂mtəmá' guŋ ji zhwɔ́' mŋwǎla' ntitǐ mjyə +mkəm ŋkhəŋkhə mapfʉə bə si RDPC, l’UNDP , l’ANDP pu FNSC mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ mapfʉə bə́ si RDPC, l’UNDP , l’ANDP pǔ FNSC +mkəm ŋkhəŋkhə sɔmbʉəə bə dyə pəŋthəlaʼlaʼ RDPC , SDF, UNDP, UDC , UPC, MDR pu MRC mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ sɔmbʉə́ə́ bə̂ dyə̂ pəŋthə́lǎʼlǎʼ RDPC , SDF, UNDP, UDC , UPC, MDR pǔ MRC +mkəm ŋkhəŋkhə sɔmbʉəə bə dyə pətajyəguŋ RDPC, SDF, UNDP, UDC, MDR , FSNC pu ANDP mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ sɔmbʉə́ə́ bə̂ dyə̂ pətǎjyəguŋ RDPC, SDF, UNDP, UDC, MDR , FSNC pǔ ANDP +Paul BIYA bə tavə ŋwaʼnyə ŋkhəŋkhə Pour le Liberalisme Communautaire dyəcyanyə Marcel Fabre Lausanne 1987 Paul BIYA bə̂ tǎvə ŋwaʼnyə ŋkhə̌ŋkhə̂ Pour le Libéralisme Communautaire dyə̂cyanyə Marcel Fabre Lausanne 1987 +pu lə tutə ŋwa'nyə yəŋ nə gəlisi, jama ba hebəle pú lə̂ tútə́ ŋwa'nyə yə̌ŋ nə́ gəlísì, jâmà bǎ hebəle +nɔmtəmaʼ guŋ siŋ nwə nəsɔʼ nəfo ntitimkəmŋkhəŋkhə jʉm nəfo taʼmkəm nɔmtə́maʼ guŋ síŋ nwə nə̂sɔʼ nəfo ntítimkəmŋkhə̌ŋkhə̂ jʉ̂m nəfo taʼmkəm +nɔmtəma' Paul Biya bə e lɔm bi Chantal Pulcherie Biya nɔ̂mtəmá' Paul Biya bə́ ê lɔ́m bǐ Chantal Pulcherie Biya +e bə ta po pəta :Frank BIYA Paul BIYA Junior pu Anastasie Brenda BIYA EYENGA. ě bə́ tá pô pətá :Frank BIYA Paul BIYA Junior pǔ Anastasie Brenda BIYA EYENGA. +mjyə myə dəŋdzə bə myə taʼ musəm bə pu dzə e tam yə pədɔkə lə lə laʼ a e pə gɔ ji fala mjyə myə́ dəŋdzə bə́ myə̌ taʼ mûsəm bə̌ pú dzə ê tám yə̌ pədɔkə́ lə lə̂ láʼ ǎ é pə̂ gɔ ji fála +Paul BIYA tə gɔti ŋkhʉ bəm yəŋ pə Paul BIYA tə̂ gɔtí ŋkhʉ bə̌m yə́ŋ pə́ +e cwə dəm kwɔʼ bɔɔ nə guʼ pʉəə ji cofo ŋwalaʼ nwə zhiʼtə guŋ ntʉm ŋkəmmghe 1964 ě cwə dəm kwɔ̂ʼ bɔ́ɔ́ nə́ guʼ pʉə́ə́ jî cofo ŋwǎláʼ nwə zhíʼtə guŋ ntʉ́m ŋkə̂mmghě 1964 +Paul BIYA lə ko ntʉm gɔpnaʼ paʼ ŋwalaʼ kəlak ntsaə guŋ nə shwagəfə 1968 Paul BIYA lə́ kó ntʉ̂m gɔ́pnaʼ páʼ ŋwǎláʼ kəlák ntsaə guŋ nə́ shwâgəfə 1968 +Pu lə e nghə ŋwalaʼ guŋ kəlak ntsaə guŋ nə dzʉʼbvʉ 1972 Pú lə̂ é nghə̌ ŋwǎláʼ guŋ kəlák ntsaə guŋ nə̌ dzʉ̂ʼbvʉ 1972 +e lə faʼ nə tsʉʼ bɔɔ nə guʼ tɔ, pu lə e ŋghə dəŋdzə ŋwalaʼ tyəʼdzʉ 30 dzʉʼbvʉ 1975 ě lə́ faʼ nə́ tsʉʼ bɔ́ɔ́ nə̌ guʼ tɔ̂, pú lə̂ é ŋghə̌ dəŋdzə ŋwǎláʼ tyə̌ʼdzʉ́ 30 dzʉ̂ʼbvʉ 1975 +E bə ta po pəta Franck BIYA, PAUL Junior BIYA pu Anastasie Brenda BIYA EYENGA. Ě bə́ tá pǒ pətá Franck BIYA, PAUL Junior BIYA pǔ Anastasie Brenda BIYA EYENGA. +e ghə dzə msaʼnyə nɔmtəmaʼ guŋ pu həŋ cwɔʼ e nɔmtəmaʼ guŋ nə ŋkəmmghe 1984, piŋ cwɔʼ e nə dzəbiyɛ 1988 pu ntʉm dzʉʼmko 1992 ě ghə dzə̌ msaʼnyə nɔmtə́maʼ guŋ pú hə́ŋ cwɔʼ ê nɔmtə́maʼ guŋ nə́ ŋkə̂mmghě 1984, piŋ cwɔʼ ê nə́ dzə̂biyɛ́ 1988 pǔ ntʉ́m dzʉ̂ʼmkǒ 1992 +ba ntʉm yaə mkəm ŋkhəŋkhə RDPC bǎ ntʉ́m yaə̌ mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ RDPC +a bə dhənyə mɔŋ tə RDPC kə wə ntəla tam nə ǎ bə́ dhənyə mɔ̂ŋ tə́ RDPC kə̂ wə́ ntə̂la tam nə́ +a bə nə ghɔm gaə cwə yə fəfa ntəmnam lə ntoʼ nə cʉʼ Afrika a bə pyə tsəm ntoʼ nwə nəfolaʼlaʼ ǎ bə́ nə̂ ghɔm gaə̌ cwə yə̌ fəfa ntə̂mnam lə̂ ntóʼ nə̂ cʉʼ Afríka ǎ bə̂ pyə̌ tsəm ntóʼ nwə nəfolǎʼlâʼ +fəfa ntəmnam yə fo guŋ wə gɔm a kam ntiti mnwə ŋkhəŋkhə pwa guŋ mkɔm awɛ fə̂fa ntə̂mnam yə̌ fo guŋ wə̂ gɔm ǎ kam ntîtǐ mnwə ŋkhə̌ŋkhə̂ pwa guŋ mkɔ̌m awɛ́ +nə guʼ bɔɔ, Kaməlun lə piŋ mama nə nəfolaʼlaʼ ntiti nə́ guʼ bɔ́ɔ́, Kaməlûn lə̂ piŋ mama nə́ nəfolǎʼlâʼ ntîtǐ +pu pɔmtə biŋ ntʉ gak nə bwanyə pu ntamtə pú pɔ́mtə́ bîŋ ntʉ́ gak nə̂ bwǎnyə pu ntamtə +paʼ ciŋnyə a, a nə pə tyəʼ ɔ pu wə sɛ mkəm ŋkhəŋkhə 197 tə fə 1990 tsyə wap wə faʼ tə mo kəlɔk wap aa pâʼ ciŋnyə a, ǎ nə̂ pə́ tyə́ʼ ɔ pú wə̂ sɛ́ mkəm ŋkhə̌ŋkhə̂ 197 tə̌ fə́ 1990 tsyə̌ wáp wə̂ faʼ tə́ mo kəlɔ́k wâp áá +paʼ boʼgwyə pomnəŋ kə həŋtə a, pu pəmtə Observatoire National des Elections (ONEL) nə fʉʼbvʉ 2000 páʼ boʼgwyə́ pomnəŋ kə̂ hə́ŋtə́ ǎ, pú pə̂mtə Observatoire National des Elections (ONEL) nə́ fʉ̂ʼbvʉ 2000 +nwə yəŋ ghə pu pəmtə Elections Cameroon (ELECAM) nwə yə̂ŋ ghə pú pə̂mtə Elections Cameroon (ELECAM) +tadyə dyəpəŋthəlaʼlaʼ tǎdyə̂ dyə̂pəŋthə́lǎʼlâʼ +tadyə dyəfiʼshɛ gwyə guŋ tǎdyə̂ dyə̂fíʼshɛ gwyə́ guŋ +pəŋthəlaʼlaʼ pəŋthə́lǎʼlâʼ +gaə tsəm laʼtə mzhəŋ gwyə myə tam faʼ gəŋnyə msaʼnyə gaə̌ tsə̂m láʼtə mzhəŋ gwyə̂ myə́ tam faʼ gə̂ŋnyə msaʼnyə +daʼgaə gaə cəŋ nə piŋ nə shə potsə tsyə a bə tʉɔdəŋ tsə mnyə məm aa dáʼgaə́ gaə̌ cə́ŋ nə̂ piŋ nə́ shə pôtsə́ tsyə̌ â bə́ tʉɔdəŋ tsə́ mnyə́ mə̂m áá +tam wə cyə lə nwə nəfolaʼlaʼ yɔkpə kotə si, dɛtə biŋ ghəmtə tám wə́ cyə̌ lə nwə nəfolǎʼlâʼ yɔ́kpə kôtə́ si, dɛ̂tə bíŋ ghə̂mtə +nwə faʼ dyəpəŋthəlaʼlaʼ bə taʼ ciŋnyə pəpuŋ nwə̂ faʼ dyə̂pəŋthə́lǎʼlâʼ bə́ taʼ ciŋnyə pəpúŋ +a cəŋ gaə e ghɔ dzə pə ntʉm jyə bɔɔ ǎ cəŋ gaə́ ě ghɔ dzə pə́ ntʉ́m jyə̂ bɔɔ +gaə wə ŋwɛnyə paʼ gaə fiŋ nə tam ga thə tadyə pwa guŋ pɔ pyə gaə̌ wə́ ŋwɛ̂nyə páʼ gaə̌ fiŋ nə̂ tám gǎ thə́ tǎdyə̂ pwa guŋ pɔ̂ pyə́ +mudaʼ dyə pətajyəguŋ sɔʼ ŋkwitə dyəpəŋthəlaʼlaʼ mûdaʼ dyə̂ pətájyəguŋ sɔʼ ŋkwítə dyə̂pəŋthə́lǎʼlâʼ +a wə cəŋ gaə pə ti tʉ cam coʼguŋ gwyə yə a bə tʉɔdəŋ ywə ntʉm nwə ghiŋ tsə guŋ yɔkpə ǎ wə́ cə̂ŋ gaə́ pə tí tʉ́ cam coʼguŋ gwyə́ yə̌ á bə́ tʉɔdəŋ ywə́ ntʉ́m nwə ghíŋ tsə́ guŋ yɔ́kpə +tsʉpe mo lə gʉʼ cyə tsʉpe laʼla' tsʉ̌pé mo lə gʉ́ʼ cyə̂ tsʉ́pê lâʼlǎ' +Vo mnɔm guŋ waza waza, vo mnɔm guŋ Mozogo Gokoro Koza Vó mnɔ̂m guŋ waza waza, vó mnɔ̂m guŋ Mozogo Gokoro Koza +tambɛ bə ta' jiʼtə nə fɔŋ mətwa , mjwi e pə gɛ ta' ŋko' fatre tâmbɛ̂ bə́ ta' jíʼtə nə̂ fɔŋ mətwá , mjwǐ é pə́ gɛ ta' ŋkô' fǎtré +M ndonkou di pə da' fɔkdzʉ tə siŋ msya bi pəgɛbedyə M ndonkou dí pə́ da' fɔ̂kdzʉ̌ tə́ síŋ msya bǐ pəgɛbédyə̂ +mo yəŋ kə ha ta' pu' pu'msɛdɔkə yə e pfaə pu mu e a bi mo yə̌ŋ kə̂ há ta' pú' pú'msɛ́dɔkə́ yə̌ é pfaə́ pǔ mu é ǎ bî +E gɔm gaə mjwi e yə e kə bə e pfaə bapgu ntonto pu mu yap mɔkcʉ a kə cəŋ nə ha yaə Ě gɔm gaə́ mjwǐ e yə̌ é kə̂ bə́ é pfaə́ bapgǔ ntǒntô pǔ mu yáp mɔkcʉ́ ǎ kə̂ cəŋ nə̂ há yaə́ +cwə yə gaə ŋwak a, n jɔ gaə e tɛ sim paʼ e gɔ ghɔ laʼ nɛ aa cwə yə̌ gaə̌ ŋwak ǎ, n jɔ̌ gaə́ ê tɛ sim páʼ ê gɔ ghɔ láʼ nɛ́ áá +gaə ghɔm bi gaə ncʉ nə sim ŋkap nə nə jo bapgu ntonto e ko kisim nɛ ywətsʉ, paʼ e ghɔm aa gaə̌ ghɔm bǐ gaə́ ncʉ́ nə́ sim ŋkâp nə́ nə̂ jó bapgǔ ntǒntô ě kó kísim nɛ́ ywə́tsʉ̂, páʼ é ghɔm áá +E tatə gaə mjwi e yɔ gaə e gɔ khɔ bvuʼ kuʼkɛ nə nyaptə ywətsʉ yo Ě tǎtə gaə́ mjwǐ e yɔ́ gaə̂ é gɔ khɔ̂ bvuʼ kúʼkɛ nə́ nyaptə ywə́tsʉ̂ yó +gaə cwə tə bvonyə, jɔ gaə gaə bə m sidyə bəŋ kəŋdyə gaə̌ cwə tə́ bvônyə, jɔ́ gaə́ gaə̌ bə́ m sǐdyə́ bə́ŋ kəŋdyə̌ +ŋ kə wə bwa mtiŋ yə pu kwɔ mtsuʼ buʼ aa ŋ kə̂ wə́ bwa mtíŋ yə̌ pú kwɔ mtsúʼ búʼ áá +nə ŋkuŋ tə nwak nə dhə kodyə, ŋke nadege, e lə wə biŋ nə̂ ŋkúŋ tə́ nwák nə́ dhə kôdyə̂, ŋké nadège, ê lə́ wə̂ bíŋ +biŋ jɔ gaə ndzədzə kə bən nə shwə e pu yaə mu bîŋ jɔ́ gaə́ ndzə̌dzə̂ kə́ bə́n nə̂ shwə é pu yaə́ mú +zhyənwə a ghə gɔɔ zhyə̌nwə ǎ ghə̂ gɔɔ +E gɔm gaə e dəŋdzə gɔm bi gɛləŋtam tə ŋke pɔ tuŋdyə pəpuəə myə a wə coʼ wap aa Ě gɔm gaə́ ě dəŋdzə gɔ̌m bî gɛlə́ŋtam tə́ ŋké pɔ̂ tuŋdyə̂ pəpuə́ə́ myə̌ á wə̂ coʼ wáp áá +gɛləŋtam yə e kə wə kwɛ gaə a bə mcɔp a kə ghə e nwə pɛ mwaə gɛlə́ŋtam yə̌ é kə̂ wə́ kwɛ gaə́ ǎ bə́ mcɔp ǎ kə̂ ghə é nwə̂ pɛ mwaə̌ +mnwə cɔm mtso, ciŋnyə dyəfiʼshɛ tə wə juʼ thə e nə tɔne yə hɔhɔ tatə a pə mnwə cɔ́m mtso, cíŋnyə dyə̂fíʼshɛ tə́ wə̂ júʼ thə́ ê nə́ tɔne yə̌ hɔhɔ tǎtə́ ǎ pə́ +sɔm ciŋnyə kuʼkɛ tamtam pu kwa katə bə si a sɔm ciŋnyə kúʼkɛ tâmtǎm pu kwǎ katə́ bə́ si á +mgɛbedyə ghɔm gaə hɔhɔ katə bə so nadege yə mbɛ pə, daʼgaə guŋ pɔ awɛ zhyə dhə e yə tuɔ mgɛbédyə̂ ghɔm gaə́ hɔhɔ katə́ bə́ so nadège yə̌ mbɛ̂ pə́, dáʼgaə́ guŋ pɔ̂ awɛ́ zhyə́ dhə́ ê yə tuɔ +paʼ gɛshɛ kwɛ a, pə mo lə kəŋnyə gaə Stanislas Ndonkou bə mo yə e lə ha mcɔp bi Nadege Melingui pu mu e aa pâʼ gɛshɛ kwɛ̂ ǎ, pə́ mo lə kəŋnyə́ gaə̂ Stanislas Ndonkou bə́ mo yə̌ é lə̂ há mcɔp bǐ Nadège Melingui pǔ mu ê áá +e həŋtə bi fiʼshɛ gaə e ghɔm gaə hɔhɔ zhyə ywə nə mnwə zhwəmo myə pu wə kəm e aa ě hə́ŋtə́ bǐ fíʼshɛ gaə́ ě ghɔm gaə̂ hɔhɔ zhyə́ ywə́ nə̂ mnwə zhwə́mo myə̌ pú wə̂ kəm ê áá +ntwɔkshɛ hɔhɔ nə yaə thə maʼ mbu gaə pu nəŋ tafaʼ e ntwɔ̂kshɛ hɔhɔ nə́ yaə́ thə̂ máʼ mbǔ gaə́ pú nə̂ŋ tǎfaʼ ê +E ghɔm gaə mo yəŋ bə buʼ ntʉm nwə yəŋ Ě ghɔm gaə́ mo yə̌ŋ bə́ bǔʼ ntʉ́m nwə yə́ŋ +paʼ e kwɛ a, sɔm ywə yə a kə fiŋ nə ghə stanislas ndonkou zhwə mjwi e pu mu e katə bə si aa páʼ ě kwɛ ǎ, sɔ̂m ywə́ yə̌ á kə̂ fiŋ nə́ ghə stanislas ndonkou zhwə́ mjwǐ ê pu mu ê katə́ bə́ si áá +ntwɔkshɛ hɔhɔ maʼ mbu gaə pu cɔm mtso tafaʼ e yə e bə dɛdɛ leŋmkap ntwɔ̂kshɛ hɔhɔ máʼ mbǔ gaə́ pú cɔ́m mtso tǎfaʼ ê yə̌ é bə́ dɛdɛ léŋmkap +Stanislas Ndonkou gɔti zhyə bəm yə dyəfiʼshɛ wə dwɔʼ bi sɛsu 2 fəfə 2021, tyəʼ ə saʼ shɛ Stanislas Ndonkou gɔtí zhyə̂ bə̌m yə̌ dyə̂fíʼshɛ wə́ dwɔ́ʼ bǐ sɛ̂sǔ 2 fəfə 2021, tyə́ʼ ə sáʼ shɛ +pu lə ga nə tamtə wap, mjwi həŋ bvɔk pú lə̂ gǎ nə́ támtə wáp, mjwǐ hə́ŋ bvɔk +pu zhwə tambɛ cwə yə pu kə wə faʼ Nchum ntʉm Bafut aa pú zhwə́ tâmbɛ̂ cwə yə̌ pú kə̂ wə́ faʼ Nchum ntʉ́m Bafut áá +tambɛ kə bə dyə e pwa mjwi e, pu lə ga nə tamtə wap, mjwi həŋ bvɔk tâmbɛ̂ kə́ bə́ dyə̂ é pwa mjwǐ é, pú lə̂ gǎ nə́ támtə wáp, mjwǐ hə́ŋ bvɔk +a bə sya sə yə pu ghɔm gaə msəŋwi Kaməlum zhyə ywə nə aa ǎ bə́ sya sə́ yə̌ pú ghɔm gaə́ msə̂ŋwi Kaməlûm zhyə ywə́ nə̂ áá +paʼ pɔmnəŋ wə tatə a, msəŋwi gɔpnaʼ kə bə bə wap lə laʼ wɛ páʼ pɔmnəŋ wə̂ tátə ǎ, msə̂ŋwi gɔ́pnaʼ kə̂ bə́ bə̌ wáp lə̂ láʼ wɛ́ +wap kə wə cəŋ msəŋwi ambazonyəŋ həŋ ntoʼ nə taʼ gun mdyə myə a kə bə nə məjyə yap aa wáp kə̂ wə́ cə́ŋ msə̌ŋwi ambazonyəŋ həŋ ntóʼ nə̂ taʼ gun mdyə̂ myə̌ á kə̂ bə́ nə́ məjyə yáp áá +pɔ pəpʉəə pyə pu tʉm wap a, Pa Mungong pu mjwi e, kə bə dyə cwə yə a cyə aa pɔ̂ pəpʉə́ə́ pyə̌ pú tʉ́m wáp ǎ, Pa Mungong pu mjwǐ é, kə̂ bə́ dyə̂ cwə yə̌ á cyə áá +bə pu tʉm wap pu ga, pu lə wap pəpʉəə gɔ dɔkta gɔpnaʼ Manji bə̂ pú tʉ́m wáp pu gǎ, pú lə̂ wáp pəpʉə́ə́ gɔ dɔ́ktá gɔ̂pnaʼ Manji +Pu niŋ wap tsʉ' yə mdɔkta gɔ pə lə ghʉʼ faʼ nə pu aa Pú níŋ wâp tsʉ' yə̌ mdɔ́kta gɔ̌ pə́ lə̂ ghʉ́ʼ faʼ nə̂ pú áá +da'gaə bvo tambɛ ŋka' 80 yə e kə bə tsəm pi mcyə te' a pfʉ pu gɔti təŋ e tyə' 19 dzʉ'bvʉ da'gaə́ bvo tâmbɛ ŋka' 80 yə̌ é kə̂ bə́ tsə̂m pí mcyə té' ǎ pfʉ́ pú gɔtí tə́ŋ ê tyə́' 19 dzʉ̂'bvʉ +mjwi e pwa po pyə wə ghəŋtə gaə pu fiʼshɛ, gaə pu putə msəŋwi pyə wap zhyə ywə nə aa mjwǐ é pwǎ po pyə́ wə̂ ghə́ŋtə gaə́ pú fiʼshɛ, gaə́ pû pútə́ msə̌ŋwi pyə́ wâp zhyə ywə́ nə̂ áá +pu wə kamtə msya myə a lə cyətə Ngarbuh pa' mkətu' lə zhwətə bo'gwyə msəm aa pú wə́ kâmtə́ msya myə̌ á lə cyə̂tə Ngarbuh pá' mkətú' lə̂ zhwə̂tə bó'gwyə́ msəm áá +ta' sya bə a lə ghə la'la' səm ta' syâ bə́ ǎ lə ghə̂ lǎ'lǎ' sə̂m +Mkəm pyə wap tə faʼ bi gɔpnaʼ pə bə ŋkwitɛ monəŋ pyəʼ gaə pu putə pɔ pyə wap zhyə ywə nə a kɔt Mkəm pyə̌ wáp tə̂ faʼ bǐ gɔpnaʼ pə́ bə́ ŋkwítɛ monəŋ pyə́ʼ gaə́ pû pútə́ pɔ pyə̌ wáp zhyə ywə́ nə̂ ǎ kɔ́t +taʼ tambɛ pu mjwi e mnaə map lə pə ntamtə taʼ tâmbɛ pǔ mjwǐ e mnaə́ máp lə́ pə́ ntamtə +a bə tɔne taʼ musəm e lə wə ŋwɛnyə dəm kodyə pwa mjwi e ǎ bə́ tɔ̌ne taʼ mûsəm ê lə́ wə̂ ��wɛ́nyə dəm kǒdyə̂ pwa mjwǐ ê +bə e lɔmdyə tə fə guʼ 8, nwə yəŋ cyə e tə e ghɔ cəŋ mjwi pe bə nə ŋwɛnyə bə̌ é lɔ̂mdyə tə fə́ guʼ 8, nwə yə̂ŋ cyə e tə́ ě ghɔ cə́ŋ mjwǐ pé bə̌ nə̂ ŋwɛ́nyə +e həŋtə ntɔkə bi gɛlaʼtə nə nə ghə gaə ji e təŋ mjwi e ě hə́ŋtə́ ntɔkə́ bî gɛlaʼtə nə́ nə̂ ghə gaə́ jǐ é tə́ŋ mjwǐ ê +gaə wə cəŋ ntɔkə mu ba myə pɔ pyə wap ke o aa gaə̌ wə́ cəŋ ntɔkə́ mǔ ba myə́ pɔ̂ pyə̌ wáp ké ô áá +gaə bə taʼ tambɛ bə gaə lɔmdyə tə fə guʼ 8 gaə̌ bə́ taʼ tâmbɛ̂ bə́ gaə̌ lɔmdyə̂ tə̂ fə́ guʼ 8 +gaə ŋkuŋ mjwi a biŋ ha mkuʼ myə teʼ gaə̌ ŋkuŋ mjwǐ â bíŋ há mkuʼ myə́ téʼ +e ghə taʼ faʼ biŋ ntʉ gak nə potsə tundyə biŋ bə ma pəpuŋ bi po pɔk ě ghə táʼ faʼ bíŋ ntʉ́ gak nə̌ pôtsə́ tundyə biŋ bə́ mâ pəpúŋ bi pô pɔ́k +kəlɔk bə nə nwə dəm kodyə kəlɔ́k bə́ nə̂ nwə dəm kôdyə̂ +a tə bə kwaʼ ya pwa wii aa ǎ tə́ bə́ kwaʼ yá pwǎ wíí áá +gaə ntoʼ kwinyə mghɔm nə yabɔɔ pwa wi e kaʼ gaə e gɔ kamtə daʼgaə ywə lə cyə gaə̌ ntóʼ kwinyə́ mghɔm nə̌ yabɔ́ɔ́ pwa wí ě kaʼ gaə́ ě gɔ kámtə́ daʼgaə́ ywə̂ lə cyə +nə lɔmdyə ŋkaʼ 8, mjwi a nuŋ gəjoʼ a pə daʼ ntʉm bʉəə e həŋ nə ghə bayacʉm lə bə gaə ghɔmtə. bə wə jɔ gaə e tə wə ŋkuŋ pə nə́ lɔ̂mdyə ŋkaʼ 8, mjwǐ a núŋ gəjoʼ a pə̂ daʼ ntʉ̌m bʉə́ə́ ě hə́ŋ nə̂ ghə bǎyacʉ̌m lə́ bə̌ gaə ghɔmtə. bə́ wə̂ jɔ́ gaə́ ě tə́ wə̂ ŋkuŋ pə́ +nə lɔmdyə ŋkaʼ 8,e piŋ gaə nuŋ to e pə daʼ taʼ ntʉm Binkou, bə gaə lo teʼ. nə́ lɔ̂mdyə ŋkaʼ 8,ě píŋ gaə̌ núŋ tò e pə̂ daʼ taʼ ntʉ̌m Binkou, bə̌ gaə̌ ló téʼ. +N tə biŋ wə cwə ba mənek 3 dəm e pə, ywə yə a ŋghə pyə pə dɔm pə taʼ ntʉm kə ntʉm bʉəə nə ŋwə N tə́ bîŋ wə́ cwə bǎ mə́nêk 3 dəm ê pə́, ywə̂ yə ǎ ŋghə pyə̌ pə́ dɔ̂m pə̂ taʼ ntʉ̌m kə ntʉ̌m bʉə́ə́ nə̌ ŋwə́ +bayacwəkələ yə pyə wə cəŋ nəlɔm a e gɔm pə gaə a cyətə ntʉm twɔʼdyə ba cwə yə pyə bə dyə do pyə aa bǎyácwəkə́lə́ yə̌ pyə̌ wə́ cə́ŋ nə̂lɔ́m ǎ e gɔ̌m pə̂ gaə́ ǎ cyətə ntʉ́m twɔ̂ʼdyə̂ bǎ cwə yə̌ pyə bə̂ dyə́ dô pyə̂ áá +kisim pu pyəshə ntwɔʼdyə bə mo ka cyə nə kisim pu pyəshə́ ntwɔ̂ʼdyə̂ bə́ mo kǎ cyə̂ nə́ +daʼgaə gaə piŋ gaə tə fə guʼ pʉəə, gaə ghə taʼ mjwi pe yə gaə bɔmtə naə a pwa wi aa dǎʼgaə́ gaə̌ píŋ gaə́ tə̂ fə́ guʼ pʉə́ə́, gaə̌ ghə taʼ mjwǐ pé yə̌ gaə̂ bɔ́mtə́ naə́ â pwa wǐ áá +gaə ghə loʼnyə mtəŋtə mgho VIH yə e ŋghə taʼ ntʉm nə ŋwə a, gaə lə e gɔ jɔ taʼ dɔkta a pu tʉ taʼ kɔtsʉm nə e cwə yə pyə wə ntəm a nəkələ n tə wə cəŋ mu pə gaə̌ ghə lôʼnyə́ mtə́ŋtə́ mgho VIH yə̌ e ŋghə̌ taʼ ntʉ̌m nə́ ŋwə́ â, gaə̌ lə̂ e gɔ̂ jɔ́ ta̧ʼ dɔ́kta a pú tʉ́ taʼ kɔtsʉ̀m nə́ ê cwə yə̌ pyə wə́ ntə́m ǎ nəkə́lə́ n tə́ wə̂ cə́ŋ mû pə́ +guŋ tsə awɛ wə cyə pəpuŋ pu a yʉ guŋ tsə́ awɛ́ wə̂ cyə pəpúŋ pú a yʉ́ +a bə taʼ musəku ŋkaʼ 23 ( ba mjwi a bə musəm ŋkaʼ 30), gaə ghə tsʉʼcwə bii, bə ŋghə guŋ tsə tsyə awɛ, gaə kaʼ nə ha bii nə guʼdzʉ yəŋ ǎ bə́ taʼ mûsəkú ŋkaʼ 23 ( ba mjwǐ â bə́ mûsəm ŋkaʼ 30), gaə̌ ghə tsʉʼcwə bíí, bə́ ŋghə guŋ tsə́ tsyə́ awɛ, gaə̌ kaʼ nə̂ há bíí nə́ gûʼdzʉ̌ yə́ŋ +gaə ŋghə guŋ tsə tsyə gaə cəŋ a pwa wi, e tə cɔm a biŋ siŋtə mgɛ naə a gaə̌ ŋghə guŋ tsə́ tsyə̌ gaə̂ cəŋ a pwa wí, ě tə́ cɔ́m ǎ bíŋ siŋtə mgɛ naə́ â +kwaʼ myə, gaə ghə daʼ guʼ 36, bɔ mjwi a lə pə wə ŋkwitə a aa kwaʼ myə, gaə̌ ghə daʼ gûʼ 36, bɔ̌ mjwǐ a lə pə́ wə̂ ŋkwitə́ â áá +a ghə taʼ guʼ paʼ gaə nwə mhwə a daʼgaə mjwi a pe ne wə dzʉ pe ya bɔɔ tyəʼɔ ǎ ghə taʼ guʼ páʼ gaə̂ nwə́ mhwə ǎ daʼgaə́ mjwǐ a pé nê wə́ dzʉ pé ya bɔ́ɔ́ tyə́ʼɔ +ji mjwi syaptə ba syaptə nəm pwa mjwi a jî mjwǐ syaptə bǎ syaptə nə̂m pwa mjwǐ a +gaə ŋkuŋ e, n də wə cəŋ nə pi e daʼgaə gaə ntəla nəlɔm daʼ pwa wi tə gaə wə fam gaə̌ ŋkuŋ é, n də̂ wə́ cəŋ nə̂ pí ê daʼgaə́ gaə̌ ntəlá nə̂lɔ́m daʼ pwa wí tə́ gaə̌ wə́ fâm +ntɔkə Binkou bi pəjwi pyə wap bɔk dəm kodyə a nəghə puŋ ma bə taʼ ywə pəpuŋ ntɔkə́ Binkou bî pəjwǐ pyə̌ wáp bɔ́k dəm kôdyə á nə̂ghə pûŋ ma bə́ taʼ ywə̂ pəpúŋ +nə pə bɔk dəm kodyə fiŋ nə syaptə byəpnyə ma pəpuŋ ntʉm tundyə nə̂ pə́ bɔ̂k dəm kôdyə fiŋ nə̌ syaptə byə̌pnyə́ ma pəpúŋ ntʉ́m tundyə̂ +pu cwə tə gɔm gaə kodyə lɔmdyə po kwɛ ga�� a bə ka yə pu lə kʉə cwə yə pə lə bə kəcɔk po nə nətam dəŋ aa pú cwə tə́ gɔ̂m gaə́ kôdyə lɔ̌mdyə pǒ kwɛ gaə́ ǎ bə́ kǎ yə̂ pú lə̂ kʉə cwə yə pə̌ lə̂ bə́ kə́cɔ́k po nə́ nə̂tám də́ŋ áá +a bə tsʉʼ nə fiʼshɛ tundyə ǎ bə́ tsʉʼ nə́ fíʼshɛ tundyə̂ +a tə bə daʼ nə ghə po aa ǎ tə́ bə̂ daʼ nə̂ ghə pô áá +kamjyə nəkəm nə tʉm tambɛ cyə nə vam tsyə kâmjyə nə̂kəm nə́ tʉ̌m tâmbɛ cyə̌ nə́ vam tsyə́ +yaəmuʼməjyə cyə nə mŋɛ thə daʼgaə jyə bɔɔ gɔ ŋkwitə wɔ daʼ nə səŋ tsʉʼ yɔ paʼ mjwi tə po tsʉpe ya yaəmúʼmə̂jyə cyə nə́ mŋɛ thə́ dâʼgaə́ jyə bɔ́ɔ́ gɔ ŋkwitə wɔ́ daʼ nə̂ səŋ tsʉʼ yɔ́ páʼ mjwǐ tə pǒ tsʉpé yá +gaə o gɔ pə mjwi daʼgaə mjwi pe gɔ tsʉpe ywə yə e tə ha bu a pə tə fɔknyə e gaə́ ǒ gɔ pə́ mjwǐ daʼgaə́ mjwǐ pé gɔ tsʉ̂pé ywə́ yə̌ é tə há bǔ á pə tə̂ fɔ́knyə ê +mo yə a cwəlɔ bə bvo fo guŋ Gine a gɛlaʼtə gwyə Alpha Conde bə e zhyə guŋ mcɛ guŋ awɛ mo yə̌ á cwəlɔ̌ bə́ bvo fo guŋ Gǐné ǎ gɛlaʼtə gwyə́ Alpha Condé bə́ ě zhyə guŋ mcɛ̌ guŋ awɛ́ +ALpha Conde lə ntoʼ tɔnefaʼ tsyə paʼ gɛlaʼtə ŋkoʼ tsʉʼ səku pəfiʼshɛ Paris-1 ALpha Condé lə̂ ntóʼ tɔ́nefaʼ tsyə́ pâʼ gɛlaʼtə ŋkôʼ tsʉʼ səkú pəfíʼshɛ Paris-1 +nəfo fo Sekou Toure lə ghə gaə pu ghɔm gaə pu gɔ zhwə e tə e bə si , e həŋ ŋkʉ guŋ ntʉm 1970 nə̌fo fo Sékou Touré lə̂ ghə gaə́ pú ghɔm gaə̌ pú gɔ zhwə́ ê tə́ ě bə́ si , ě hə́ŋ ŋkʉ guŋ ntʉ́m 1970 +nə nəfo Lansana Conte pu gɔ niŋ e cɛ nə boʼyɔm mŋwə nə̌ nəfo Lansana Conté pú gɔ níŋ ê cɛ nə́ boʼyɔ́m mŋwə̂ +pu lə nəŋ e tyəʼ 18 sune 2001 ndu bi cwyəʼsi Foguŋ pú lə́ nə́ŋ ê tyə̂ʼ 18 sûne 2001 ndú bî cwyə̂ʼsi Foguŋ +a bə taʼ fo tuŋdyə bə e ghə po pəjwi pə nə pəta ǎ bə́ taʼ fo tuŋdyə́ bə́ ê ghə po pəjwǐ pə́ nə̌ pətá +a tə bə nwə tuŋdyə pə ǎ tə̂ bə́ nwə tuŋdyə́ pə́ +Ywǝ ye ntwɔkshə e tɑ Marc Ndzouba yɔ pa' tǝ ŋkɛ lǝ, nəkǝlǝ bya ka tᵾ. Ywǝ́ ye ntwɔ̂kshə é tɑ́ Marc Ndzouba yɔ́ pá' tǝ̀ ŋkɛ lǝ, nə̂kǝ́lǝ́ byà ka tᵾ́. +Mcuŋ mzhwǝ pɔ shyəŋku'u nǝ sune 2021 Mcuŋ mzhwǝ́ pɔ shyə̂ŋkù'ú nǝ́ sûnè 2021 +Pu kə nə ghǝm e e pǝ wǝ fo'tǝ nǝ cia nͻm Naŋga Eboko Pú kə̂ nə̂ ghǝm é e pǝ́ wǝ́ fo'tǝ nǝ́ cià nͻm Naŋga Èbòkò +Pu kǝ piŋ dǝ e gɔ tsʉ' fa' pǝ pyap mnͻm pua mvo a tǝŋtǝ e. Pú kǝ pǐŋ dǝ é gɔ́ tsʉ' fà' pǝ pyáp mnͻm púa mvǒ á tǝ́ŋtǝ́ é. +E kǝ fo'tǝ ba fo'tǝ nǝ khᵾ, dɑ'gaǝ pu wuŋ gǝm e dǝ e gɔ dyə cɛ Naŋga Eboko É kǝ fǒ'tǝ́ ba fǒ'tǝ nǝ́ khᵾ̀, dɑ'gaǝ́ pú wúŋ gǝm é dǝ́ é gɔ́ dyə̂ cɛ̌ Naŋga Èbòkò +Pu kǝ nə to' nǝ tǝŋtǝ guŋ zhyǝ gaǝ ɑ bǝ pu zhi gǝm e pǝ nə tiŋ nwǝ yǝŋ. Pú kǝ nə̂ tǒ' nǝ́ tǝ́ŋtǝ̀ gúŋ zhyǝ́ gaǝ́ ɑ́ bǝ pú zhi gǝm é pǝ́ nə̂ tiŋ nwǝ̀ yǝ̌ŋ. + Pǝ tyə' bǝ pu ke ntɑm mamu hwi pu'kwͻp dǝ bɑp e gǝ mtͻ nə dǝŋ yǝ pu jo ya nǝ yǝbͻͻ ghǝŋla' lǝ. Pǝ́ tyə̂' bǝ́ pú kě ntɑ́m mâmú hwǐ pú'kwͻp dǝ́ bɑ́p e gǝ́ mtͻ́ nə̂ dǝŋ yǝ pû jó yá nǝ́ yǝbͻͻ ghǝ̌ŋlá' lǝ. + A bǝ nwǝ bǝ nə guŋ mtsᵾ' cu'tǝ mpu'kwͻp awɛ.  Â bǝ́ nwǝ bǝ́ nə̂ guŋ mtsᵾ' cú'tǝ̀ mpú'kwͻp awɛ́. +Dǝŋ mpu'kwͻp pyǝ a geŋnyǝ kamǝlum a ka fiŋ nǝ ŋku' 6000. Dǝŋ mpú'kwͻp pyǝ ǎ gèŋnyǝ kamǝ̀lûm á ka fíŋ nǝ́ ŋku' 6000. +Pu nə zhwǝ mpu'kwͻp pyǝ gwyǝ nǝ bap yap bǝ gǝm pyǝ ŋkoko' fiŋ wap pǝ cwǝ mdyǝmdyǝ. Pú nə̂ zhwǝ̌ mpú'kwͻp pyǝ gwyǝ́ nǝ́ bâp yap bǝ́ gǝ́m pyǝ ŋkǒ̂kô' fíŋ wáp pǝ́ cwǝ́ mdyǝ̂mdyǝ̌. + A bǝ kwǝtǝ pͻ pyǝ wap sɛ nwǝ nə pəpuŋ monəŋ kaməlum lə. Á bǝ́ kwǝ́tǝ̀ pͻ pyǝ wâp sɛ́ nwǝ nə̂ pəpúŋ monəŋ kaməlûm lə. +Kwǝtǝ bɔͻ ghə gaǝ shu'shu'u pɔ pfʉ nə mgheŋ bᵾǝǝ. Kwǝ́tǝ̀ bɔ́ͻ ghə gaǝ́ shu'shu'ú pɔ pfʉ́ nə̂ mghěŋ bᵾǝ́ǝ́. +Ywǝ bə a cwǝ tǝ mo jɔ kamǝlum. Ywǝ́ bə ǎ cwǝ́ tǝ mo jɔ́ kamǝlûm. +Nǝ ŋkwi' bǝ a ghͻ nə ŋwə Dzəbiyɛ yǝŋ dəŋ e yɔm tə'. Nǝ̂ ŋkwi' bǝ ǎ ghͻ nə́ ŋwə̂ Dzə̂biyɛ́ yǝ̌ŋ dəŋ é yɔ́m tə́'. +A pə wə nte lwɔk mnyə pɔ pyǝ wap de nwə nə pəpuŋ monəŋ lǝ. A pə́ wə́ nté lwɔ́k mnyə̂ pɔ pyǝ wáp dé nwə nə́ pəpúŋ monəŋ lǝ. +Kwǝtǝ bɔͻ ghɔm gaə pɔ pyə wap pfʉ a twɔk 250 tə fə pa' gu'dzʉ 2021 nto' lǝ. Kwǝ́tǝ̀ bɔ́ͻ ghɔm gaə́ pɔ pyə́ wáp pfʉ́ á twɔ́k 250 tə fə́ pá' gû'dzʉ̌ 2021 ntó' lǝ. +Shə mcuŋ kǝ dɑ'tǝ gaə vəŋ pǝ pfu kǝ ntǝm m tsᵾ' paknyə kaməlum. Shə́ mcuŋ kǝ̂ dɑ'tǝ gaə́ vəŋ pǝ pfû kǝ̂ ntǝm m tsᵾ' páknyə́ kaməlûm. +Gaə pyə shə 126 pfᵾ wə pə ghɑptǝguŋ bi shu pǝ gəlisi. Gaə́ pyə shə́ 126 pfᵾ́ wə́ pə ghɑptǝguŋ bî shu pǝ̀ gəlǐsì. +A pə po'o wap ke gɔpna' gaə ee te gu' gə a hwitǝ pənyə cᵾm pyəbͻͻ mghǝŋ la'. A pə́ pó'o wáp ké gɔ̂pna' gaə́ éé té gú' gə́ á hwítǝ pə́nyə́ cᵾ́m pyəbͻͻ mghǝ̌ŋ lá'. +Kwətǝ bɔɔ kə kwi' gͻm nwə nə pͻmnǝŋ bə pu sa' wap dwɔ'ɔ. Kwə́tǝ bɔ́ɔ kə kwǐ' gͻm nwə́ nə́ pͻmnǝŋ bə́ pú sa' wáp dwɔ́'ɔ́. +Po'o pu sɛ pɔ 60 yǝ pu sa'wap lə 45 wə pǝ gəlisi pu 15 shyəŋka'. Pó'o pú sɛ́ pɔ 60 yǝ pú sa'wáp lə 45 wə́ pǝ gəlísi pú 15 shyə̂ŋkà'. +Pu ghɔ da' nə nwə Dzəbiyɛ sɛ pͻ 12 pyǝ pu sa'wap lə. Pú ghɔ da' nə́ nwə̂ Dzə̂biyɛ́ sɛ́ pͻ 12 pyǝ pú sa'wáp lə. +Pu lǝ məsiŋ nə ma' mkͻ gə mkͻ vyə mcᵾm mbʉəə. Pú lǝ̂ mə́síŋ nə má' mkͻ gə̂ mkͻ vyə́ mcᵾ̌m mbʉə́ə́. +A shəŋ gaə shu lo'nyə mii. A shə́ŋ gaə̂ shu ló'nyə́ míí. +"Wap lə ntəm m cu'tǝ yə pə ""Stand Up For Cameroon"" ŋko m friday guŋ mgapdzᵾ lǝ." "Wáp lə́ ntə́m m cú'tǝ̀ yə pə ""Stand Up For Cameroon"" ŋkó m friday gùŋ mgapdzᵾ́ lǝ." +E ŋke shə mkwe mcuŋ papfᵾǝ wap pə kwə pua shə ghɛfa' pəpʉəə. Ě ŋké shə́ mkwe mcǔŋ pápfᵾǝ̀ wáp pə̂ kwə púa shə́ ghɛfà' pə́pʉə́ə́. +Pu ke gǝm mcuŋ pyə wap kə ntu tsʉ' bǝlasi Nepturne Soa tyə'' 31 nə Dzətsə lə. Pú kě gǝm mcúŋ pyə́ wáp kə ntǔ tsʉ' bǝ̀lasi Nepturne Soa tyə̂'' 31 nə́ Dzə̂tsə́ lə. +A kǝ ghǝ mŋwə ta tə pu ghǝm wap. A kǝ ghǝ mŋwə́ tá tə́ pú ghǝ̂m wáp. +Da' ŋwala' sim nə fiŋ nə ha pa' pə lə tsə sim ŋko ntʉm guŋ gɔ lə shuka ko lə. Da' ŋwǎlâ' sim nə fíŋ nə́ hâ pa' pə lə tsə́ sim ŋkó ntʉ́m gǔŋ gɔ lə shúkà kó lə. +Jo tsə mto guŋ dyə' bɔͻ lə bə e ka ghə bə ta' cuŋtə nə ya bɔͻ. Jô tsə́ mto guŋ dyə' bɔ́ͻ lə̂ bə e ka ghə́ bə́ ta' cúŋtə́ nə́ yá bɔ́ͻ. +Mcuŋ pə zhwə pɔ sɛsu 27 nə sune 2021. Mcuŋ pə zhwə́ pɔ̀ sɛ̂sǔ 27 nə́ sǔnè 2021. +Pu ke niŋ pfə mo yə e kə pfʉ a dyə m pfə pɔ. Pú kě níŋ pfə́ mo yə e kə pfʉ̌ á dyə̂ m pfə́ pɔ̀. +Pə kwitə pə ntʉm pɔr Dwala-bonaberi wuŋ də gu' ŋwakə. Pə kwítə́ pə ntʉ̂m pɔr Dwálá-bonaberi wúŋ də gu' ŋwákə́. +Mcuŋ pə zhwə pɔ Ntamdzə 26 nə sune 2021 Mcuŋ pə zhwə́ pɔ Ntâmdzə 26 nə́ sûnè 2021 +Pu gaə pəla' pəpʉəə pfʉ ntʉm ŋkwa. Pú gaə́ pəlá' pə́pʉə́ə́ pfʉ́ ntʉ́m ŋkwà. +Wap kə bə wap tʉ tsə nə mkətu' kaməlum pyə wap kə bə ntʉm təŋla' lə. Wáp kə́ bə wáp tʉ́ tsə́ nə̂ mkətú' kaməlûm pyə wáp kə bə ntʉ́m tə̀ŋlá' lə. +Mkətu' gɔpna' kə ma' mga nə baptə biŋ nthənyə pə ghaptəguŋ. Mkətú' gɔ̂pna' kə mǎ' mgǎ nə baptə́ bíŋ nthə́nyə́ pə ghàptəgùŋ. +E gɔm gaə pu ghəm bawələ pu a ga tə mo zhyə bə e gɔ ghɔm pa' a nto' lə. Ê gɔm gaə́ pú ghə́m bǎwə́lə́ pú a gǎ tə̀ mo zhyə́ bə ê gɔ ghɔm pá' a ntó' lə. +Duŋ mo yə e kə vɔk a ka tə bə tsʉ' shu pə. Duŋ mo yə e kə vɔk á ká tə̂ bə tsʉ' shù pə̀. +Mcuŋ pə zhwə pɔ Dzədzə 25 nə sune 2021. Mcuŋ pə zhwə́ pɔ Dzə̂dzə̂ 25 nə́ sǔnè 2021. +Appolinaire Ngandjeu kə pfʉ gwɛ a nə mnam 20 tyə' 18 nə sune yə a kə cyə a, dyə mgho Bagante. Appolinaire Ngandjeu kə̂ pfʉ́ gwɛ́ a nə̂ mnam 20 tyə̂' 18 nə́ sûne yə́ a kə cyə á, dyə́ mgho Bagante. +E lə bə se mtaŋtə pu a mkwɔ'. E lə̂ bə́ sé mtâŋtə̀ pú a mkwɔ'. +E lə bə cwə la' bɔɔ do e. E lə̂ bə́ cwə́ lá' bɔ́ɔ dǒ é. +E kə nə ŋwak dyə mgho bə pu yak mɔk dɔk. E kə́ nə ŋwak dyə́ mgho bə pú yák mɔ́k dɔk. +Pu gaə paknyətsuʉ' nə ghabu Bagante du bi pə nkwɔ' kwɛ. Pú gaə́ páknyə́tsuʉ' nə̂ ghǎbú Bagante dú bí pə nkwɔ̂' kwɛ́. +Pu ke jwə ta' mu sim mna' Pú kě jwə́ ta' mú sím mna' +Ba vəŋ mna' pfʉ. Ba vəŋ mna' pfʉ́. +Mghɛ dzənyə kə gɔm gaə mətwa mkwə ntɔkɔ kə nə pwɔnyə bə fəŋ mətu bə shəŋ nə fiŋnyə mu'. Mghɛ dzənyə kə̂ gɔm gaə́ mə́twa mkwə ntɔkɔ́ kə́ nə̂ pwɔnyə̀ bə fəŋ mətú bə́ shə́ŋ nə́ fiŋnyə mu'. + e gɔ khʉ pu a shə pɔ pəpʉəə. ě gɔ khʉ pú a shə́ pɔ pə́pʉə́ə́. +Vu' mnɔm haptə bayalə lə yə jyə. Vù' mnɔ̌m haptə bǎyálə́ lə̂ yə jyə̀. +Mkətu' to' nə təŋtə a ghəm fəŋ mətu pu mso pyə. Mkətú' tó' nə́ tə́ŋtə á ghəm fəŋ mətú pú msô pyə́. +Messi Bienvenue tɔ tə e lə pə wə hwə gɛ cɛ. Messi Bienvenue tɔ́ tə e lə pə́ wə́ hwə́ gɛ cɛ̌. +Bə e cəŋtə ŋkwə ntuŋ e pu a zhəmizə ba fɔk gaə ntɛt,shəŋtə ci' mtap myə e cyə pa' mo e tə bo cɔm a pə gɔ cwə tsʉ' yə pu təŋtə pɔ nə lə. Bə ě cəŋtə ŋkwə́ ntûŋ ě pú a zhəmizə bǎ fɔ́k gaə̂ ntɛ́t,shə́ŋtə́ cí' mtâp myə́ e cyə̀ pá' mò e tə̌ bó cɔ́m á pə́ gɔ̂ cwə́ tsʉ' yə́ pû tə́ŋtə́ pɔ̀ nə́ lə. +E gaə e ka zhyə ywə yə kuŋ pu cutə horizoŋ femmes ŋkwi bii lə. É gaə́ e ka zhyə́ ywə́ yə kúŋ pú cútə horizoŋ femmes ŋkwí bíí lə. +E cyə mnə twɔ' ŋkap bɔɔ nte ŋkap pə putə e. Ě cyə mnə́ twɔ' ŋkáp bɔ́ɔ nté ŋkáp pə pútə̀ é. +Fyə gɔ fə nə Fʉ'bvʉ 2018 kəm nə Ŋkəmghe 2020. Fyə̂ gɔ fə́ nə́ Fʉ̂'bvʉ̀ 2018 kəm nə́ Ŋkə̂mghě 2020. +Məcwɔ' cu'tə ghɔm yə gaə a tə ŋdzə mzhʉm yə Məsi ghə a pə. Mə́cwɔ̂' cú'tə ghɔm yə́ gaə́ a tə ŋdzə mzhʉ̌m yə Məsi ghə á pə́. +E lə pə fa' nə 2018 də fu də ŋkap pɔ pʉəə bə wap tak fa' nəŋ. E lə pə̌ fa' nə̌ 2018 də́ fú də́ ŋkáp pɔ pʉə́ə́ bə wáp ták fa' nə́ŋ. +Cwə gaə ee hɔnyə hɔnyə biŋ ba' wə dwɔ'pʉə cu'tə. Cwə́ gaə́ ée hɔnyə hɔnyə bíŋ ba' wə̂ dwɔ'pʉə́ cú'tə̀. +A cwə du mnə pu zhəŋ e fa' nə Dzəbiyɛ 2019. A cwə́ dú mnə́ pú zhə̂ŋ é fa' nə́ Dzə̂biyɛ́ 2019. +Tə po mɔktə gaə mo yə pu jap e thə fa' bɔɔ a gɔ lə fa' ghɔ dzə. Tə pǒ mɔ́ktə́ gaə́ mo yə pú jáp é thə́ fa' bɔ́ɔ á gɔ lə fa' ghɔ dzə̀. + A lə bə nə sɔgwiŋ 2020 tə pu yɔ fu Mesi bə dəŋtə mzhəŋ ŋkap 2020.  A lə̂ bə́ nə́ sɔ̂gwǐŋ 2020 tə́ pú yɔ̂ fǔ Mesi bə́ də́ŋtə́ mzhəŋ ŋkáp 2020. +E wuŋma' təŋ məcuɔ' e to' nə təŋtə nə cici mdyə dwɔ'pʉə pyə wap dwɔ' ŋkap yap nə lə. E wúŋma' təŋ mə̂cuɔ́' e tó' nə́ tə́ŋtə nə́ cîcǐ mdyə̂ dwɔ'pʉə pyə wáp dwɔ' ŋkâp yap nə́ lə. +Pu cyə m nə jɔ gaə a bə e lə nyəŋ ŋkap mcʉŋ petə e. Pú cyə̂ m nə́ jɔ́ gaə́ â bə e lə nyə̌ŋ ŋkáp mcʉ̌ŋ pétə́ e. +Guŋ mzhəŋ mcyənyə ŋkap awɛ be pu ke da'tə kuŋ nə ntʉ ntəm nə ywə yə wap gɔm lə. Gùŋ mzhə̀ŋ mcyənyə ŋkáp awɛ́ be pú kě da'tə kúŋ nə́ ntʉ́ ntə́m nə̂ ywə́ yə wáp gɔm lə. +A pə po'o kuŋ ghɔm gaə mo yə nwə gə e a gɔ pe 250000cfa nə ŋkap mətu. A pə́ pó'o kúŋ ghɔ̂m gaə́ mo yə nwə́ gə é â gɔ pé 250000cfa nə́ ŋkáp mətú. +Mənwə ke ntəm wə kolonɛl Mezui Zoo Romance Odza Yawude. Mə̂nwə̀ kě ntə́m wə̂ kolonɛl Mezui Zoo Romance Odza Yàwùdè. +Kolonɛl gaə hɔ nə mətu o. Gaə kuŋ o fə dəŋdzə tyə'ə yə pu lə yɔtə a. Kolonɛl gaə́ hɔ̀ nə́ mə́tú ò. Gaə̌ kùŋ ó fə́ dəŋdzə tyə'ə́ yə pú lə yɔ́tə́ ǎ. +Pu jə tə zhyə ywə yə a kə fɔknyə mo nə ghə ywə yəŋ lə. Pú jə tə zhyə̌ ywə́ yə a kə fɔ̌knyə́ mo nə ghə ywə́ yəŋ lə. +Mkətu' lo'nyə ŋwak tsʉ' nəŋ nto' nə təŋtə a zhyə ywə yə a cyə lə. Mkətú' ló'nyə ŋwák tsʉ̌' nə́ŋ ntó' nə́ tə́ŋtə á zhyə́ ywə́ yə a cyə lə. +E lə jə pə dyə mgho bɔɔ du nə mfiŋ myə bə a gha' bu. E lə̌ jə pə́ dyə́ mgho bɔ́ɔ dú nə́ mfîŋ myə́ bə ǎ ghá' bú. +Pu kamtə gaə mənwə yəŋ kə ntʉ si Shyəŋku'u 01 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Pú kámtə́ gaə́ mə̂nwə yəŋ kə̂ ntʉ́ sí Shyə̂ŋkǔ'ú 01 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mo yə nwə gə e a lə bə və ywə dwɔ' mcuŋtə kuŋ gwyə Nkongsamba. Mo yə nwə gə é á lə̂ bə və ywə́ dwɔ' mcúŋtə kúŋ gwyə́ Nkongsamba. +Mfeŋ myə ke zhwə e dyə mgho ghəŋla' Nkongsamba. Mfêŋ myə́ kě zhwə́ é dyə mgho ghəŋlá' Nkongsamba. +Ceŋnyə cyə cyə nə fyə: yəŋ nwə kam luŋ la'la'. Ceŋnyə cyə cyə nə fyə́: yəŋ nwə̌ kam lûŋ lâ'lǎ'. +Mkətu' pu am mghɛ fa' gɔpna' kə bə kwə pu a pəŋ pə zhwə pɔ. Mkətú' pú am mghɛ fa' gɔ̂pna' kə̂ bə́ kwə pú a pəŋ pə zhwə́ pɔ̀. +Jyɔjʉm tiŋ ywə yəŋ kə cyə nə mu mjwi Babadjou. Jyɔjʉm tiŋ ywə́ yə̌ŋ kə̂ cyə nə́ mû mjwǐ Babadjou. +Dyə mgho tʉ ntəm nə ywə yə mo yə nwə gə e a gɔm lə. Dyə́ mgho tʉ̌ ntə̌m nə ywə́ yə mo yə nwə gə é á gɔm lə. +Kətu' nuŋ mo təkuŋkuŋ bə m dyə cɛ domkətu' Mbouda. Kətû' nuŋ mo təkùŋkûŋ bə́ m dyə̂ cɛ̌ dômkətú' Mbouda. +Bə tə wap nə sɛ nə ghə pə, bə gɛ tsʉ' nə cwi gaə pu kyəp wap. Bə tə wáp nə́ sɛ́ nə́ ghə pə̀, bə gɛ tsʉ' nə cwi gaə́ pú kyə́p wáp. +Da' gaə pu le mceŋnyə ntʉm m məsiŋ map sɔm lə pə wə da'tə dyə mkətu'. Dà' gaə́ pú lé mcèŋnyə̀ ntʉ́m m mə̂sîŋ máp sɔm lə pə́ wə́ da'tə́ dyə́ mkətú'. +Pə yɔ da'tə pə wə nə pyap gaə pu te wap cɛ pu piŋ dwɔ' wap lwɔ' nəŋ ntəŋtə wap. Pə yɔ̌ dá'tə́ pə́ wə́ nə̂ pyáp gaə́ pú té wáp cɛ́ pú piŋ dwɔ́' wáp lwɔ́' nə́ŋ ntə́ŋtə́ wáp. +Mo yəŋ sɛ gaə pu bo nə lə wap yɔ go' bə shəŋ nə nə sam shwə yap. Mo yəŋ sɛ́ gaə́ pú bo nə̂ lə wáp yɔ gó' bə́ shə́ŋ nə́ nə sám shwə yáp. +Mu' kətu' kə ghɔm bi pyə gaə pyə pɔm tə' nəkələ pu bə wə si wɔk. Mú' kətú' kə ghɔ̌m bí pyə gaə́ pyə pɔ́m tə' nə̂kə́lə́ pú bə́ wə́ si wɔ́k. +Yə nwə batə yəpʉəə yə pu bə wə dyə' a bə yə pə zhwə po Banesso. Yə nwə́ batə yə́pʉə́ə́ yə pú bə́ wə́ dyə́' á bə̂ yə́ pə zhwə̂ pǒ Banesso. +Pu pə wə gaə Komaŋdaŋ dyə mkətu' nuŋ pu a bɛ pəpʉəə mjʉm. Pú pə́ wə́ gaə́ Komaŋdǎŋ dyə́ mkətú' núŋ pú a bɛ pə́pʉə́ə́ mjʉ̀m. +Pa' pɔk pɔ seŋ wɔk a pu bə gɔ yu' guŋ mghəŋ wɛ Ntamdzə ɔ 03 Dzʉ'bvʉ 2021 dyə Mkətu' pɛco' Mbouda. Pâ' pɔ́k pɔ séŋ wɔ́k á pû bə́ gɔ́ yú' gùŋ mghə̌ŋ wɛ́ Ntâmdzə ɔ 03 Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 dyə̂ Mkətú' pɛco' Mbouda. +Zhə a bə mkətu' cwɔ' pa' pə məkwɛ si a lə? Zhə́ a bə mkətú' cwɔ̀' pá' pə mə̂kwɛ̌ sí á lə́? +Həŋtə yəŋ lə pə wə dʉmnyə. Hə́ŋtə yəŋ lə pə́ wə́ dʉ́mnyə̀. +Və mcuŋ camerounweb la'tə mzhəŋ pa' a nə cyətə a wɛ yə Canal 2 International də lə. Və mcùŋ camerounweb la'tə mzhə̀ŋ pá' a nə cyə́tə́ â wɛ́ yə Canal 2 International də lə. +Mkənu' pə lə fu də tsə sim ŋko Ntʉm guŋ. Mkənú' pə lə fǔ də́ tsə́ sim ŋkó Ntʉ́m gùŋ. +Pə tyə' tsə sim bɔɔ pə fə m Nigeria. Pə́ tyə̂' tsə́ sim bɔ́ɔ pə́ fə́ m Nigeria. +Pə kamtə gaə nə lə fu də tsə sim ŋko pu a nə nyaptə tsə sim cwəpuŋ bə a sa pe Cameroun nə mtam mɔ. Pə kámtə́ gaə́ nə́ lə fǔ də́ tsə́ sim ŋkó pú a nə́ nyàptə tsə́ sim cwəpǔŋ bə ǎ sa pé Cameroun nə́ mtâm mɔ̌. +Wap nyaptə Guinness mtɔdyə pu Douala mciŋnyə ma bɔɔ ha sɔk fɔkɔ. Wáp nyaptə Guinness mtɔ̌dyə́ pú Douala mcìŋnyə̀ má bɔ́ɔ há sɔ́k fɔ̀kɔ́. +Mu' mamjwi pu mu' tambɛ bə wap sə dyə yap nə gə tsʉ' nə nyaptə bia cwəpuŋ. Mu' mamjwǐ pú mu' tâmbɛ̌ bə wáp sə dyə̂ yap nə́ gə tsʉ' nə nyáptə́ bíà cwə̀pùŋ. +Wap gɔ ghɔ kuŋ pu sa' wap nə ywə wap gə lə. Wáp gɔ ghɔ kúŋ pú sá' wáp nə́ ywə́ wáp gə lə. +Alex Ngono bə e putə mo tə e zhyə e wə mkətu 6e Etoudi. Alex Ngono bə ě pútə́ mo tə e zhyə́ é wə̂ mkətú 6e Etoudi. +Mu' mukusəm kə mtsʉ'' tuɛsdɛ ŋko taxi sonɛl Santa Barbara nə ghɔ Mvan Yaounde. Mu' mûkǔsəm kə mtsʉ̂'' tuɛsdɛ ŋkó taxi sonɛl Santa Barbara nə ghɔ Mvan Yaoundé. + Ta' mamjwi pu ta' tambɛ bə e ghə gwɛ a ka' mnta pə bə wap cwə nə mkwɔk jʉm.  Ta' mâmjwǐ pú ta' tâmbɛ̂ bə ě ghə gwɛ́ a ka' m̌ntá pə́ bə wáp cwə́ nə́ mkwɔk jʉ̀m. +Alex ko zhʉm pu a pu tə mɔktə nwə yə a boo na' e lə. Alex kó zhʉ̀m pú a pú tə mɔktə nwə yə ǎ bóo ná' é lə. +Alɛx gaə e nə yə tə cwə si fəŋ mətu pu mo yə e kə bə dzə a to' nə ghɔm nwə nə siap nə bɔm Covid 19. Alɛx gaə́ e  nə̂ yə tə cwə́ sí fəŋ mətú pú mo yə e kə́ bə́ dzə̀ á tó' nə́ ghɔm  nwə nə́ siàp nə bɔ́m Covid 19. +Wap ghɔ pə tə bya tə tambɛ zhʉm ma' pu e ŋka'tə e. Wáp ghɔ̂ pə́ tə byà tə tâmbɛ̂ zhʉ̀m mâ' pú ě ŋkà'tə̌ é. +A cyə e e fotə nə te tambɛ zhʉm e. A cyə̂ é e fotə̀ nə́ té tâmbɛ̂ zhʉ̌m é. +Mghɔm Francine Claire Beyala hya pə putə e bə wap ka ghə ba ta' lə mnyə jɔ. Mghɔm Francine Claire Beyala hyá pə pútə̀ é bə wáp ka ghə bǎ tá' lə mnyə́ jɔ́. +" E ya' gaə "" mɔktə si bə kuŋ lə nəŋ sa' mo tə cwa a pu am mkɔtə""." " E yá' gaə́ "" mɔ̀ktə̌ sí bə́ kúŋ lə nə́ŋ sá' mó tə cwá á pú am mkɔ̀tə̀""." +Pu ke jap tyə' nə diŋtə mghɔm mtwɔk shwə biŋ ja' shɛ sɛsu 19 nə sune 2021. Pú kě jáp tyə́' nə díŋtə mghɔm mtwɔ̂k shwə́ biŋ já' shɛ sɛ̂sǔ 19 nə́ sûnè 2021. +KAMKEYWƏ DYƏ FA' MCUŊ GƆPNA'. KAMKÉYWƏ́ DYƏ̂ FA' MCÙŊ GƆ̂PNA'. +E cyanyə mcuŋ pu a mco' guŋ mtiŋ wɛ. Ê cyanyə́ mcuŋ pú a mco' guŋ mtìŋ wɛ́. +E ma' gəŋnyə nəŋ gə mzhəŋ nə gaptə mcuŋ gɔpna' ntʉm guŋ ba mguŋ dyə'. Ê ma' gə́ŋnyə́ nə́ŋ gə mzhə̀ŋ nə gaptə́ mcùŋ gɔ̂pna' ntʉ́m gùŋ ba mgùŋ dyə̀'. +A bə a ghə dyə fa' yapfʉə. Á bə ǎ ghə dyə̌ fa' yápfʉə̀. +Tsʉ' nə nyapə. Tsʉ' nə nyápə́. +Tsʉ' nə fiŋ dəŋ biŋ gaptə. Tsʉ' nə fiŋ də̀ŋ biŋ gaptə. +Tsʉ' nə sɛ ŋkap nəŋ jɔ zhyə myə. Tsʉ' nə sɛ́ ŋkáp nə́ŋ jɔ́ zhyə́ myə́. + Mbɔke dyə fa' tadyə və mcuŋ bə pu cəŋtə ntutə ntʉm mzhəŋ nə sim ŋkap Nəmo guŋ.  Mbɔ́ké dyə̂ fa' tâdyə̌ və mcuŋ bə pú cəŋtə ntútə́ ntʉ́m mzhəŋ nə sím ŋkâp Nə̀mò gùŋ. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ'fa' nə daktə bə a ghə dyə fa' yaəpʉəə.  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ'fa' nə daktə bə ǎ ghə dyə̂ fa' yaə́pʉə́ə́. +Dyəfa' nə daktə ntʉm mtsʉ'fa' mkamguŋ. Dyə̂fa' nə dáktə ntʉ́m mtsʉ'fa' mkǎmgùŋ. +Dyəfa' nə daktə ntʉm mtsʉ'fa' mghəŋla'. Dyə̂fa' nə dáktə ntʉ́m mtsʉ'fa' mghə̌ŋlá'. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ' fa' nə nyaptə bə a ghə dyə fa' yaəpʉəə.  bə pú yáp nə̂ bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ' fa' nə nyáptə́ bə ǎ ghə dyə̂ fà' yaə́pʉə́ə́. +Dyəfa' nə nyaptə nəŋ və. Dyə̂fa' nə nyáptə́ nə́ŋ və̌. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa' tsʉ' fa' nə fiŋ dəŋ biŋ gaptə bə a ghə dyəfa' yaəta.  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa' tsʉ' fa' nə fíŋ də̀ŋ biŋ gaptə bə ǎ ghə dyə̂fa' yaə́tá. +Dyəfa' nə fiŋ biŋ gaptə. Dyə̂fa' nə fîŋ biŋ gaptə. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ'fa' nə sɛ mzhəŋ ŋkap bə a ghə dyəfa' yapfʉə.  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ'fa' nə sɛ̂ mzhəŋ ŋkáp bə ǎ ghə dyə̂fà' yápfʉə̀. +Dyəfa' nə sɛ mzhəŋ ŋkap. Dyə̂fa' nə sɛ́ mzhəŋ ŋkáp. + Dwɔk pwə yə ŋwala' ŋkapə ntʉ e a ne gwim twɔ' ŋkap guŋ.  Dwɔ̀k pwə yə ŋwâlǎ' ŋkàpə́ ntʉ́ é á nê gwim twɔ̀' ŋkáp gùŋ. +KAMKEYWƏ DYƏFA' MNWƏ LALA'A. KAMKÉYWƏ́ DYƏ̂FA'  MNWƏ LÂLǍ'A. +Dyəfa' mwa'nyə. Dyə̂fa' mwà'nyə̀. +Dyəfa' cya mcuŋ-twɔk mcuŋ. Dyə̂fa' cya mcùŋ-twɔk mcùŋ. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ'fa' nə de nwə nə mghɛ fa' gɔ.  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ'fa' nə dé nwə́ nə mghɛ fà' gɔ. +Nə le nwə nə mghɛ fa' ntʉm nəmo guŋ tə a cʉ' pə pə sɔk, pə khʉm tsʉ' pu a pə nɛ cəŋ. Nə́ lê nwə nə́ mghɛ fa' ntʉ́m nəmo guŋ tə a cʉ́' pə́ pə sɔ̀k, pə khʉ́m tsʉ' pú a pə nɛ̂ cəŋ. +Nə le nwə nə tɛ nəŋ sɛ dəŋ mghɛfa' ntʉm dyə. Nə́ le nwə nə́ tɛ̂ nə́ŋ sɛ́ dəŋ mghɛfa' ntʉ́m dyə́. +A ghə mdyəfa' məbʉəə. Ǎ ghə mdyə̂fa' mə́bʉə́ə́. +Dyəfa' mghɛ fa' gɔpna'. Dyə̂fà' mghɛ fa' gɔ̂pna'. +Dyəfa' mghɛ pə tə fa'fa' gɔpna'. Dyə̂fa' mghɛ pə tə fa'fa' gɔ̂pna'. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ' fa' nə de nwə nə mzhəŋ nə sim ŋkap bə a ghə dyəfa' yaəpʉəə  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ' fa' nə dé nwə nə́ mzhəŋ nə sím ŋkáp bə ǎ ghə dyə̂fa' yaə́pʉə́ə́ +Dyəfa' nə nyaptə mzhəŋ nə sim ŋkap. Dyə̂fa' nə nyáptə́ mzhəŋ nə sím ŋkáp. +Dyəfa' nə diŋtə mzhəŋ nə sim ŋkap. Dyə̂fa' nə díŋtə mzhə̀ŋ nə sím ŋkáp. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa',tsʉ' fa' nə de nwə nə kaku bə a ghə dyə nə dwɔk kaku pu a dyə fa' yaəta.  bə pú yáp nə̂ bǔ ta' tâdyə̂ fa',tsʉ' fa' nə dé nwə nə́ kǎku bə ǎ ghə dyə̂ nə dwɔ́k kákù pú a dyə̂ fà' yaə́tá. +Dyəfa' nə de nwə nə kaku mkwə. Dyə̂fa' nə dé nwə nə̂ kǎkù mkwə̀. +Dyəfa' nə de nwə nə pyəshə kaku Dyə̂fa' nə dé nwə nə̂ pyəshə́ kákù +Dyəfa' nə sɛ ŋkap. Dyə̂fa' nə sɛ ŋkáp. +Dyə nə dwɔk kaku bə nə bu Tadyə dwɔk kaku pu piŋ bə ŋke e gaə tadyə dyə fa'. Dyə́ nə dwɔ́k káku bə́ nə̂ bǔ Tâdyə̂ dwɔk kǎku pú pîŋ bə́ ŋké é gaə́ tâdyə̂ dyə̂ fa᷆'. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa' tsʉ' fa' nə de nwə nə mŋwa'nyə gɔ pə  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa' tsʉ' fa' nə dé nwə̀ nə́ mŋwà'nyə̌ gɔ pə́ +Le nwə nə dyə mŋwanyə. Lé nwə nə́ dyə̂ mŋwànyə̀. +Le nwə nə dyə fa' tsə tsyə pu yo lə. Lé nwə nə́ dyə̂ fa' tsə́ tsyə́ pú yó lə. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa' tsʉ' fa' nə cya mcuŋ-twɔ'mcuŋ bə a ghə dyə fa' yaəta.  bə pú yáp nə́ bǔ ta' tâdyə̂ fa' tsʉ' fa' nə cyá mcuŋ-twɔ'mcuŋ bə ǎ ghə dyə̂ fà' yaə́tá. +Dyəfa' nə de nwə nə m məseŋ. Dyə̂fa' nə dé nwə nə̂ m mə̂séŋ. +Dyəfa' nə nyaptə m məseŋ bɔptə pɔptə. Dyə̂fa' nə nyáptə́ m mə̂séŋ bɔ́ptə pɔ̌ptə́. +Dyəfa' twɔ' mcuŋ nə ha mco'. Dyə̂fà' twɔ' mcuŋ nə há mcò'. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa' tsʉ' fa' nə de nwə nə pa'a fa' tə gɔ tiŋnyə a pə gɔ pə  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fa' tsʉ' fa' nə dé nwə̀ nə́ pá'a fa' tə gɔ tíŋnyə́ á pə́ gɔ pə́ +Nyaptə sɛdzʉ mghɛfa'. Nyaptə sɛ̂dzʉ̌ mghɛfà'. +Ghə gaə guŋ m məseŋ ghiŋ pəpuŋ. Ghə gaə̂ guŋ m mə̂séŋ ghíŋ pəpúŋ. +Ghə gaə fa' kə tiŋnyə. Ghə gaə̂ fà' kə̂ tiŋnyə́. +Nə və ba ya lə gapdzʉ lə seŋ pa' fa' nə cyətə lə. Nə́ və bǎ yá lə́ gapdzʉ́ lə́ séŋ pá' fà' nə cyə́tə́ lə. +Tadyə khətyɔ gʉə biŋ bə tadyə dyə fa'. Tâdyə̂ khətyɔ́ gʉə́ bíŋ bə́ tâdyə̂ dyə̂ fà'. +KAMKEYWƏ DYƏ FA' DWƆ' CAM MCU'TƏ MŊWALA' KAMKÉYWƏ́ DYƏ̂ FÀ' DWƆ̀' CÀM MCǓ'TƏ MŊWǍLÁ' +Pu ŋko mcu'tə bɔɔ de nwə nə mcutə mntɔkɔ mŋwala', mcutə ŋko pu a nə cyanə mkwətə yə pu gaə lə. Pû ŋkó mcú'tə̀ bɔɔ dé nwə nə́ mcǔtə̀ mntɔ̀kɔ́ mŋwǎlá', mcǔtə̀ ŋkô pú a nə́ cyanə mkwə́tə̀ yə pú gaə lə. +Nə pa' pu wə dwɔ' mco' myə a fə mcutə bɔɔ lə . Nə́ pá' pú wə́ dwɔ́' mcò' myə a fə́ mcútə bɔ́ɔ lə . +E biŋ ŋko guŋ mcutə mŋwala' wɛ yə dyə dwɔ' cam gʉə Nəmo guŋ Nke lə.. Ê bìŋ ŋkó gùŋ mcǔtə́ mŋwǎlâ' wɛ́ yə dyə̂ dwɔ' càm gʉə́ Nəmò gǔŋ Nké lə.. +Dyə dwɔ' cam mcu'tə mŋwala' bə a ghə dwɔ' cam cu'tə mntɔkɔ mŋwala' pu a pə mkwʉipu pyə pəta. Dyə̂ dwɔ̀' càm mcú'tə̀ mŋwǎlá' bə ǎ ghə dwɔ' càm cú'tə̀ mntɔ̀kɔ́ mŋwǎlá' pú a pə mkwʉǐpû pyə́ pə́tá. +KAMKEYWƏ TSɄ' NƏ DIŊTƏ MGHƐ FA' KAMKÉYWƏ́ TSɄ' NƏ DIŊTƏ́ MGHƐ FÀ' +Nə la'tə biŋ diŋtə nwə nə mzhyənwə ntʉm guŋ. Nə́ là'tə̀ biŋ diŋtə nwə nə́ mzhyə̌nwə̀ ntʉ́m gùŋ. +Nə nyaptə biŋ gwim mzhəŋ yə a wə de ya bɔɔ lə. Nə́ nyaptə biŋ gwim mzhəŋ yə ǎ wə́ dé yá bɔ́ɔ lə. +Nə ke mŋkhə mthə fa' nəŋ gə gaə a a ghiiŋ . Nə́ kê mŋkhə mthə́ fà' nə́ŋ gə́ gaə́ á a ghííŋ . +Nə tiŋtə ywə yə pə a kwitə mthə fa' lə. Nə́ tìŋtə̀ ywə́ yə pə́ a kwítə mthə́ fà' lə. +Nə ghə zhi'tə pu a jɛ nə kwitə mghɛ fa'. Nə́ ghə zhí'tə̀ pú a jɛ nə kwítə mghɛ fà'. +Tsʉ' nə diŋtə mghɛ fa' bə a ghə ta' tadyə diŋtə fa' gə mkwʉipu pyə pəpʉəə Tsʉ' nə diŋtə́ mghɛ fà' bə ǎ ghə ta' tâdyə̌ dìŋtə̀ fà' gə mkwʉǐpû pyə́ pə́pʉə́ə́ +KAMKEYWƏ DYƏ FA' NƏ MGHƆM PU A MGHƆMBɄƏƏ. KAMKÉYWƏ́ DYƏ̂ FÀ'  NƏ́ MGHƆ̀M PÚ A MGHƆMBɄƏ́Ə́. +De nwə nə guŋ mfa' tutə Nəmo guŋ pu a mdyə fa' gɔpna' ha lə. Dé nwə nə̂ guŋ mfà' tútə̀ Nə̀mò gùŋ pú a mdyə̌ fà' gɔ́pnǎ' há lə. +De nwə nə tsətə mkeywə ntutə tutə pu a mcuŋtə gɔpna yə pu gə mdyəfa' gɔpna' lə. Dé nwə nə́ tsə́tə̀ mkéywə́ ntútə̀ tǔtə pú a mcúŋtə̀ gɔpna yə́ pú gə mdyə̌fa' gɔpna' lə. +De nwə nə binyə mghɔm ntʉm mkeywə mco' myə pu gɔ cyanyə ntʉm cyəmcuŋ gɔpna' lə. Dé nwə nə̂ bǐnyə́ mghɔm ntʉ́m mkéywə́ mcò' myə pú gɔ cyanyə ntʉ́m cyə́mcùŋ gɔpna' lə. +De nwə nə niŋ nyənyɔ nə mfa' tutə myə a wə de gɔpna' lə. Dé nwə nə́ nîŋ nyə́nyɔ́ nə mfà' tútə́ myə́ ǎ wə́ dé gɔpna' lə. +Nə ghə gaə mghɔm məbʉəə ghe. Nə́ ghə gaə̂ mghɔm mə́bʉə́ə́ ghé. +Nə le pa' mzhəŋ zhi'tə mghɔm məbʉəə boo cyə lə. Nə́ lê pá' mzhəŋ zhí'tə̀ mghɔm mə́bʉə́ə́ bóó cyə́ lə. +Tsʉ' tutə ghɔm fəlaŋsi. Tsʉ'  tútə̀ ghɔm fəlaŋsí. +Tsʉ' tutə ghɔm grisi. Tsʉ'  tútə̀ ghɔm grísì. +Tsʉ' tutə mghɔm mguŋ dyə'. Tsʉ' tútə̀ mghɔm mgùŋ dyə̀'. +Tsʉ' mcu'tə. Tsʉ' mcú'tə̀. +Tsʉ' nə sɛtə mnwə. Tsʉ' nə sɛ́tə̀ mnwə̀. +Tsʉ' nə də məsiŋ və biŋ nyaptə mkeywə. Tsʉ' nə də́ mə̂síŋ və̂ biŋ nyáptə́ mkéywə́. +Ta' tsʉ' tutə bə a ghə ta' tadyə , pu piŋ bə ŋke e gaə tadyə keywə, bə e ghə mkwipu pyə 10. Ta' tsʉ' tútə̌ bə ǎ ghə ta' tâdyə̌ , pú pîŋ bə ŋké é gaə́ tâdyə̌ kéywə́, bə ě ghə mkwîpû pyə́ 10. +Nə tiŋtə mtutə gɔpna'. Nə́ tìŋtə̀ mtútə̀ gɔpna'. +Nə cim thəfa' pə tutə. Nə́ cîm thə́fà' pə tútə̀. +Nə tiŋtə mtsʉ' fa' tutə ntʉm mdyə fa' gɔpna'. Nə́ tìŋtə  mtsʉ' fà' tútə ntʉ́m mdyə̌ fà' gɔpna'. +Nə nyaptə biŋ cyanyə mbinyə ghɔm gɔpna'. Nə́ nyàptə̀ bíŋ cyanyə mbǐnyə́ ghɔm gɔpna'. +Nə lə cyə mcyanyə sə ntʉm mfa' tutə. Nə́ lə cyə́ mcyànyə sə ntʉ́m mfà' tútə̀. +Tsʉ' nə de mzhəŋ pu a mtso nə bu Gɛ Ke bə e ghə kwipu pəta. Tsʉ' nə dé mzhə̀ŋ pú a mtsô nə̂ bǔ Gɛ Kê bə ě ghə kwîpǔ pə́tá. +Tsʉ' nə ŋkwetə mbinyə biŋ diŋtə bə nə bu tadyə keywə, bə e ghə mkwʉipu pyə 3. Tsʉ' nə ŋkwétə̀ mbínyə́ bíŋ diŋtə bə nə̂ bǔ tâdyə̌ kéywə́, bə ě ghə mkwʉîpû pyə́ 3. +Tsʉ' mwa'nyə pə nə bu Gɛ Ke bə e ghə kwipu pyə pəpʉəə. Tsʉ'  mwà'nyə̀ pə́ nə̂ bǔ Gɛ Kê bə ě ghə kwîpǔ pyə́ pə́pʉə́ə́. +A bə a piŋ gə ta' Tadyə, Gɛ Ke pəpʉəə bə wap ghə mkwipu pap pəpʉəə.  bə ǎ pìŋ gə́ tà' Tâdyə̌, Gɛ Kê pə́pʉə́ə́ bə wáp ghə mkwîpû páp pə́pʉə́ə́. +Tadyə tsʉ' də bvo məsiŋ və ywə biŋ diŋtə mkeywə bə tadyə fa' Tâdyə̌ tsʉ' də bvo mə̂síŋ və ywə́ bíŋ diŋtə mkéywə́ bə tâdyə̂ fà' +Bə ju' bi dyə fa' dwɔ' cam gʉə Nəmo guŋ. Bə́ jú' bi dyə̂ fà' dwɔ̀' cam gʉə̂ Nə̀mò gùŋ. +Mzhəŋ bayalə tsʉ' gɔpna' lə bə pu ŋwa' ntʉm ta' keywə Mzhəŋ bǎyálə́ tsʉ' gɔpna' lə bə pú ŋwà' ntʉ́m ta' kéywə́ +Dyə cam gɔ pə le nwə: Dyə̂ càm gɔ pə́ lé nwə̀: +Nə cyanyə mcuŋ Doguŋ. Nə́ cyànyə̀ mcùŋ Dôgùŋ. +Dyə cam bə nə bu ta' Tadyə, bə e kʉipu e. Dyə̂ cǎm bə́ nə́ bǔ ta' Tâdyə̌, bə ě kʉîpû e. +Dyə cam ju': Dyə̂ cǎm jú': +Dyəfa' dwɔ' cam Tadyə pu kwipu e. Dyə̌fà' dwɔ̀' càm Tâdyə̌ pú kwípû e. +Pə Mntɔkɔ guŋ, Mntəm guŋ pu a mkwuipu pap fa' mfa' myə: Pə Mntɔkɔ́ gùŋ, Mntə̌m gùŋ pú a mkwuǐpû páp fa' mfà' myə: +Tadyə dyə cam. Tâdyə̌ dyə̌ càm. +Kʉipu tadyə dyə cam. Kʉîpǔ tâdyə̌ dyə̌ càm. +Mdwo' cam Tadyə do e pu kwipu e Tsʉ mkhɔ Doguŋ. Mdwò' càm Tâdyə̌ dǒ é pú kwîpǔ é Tsʉ́ mkhɔ Dôgùŋ. +Ntʉm dyə cam ju'. Ntʉ̌m dyə̂ càm jú'. +Tsʉ' nə cyanyə mcuŋ. Tsʉ' nə cyányə́ mcùŋ. +Tsʉ' potsə dʉmtʉm. Tsʉ' pǒtsə̂ dʉmtʉm. +KAMKEYWƏ NƏ ŊKƏKA DOGUŊ KAMKÉYWƏ́ NƏ ŊKƏ́KÁ DÔGÙŊ +A bə pu yap nə bu ta' Tadyə mzhəŋ nə ŋkəka Doguŋ e pəcwə gə kwipu e pə de nwə À bə pú yáp nə̂ bǔ ta' Tâdyə̂ mzhəŋ nə ŋkə́ká Dôgùŋ e pə́cwə́ gə́ kwîpǔ e pə́ dé nwə +Nə pyap mghɔ Doguŋ. Nə́ pyáp mghɔ Dôgùŋ. +Nə nyaptə mzhəŋ mtyɛ' nwə myə pu gɔ nə ghə Doguŋ pə si lə. Nə́ nyaptə mzhəŋ mtyɛ̀' nwə myə pû gɔ nə́ ghə̂ Dôgùŋ pə́ sí lə. +Nə nci nəŋ ŋke mghɔ Doguŋ. Nə ncî nə́ŋ ŋké mghɔ Dôgùŋ. +Mghɛ Ke pəpʉəə. Mghɛ Kê pə́pʉə́ə́. +Mkwipu Mghɛ Ke pəta. Mkwîpǔ Mghɛ Kê pə́tá. +KAMKEYWƏ TSɄ' NƏ CYA MCUŊ DOGUŊ. KAMKÉYWƏ́ TSɄ' NƏ CYÁ MCÙŊ DÔGÙŊ. +A bə pu yap nə bu ta' Gɛ mntɔkɔ nə mcyanyə, cyə mcyanyə Doguŋ gɔ pə:  bə pú yáp nə bǔ ta' Gɛ mntɔkɔ́  nə́ mcyanyə̀, cyə́ mcyanyə̌ Dôgǔŋ gɔ pə́: +Le nwə nə guŋ mcyanyə myə Doguŋ ha bii lə. Lé nwə nə̂ gùŋ mcyanyə myə Dôgùŋ há bíí lə. +Də nwə nə so fa' Doguŋ nəŋ bə cwə cyanyə. Də́ nwə nə́ sô fà' Dôgùŋ nə́ŋ bə́ cwə́ cyanyə́. +De nwə nə və mcuŋ, twɔ' mcuŋ gə twɔ' mceŋnyə pyə a fa' pu dyə fa' Dwɔ' Cam gʉə Nəmo guŋ lə. Dé nwə nə̂ və mcùŋ, twɔ' mcùŋ gə́ twɔ' mcèŋnyə̀ pyə â fa' pú dyə̂ fà' Dwɔ̀' Càm gʉə̂ Nəmo gùŋ lə. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə fa', bə e ghə ta' kwipu e pə cwə kwʉitə e ntʉm mfa' cam Doguŋ.  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̂ fà', bə ě ghə tà' kwípǔ é pə́ cwə́ kwʉítə́ é ntʉ́m mfà' cam Dôgùŋ. +Bə dwɔ' da' cam Doguŋ. Bə́ dwɔ́'  da' cam Dôgùŋ. +Fa' guŋ mfa' myə Dogun ha bii lə. Fá' gùŋ mfà' myə Dôgǔn há bíí lə. +Tadyə fa' biŋ bə ha ntɔkɔ, kwʉipu yə e kwʉitə e ntʉm mfa' cam Doguŋ pə ntəm guŋ. Tâdyə̂ fà' bìŋ bə́ há ntɔ̀kɔ́, kwʉîpǔ yə é kwʉítə́ é ntʉ́m mfà' cam Dôgùŋ pə̂ ntə̌m gùŋ. +KAM 3: NƏ WIM NƏMO GUŊ GƏ TSɄ' CWƏ DOGUŊ KÀM 3: NƏ́ WIM NƏMO GÙŊ GƏ́ TSɄ' CWƏ̂ DÔGÙŊ +Nə le nwə nə kaku, nə nyaptə tsʉ' cwə Doguŋ a lɔ ba m ntʉm yɔtamthə Nə́ lê nwə nə́ kǎkù, nə́ nyaptə tšʉ' cwə̂ Dôgùŋ à lɔ́ ba m ntʉ̌m yɔ̌tamthə́ +Pa' Nəmo guŋ giŋ lə. Pá' Nə̀mò gǔŋ giŋ lə. +Nə le nwə nə mghɛ fa' zhʉmdyə Nəmo guŋ pu a mtsʉ' cwə Doguŋ. Nə́ lê nwə nə́ mghɛ fà' zhʉmdyə̌ Nə̀mò gùŋ pú a mtsʉ' cwə̂ Dôgùŋ. +Nə nyaptə mcətsʉ bi Doguŋ pu am mghɔ pyə, nə nyaptə mwaka fa' Doguŋ. Nə́ nyaptə mcə̌tsʉ̂ bí Dôgùŋ pú am mghɔ pyə́, nə nyaptə mwákà fà' Dôgùŋ. +Tsʉ' tʉ mətua Doguŋ. Tsʉ' tʉ̂ mə́túà Dôgùŋ. +Ta' keywə da'tə pa' nə wim Nəmo guŋ pu a tsʉ' cwə Doguŋ. Ta' kéywə́ da'tə pá' nə́ wìm Nə̀mò gùŋ pú a tsʉ' cwə̂ Dôgùŋ. +Wap fa' guŋ mfa' myə Dogun ha bi pu lə. Wáp fà' gùŋ mfà' myə Dôgǔn há bí pú lə. +KAM TSɄ' FA' ŊWALA'A MSƏŊWI. KÀM TSɄ' FÀ' ŊWÂLǍ'Á MSƏ̌ŊWÌ. +A bə pu yap nə bu ta' ŋwala' yə e de nwə nə Nəmo guŋ, ŋwala'a msəŋwi gɔ pə:  bə pú yáp nə bǔ ta' ŋwâlǎ' yə ê dé nwə nə́ Nə̀mò gùŋ, ŋwâlǎ'á msə̌ŋwì gɔ pə́: +Nə tiŋtə mzhəŋ nə byap guŋ. Nə́ tìŋtə mzhəŋ nə byáp gu��ŋ. +Nə sɛ nwə nə ci nə sa' guŋ pə mpyap guŋ. Nə sɛ̂ nwə nə̂ cî nə́ sá' gùŋ pə mpyáp gùŋ. +Nə kwɔtə mfa' pə pyap guŋ. Nə kwɔ̀tə̀ mfà' pə pyáp gùŋ. +Nə sɛ mzhəŋ pu a nə ghiŋ kuŋ mkətu'. Nə́ sɛ̂ mzhəŋ pú a nə́ ghìŋ kúŋ mkətú'. +Nə le nwə nə nə pəmtə fa' mkətu'. Nə́ lê nwə nə́ nə́ pə́mtə fà' mkətú'. +Ta' Keywə da'tə mzhəŋ pa' wə nwala'a msəŋwi gɔ pə lə. Ta' Kéywə́ da'tə mzhəŋ pá' wə́ nwâlǎ'a msə̌ŋwì gɔ pə́ lə. +KAM NƏ DOMSƏŊWI DOGUN. KÀM NƏ̂ DÔMSƏŊWÌ DÔGÙN. +Domsəŋwi Dogun gɔ pə: Dômsəŋwì Dôgǔn gɔ pə́: +Tiŋtə mfa' msəŋwi myə Doguŋ ha bii lə. Tiŋtə mfa' msə̌ŋwi myə Dôgǔŋ há bíí lə. +Tiŋtə mfa' msəŋwi myə a boo de Nəmoguŋ lə. Tìŋtə mfa' msə̌ŋwi myə ǎ bóó dé Nə̀mòguŋ lə. +Le nwə nə mwaka yə Dogun gə ntʉm mətua ta mthə lə. Lé nwə nə́ mwákà yə Dôgǔn gə ntʉ́m mətua ta mthə́ lə. +Ta' Keywə da'tə mzhəŋ pa' domsəŋwi gɔ pə lə. Ta' Kéywə́ da'tə mzhəŋ pá' dômsə̌ŋwì gɔ pə́ lə. + KAM NƏ DYƏ FA' TADYƏ MPYAP DOGUŊ PU A M MƏKU' DOGUŊ.  KÀM NƏ́ DYƏ̂ FÀ' TÂDYƏ̌ MPYÁP DÔGÙŊ PÚ A M MƏ́KÙ' DÔGÙŊ. +Mkeywə ha mzhəŋ nə pa' dyə fa' tadyə mpyap Doguŋ pu a m məku' Doguŋ gɔ ghiŋ lə. Mkéywə́ há mzhəŋ nə́ pá' dyə̂ fà' tâdyə̌ mpyáp Dôgùŋ pú a m mə́kù' Dôgǔŋ gɔ ghiŋ lə. +MJYƆJɄM KWƏTƏ MJYƆJɄ̀M KWƏ́TƏ̀ +Mpefa' myə mghɛ fa' Nəmo guŋ dzʉ a bə pu cəŋtə və ntʉm mkeywə. Mpefa' myə mghɛ fà' Nə̀mò gǔŋ dzʉ́ á bə́ pú cəŋtə və́ ntʉ́m mkéywə́. +Guŋ mco' myə pu ntʉ dzə yə batə 98/273 tyə' 22 nə Dzʉmko 1998. Gùŋ mcò' myə́ pú ntʉ́ dzə̂ yə batə 98/273 tyə̂' 22 nə́ Dzʉ̂mkǒ 1998. +Pu gɔ lwɔ' mco' mɔ nəŋ ləgu' cya nə cyə mcuŋ nə flaŋsi gə glisi. Pú gɔ lwɔ' mcò' mɔ̌ nə́ŋ ləgú' cya nə̂ cyə́ mcùŋ nə̂ flaŋsí gə glísì. +Yawude 09 Fu'bvʉ 2011, Doguŋ Paul BIYA. Yawùdè 09 Fû'bvʉ̀ 2011, Dôgùŋ Paul BIYA. +Wap kə ghɔm nwə nə nə cwɔ' tsʉ' (dɔkta) cyo nə ba kwʉicu'. Wáp kə ghɔ̂m nwə nə́ nə́ cwɔ̂' tsʉ̂' (dɔ́ktà) cyò nə bá kwʉícu'. +Nə mbu SEM. Nə̂ mbǔ SEM. + Kwipu Ŋwala' Dwɔ'cam lala'a Nəmo guŋ kə bə si .  Kwîpû Ŋwâlǎ' Dwɔ̀'càm lâlǎ'á Nəmo gǔŋ kə̂ bə́ sí . +Ŋwala' Dwɔ'cam lala'a Nəmo guŋ Ferdinand NGOH NGOH piŋ yɔ nə tso Doguŋ Paul BIYA Ŋwâlǎ' Dwɔ̀'càm lâlǎ'á Nəmo gǔŋ Ferdinand NGOH NGOH píŋ yɔ̂ nə̂ tsǒ Dôgùŋ Paul BIYA +Ta Gregor BINKERT Tadyə de mzhyə ŋkap tsʉ' dwɔk ŋkapə dəmca'a yə a bə Kamərun lə. Tá Gregor BINKERT Tâdyə̂ dê mzhyə ŋkáp tsʉ' dwɔ̀k ŋkapə́ dəmca'á yə â bə Kamərun lə. +wap kə ghɔm nwə nə bʉɔ mfa' Kamərun pu a tsʉ' dwɔk ŋkapə dəmca'a. wáp kə ghɔ̂m nwə nə́ bʉɔ̂ mfà' Kamərun pú a tsʉ' dwɔ̀k ŋkapə́ dəmca'á. +Ta Tadyə mtamtə mcutə. Tá Tâdyə̂ mtamtə mcǔtə̀. +Mco' batə 2014/222 tyə' 20 nə Dzʉbvu 2014 nə ŋke tadyə la'la'a Cyə fa' Kamərun ɛrlinə kɔrporasiɔŋ. Mcò' bàtə̀ 2014/222 tyə̂' 20 nə́ Dzʉ̂bvù 2014 nə ŋké tâdyə̌ lâ'lǎ'á Cyə́ fà' Kamərun ɛrlinə kɔrporasiɔŋ. +Yəŋ bə ta' guŋ ntamtə. Yə̌ŋ bə́ ta' guŋ ntàmtə̀. +Yəŋ bə ta' guŋ ntamtə guŋ mco' guŋ cəŋ pəpuŋ monəŋ. Yə̌ŋ bə́ ta' guŋ ntàmtə̀ gùŋ mcò' gùŋ cə̂ŋ pəpúŋ mònə̀ŋ. +Nə tɔm Kɛmərun bə: Bwanyə- Fa'- Kuŋnyə ca'. Nə́ tɔ̂m Kɛmərun bə: Bwânyə́- Fà'- Kùŋnyə̀ cá'. +Pəla' cyə mnə sa'nyə dəŋdeŋ kə gɛ lə ci mkam guŋ nəŋ cimwap. Pəlá' cyə mnə̂ sà'nyə dəŋdeŋ kə gɛ̌ lə̂ cí mkám gùŋ nə́ŋ címẅáp. +Gu' dzʉ nə gə sa'nyə bə gɔpna yap nə gu' 20. Gu' dzʉ́ nə gə sà'nyə̌ bə gɔpna yáp nə̂ gù' 20. +A ha po'o gu'u bi mtsʉ' mfa' gɔpna'.  h́á pó'o gu'ú bí  mtsʉ' mfà' gɔ̂pna'. +Mco' batə 96/06 tyə' 18 nə ŋkəmghə 1996 nə dzətə mco tyə' 02 nə fəfə 1972. Mcò' batə 96/06 tyə̂' 18 nə́ ŋkə̂mghə̌ 1996 nə dzə́tə́ mcò tyə̂' 02 nə̂ fə̀fə̀ 1972. +"E gə "" e gɔ te gu' kwə guŋ Kamərun nə kuŋnyə nyənyɔ gə fa' nə se." "Ě gə́ "" ê gɔ té gú' kwə́ gùŋ Kamərun nə̂ kùŋnyə́ nyə́nyɔ́ gə fà' nə sé." +Mnə pə pɔ sisi bə pu piŋ dəmsim. Mnə́ pə̂ pɔ sîsǐ bə pú píŋ dəmsim. +Guŋ pəla' wɛ gɔ tʉ pu nə mfa' guŋ; bayalə mo lə nə dəŋ mŋaknyə myə. Gùŋ pəlá' wɛ́ gɔ tʉ́ pú nə̂ mfà' gùŋ; bǎyálə́ mo lə nə̂ dəŋ mŋàknyə myə́. +Wap gɔ kwitə yap nə pyap guŋ. Wáp gɔ kwítə́ yáp nə́ pyáp gùŋ. +Kamərun bə Guŋ cicə Afrika, ntʉm G��lfə Gine. Kamərun bə Gùŋ cicə̀ Afrika, ntʉ́m Gɔlfə Gine. + Pu piŋ jɔ mdok pa Garwa Fʉ'sap Marwa Bamɛnda pə mtsʉ' dok gʉə.  Pú pîŋ jɔ́ mdók pá Garwà Fʉ̂'sàp Marwà Bamɛnda pə́ mtsʉ' dók gʉə́. +Pəla: Kaməlun bə a ghə mkɔ 240 bə mkɔ bɔɔ ghatə nə zhyə ta(Baŋtu,Səmi Baŋtu Sudanɛ), pu a 240 mghɔm guŋ. Pəla: Kaməlûn bə ǎ ghə mkɔ 240 bə mkɔ bɔ́ɔ ghàtə nə̂ zhyə tá(Baŋtu,Səmi Baŋtu Sudanɛ), pú a 240 mghɔm gùŋ. +Mghɔm: fraŋsi gə grisi bə mghɔm gɔpna'; pə ghɔm fraŋsi pə 70%, pə ghɔm grisi pə 30% nə poa Kamerun . Mghɔ̀m: fraŋsí gə́ grisì bə mghɔm gɔpna'; pə ghɔm fraŋsí pə̂ 70%, pə ghɔm grísì pə 30% nə̂ poá Kamerun . + Pə cwə dɔkɔ bə wap piŋ zhyə ba ɛspanyɔl pu jama.  Pə cwə dɔ̀kɔ́ bə wáp piŋ zhyə́ ba ɛspanyɔl pû jǎmâ. +Nə piŋ si: kamerun guŋ pə piŋ cici msi. Nə́ píŋ sǐ: kamerun gùŋ pə pîŋ cîcǐ msí. +Pə kritɛ pu a pə kam thə si bə wap yɔm. Pə kritɛ pú a pə kàm thə́ sí bə wáp yɔ́m. +Pə piŋ si tota'thə pə bə wap na' jɔm. Pə pîŋ sî tota'thə́ pə bə wáp ná' jɔ́m. +MSƐNYƏ: Fradɛ dɔlɔ Paska Asaŋsiɔŋ Asɔmsiɔŋ Noɛl Ramadaŋ tabaski. MSƐ́NYƏ̀: Fradɛ dɔ̂lɔ̌ Paska Asaŋsiɔŋ Asɔmsiɔŋ Noɛl Ramadaŋ tabaski. +MSƐNYƏ: Dəŋdzə tyə' nə gu' Sɛnyə pəkhusəm ( tyə' 11 nə Sɔgwiŋ) Sɛnyə Fa'(tyə' 01 nə Sune) Sɛnyə guŋ (tyə' 20 nə Sune). MSƐ́NYƏ̀: Də̀ŋdzə tyə̂' nə̂ gù' Sɛnyə pə̂khûsə̀m ( tyə̂' 11 nə́ Sɔ̂gwîŋ) Sɛnyə́ Fà'(tyə̂' 01 nə́ Sûnè) Sɛ́nyə̀ gùŋ (tyə̂' 20 nə́ Sûnè). +Mcwə dzʉ: mkap pəpuŋ pu a mkap cwəpuŋ. Mcwə̀ dzʉ̌: mkàp pəpúŋ pú a mkàp cwəpùŋ. +Kap ləm fə nə Fənam kəm nə Dzətsə. Kap lə̌m fə́ nə́ Fə̂nàm kəm nə̂ Dzə̂tsə́. +Ghəŋla' Adamawa, Tsaə Ngawundere 681 362 pɔmnəŋ, 63 701 km2 pu a 05 107 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Adamáwà, Tsaə Ngawundere 681 362 pɔ̀mnə̀ŋ, 63 701 km2 pú a 05 107 pəcwə̂ nə́ km2. +Ghəŋla' cicə, Tsaə Yawunde Ghəŋla' Adamawa, 2 272 259 pɔmnəŋ, 68 953 km2 pu a 103 296 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' cìcə̀, Tsaə Yawunde Ghə̌ŋlá' Adamáwà, 2 272 259 pɔ̀mnə̀ŋ, 68 953 km2 pú a 103 296 pəcwə̂ nə́ km2. +Mtiŋ: yəŋ ghəŋla' bə tsaə sa' guŋ, ntinti tsə tsyə pə pu kəka jɔ a pə si. Mtìŋ: yəŋ ghə̌ŋlá' bə tsaə sâ' gùŋ, ntîntǐ tsə́ tsyə pə́ pú kə́ka jɔ́ a pə́ sí. +Kəka vo Otomo( Ngumu). Kə́ka vǒ Otomo( Ngumu). +Ghəŋla' Ntəmnam, Tsaə Bɛrtua 711 651 pɔmnəŋ, 109 002 km2 pu a 04 653 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Ntə̂mnàm, Tsaə Bɛrtua 711 651 pɔ̀mnə̀ŋ, 109 002 km2 pú a 04 653 pəcwə̂ nə́ km2. +Mtiŋ: pə kəka fiŋ nə ghiŋtə jɔ mvo myə a bə ntʉm yə bɔɔ ghəŋla' lə. Mtìŋ: pə kəkǎ fíŋ nə́ ghìŋtə jɔ́ mvó myə â bə́ ntʉ́m yə bɔ́ɔ ghə̌ŋlá' lə. +Ghəŋla' Təzhəŋka'; tsaə Marua, 2 553 389 pɔmnəŋ, 34 263 km2, 06 7452 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Təzhəŋkà'; tsaə Marua, 2 553 389  pɔ̀mnə̀ŋ, 34 263 km2, 06 7452 pəcwə̂ nə km2. +Pu ŋko jɔ mvo mnɔm bə a yɔm: vo guŋ yə Kalamalue Kuseri; vo guŋ yə waza, vo guŋ yə Mozogo Goroko koza. Pú ŋkó jɔ́ mvó mnɔ̀m bə ǎ yɔ́m: vǒ gùŋ yə Kalamalué Kuseri; vǒ gùŋ yə waza,  vǒ gùŋ yə Mozogo Goroko koza. + Ghəŋla' kəŋshyə, tsaə Duala 1 861 463 pɔmnəŋ, 20 248 km2, 04 9193 pəcwə nə km2.  Ghə̌ŋlá' kə́ŋshyə, tsaə Duálá 1 861 463 pɔ̀mnə̀ŋ, 20 248 km2, 04 9193 pəcwə̂ nə́ km2. +A bə ghəŋ la' bə a puŋ nəkələ pu fiŋ nə kəka kəŋshyə.  bə́ ghə́ŋ lá' bə ǎ pùŋ nə̂kə́lə́ pú fíŋ nə́ kə́kà kə̌ŋshyə. +Ghəŋla' zhəŋka'; tsaə Garua, 1 145 038 pɔmnəŋ, 66 090 km2, 04 1733 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' zhəŋkà'; tsaə Garua, 1 145 038 pɔ̀mnə̀ŋ, 66 090 km2, 04 1733 pəcwə̂ nə km2. +Mvo mnɔm pyə gʉə ghəŋla': vo guŋ yə Benue; vo guŋ yə bubaŋjida; vo guŋ yə faro. Mvǒ mnɔ̀m pyə gʉ́ə́ ghəŋlá': vǒ gùŋ yə Benue; vǒ gùŋ yə bubaŋjida; vǒ gùŋ yə faro. +Ghəŋla' zhəŋka' -binam: tsaə Bamɛnda 1 702 559 pɔmnəŋ, 17 300 Km2, pəcwə nə km2 07 9841. Ghə̂ŋlá' zhəŋkà' -bînàm: tsaə Bamɛnda 1 702 559 pɔ̀mnə̀ŋ, 17 300 Km2, pəcwə̂ nə km2 07 9841. +Mtiŋ : tsʉ' mkuŋ nəkələ ghəŋla' bɔɔ bə pə pa' ghəŋla' Binam lə. Mtìŋ : tsʉ' mkúŋ nə̂kə́lə́ ghə̂ŋlá' bɔ́ɔ bə́ pə pá' ghə̂ŋlá' Bînàm lə. +Ghəŋla' Binam, Tsaə Fʉ'sap 1 843 518 pɔmnəŋ, 13 892 km2 pu a 081 327 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Bînàm, Tsaə Fʉ̂'sàp 1 843 518 pɔ̀mnə̀ŋ, 13 892 km2 pú a 081 327 pəcwə̂ nə́ km2. +Ghəŋla' Sisi, Tsaə Ebolova 514 336 pɔmnəŋ, 47 191 km2 pu a 04 109 pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Sîsǐ, Tsaə Ebolova 514 336 pɔ̀mnə̀ŋ, 47 191 km2 pú a 04 109 pəcwə̂ nə́ km2. +Ghəŋla' Binam-Sisi, Tsaə Buea 1 153 125 pɔmnəŋ, 25 410 km2 pu a 064 538pəcwə nə km2. Ghə̌ŋlá' Bînàm-Sîsǐ, Tsaə Buea 1 153 125 pɔ̀mnə̀ŋ, 25 410 km2 pú a 064 538pəcwə̂ nə́ km2. +KƏKA JƆ Kamərun: Kamərun tə jak ywə yə pə pə kəka yɔ a pə. KƏ́KÀ JƆ́ Kamərûn: Kamərûn tə̂ ják ywə́ yə pə́ pə kə́ka yɔ́ á pə́. +Kamərun bə e ghə yə ci e do e dəmca'a nə pɔmtə mvo pu a mnɔm go. Kamərûn bə ě ghə yə cí é dô é dəmca'á nə́ pɔ́mtə mvǒ pú a mnɔm gó. +A pə ha gə pə kəka pə ju' pəpuŋ mkəŋshə pa' ba mntʉm mvo lə. A pə́ há gə́ pə kə́ka pə́ jú' pəpúŋ mkə́ŋshə pá' ba mntʉ̌m mvó lə. +Tsʉ' yə a jə gʉɛ'nyə mɔk a lə gʉɛ'nyə zhɔjʉm mɔkɔ nə Dzətsə 2000. Tsʉ' yə á jə gʉɛ́'nyə́ mɔk á lə̂ gʉɛ́'nyə́  zhɔ̀jʉ̀m mɔ̀kɔ́ nə́ Dzə̂tsə́ 2000. +Tsʉ' yə bəŋ du nə tə' Kamerun ( bə a twɔk 15 m) a bə Kap Dibunsha Tsʉ' yə bə̌ŋ dú nə tə' Kamerûn ( bə́ à twɔ́k 15 m) á bə Kap Dibunsha + Vəŋ Mtiŋ nə cwə, nə piŋ si, və nə kwə mba' ba nə nɛ cəŋ ne Nke pə kuŋ mkɔ.  Vəŋ Mtiŋ nə́ cwə́, nə pîŋ sǐ, və nə kwə́ mbà' ba nə nɛ cə̌ŋ né Nké pə kùŋ mkɔ. +Mpa' Massa dzəŋnyə tsəŋnyə ghəŋla' zhəŋŋka' tə biŋ bə nə sɔm tsʉ' dəmca'a pə. Mpa' Massa dzə́ŋnyə̀ tsə̌ŋnyə́ ghəŋlá' zhəŋŋkà' tə̂ biŋ bə nə sɔm tsʉ' dəmcà'á pə́. +Cwə dzʉ cɛ gə gaə a pə tsʉ' hwitə yə pəpuŋ Kaməlun. Cwə dzʉ̌ cɛ̀ gə gaə́ ǎ pə tsʉ' hwítə̀ yə̀ pəpúŋ Kaməlûn. +doguŋ bə ŋki nə sa' pə kamərun. dôgǔŋ bə́ ŋkî nə sá' pə kamərun. +Doguŋ bə ntamtə guŋ. Dôgǔŋ bə́ ntàmtə̀ gùŋ. +Yəŋ bə e ghə mtwɔk pʉəə. Yə̌ŋ bə ě ghə mtwɔ́k pʉə́ə́. +Dəŋdzə ŋwala' bə dogɔpna' nəŋ bə gə a ghi Dəŋdzə ŋwâlǎ' bə dôgɔpna' nə́ŋ bə gə́ a ghi +Ŋwa'nyə mco' cwi gə e e ghə pu lwɔk mco'. Ŋwà'nyə mcǒ' cwi gə́ é é ghə́ pú lwɔ́k mcò'. +1FRF bə 100CFA (tə fə tyə' 12 nə ŋkəmghe 1994). 1FRF bə 100CFA (tə fə́ tyə̂' 12 nə́ ŋkə̂mghě 1994). +1 dula bə 50253 CFA ( nə 19 Dzəbiyɛ 2013) 1 dúla bə 50253 CFA ( nə́ 19 Dzə̂biyɛ́ 2013) +Siap yə pu gaə guŋ pɔ awɛ swɔp ntʉm Kamərun a bə yə pɛ. Siàp yə pú gaə̂ guŋ pɔ awɛ́ swɔ́p ntʉ́m Kamərun á bə yə́ pɛ̀. +Pu ntɔk pɔ gaə wap swɔp siap Epatitə B. Pû ntɔ́k pɔ gaə́ wáp swɔ́p siap Epatitə B. +Mkətu' gɔ nə piŋ wɔ bə po latə: Mkətú' gɔ nə̂ pîŋ wɔ́ bə pǒ làtə̀: +Cuŋtə nə ŋko ŋkəka ntʉm guŋ gə mŋwə ta bə ha zhyə nə ko biŋ ntəm ntʉm guŋ mcʉm mcʉm. Cúŋtə̀ nə ŋkó ŋkə́ká ntʉ́m gùŋ gə mŋwə́ tá bə́ há zhyə̀ nə kó bíŋ ntə́m ntʉ́m gùŋ mcʉ́m mcʉ̂m. +Po pə gɔ cw:e dyə mso bə wap gɔ ha gə piŋ nə də wɔ pa' mghɔ pap lə. Po pə̂ gɔ cw:é dyə́ msǒ bə wáp gɔ há gə̌ pîŋ nə də́ wɔ́ pá' mghɔ páp lə. +Kamerun bə a sɛ nəŋ nyaptə mzhəŋ nə ge tə fə tyə' ɔ ŋwak nə 2035. Kamerun bə ǎ sɛ́ nə́ŋ nyáptə mzhə̀ŋ nə gé tə fə́ tyə́' ɔ ŋwák nə̂ 2035. +Doguŋ SEM. Dôgùŋ SEM. +Guŋ gɔ nə ghe bə a ghə pa' pə pɔ dyə' pyə wap kuŋ a fiŋ nə sɔ' niŋ ŋkap yap nə gə pə ghɔ dzə lə. Gǔŋ gɔ nə̂ ghé bə ǎ ghə pá' pə́ pɔ̀ dyə̀' pyə wáp kùŋ á fíŋ nə́ sɔ̀' níŋ ŋkáp yáp nə gə pə ghɔ̂ dzə lə. +Mka'nyə fa' myə pu nto' nə ghə a gɔ ntʉ ntəm nə guŋ. Mkà'nyə fà' myə pú ntó' nə́ ghə á gɔ ntʉ́ ntə́m nə̂ gùŋ. +Mfa' mɔ gɔ kwitə mghɛ msəm pu a guŋ awɛ. Mfà' mɔ̌ gɔ kwítə́ mghɛ msə̀m pú a gùŋ awɛ́. +A bə a cu'tə nə mzhəŋ nə se ŋkap mapfʉə: Á bə ǎ cú'tə́ nə́ mzhə̀ŋ nə sé ŋkáp mápfʉə̀: +Zhəŋ nə tsʉ' go. Zhə̀ŋ nə́ tsʉ̂' gǒ. +Zhəŋ nə pɔm tsʉ cwə. Zhə̀ŋ nə́ pɔ̂m tsʉ cwə̂. +zhəŋ nə pɔmtə mvo. zhə̀ŋ nə́ pɔ́mtə̀ mvǒ. +Nə tsʉ' go gɔ nə ghe cyə m nə ci nə tsʉ' go batə zhəŋ bʉəə. Nə́ tsʉ̂' gô gɔ  nə̂ ghê cyə m nə́ cî nə́ tsʉ̌' gô batə zhəŋ bʉə́ə́. +Zhəŋ nə lə məseŋ nyaptə biŋ buɔnyə. Zhə̀ŋ nə́ lə mə̂séŋ nyaptə biŋ buɔnyə. +Ne Kwə Msaŋtralə Tɛrmik. Né Kwə́ Msaŋtralə Tɛrmik. +Nə nyaptə cənyə nə shyə a zhʉa ha mɔk dɔk. Nə́ nyaptə cə́nyə̀ nə̂ shyə a zhʉ́a há mɔ́k dɔ́k. +Nə tʉ biŋ de zhəŋ pə PMI-PME. Nə́ tʉ̂ biŋ dé zhə̀ŋ pə PMI-PME. +Zh��ŋ mtsʉ' fa' pu a mcyə cyanyə biŋ danyə sə. Zhə̀ŋ mtsʉ' fà' pú a mcyə́ cyànyə̀ biŋ dányə̂ sə́. +Nə nyaptə m məzhyə si,məzhyə mtiɔ, məzhyə shyə... Nə́ nyàptə̀ m mə̂zhyə sǐ,mə̂zhyə mtiɔ̌, mə̂zhyə shyə... +Nə tʉ pu nə mlɔkta pu a mtsʉ' mghɛ gho. Nə́ tʉ̂ pǔ nə́ mlɔ̌ktà pú a mtsʉ' mghɛ gho. +Nə ghə gə tsʉ' zhi'tə mzhəŋ dyə pʉɔ, dyə tɔm gə dyə bvu ghe. Nə ghə gə́ tsʉ' zhí'tə̀ mzhəŋ dyə̂ pʉɔ̌, dyə̂ tɔ̌m gə́ dyə̂ bvù ghé. +Nə ghə gə cyanyə cicə la'la'a ghe. Nə́ ghə gə̂ cyànyə̀ cìcə̌ lâ'lǎ'á ghé. +Nə sim ŋkap guŋ tə fu. Nə́ sîm ŋkáp gùŋ tə fǔ. +Nə te lwɔkɔ tsə pə lə fu sim ŋkap guŋ. Nə́ tê lwɔ̀kɔ́ tsə́ pə lə fǔ sím ŋkáp gùŋ. +Ne Kwə Msaŋtralə Tɛrmik. Né Kwə́ Msaŋtralə Tɛrmik. +Tə fə nə mgu' 1990, pə fa' do pu ne gə gaə Kamerun ghe. Tə fə́ nə́ mgù' 1990, pə fà' dǒ pú nê gə gaə̂ Kamerun ghé. +A tsʉ pe nə mco' Kamerun.  tsʉ pè nə̂ mcò' Kamerun. +A pə ha ba ya cuŋtə gɔpna' lə yə a gɔ kwʉitə wap lə. A pə́ há bǎ yá cúŋtə̀ gɔ̂pna' lə́ yə á gɔ kwʉítə́ wáp lə. +Wə Ŋwala'a yə e fa' pu a Kɔmɔnwɛlf lə. Wə́ Ŋwâlǎ'á yə ê fa' pú a Kɔmɔnwɛlf lə. +Wə Ŋwala'a yə e fa' pu a pə ŋkam thə si lə. Wə́ Ŋwâlǎ'á yə ê fa' pú a pə ŋkam thə́ sí lə. +Wə Ŋwala' ŋka' yə e fa' pu a mguŋ dyə' lə. Wə́ Ŋwâlǎ' ŋkà' yə ê fa' pú a mgùŋ dyə̀' lə. +Mtamtə pə lə və sɛ ŋkap guŋ. Mtàmtə pə lə və sɛ́ ŋkâp gùŋ. +Mtamtə pə twɔshɛ Kamərun. Mtàmtə pə twɔ̂shɛ Kamərun. +Cutə mtadyə Kamərun. Cútə̀ mtǎdyə́ Kamərun. +Cutə mtʉfa' Kamerun. Cútə̀ mtʉ̂fà' Kamerun. +Cu'tə pə tʉ fa' Kamərun Cú'tə̀ pə tʉ́ fà' Kamərun +Mtsʉ' fa' ntʉtʉ Kamərun. Mtsʉ' fà' ntʉ̂tʉ̌ Kamərun. +Tsʉ' nə ma' gəŋnyə mtʉfa'. Tsʉ' nə má' gə̌ŋnyə́ mtʉ̌fà'. +Tsʉ' nə ma' gəŋnyə nə nə fiŋ tsə sim ntʉm mguŋ dyə'. Tsʉ' nə má' gə̌ŋnyə́ nə́ nə́ fiŋ tsə́ sim ntʉ́m mgùŋ dyə̀'. +A bə nə yəŋ zhəŋ API pə gɔ:  bə́ nə́ yə̀ŋ zhə̀ŋ API pə́ gɔ: +Pə gɔ ŋkwitə pə ghə ntwa nə: Pə́ gɔ ŋkwítə́ pə ghə̀ ntwà nə́: +Yəŋ ime bə pu lə mlobo səpamɛ byap. Yə̀ŋ imê bə pú lə mlobo səpamɛ byáp. +po gɔ kwɛ' zhavascriot tə yɔ. pǒ gɔ kwɛ' zhavascriot tə́ yɔ́. +Yəŋ e.mɛl bə pu lə mrobo spamør byap. Yə̀ŋ e.mɛl bə pú lə mrobo spamør byáp. +Mco' batə 004/CAB/PM tyə' 30 nə Fʉ'bvu 2005 nə nə lwɔ' mco' msim gɔpna'. Mcò' batə 004/CAB/PM tyə̀' 30 nə̂ Fʉ̂'bvù 2005 nə́ nə́ lwɔ̀' mcò' msim gɔ̂pna'. +Dəŋdzə Ŋwala' Fo gɔpna'. Dəŋdzə Ŋwâlǎ' Fo gɔ̂pna'. +A gɔ nə m gaəpiŋ bɔɔ mapfʉə nə kwə pə nə.  gɔ nə́ m gaə̌píŋ bɔ́ɔ mápfʉə́ nə́ kwə̂ pə́ nə́. +Mco' batə 0738/CAB/PR tyə' 16 nə Fəfə 2021 nə nə də Shyəŋku'u 19 nə Fəfə 2021 gə tyə' hʉitə bi mghɛ fa' gɔpna'. Mcò' batə 0738/CAB/PR  tyə̂' 16 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 nə́ nə́ də̂ Shyə̂ŋku'ú 19 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 gə́ tyə̀' hʉítə̀ bí mghɛ fà' gɔ̂pna'. +Mco' batə 2021/015 tyə' 09 nə Fəfə 2021 nə nə ma' gəŋnyə nə fa' nene. Mcò' batə 2021/015 tyə̀' 09 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 nə́ nə́ mà' gə̂ŋnyə́ nə̂ fà' něné. +Mco' batə 2021/400 tyə' 06 nə Fəfə 2021 nə nə jap mzhəŋ nə giŋ tsʉ' Zhi'tə Və Dyə Kwe Caŋ. Mcò' batə 2021/400 tyə̂' 06 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 nə́ nə́ jáp mzhəŋ nə giŋ tsʉ' Zhí'tə̀ Və̀ Dyə̂ Kwě Caŋ. +Mco' batə 2021/399 tyə' 06 nə Fəfə 2021 nə nə jap mzhəŋ nə giŋ tsʉ' Zhi'tə Və Dyə Kwe Duala. Mcò' batə 2021/399 tyə̂' 06 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 nə́ nə́ jáp mzhəŋ nə giŋ tsʉ' Zhí'tə̀ Və̀ Dyə̂ Kwě Duálá. +Mco' batə 2021/ 396 tyə' 02 nə Fəfə 2021 nə zhəŋ gɛ fa' kuŋ fa'. Mcò' batə 2021/ 396 tyə̂' 02 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 nə zhə̂ŋ gɛ fà' kúŋ fà'. +Pu' batə gham nə m ghɔm pu a mŋkʉɔ SE Pû' bàtə̀ ghǎm nə́ m ghɔm pú a mŋkʉɔ SE +A nə pə po'o Ma Shaŋtal Biya pə dyə gɔmtə pu a pəjwi pɔpyə wap fa' pu a dhə e lə.  nə̂ pə̂ pó'o Má Shaŋtal Biya pə dyə́ gɔmtə́ pú a pəjwǐ pɔpyə wáp fa' pú a dhə́ é lə. +Mco' batə 0126/121 tyə' 25 nə Sɔgwiŋ 2021 nə ke pɔ pyə wap gɔ fa' kuŋ mkətu' lə. Mcò' bàtə̀ 0126/121 tyə̂' 25 nə́ Sɔ̂gwǐŋ 2021 nə́ kê pɔ pyə wâp gɔ fà' kúŋ mkətú' lə. +Mco' batə 2021/118 tyə' 25 nə Sɔgwiŋ 2021 nə ke wap gɔ fa' wə ŋwala'a mpyapguŋ lə. Mcò' bàtə̀ 2021/118 tyə̂' 25 nə́ Sɔ̂gwǐŋ 2021 nə́ kê wâp gɔ fà' wə́ ŋwâlǎ'á mpyápgùŋ lə. +Mco' batə 0126/CAB/PR tyə' 25 nə Sɔgwiŋ 2021 nə ke wap gɔ fa' wə ŋwala' mpyapguŋ lə. Mcò' bàtə̀ 0126/CAB/PR tyə̂' 25 nə́ Sɔ̂gwǐŋ 2021 nə́ kê wâp gɔ fà' wə́ ŋwâlǎ' mpyápgùŋ lə. +Ləŋ ŋkʉɔ Doguŋ (pdf). Ləŋ ŋkʉɔ Dôgùŋ (pdf). +Mghɛ fa' gɔpna' ŋkɛ C pu D gɔ ti ghɔ yap nə gu' 55. Mghɛ fà' gɔ̂pna' ŋkɛ C pú D gɔ tí ghɔ yáp nə̂ gu' 55. +A dəŋdzə ntʉm yə sa'nyə yəŋ bə Kamerun lə.  də̀ŋdzə ntʉ̌m yə sà'nyə̀ yə̌ŋ bə́ Kamerun lə. +Mcutə mghəŋla' bə jyɔjʉm tsʉ' fa' gɔpna' ntʉm mco'. Mcǔtə̀ mghə́ŋlá' bə jyɔjʉ̀m tsʉ' fà' gɔpna' ntʉ́m mcò'. +Tə fə Dzəmtɔ 18 nə Dzətsə 2020 wak nə mco' sə. Tə fə́ Dzə̂mtɔ̌ 18 nə́ Dzə̌tsə́ 2020 wák nə̂ mcò' sə́. +A tamtə wɛ bə mco' məta pu a mzhəm mco' pfʉə. A tamtə wɛ́ bə́ mcò' mə́tá pú à mzhə̀m mcò' pfʉə̀. +Shaŋtal Biya Dəŋdzə jwi kə bə si nə mə nwə bɔɔ. Shaŋtal Biya  Də̀ŋdzə̀ jwî kə́ bə́ sí nə mə̌ nwə bɔɔ. +Məcwɔ' Guŋ Ləpʉə, Fo Doguŋ, Fo msəŋwi . Mə̂cwɔ́' Gùŋ Ləpʉə, Fò Dôgùŋ, Fò msə̌ŋwì . +"Pu ŋke pɔŋ mkətu pyə wap kə təm a gaə "" Unite et Diversite"". Wap kə bə 174: pə Kamərun, pə Gabɔŋ, pə Centrafrique pu a pə Coŋgo Brazzaville)." "Pú ŋké pɔ̀ŋ mkətú pyə wáp kə tə̌m á gaə "" Unité et Diversité"". Wáp kə̂ bə́ 174: pə Kamərun, pə Gabɔŋ, pə Centrafrique pú a pə Coŋgo Brazzaville)." +Doguŋ Paul Biya bə e ke cutə. Dôgûŋ Paul Biya bə é ké cútə̀. +Doguŋ SE Dôgùŋ SE +Pə mtambalɔŋ Ediŋ Spɔr Lekye bə wap ke dzʉ Liɔŋ Blese Fotuni 1-0 Pə mtǎmbalɔŋ Ediŋ Spɔr Lekye bə wáp kě dzʉ́ Liɔŋ Blese Fotuni 1-0 +Doguŋ pu a jwi e Chantal BIYA ghɔ sa'nyə sɔde hɔ 07 Dzʉ'mko 2018 tisuŋ gɔpna' mghɔmbʉəə Bastos Yawude. Dôgùŋ pú a jwí ě Chantal BIYA ghɔ sà'nyə̀ sɔdé hɔ 07 Dzʉ̂'mkǒ 2018 tisuŋ gɔ̂pna' mghɔmbʉə́ə́ Bastos Yawùdè. +Mkamguŋ Kamerun sɛ nə kwʉitə pə mtəmguŋguŋ pyə pu a pu fa' lə. Mkǎmgùŋ Kamerun sɛ́ nə́ kwʉitə́ pə mtə̌mgùŋgùŋ pyə pú a pú fà' lə. +Pu gɔ to' nə laktə Nkap nə kwʉitə pə tə ghə bʉɔ tyə' 21 nə Dzʉ'bvu 2018. Pû gɔ tó' nə́ làktə̀ Nkáp nə kwʉítə́ pə tə ghə bʉɔ́ tyə̂' 21 nə́ Dzʉ̂'bvù 2018. +A pə ywə yə vəŋ poa Kamərun boo shəŋ cwəlɔ. A pə̂ ywə́ yə vəŋ poá Kamərun bóo shə́ŋ cwəlɔ. +Mkeywə bɔɔ bə pu kə cyanyə fradɛ ɔ tyə' 6 nə Dzətsə 2018. Mkéywə́ bɔ́ɔ bə pú kə cyǎnyə̀ fradɛ ɔ tyə̂' 6 nə́ Dzə̂tsə́ 2018. +Fo guŋ pu a jwi e Shaŋtal Biya təm aviɔŋ fɔkdzʉ ɔ tursdɛ 22 dzətsə 2018 Beijiŋ Fò gùŋ pú a jwí ě Shaŋtal Biya tə́m aviɔŋ fɔ́kdzʉ ɔ tursdɛ 22 dzə̂tsə́ 2018 Beijiŋ +Fo guŋ pu gɔ kəka shine tyə' ta tə nto' fə tyə' ɔ. Fò gùŋ pú gɔ kə́ká shine tyə̌' tá tə ntó' fə́ tyə́' ɔ. +Doguŋ təm cim mkamguŋ nə ci nə gʉim la'la'a pəpuŋ. Dôgǔŋ tə́m cím mkaḿgùŋ nə́ cî nə gʉím lâ'lǎ'á pəpúŋ. +Mkeywə Doguŋ SE. Mkéywə́ Dôgùŋ SE. +Paul BIYA ha nə piŋ Fradɛ 2 Dzətsə 2018. Paul BIYA há nə́ pîŋ Fradɛ 2 Dzə̂tsə́ 2018. +Chantal BIYA lə tʉm ŋwɛnyə ŋwɛnyə gɔmtə pu a mghɔ gham gwɛ a nə hawa pʉəə. Chantal BIYA lə tʉ̂m ŋwɛ́nyə̀ ŋwɛ̌nyə́ gɔ́mtə̀ pú a mghɔ ghǎm gwɛ́ a nə háwà pʉə́ə́. +Məfo guŋ ŋkwə pu' cʉɔ bi bayalə guɔ lə nəŋ nə ha bii jap mtutuŋ gamtə ghamtə nə. Mə̂fò gǔŋ ŋkwə́ pú' cʉɔ̀ bî bǎyálə́ guɔ lə́ nə́ŋ nə̂ há bíí jáp mtútûŋ gámtə̀ ghǎmtə́ nə́. +Ma Chantal BIYA kə bə pu a pəjwi mŋala' Doguŋ. Má Chantal BIYA kə̂ bə́ pú a pəjwǐ mŋálá' Dôgùŋ. +Pu piŋ fə nə ŋwɛnyə yəŋ nto' nə ghap mpu'u. Pú pîŋ fə́ nə́ ŋwɛ́nyə̀ yə̌ŋ ntó' nə́ ghàp mpù'ú. +Ma Chantal BIYA kə bə pu a mghɛla'tə kə pəmtə sɛnyə nə ghap mpu'u. Má Chantal BIYA kə̂ bə́ pú a mghɛla'tə kə pə̌mtə̀ sɛ́nyə́ nə́ ghàp mpù'ú. +Wap lə nəŋ dyɔnyə nə nə ha sɔk mbu nəŋ miŋ ŋkʉi' sɔk mbu map pu a sɔk shyə shyə nə zhwə kolona. Wáp lə nə́ŋ dyɔnyə́ nə́ nə̂ há sɔ́k mbú nə́ŋ míŋ ŋkʉí' sɔk mbû máp pú a sɔ̀k shyə shyə nə zhwə́ kolona. +Wap miŋ nə lə mfoto pu a po ma tsʉ' zhi'tə lə wap ŋkəka jɔ mfa' pəŋku mdyə zhitə. Wáp mîŋ nə́ lə mfôtò pú a pǒ mâ tsʉ' zhí'tə̀ lə wáp ŋkə́ká jɔ́ mfà' pəŋkǔ mdyə̂ zhítə̀. +Pəŋku lə tʉm ŋwɛnyə ŋwɛnyə go'tə biŋ da'nyə Məfo guŋ. Pə̂ŋkǔ lə̂ tʉ̂m ŋwɛ́nyə̀ ŋwɛ̂nyə́ gó'tə́ bíŋ da'nyə Mə̂fò gùŋ. +"Nə ŋkamtə: Mcwɔʼfaʼ Goncourt pə dyə cyəsəm 2020 bə pu kə ha bi Djaili Amadou Amal tyə' 02 Fʉ'bvʉ 2020 Paris nə ŋwa'nyə e ""Lɛzɛmpasyaŋtə""." "Nə ŋkámtə́: Mcwɔ́ʼfaʼ Goncourt pə́ dyə̂ cyə̀sə̀m 2020 bə pú kə hâ bí Djaili Amadou Amal tyə̂' 02 Fʉ̂'bvʉ̀ 2020 Paris nə̂ ŋwà'nyə̀ e ""Lɛzɛmpasyaŋtə""." +Mu tam nə sɛnyə bi pə ka' pu a pəkhʉdʉ. Mû tâm nə́ sɛ́nyə́ bî pə kà' pú a pəkhʉdʉ̌. +Ma Chantal BIYA ha mbu' bi pəkhʉdʉ pyə wap ghə mdzə lə. Má Chantal BIYA  há mbú' bí pəkhʉdʉ̌ pyə́ wáp ghə mdzə́ lə. +A kə bə tsʉ' cwə gə ntʉm mŋkɛ bə mdzə sɛnyə lo bə pəpɛ, kə məkusa lə. A kə̂ bə́ tsʉ' cwə̂ gə́ ntʉ́m mŋkɛ̀ bə mdzə́ sɛnyə̂ ló bə́ pəpɛ, kə məkúsà lə̂. + Shu' mshu'u pə jwi bə wap tɛ mzhəŋ gham lə ŋwɛnyə cyəə.  Shû' mshu'ú pə jwǐ bə wáp tɛ mzhə̀ŋ ghǎm lə ŋwɛ́nyə cyə́ə́. + Pu lə zhwɔp shyə a jwi nə miŋ cwə sɛnyə məzhyə tyə' 20 nə Sune.  Pú lə zhwɔp shyə a jwǐ nə́ miŋ cwə sɛnyə̀ mə̀zhyə tyə̂' 20 nə Sûnè. +Ŋwɛnyə jwi Doguŋ nwə mu ywə pu a mghuɔ pyə. Ŋwɛnyə́ jwî Dôgǔŋ nwə́ mû ywə́ pú a mghuɔ pyə́. +Pu a pyəshə mcutə mgʉɔ jwi Doguŋ gə pə Baka- Bororo Kamərun. Pú a pyəshə́ mcútə̀ mgʉɔ jwî Dôgùŋ gə́ pə Baka- Bororo Kamərun. + Ma Chantal BIYA kə ha pu'u bayalə gʉɔ lə, a nəŋ buŋ wap tə'.  Má Chantal BIYA kə hǎ pù'ú bǎyálə́ gʉɔ lə, a nə́ŋ buŋ wáp tə'. +Məfo guŋ kə pə məcwɔ' tyə' 8 nə Dzətsə 2017 . Mə̂fò gùŋ kə pə̌ mə̂cwɔ́' tyə̌' 8 nə́ Dzə̂tsə́ 2017 . +Fo cwɔ' guŋ kə lo tyə' nə tsə e batə 81 nə tyə' 13 nə Sɔgwŋ 2014. Fo cwɔ̀' gùŋ kə lǒ tyə́' nə tsə́ é batə 81 nə́ tyə̌' 13 nə́ Sɔ̂gŵŋ 2014. +Pau Biya kə lo tyə' nə tsə e batə 82 nə tyə' 13 nə Sɔgwŋ 2015. Pau Biya kə lǒ tyə́' nə tsə́ é batə 82 nə́ tyə̌' 13 nə́ Sɔ̂gŵŋ 2015. +Emɛl pu /kə ki nə ŋko fo. Emɛl pú /kə kí nə ŋkó fó. +"Berthine Razafiarivony məku'guŋ ghɔm tyə' 22 nə Fəfə gaə pu gɔ ghəm vəŋ pɔ nə ""Ilə Ruzhə""" "Berthine Razafiarivony mə̀ku'guŋ ghɔm tyə̂' 22 nə̂ Fə̀fə̀ gaə́ pû gɔ ghəm vəŋ pɔ̀ nə́ ""Ilə Ruzhə""" +"""Zlecaf"" gɔ kwitə gaə Kɔŋtinaŋ ghə mzhəŋ nə gwim mdzənyə mguŋ." """Zlecaf"" gɔ kwítə gaə́ Kɔŋtinaŋ ghə mzhəŋ nə gwím mdzə̀nyə̀ mgùŋ." +"Pə tsʉ ləŋtə "" Africas Business Heroes"" 2020 da'tə gaə pə tʉ mfa' bə wap ghyənwə tə'." "Pə tsʉ̂ lə̀ŋtə̀ "" Africas Business Heroes"" 2020 da'tə gaə́ pə tʉ́ mfǎ' bə wáp ghyə́nwə́ tə'." +Gɔpna' Burkinabe bə gɔ lu mnə paknyə tsʉ' bo gə gaə a phə zhəŋ nə bu' guŋ dəŋdeŋ pa'. Gɔpna' Burkinabe bə́ gɔ lu mnə́ páknyə̂ tsʉ' bo gə́ gaə̂ á phə́ zhəŋ nə bú' gùŋ dəŋdeŋ pá'. +RDC gɔ tsu 152 sha'a shu' shu dolar pu nəŋ bə gɔ wuŋ to' nə te. RDC gɔ tsú 152 shá'a shû' shú dolar pú nə́ŋ bə gɔ wúŋ tó' nə́ tê. +Mcyə mcuŋ bo cyə mnə paknyə dzʉ fo'tə nə tʉ Mcyə́ mcǔŋ bó cyə́ mnə́ páknyə̂ dzʉ̌ fo'tə́ nə́ tʉ̂ +Kotə Divwarə wə ŋkaktyɔ tə' bam baa pə se ŋkap mguŋ dyə' Kotə Divwarə wə́ ŋkáktyɔ̀ tə' bam báá pə́ sé ŋkâp mgùŋ dyə̀' +Tsʉ' nə dwɔ' ŋkap Marɔk bɔ ŋkaktyɔ nə ghə ywə yə mklia:n pyə bɔɔ shəŋ lə. Tsʉ' nə dwɔ́' ŋkáp Marɔk bɔ́ ŋkáktyɔ̀ nə́ ghə ywə́ yə mklia:n pyə́ bɔ́ɔ́ shə́ŋ lə. +Afrika fiŋ nə ka'tə pu a dəŋ pə jwi pyə wap ghə thə fa' a yɔm lə. Afrika fíŋ nə́ kà'tə̀ pú a dəŋ pə jwǐ pyə wáp ghə thə́ fà' á yɔ́m lə. +"""Forum share Afrika"" yə pu kə ghə fə nə tyə' 2 ŋkəm nə tyə' 6 nə Fəfə 2021 kə bo gɔ tʉ ntamtə sə." """Forum share Afrika"" yə pú kə ghə  fə́ nə́ tyə̌' 2 ŋkə̀m nə́ tyə̂' 6 nə̂ Fə̀fə̀ 2021 kə̂ bó gɔ́ tʉ́ ntàmtə̀ sə́." +Pu kə ghɔm cici tə' nə tsudyə Jɛff Bezos, mo yə e bə e zhi cyə guŋ pɔ a wɛ dəmca'a lə. Pú kə ghɔ̌m cîcǐ tə' nə́ tsûdyə̌ Jɛff Bezos, mo yə é bə ě zhí cyə́ gùŋ pɔ a wɛ́ dəmca'á lə. +pu kə to' Birimian a ghə shə mgap dzʉ pu yap nə ciŋnyə pə ghə və afika. pú kə tǒ' Birimian a ghə shə mgap dzʉ pú yáp nə ciŋnyə pə ghə və̀ afika. +Mo yə pu ju' bii a gɔ ci yə nə pwɔk pa' mdɔk mdɔk gɔ cənyə nəŋ lam lə. Mo yə pû jú' bíí á gɔ cí yə́ nə pwɔ́k pá' mdɔ́k mdɔ̌k gɔ cə́nyə́ nə́ŋ lam lə. +Və nə ntɛ sim pə Fəlansi ntʉm Afrika bə wə kwipnyə tə'. Və nə ntɛ́ sim pə Fəlansí ntʉ́m Afrika bə́ wə́ kwípnyə́ tə'. +Ghəŋla' Binam Afrika pə ba ghə mɔk dɔk pəpuŋ bə pə mghə ŋkap. Ghə̌ŋlá' Bînam Afrikǎ pə̂ bǎ ghə mɔ́k dɔ̂k pəpúŋ bə pə mghə ŋkáp. +Tə fə mu' cwə Marɔck pu a so fa' pyə bə wə camnyə pə mthə map. Tə fə́ mú' cwə̀ Marɔck pú a sǒ fà' pyə́ bə wə́ cámnyə́ pə́ mthə̂ máp. +Po ghə mu' nə yɔ yə po gɔ phə wɔk aa? Pǒ ghə mu' nə yɔ̂ yə pó gɔ phə́ wɔ́k áa? +Kravanə Big Tur gɔ miŋ ta' ŋwə kəka a ghɔ kəŋsyhə Herol Gro Agdə ghəŋ ŋkʉap. Kravanə Bíg Tur gɔ miŋ ta' ŋwə̂ kə́kà á ghɔ kə́ŋsyhə Herol Gro Agdə ghə̂ŋ ŋkʉàp. + A kam kwua nə pəjwi pəpuəə. A kâm kwuà nə́ pəjwǐ pə́puə́ə́. +Kətu' cwɔ mamjwʉi tə kam mu e vam e. Kətú' cwɔ́ mâmjwʉǐ tə kám mú e vǎm é. +Pu lə mamjwʉi gɔ dyəmghɔ ghəŋla' Ebolowa mu e ko ntəm vam e. Pú lə mâmjwʉǐ gɔ dyə́mghɔ ghə̌ŋlá' Ebolowa mú e kó ntə́m vǎm é. +Pu jə pə si ntəŋtə a nə ghəm vu' mcuŋ. Pú jə pə́ sí ntə́ŋtə̀ á nə ghəm vù' mcǔŋ. +Yap bə wap zhyə və nə lə mga bo' mdyə Nkolfulu-Moməbələŋga-esə. Yáp bə wáp zhyə́ və̀ nə́ lə mgǎ bó' mdyə́ Nkolfulu-Moməbələŋga-esə. +Ciŋnyə ŋaknyəŋaknyə: pu Ke zhwə mkhusəm Djibril Dubila sɔde tyə'mo. Cìŋnyə ŋaknyəŋaknyə:  pú Kě zhwə́ mkhusə̀m Djibril Dubila sɔdê tyə́'mô. +Bə wap vəŋ mpfə ga a sa'tə mətu e biŋ zhwə e pə tsʉ'. Bə wáp vəŋ mpfə̀ gǎ a sa'tə̀ mətú é biŋ zhwə́ é pə́ tsʉ̌'. +La'la' kə sa'tə ta' tsu pyap mkətu'. Lâ'lǎ' kə sǎ'tə́ ta' tsu pyáp mkətú'. +Pə ghaptəguŋ pu a pə mkətu' na' fə Bamenda ghɔɔ Pə ghaptəgùŋ pú a pə mkətú' ná' fə́ Bamenda ghɔ́ɔ +A na' cwə pa' la'la' zhəŋ guŋ pə ghaptəguŋ a wɛ. Ǎ ná' cwə́ pá' lâ'lǎ' zhəŋ guŋ pə  ghaptəgùŋ a wɛ́. + Guŋ dəmca' wɛ cyə mnə məlɔmgʉgʉɔ jɔ pa' e tam ta' gɛ fa' e lə.  Guŋ dəmcá' wɛ́ cyə mnə́ mə̂lɔ̌mgʉgʉɔ́ jɔ́ pá' e tám tà' gɛ fà' e lə. + Mu' sɔmɔsi sɔ' kwi' nə shɛ yə pu bə wə sa' kuŋ mkətu' Bɛrtua.  Mu' sɔ́mɔ́si  sɔ' kwí' nə̂ shɛ yə pú bə wə́ sá' kúŋ mkətú' Bɛrtuà. +Mcuŋ pə zhwə pɔ Tyə'pfo 2 nə Fəfə 2021. Mcuŋ pə zhwə́ pɔ Tyə̌'pfǒ 2 nə́ Fə̀fə̀ 2021. +Və mcuŋ Nouvelle Expression. Və mcuŋ  Nouvelle Expression. +Mkwɛ lə nə ko Kamərun fə m guŋ dzənyə. ᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆᷆Mkwɛ́ lə nə̂ kǒ Kamərun fə́ m gùŋ dzə̀nyə̀. +Mkwɛ lə nə ko Kamərun fə m guŋ dzənyə pua mbu mkətu' dzənyə. Mkwɛ́ lə nə̂ kǒ Kamərun fə́ m gùŋ dzə̀nyə̀ púa mbû mkə́tú' dzə̀nyə̀. +Tribʉnal du mnə ya' shɛ nə nwə bɔɔ. Tribʉnal du mnə́ yá' shɛ nə̂ nwə́ bɔɔ. +Pə putə lə bə məku'guŋ la'la' Edjisna Didier. Pə pútə̀ lə̂ bə́ mə́ku'guŋ lâ'lǎ' Edjisna Didier. +Wap lə ha mntɔkɔ bi pɔ pyə pu lə putə wap lə. Wáp lə hǎ mntɔkɔ́ bí pɔ pyə pú lə pútə́ wáp lə. +Pu nieŋ Hamidou cɛ nə gu' gham. Pú niéŋ Hamidou cɛ́ nə̂ gù' ghǎm. +Bə pu ma'nyə e, cwɔ e tə gwɔp cwɔ' nə msak myə Bə pú  mà'nyə é, cwɔ́ é tə gwɔ̀p cwɔ́' nə́ msâk myə́ +"""E ha ywətsu bi mu da' gaə mu lə kuŋ nə tsu." """Ê há ywə́tsú  bí mú  dà' gaə́ mú lə kúŋ nə́ tsû." + E gɔ him ywətsu shwə mu e nəŋ nte. Ê gɔ him ywə́tsú shwə̌ mú é nə́ŋ nté. + E lə bə niŋ shə ntʉm tɔm kɛ tə a lo e tʉ si.  E lə́ bə niŋ shə ntʉ́m tɔ́m kɛ́ tə à ló e tʉ́ sí. +"E kwa mu mnə mkwə myə nyɔ thə e ntʉm shyə gaə mu pfu""." "E kwà mú mnə̂ mkwə̀ myə́ nyɔ́ thə́ ě ntʉ́m shyə gaə́ mú pfú""." +Pa' map e yə gʉə də luŋ tatə lə. Pá' mâp e yə gʉə́ də lúŋ tátə́ lə. +pu kə niŋ mu m dyə mnwəbʉəə ntʉm ta' dyə mgho duala. pú kə̌ níŋ mú m dyə́ mnwəbʉə́ə́ ntʉ́m tá' dyə mgho duálá. +Mkətu' bə pe də və cəŋ məghap e bə e khu. Mkətú' bə́ pé də́ və cə́ŋ mə̂ghap e bə ě khù. +KamərunWɛb sisi po'o bo ntutə nwə yəŋ pu a Ekinɔx. KamərunWɛb sîsǐ pó'o bó ntútə́ nwə yə̌ŋ pú a Ekinɔx. +Mcuŋ pə zhwə pɔ Ntamgo 1 nə Fəfə 2021 Mcuŋ pə zhwə́ pɔ̀ Ntâmgǒ 1 nə́ Fə̀fə̀ 2021 +Shə mwə po pəpʉəə nə tsʉ' zhi'tə bɔɔ ke gɔ butə tsʉ' zhi'tə pə nə tiŋ ywə bɔɔ Shə́ mwə́ pó pə́pʉə́ə́  nə́ tsʉ' zhí'tə̀ bɔɔ kě gɔ bútə́  tsʉ' zhí'tə̀ pə́ nə̂ tiŋ ywə̌ bɔ́ɔ +Kolonɛl mkətu' ke cwi pu ta' zhwəmo bɔɔ nəŋ. Kolonɛl  mkətú' kě cwi pú tá' zhwə̂mò bɔɔ nə́ŋ. +Bə mumjwi lə bə e ko nwə tə a tuɔk yə dyə. Bə múmjwǐ lə bə ě kó nwə́ tə ǎ tuɔ́k yə dyə́. +E gɔ yo' mamjwi cum mu' dyə cɛ pu mu' tambɛ, yə e kə zhi bə dyə cɛ bɔɔ. É gɔ yó' mámjwǐ cum mu' dyə̌ cɛ̌ pû mu' támbɛ̌, yə e kə zhi bə dyə́ cɛ̌ bɔɔ. +Ngoa Remy Etoundi gɔ nə pənyə bə luŋ e kuɔ' nəŋ nu' e təkuŋkuŋ Ngoa Remy Etoundi gɔ nə̂ pə̀nyə̀ bə lúŋ ě kuɔ́' nə́ŋ nú' é təkùŋkûŋ +Gɛ zhi'tə dyəkwe gu' 23 pfu wə kwʉipu gɛca' Lokunje. Gɛ zhí'tə dyə̂kwě gu' 23 pfú wə̂ kwʉǐpû gɛca'  Lokunje. +Putə yə pə mtwɔkshwɛ lə pəmtə jap tə nə ŋkəmbiyɛ 2020 a jə tə ha sɔm ywə. Pútə́ yə pə mtwɔ̌kshwɛ lə pə̌mtə́ jáp tə nə̂ ŋkə̂mbiyɛ́ 2020 á jə tə há sɔm ywə́. + Pu nə ko zhʉm gɛ fa gɔpna' bə e kwi' cwɔ mugo dəm tsʉm gap 11.  Pú nə̂ kǒ zhʉ̌m gɛ fá gɔpnǎ' bə ě kwi' cwɔ́ mûgò dəm tsʉ̌m gáp 11. +"A ghə vəŋ mŋə pa' pu nto' nə ghyəŋ nə nwə yəŋ a pə nə lə "" putə yə pyə kə yap kuŋ Ebolova lə""" "Ǎ ghə vəŋ mŋə́ pá' pú nto' nə́ ghyə̀ŋ nə̂ nwə yəŋ á pə́ nə̌ lə "" pútə́ yə pyə kə yǎp kúŋ Ebolova lə""" +Pyə gho tsʉ' mcʉm nta nə zhyə yə zhəŋ yə sɔmɔsi kəm nə lə . Pyə gho tsʉ̌' mcʉ̌m ntá nə́ zhyə́ yə zhə̀ŋ yə sɔ̂mɔ́si kəm nə́ lə . +Ghom pə lə mnyə jɔ kə nkwitə. Ghòm pə lə mnyə́ jɔ́ kə nkwǐtə̀. +Pu kə fiŋ mkwɛ bɔɔ mghəŋla' zhəŋ ka' pu ntʉmthə. Pú kə́ fiŋ mkwɛ́ bɔɔ mghəŋlá' zhə̀ŋ kà' pú ntʉ̌mthə́. +Mkwɛ lə nə ko nə ca'a Kamərun cyə m Nigeria Mkwɛ́ lə́ nə kǒ nə̌ cà'á Kamərun cyə́ m Nigeria +Shə Mkətu' Ngaoundere gɔ ghɔ sim la' bɔɔ. Shə́ Mkətú' Ngaoundere gɔ ghɔ sim lá' bɔɔ. +Pa' mco nə ntʉ Tcs gɔm a pu gɔ cya pɔ pyə pu ghəm wap a Kuŋ Yaounde. Pá' mcò nə ntʉ́ Tcs gɔm á pú gɔ cya pɔ pyə pú ghəm wáp á Kúŋ Yaounde. + Pu katə ghəm Abdouramane Goni yə pu pəmtə butə wap pu e a nəkələ e katə kwi sɔm ywə. Pú katə ghəm Abdouramane Goni yə pú pə́mtə́ bútə́ wáp pú é á nə̌kə́lə́ e katə kwí sɔm ywə́. +Ceŋnyə cyəcyə nə fyə: pu kə niŋ mu m dyə mnwəbʉəə ntʉm ta' dyə mgho duala. Ceŋnyə cyəcyə nə fyə́: pú kə̌ níŋ mú m dyə́ mnwəbʉə́ə́ ntʉ́m tá' dyə mgho duálá. +Pɔ pyə pya pu fa' a, pyə cyəmcuŋ Ekinɔx Tv kə ntatə gaə gu'dzʉ mu lə bə a kɔk nə ghə ya bɔɔ. Pɔ pyə pya pú fà' á, pyə cyə́mcùŋ Ekinɔx Tv kə́ ntátə́ gaə́ gû'dzʉ̌ mú lə́ bə ǎ kɔ́k nə́ ghə yá bɔɔ. +E kəŋnyə nə tsu ywə, nəŋ cyɔtə lə həŋtə map e, nəŋ bo jə ciŋ pə ko. Ě kə̀ŋnyə̀ nə́ tsû ywə́, nə́ŋ cyɔ́tə́ lə́ hə́ŋtə́ máp e, nə́ŋ bó jə́ ciŋ pə́ kó. +Mcuŋ pə zhwə pɔ Gɔsuɔ 29 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcuŋ pə zhwə́ pɔ̀ Gɔ̂suɔ̌ 29 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Pu gɔ lə gi ta nə mcuŋ bɔɔ nə tiŋ e nəŋ ghəm e bə e ghə ka' 17. Pû gɔ lə gi tá nə́ mcǔŋ bɔɔ nə tìŋ é nə́ŋ ghə̀m é bə ě ghə kà' 17. +Mcuŋ bə wap kwə sə yap nəŋ gwim pomnyə kə ko ntʉm mu' tuŋ dyə. Mcǔŋ bə wáp kwə́ sə́ yáp nə́ŋ gwím pómnyə́ kə kǒ ntʉ́m mú' tuŋ dyə̌. + Mo ghɔm gaə mkətu jə wə ntəŋtə təŋtə Mô ghɔm gaə́ mkətú jə wə́ ntə́ŋtə́ tə̂ŋtə́ +Ceŋnyə cyəcyə nə fyə: jʉmdyə Lice Polivalaŋ bonaberi. Ceŋnyə cyəcyə nə fyə́: jʉ̀mdyə̌ Lice Polivalaŋ bonaberi. + Pu ke jwə tambɛ, mamjwi pu a po pap pəta ma' pfə yap tɔm.  Pú kě jwə́ tâmbɛ̂, mâmjwǐ pú a pô páp pə́tá má' pfə̂ yáp tɔ́m. +Ba bvu ka tə vɔk. Bǎ bvǔ ka tə vɔ̌k. +Bə pu yo' mu bua ntʉm mu' twɔ' kɔbɔ. Bə pú yó' mú buǎ ntʉ́m mú' twɔ́' kɔ́bɔ̂. +E lə bə fu pɔ gaə e fala mnyə pfuə nəŋ bə də ya bɔɔ nə fu pɔmnəŋ nə m rezo sosio. E lə́ bə fú pɔ̀ gaə́ e fálà mnyə̂ pfuə̀ nə́ŋ bə́ də yá bɔɔ nə́ fu pɔmnə̀ŋ nə́ m rézo sosio. +Mamjwʉi kə nə pfu bə e pə shəŋ mu kəkɔ tambɛ ghɔm gaə e gɔ kwitə e nə tyɛ' ya. Mâmjwʉǐ kə́ nə pfǔ bə e pə́ shə́ŋ mú kə́kɔ tâmbɛ ghɔ̂m gaə́ ê gɔ kwítə́ é nə́ tyɛ̀' yá. +Pu ke cya mo yə e kə zhwə e a kuŋ a pu sa' e. Pú kě cya mo yə e kə zhwə́ é a kúŋ á pú sá' é. + Mcuŋ pə zhwə pɔ Gɔsuɔ 21 nə Fəfə 2021. Mcuŋ pə zhwə́ pɔ̀ Gɔ̂suɔ̌ 21 nə́ Fə̀fə̀ 2021. +a bə wap ghə ŋkaʼ 18 pu a 22 â bə́ wâp ghə ŋkaʼ 18 pú a 22 +Pə zhwə pɔ bə papfuə. Pə zhwə́ pɔ̀ bə́ pápfuə́. +Pu bo konyə wap gaə wap zhə mfəŋ kwɛ pəpʉəə. Pú bo konyə́ wáp gaə́ wáp zhə mfəŋ kwɛ́ pə́pʉə́ə́. +Pɔ cwəpuŋ papfʉə mbu mkətu' tə fə fɔkdzʉ yo. Pɔ cwəpuŋ pápfʉə̀ mbǔ mkətú' tə fə́ fɔ̂kdzʉ̌ yǒ. +Da' gaə a ghɔ nə pəkʉ səm papfʉə da' pəta ne piŋ gaə wap zhwə mo. Dà' gaə́ a ghɔ nə̂ pə̂kʉ̀ sə̀m pápfʉə́ da' pə́tá né píŋ gaə́ wáp zhwə́ mò. +a bə Abdoulaye Pascal ŋkaʼ 20, Dangwang Djakbe ŋkaʼ 20 Belbara Roland Belle ŋkaʼ 21 â bə́ Abdoulaye Pascal ŋkaʼ 20, Dangwang Djakbe ŋkaʼ 20 Belbara Roland Bellé ŋkaʼ 21 +pu kə cəŋ mghɛ paknyə gwɛ a nə ta' nwə. pu kə cəŋ mghɛ paknyə́ gwɛ́ a  nə́ ta' nwə́. +A ghɔ nə pɔ pfʉə bɔɔ ta' nwəgwə gaə e ka zhə mo. A ghɔ nə́ pɔ pfʉə bɔɔ tà' nwə̂gwə̀ gaə́ e ka zhə́ mò. +Jean Pierre Kouli yə ŋkho’, ŋkaʼ 18 tə bə wə dii' pə',e nwəgwə gaə e ka zhə mo. Jean Pierre Kouli yə ŋkhô’, ŋkaʼ 18 tə̌ bə́ wə́ díi' pə',ě  nwə̂gwə̀ gaə́ e ka zhə́ mò. + Fa' yə bɔɔ tyɛ' kə kwitə pu ghəm kwɛ BAJAT yəta.  Fà' yə bɔɔ tyɛ̀' kə kwitə̀ pú ghəm kwɛ̂ BAJAT yə́tá. +Po msəm bɔɔ gɔm gaə nə zhwə pɔ bə tsap fa' tə fə nə 2019. Pô msə̀m bɔɔ gɔm gaə́ nə́ zhwə́ pɔ̀ bə́ tsáp fà' tə fə́ nə̂ 2019. +pu ke cya mzhwə pɔ bɔɔ mkuŋ a lə təŋtə ghɔ dzə. pú kě cya mzhwə́ pɔ bɔɔ mkuŋ á lə tə́ŋtə̀ ghɔ dzə̀. +Pə Maroua bə wə jo go' tə' du bi mzhwəpɔ bə wap ghabu. Pə Maroua bə́ wə́ jó gó' tə' dú bí mzhwə́pɔ̀ bə wáp ghábú. +E ke nu' təkuŋkuŋ mugɔ Finlaŋdə 2009 lə e nghə codamne tə ə bə si. E kě nú' tə̀kùŋkǔŋ mûgɔ̀ Finlaŋdə 2009 lə̂ é nghə́ codamne tə ə bə́ sí. +wap cyə bwadzʉ pəpuŋ e bi pɔ pʉəə tə e zhyə wap gaə! puapu pənyə m dye e myəŋ bwadzʉ. wáp cyə̂ bwâdzʉ̌ pəpúŋ e bí pɔ pʉə́ə́ tə̀ e zhyə́ wáp gaə! púapú pə́nyə́ m dyě e myə́ŋ bwadzʉ̌. +Pə tyɛ' bə pu lə nuŋ təkuŋkuŋ pə dyə e. Pə́ tyɛ́' bə pú lə́ núŋ tə̀kuŋkǔŋ pə́ dyə́ e. +E ti nə yam fɔkdzʉ bə Zhaŋ- gui pu so e zhʉ ŋkap e 400 euro. E tí nə yam fɔ̂kdzʉ̌ bə Zhaŋ- gui pú só ě zhʉ̀ ŋkáp é 400 euro. +E ghɔ butə a nə ghə t' ŋwə pu ghəm pua bɛ bɔɔ pəpʉəə. E ghɔ̌ bútə́ a nə́ ghə t̀' ŋwə́ pú ghə̀m púa bɛ̂ bɔɔ pə́pʉə́ə́. +A cwə nə mi pu ghəm e nə 2020 Washington, niəŋ e cɛ mtyə' 175 tə cya e fəlaŋsi. A cwə́ nə̂ mi pú ghə̀m é nə̂ 2020 Washington, niə́ŋ é cɛ́ mtyə́' 175 tə́ cyá é fəlaŋsí. +Pə fəlaŋsi ne ghɔ piŋ cəŋ nwə nyənyɔ nə thə Jean-Guy, kwa' yʉ poo nkak tyɔ ghɔm pə gaə e bu'u. Pə fəlaŋsí né ghɔ pîŋ cə́ŋ nwə nyə́nyɔ́ nə̂ thə́ Jean-Guy, kwà' yʉ́ póó nkák tyɔ̀ ghɔm pə́ gaə́ ě bù'ú. +«A lə bə cwə bɔɔ bə gaə kwipnyə. «A lə̂ bə́ cwə bɔɔ bə gaə̌ kwipnyə́. +Ee də nu' mjwʉi baa. Éé də nú' mjwʉǐ bǎa. +Da' gaə da tə pam e Dà' gaə́ da tə pám é +Ee gɔ cwə cɛ Fəlaŋsi. Éé  gɔ cwə́ cɛ́ Fəlaŋsí. +Və mcuŋ Nouvelle Expression batə 5490 Və mcùŋ Nouvelle Expression batə 5490 +Mo yə pu kə piŋ bo tə nu' e təkuŋkuŋ a kə bə mumjwi gu' 12 Babaju. Mò yə pú kə piŋ bó tə́ nu' é təkúŋkûŋ á kə bə múmjwǐ gu' 12 Babaju. +Pu gɔm po'o po bə pu nu' wap mdzə pua zhʉm, zhwə wap, ma' po va poa jwi. Pú gɔm pó'o pǒ bə pú nú' wáp mdzə púa zhʉ̀m, zhwə́ wáp, má' pó vǎ póà jwǐ. +Mo yə e seŋ wɔk mcuŋ a gɔm gaə tə fə nə ŋkəmghe 2020 ŋwak nə sune 2021, pu pɔptə 30 po bə wap ghə gu' 3 kəm nə gu' 13. Mò yə é séŋ wɔ́k mcuŋ á gɔm gaə́ tə fə́ nə ŋkə̂mghě 2020 ŋwák nə́ sûnè 2021, pú pɔ́ptə́ 30 pó bə wáp ghə gù' 3 kə́m nə gù' 13. +A kə cyətə la' Ngarbuh. A kə̂ cyətə lá' Ngarbuh. +pu kə to' nə sa' nə tyɛ' 12 nə Fʉ'bvʉ. pú kə tó' nə́ sá' nə́ tyɛ́' 12 nə́ Fʉ̂'bvʉ̀. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Ntamgo 15 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ̀ Ntâmgǒ 15 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Ntamdzə 11 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ̀ Ntâmdzə 11 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Dzədzə 10 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ̀ Dzə̂dzə 10 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Shyəŋku'u 9 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ̀ Shyə̂ŋkù'ú 9 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Gaə piŋ ywə yə kə ghə lə Gaə̌ píŋ ywə́ yə kə ghə lə + Və mcuŋ « nouvelle expression » batə 5481.  Və̀ mcùŋ « nouvelle expression » batə 5481. +Wap kə ma' sɔlam tyə' o. Wáp kə mǎ' sɔ́lám tyə́' ó. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Tyə'pfo 8 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Tyə̌'pfǒ 8 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Ntamgo 7 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Ntâmgǒ 7 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Gɔsuɔ 5 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Gɔ̂suɔ̌ 5 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Tyə'pfo Sɛsu 4 nə Dzʉ'bvʉ 2021 Mcùŋ pəzhwə́pɔ Tyə̌'pfǒ Sɛ̌sû 4 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 + Mcuŋ pəzhwəpɔ Gɔsuɔ 28 nə Sune 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Gɔ̂suɔ̌ 28 nə́ Sûnè 2021. +mcuŋ « la voix du centre» nuba 0212 mcuŋ « la voix du centre» nuba 0212 +Pu gɔ tsəŋ NFC bank yə a bə hyppodrome a tyə’ 25 sune Pù gɔ tsə́ŋ NFC bank yə á bə́ hyppodrome â tyə̂’ 25 sûnè +A kə cə tyə' 4 nə ŋwə fəfə 2021 Abam tsʉ' pyap mkətu'. A kə̂ cə tyə́' 4 nə́ ŋwə̂ fə̀fə̀ 2021 Abam tsʉ' pyáp mkətú'. +Wap kə nto' m gə mamjwʉi yə e dəm kwɛ a cyətə ha 500f a bə kwɛ tə gɔ cyə pə Wáp kə ntó' m gə́ mâmjwʉǐ yə ě də̀m kwɛ́ á cyə́tə̀ há 500f á bə kwɛ́ tə gɔ cyə pə́ +Mcuŋ pəzhwəpɔ Dzedzə 25 nə Dzʉ'bvʉ 2021 Mcùŋ pəzhwə́pɔ Dzêdzə 25 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 +Mcuŋ pəzhwəpɔ Ntamgo 23 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Ntâmgǒ 23 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Mcuŋ pəzhwəpɔ Dzəmtɔ 22 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Mcùŋ pəzhwə́pɔ Dzə̂mtɔ̌ 22 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Pəzhwəpɔ bɔɔ ke bvu nə ŋkhə mkətu' ghəŋla' Binam Pəzhwə́pɔ bɔ́ɔ kě bvu nə̂ ŋkhə mkətú' ghə́ŋlá' Bînàm +Doguŋ ghəŋla' Biman kə təm tyə' 27 nə sunə gɔm gaə. Dôguŋ ghə́ŋlá' Bîmàn kə tə̂m tyə̂' 27 nə́ sûnə̀ gɔ́m gaə́. +Pu seŋ mkətu' ghəŋla' Binam wap wuŋ du si. Pú sêŋ mkətú' ghə́ŋlá' Bînàm wáp wúŋ du sí. +E gɔm gaə pu təŋtə cəŋ tə gəm mcuŋ pɔ pətɔ pu a ta' mjwi cicə pu. Ê gɔm gaə́ pú tə́ŋtə̀ cə́ŋ tə gə́m mcúŋ pɔ pə́tɔ̂ pú a tà' mjwǐ cìcə̀ pú. +Pu ghəm pəta Bɛrtua ( ghəŋla' ntəmnam) yaəwu' Yawunde (ghəŋla' cicə) ghə yiəmu'u Garua Bulai (ghəŋla' ntəmnam) Pú ghə̂m pə́tá Bɛrtua ( ghə̌ŋlá' ntəmnàm) yaə̂wu'  Yawùndè (ghə́ŋlá' cìcə) ghə yiəmú'ú Garua Bulai (ghə̌ŋlá' ntəmnàm) +Pu yɔ pfə e Yawude tsʉ' yə pu ŋke gaə Awae ɛskalie lə. Pú yɔ́ pfə́ ě Yawùdè tsʉ' yə pú ŋké gaə́ Awae ɛskalié lə. +Pu kə jɔ pfə mumjwi ntʉm pe gəfə. Pú kə̂ jɔ́ pfə́ múmjwǐ ntʉ́m pé gə̀fə̀. +Pə geŋnyə Awaə Ɛskalie kə nə yam tʉɛsde bvu nə sɔlam yəŋ. Pə gèŋnyə̀ Awaə Ɛskalie kə nə̂ yam tʉɛsdé bvu nə̂ sɔ́lám yə̂ŋ. +Vəŋ pɔ həŋtə pu kə bə nu' e təkuŋkuŋ kə bə zhʉ e zhʉ lə. Və̀ŋ pɔ hə́ŋtə pú kə̂ bə́ nú' é təkùŋkûŋ kə bə́ zhʉ́ é zhʉ lə̂. +Kə pu zhwə e po'o a te pə mzhəŋ nə myə feŋ lə. Kə́ pû zhwə́ é pó'o á té pə́ mzhəŋ nə̂ myə́ feŋ lə̂. +A kə bə pu cəŋ e kəkɔ tə fə tyə' pfʉə bə pə ghəmpɔ te e nəŋ bə wə həŋtə ŋkap tə nə tak e nəŋ. A kə̂ bə pú cə́ŋ é kə́kɔ́ tə fə́ tyə̂' pfʉə̀ bə pə ghə̀mpɔ̌  té é nə́ŋ bə́ wə́ hə́ŋtə́ ŋkáp tə́ nə ták é nə́ŋ. +Pə pyap tsʉ' bə wə diŋtə bɛ nwə yəŋ. Pə pyáp tsʉ' bə wə́ díŋtə̂ bɛ nwə̀ yə̌ŋ. +A lə cyətə gu' 2019 Nkoabaŋ Yawude. A lə̂ cyətə gú' 2019 Nkoabaŋ Yawùdè. +Madeleine M. ghɔ pə tə cɔm nə tsʉ' pɔ pyə pu putə wap a a yu' dek yə pu cu thə e lə. Madeleine M. ghɔ pə́ tə cɔ̂m nə̂ tsʉ' pɔ pyə pú pútə́ wáp á á yú' dêk yə́ pú cú thə́ é lə. +Kuŋ ghɔm gaə pu lə nə lɔk e nə gu' pʉəə. Kúŋ ghɔ̂m gaə́ pú lə nə́ lɔ̂k ě nə̂ gu' pʉə́ə́. +Pu lə gəm e tə tyə' 22 nə Fəfə 2019 gaə e ghəm pɔ dwɔ' wap biŋ həŋtə ŋkap tə nə tak wap nəŋ. Pú lə̂ gəm é tə tyə̂' 22 nə̂ Fə̀fə̀ 2019 gaə́ ě ghə̀m pɔ dwɔ́' wáp bìŋ hə́ŋtə́ ŋkáp tə́ nə ták wáp nə́ŋ. +Madəlɛn gɔ pə tyə' 02 nə sune 2019 a pyap tə ta fa' e ghɔ ɔ tə e lə mu ŋkhʉʉ. Madəlɛn gɔ pə́ tyə̂' 02 nə́ sûnè 2019 á pyáp tə̂ tâ fà' é ghɔ́ ɔ tə́ ě lə́ mú ŋkhʉ́ʉ́. + Zhʉ ŋkap 45000 yap nə tə ghɔ.  Zhʉ ŋkáp 45000 yáp nə́ tə́ ghɔ. +E lə nyaptə ya fə tyə'. E lə̂ nyaptə yá fə́ tyə́'. +Mghɛdyə gɔ fə fa' a cəŋ mu kəkɔ a zhyənwə yap to' nə ka. Mghɛdyə́ gɔ fə́ fà' á cə́ŋ mú kə́kɔ́ ǎ zhyə̌nwə̀ yáp tó' nə́ kâ. +Wap gɔ təŋtə mghə dzə dyə pu a dəŋdzə mu yap ŋka' 07 pə ne. Wáp gɔ tə́ŋtə́ mghə dzə dyə́ pú a dəŋdzə mú yap ŋkà' 07 pə̂ ně. +Wap gɔ fo'tə nə ke ma Madeleine pə ne. Wáp gɔ fo'tə nə́ ké má Madeleine pə̂ ně. +Guŋ gɔ wə mkətu' seŋ gaə mu pi. Gúŋ gɔ wə́ mkətú' séŋ gaə́ mú pí. +A nə ghə ta' gap mamjwi ke wap pu a ta' nuba dyə' həŋtə wap sha' shu'u m ŋkhə pʉəə (1 200 000). A nə̂ ghə tà' gàp mámjwǐ ké wáp pú a ta' nuba dyə̀' hə́ŋtə́ wáp shá' shu'ú m ŋkhə pʉə́ə́ (1 200 000). +Nəŋ ha ta' gap bi pu nə nə ha ŋkap bɔɔ bə yə wap bo shəŋ nə piŋ jo muwap lə. Nə́ŋ há tà' gap bí pú nə́ nə há ŋkáp bɔ́ɔ bə́ yə wáp bó shə́ŋ nə́ piŋ jó mûwap lə. +Pu seŋ mkətu' gaə e ke mcʉm mcʉm wap to' nə təŋtə. Pú séŋ mkətú' gaə́ ě ké mcʉ̌m mcʉ̂m  wáp tó' nə́ tə́ŋtə̀. +Pu ti tyə' 6 nə Fəfə 2019 gəm Madeleine Ntʉi Nəŋ ba' mu bi tap e pu map e. Pú tí tyə̂' 6 nə̂ Fə̀fə̀ 2019 gə́m Madeleine Ntʉǐ Nə́ŋ bá' mú bí táp e pú máp e. +Pu təŋtə e e wuŋ biŋ nəŋ gaə e nə ghə po'o du bə tap e pu map e le pfʉ. Pú tə́ŋtə̀ é e wúŋ bíŋ nə́ŋ gaə́ ě nə̂ ghə pó'o dú bə táp e pú máp é lê pfʉ́. +Shuŋ cʉɛ'nyə pə gəkələ a lə pua luŋ la'la'a. Shǔŋ cʉɛ́'nyə pə gə̂kə́lə́ a lə púa lûŋ lâ'lǎ'á. +Mo gwɛ a ŋka' mghamntɔkɔ vɔk mbu la'la'a fradɛ tyə' 10 nə Fəfə shwə kaŋ sik. Mo gwɛ́ a ŋka' mghǎmntɔ̀kɔ́  vɔ̂k mbǔ lâ'lǎ'a fradɛ tyə̂' 10 nə̂ Fə̀fə̀ shwə káŋ sik. +Bə pu lo shwə Kaŋ sik Olembe tyə' 10 nə Fəfe 2021 gwɛ a nə mnam hum m hapə. Bə pú ló shwə Káŋ sik Olembe tyə̂' 10 nə̂ Fə̀fè 2021 gwɛ́ a nə̂ mnam hǔm m hapə́. +Pu pə cicə pu dzɔp ta' tambɛ bə e ghə gwɛ a ŋka' mghamntɔkɔ . Pú pə cìcə̂ pú dzɔ́p tà' támbɛ bə ě ghə gwɛ́ a ŋka' mghǎmntɔ̀kɔ́ . +Bə təŋ ŋka' dzə pəpɛ e miŋ bi mtsi'nyə; a la'tə gaə e sə mtsi'nyə tə' nə dəŋ yə pu nə cwɔ e lə. Bə́ tə̀ŋ ŋkà' dzə́ pəpɛ ě mìŋ bí mtsì'nyə̀; a la'tə̀ gaə́ ě sə́ mtsì'nyə tə' nə̂ dəŋ yə pú nə cwɔ́ é lə. +"Pu konyə e gaə e zhʉ mtyɔ mta' pfuə bə bayalə ghə meta pfuə tsʉ' yə pu ke gaə ""Kœr uvɛr' lə." "Pú kónyə̀ é gaə́ ě zhʉ̀ mtyɔ̂ mtà' pfuə́ bə bǎyálə́ ghə metà pfuə̀ tsʉ' yə pû ké gaə́ ""Kœr uvɛr' lə." +La'la'a lə luŋ gɔ nə miŋ tambɛ bə thə e fɔk. Lâ'lǎ'á lə̂ lúŋ gɔ nə miŋ tâmbɛ̂ bə thə́ ě fɔ́k. +"Alfred nə lə luŋ cam thə e həŋtə e gaə:"" o bə dəŋ o yə jə zhʉ zhʉ lə""" "Alfred nə̂ lə lúŋ cam thə́ ě hə́ŋtə́ é gaə̂:"" ô bə́ dəŋ ó yə́ jə zhʉ́ zhʉ lə́""" +" Tambɛ gwɛ a ŋka' mghamntɔkɔ lə ghughɔ gaə: ""Ŋka fiŋ nə pəmtə ŋkwa pə yapfuə wɛ""" "  Tâmbɛ̂ gwɛ́ a ŋka' mghǎmntɔ̀kɔ́ lə ghùghɔ̀ gaə̂: ""Ŋka fíŋ nə́ pə́mtə ŋkwá pə yápfuə̀ wɛ́""" +"""Ja o lə pə zhʉ a lə tsə pə." """Já o lə pə̂ zhʉ a lə tsə̂ pə́." + Mo tiŋnyə jʉm gɔm gaə: O gɔ kwa nə pənyə tsʉ' yə o lə nə lə. Mo tíŋnyə jʉ̀m gɔ́m gaə̂: Ô gɔ kwa nə pənyə tsʉ' yə o lə nə́ lə. +Gɛ mtyɔ cɔmmtso myə pu mu' mo kwa' pyə shə mtyɔ məbʉəə. Gɛ mtyɔ̌ cɔ́mmtso myə́ pû mu' mò kwà' pyə́ shə́ mtyɔ́ mə́bʉə́ə́. +"""Mu' so a nə ke a fɔkdzʉ ɔ siŋ a gaə mtyɔ myə gaə boo shəŋ a Olembe" """Mu' só à nə́ ké á fɔ̂kdzʉ̌ ɔ síŋ a gaə mtyɔ̌ myə gaə̂ bóó shə́ŋ á Olembé" +"E ŋkwa pə mtsʉ', yaəmu' yaəmu' "" pa' Yves F. gɔm lə." "Ê ŋkwa pə́ mtsʉ́', yaə̂mu' yaə̂mu' "" pá' Yves F. gɔm lə." +Pu ka tə zhyə mo yə e bə e lə. Pú ka tə zhyə́ mo yə́ ě bə́ é lə́. +Sɔm cuŋtə nə bhə nə lə pə nə e. Sɔm cúŋtə̀ nə bhə́ nə́ lə pə́ nə é. +A bo shəŋ gaə gɛ mtyɔ tak e nəŋ du nə gu'dzʉ e.  bó shə́ŋ gaə̂ gɛ mtyɔ̌ ták é nə́ŋ dú nə̂ gû'dzʉ̂ ě. +"Anne Rosalie Noah nə cyə gaə: ""Gaə zhyə gə e boo di' ywəp yə e gə lə." "Anne Rosalie Noah nə̂ cyə̀ gaə̂: ""Gaə̌ zhyə́ gə́ ě bóó dí' ywəp yə e gə lə." +Də nə lu bə pu ka wuŋ sɛ tə ja' nə ywə yə pu gɔ ghə nə e lə. Də nə̂ lù bə pú ka wúŋ sɛ́ tə já' nə ywə́ yə́ pû gɔ ghə nə́ é lə. +Mcuŋ mzhwəpɔ Dzəmtɔ 14 Fəfə 2021. Mcùŋ mzhwə́pɔ̀ Dzə̂mtɔ̌ 14 Fə̀fə̀ 2021. +Wap putə gaə pɔ dyə' zhwə fə yap. Wáp pútə́ gaə́ pɔ dyə̂' zhwə́ fə̂ yap. +Luŋ yap pə wə jɛ nə ci pa' pu nə zhwə fə yap dyə e kəŋ shyə lə. Lûŋ yap pə́ wə́ jɛ́ nə cî pá' pú nə zhwə́ fə̂ yap dyə́ e kə́ŋ shyə lə. +Kɔŋsʉl Abdul Kader ne kə də wap sɔ'ɔ Kɔŋsʉl Abdul Kader né kə̂ də́ wáp sɔ́'ɔ́ +E kə bə pə do e mtsʉ' yə a kə cyə lə. Ê kə̂ bə́ pə̂ dǒ é mtsʉ́' yə a kə cyə lə. +Guŋ potsə nə nte ŋkap awɛ pə a si. Guŋ pôtsə̂ nə nté ŋkáp awɛ́ pə́ a sí. +Yousoufa Moussa pu Yaouba Ousseni bə pə zhə Ma Nkanmongne jwi Kamga. Yousoufa Moussa pú Yaouba Ousseni bə́ pə zhə̂ Má Nkanmongne jwî Kamga. +Ma Nkanmogne fə m nə fa' tsye bə e pua. Má Nkanmogne fə́ m nə́ fà' tsyé bə e�� puá. +Ŋku' nə pim zhyə yə a də mdyə e a Emana. Ŋkú' nə̂ pîm zhyə yə â də̀ mdyə̌ é á Emana. +Mtsʉ' Gɔsʉɔ 06 nə Fəfə 2020. Mtsʉ́' Gɔ̂sʉɔ̌ 06 nə̂ Fə̀fə̀ 2020. +Pɔ pʉəə dəm Kwɛ yɔ e. Pɔ pʉə́ə́ də̀m Kwɛ́ yɔ́ é. +Bə a cʉ' pə muywə e ko dyə e. Bə ǎ cʉ́' pə́ mûywə́ ě kó dyə́ é. +Mcuŋ fo'tə nə kwʉi mu puə e Mcǔŋ fó'tə̀ nə́ kwʉǐ mû puə e +Gɔm bii gaə ee ha puə e bi pu e kəŋnyə. Gɔ́m bíí gaə́ éé há puə̀ é bí pú è kəŋnyə̀. +Yousoufa te munyə nə swɔptə mamjwi. Yousoufa té múnyə́ nə swɔptə mámjwǐ. +Də mkhətyɔ myə yəpʉəə pu kap sha' ta. Də́ mkhətyɔ́ myə́ yə́pʉə́ə́ pú kâp shǎ' tá. +A ci pa' pu kə nə zhwə ma Nkaŋmogne lə.  cî pá' pú kə́ nə zhwə́ má Nkaŋmogne lə. +Yousoufa pu Yaouba pə zhwə bə pu kə dɔk wap. Yousoufa pû Yaouba pə zhwə̂  bə pú kə̌ dɔ́k wáp. +Pə dzənyə ghə gəŋ ma Nkanmogne ne kə vɔknyə wap. Pə dzə̀nyə̀ ghə́ gəŋ má Nkanmogne né kə̂ vɔknyə wáp. +E gɔ ŋwak si tsʉ' a yɔ bə mamjwi pfu ee ke mkətu pu a mfə pyə. Ê gɔ ŋwak sí tsʉ̌' á yɔ́ bə mámjwǐ pfú éé ké mkətú pú a mfə̂ pyə́. +Dyə fa' mkəytu batə yaəmu' Yawude wuŋ nto' nə təŋtə. Dyə̂ fà' mkəytú batə yaə̂mu' Yawude wúŋ ntó' nə tə́ŋtə̀. +A pə po'o tə pu ti Gɔsuɔ nə Dzʉ'bvʉ 2021, bə ta' gu' cyə pu tʉ bu nə yusufa di Dzəmtɔ 06 gəm yawuba. A pə́ pó'o tə́ pú tí Gɔ̂suɔ̌ nə Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021, bə tà' gû' cyə̀ pú tʉ̌ bǔ nə̂ yusufa dí Dzə̂mtɔ̌ 06 gə́m yawubà. +Bə wap lə nə swɔp po gə yap thə fa', bə də kwɛ nə gə. Bə wáp lə nə swɔ̀p pò gə̂ yáp thə́ fà', bə́ də́ kwɛ́ nə́ gə. +"Wap lə bə gə ywə yə pu ke gaə "" Patruyə' lə." "Wáp lə̂ bə́ gə́ ywə́ yə pǔ ké gaə́ "" Patruyə' lə." +Bə wap ghə tsʉ' yə wap ŋkuŋ nə swɔp pɔ nə lə. Bə wáp ghə tsʉ' yə wáp ŋkuŋ nə́ swɔ̀p pɔ̀ nə́ lə. + A pə Nguso-Etudi-Emana.  A pə̂ Nguso-Etudi-Emana. +Ba ya bwadzʉ lə Yusufa pə sɔ' də kwɛ ŋka so e pu e ghɔ fa'. Bǎ yá bwâdzʉ̌ lə́ Yusufa pə́ sɔ' də́ kwɛ́ ŋká só é pú é ghɔ̂ fà'. +Yousoufa Moussa pu Yaouba Useni cwəlɔ bə nə bu mkətu. Yousoufa Moussa pú Yaouba Useni cwəlɔ bə́ nə̂ bǔ mkətú. +Pu po ntəm mghəŋmghəŋ jɔ sə pɔ pyə wap lə zhwə gədzə dyə lə. Pú pô ntə́m mghə̂ŋmghə̂ŋ jɔ́ sə́ pɔ pyə wáp lə zhwə́ gədzə dyə́ lə. +Pu pə wə shəŋ nə cwɔ wap pə dəm sim. Pú pə́ wə́ shə́ŋ nə cwɔ̂ wáp pə́ dəm sim. +Wap si shəŋ nə zhyə ci pa' pu kə nə zhwə ma Nkanmogne lə. Wáp sí shə́ŋ nə́ zhyə̂ cî pá' pú kə́ nə zhwə́ má Nkanmogne lə. +Yousoufa pu yaouba gɔ lə pomnyə swɔptə Nəŋ zhwə ma Nkanmogne nəŋ zhu tsə tsyə. Yousoufa pû yaouba gɔ  lə pómnyə́ swɔptə Nə́ŋ zhwə́ má Nkanmogne nə́ŋ zhu tsə̂ tsyə́. +Pu gɔ lə ta' gu' nə cəŋ wap tə cwə ghəm wap. Pû gɔ lə tà' gù' nə cə́ŋ wáp tə́ cwə́ ghə̀m wáp. +Pu gɔ nə ghəm wap cyə mnə mkhətyo ma Nkanmongne yə wap lə lə a bə wap fiŋ bi mo. Pû gɔ nə̂ ghə̀m wáp cyə mnə́ mkhətyó má Nkanmongne yə wáp lə lə á bə wáp fiŋ bí mò. +""" Pyə kə khɔ mkhətyɔ mamjwi." """ Pyə̂ kə khɔ̌ mkhətyɔ́ mámjwǐ." +Cyə mnə kəm nə mo yə pu lə fiŋ mkhətʉɔ bii lə tə gəm pə zhwə majwi. Cyə́ mnə́ kə́m nə́ mo yə pú lə fiŋ mkhətʉɔ́ bíí lə tə́ gə́m pə zhwə̂ májwǐ. +Mghɛfa' lɔkta fo'tə nə te kɔ ntʉm nə e Mghɛfà' lɔ́kta fo'tə nə́ tê kɔ̀ ntʉ́m nə́ e +A pə Boutili Rostand, bə e lə fa' 'China miniŋ'. A pə́ Boutili Rostand, bə e lə fǎ'  'China miniŋ'. +A tyɔ nə cəŋtə zhyə ywə yə a gə shinua ŋko tsə mo yə nwə gə e lə. Ǎ tyɔ nə́ cəŋtə zhyə́ ywə́ yə a gə shinua ŋkó tsə́ mo yə nwə̀ gə é lə. +cyə mcuŋ bɔɔ gɔm gaə pə shinua zhi po'o gə. cyə́ mcùŋ bɔ́ɔ gɔm gaə́ pə shinua zhi pó'o gə̂. +Da'gaə a cyə mnə nwə sə yəŋ pu pə gɔ cəŋ ywə a gə pə shinua pə də mga fa' tsʉ' yə pu nta' bvu' si Kamərun lə. Da'gaə́ ǎ cyə mnə̂ nwə sə́ yəŋ pú pə gɔ cə́ŋ ywə́ â gə pə shinua pə́ də mgá fá' tsʉ' yə pû nta' bvù' sî Kamərun lə. +Ci ma yəŋ lə po o giŋ nə mco' bvu'si 2016. Cî ma yə̌ŋ lə pó o giŋ nə́ mcò' bvù'sǐ 2016. +Pu ke niŋ mo yə e kə ma' ga a cɛ. Pú kě níŋ mò yə e kə ma' gá á cɛ́. +A pə wə ŋkwɔ' luŋ poa ntəmnan tə'. A pə́ wə́ ŋkwɔ́' lûŋ poá ntə̂mnàn tə'. +Kwʉipu Dotəŋla' Kette lə mkətu' gɔ tsʉ' Kwʉîpǔ Dôtəŋlá' Kette lə mkətú' gɔ tsʉ̌' +Pu fə mnə ghə cu'tə fa' təŋla' Kette. Pú fə́ mnə́ ghə cú'tə fà' təŋlá' Kette. +Məkwɛ lə nəŋ boo gɔm shɛ yə a kə cicə shinua pu yə Kamerun lə. Mə̂kwɛ̀ lə nə́ŋ bóo gɔm shɛ yə a kə̌ cìcə̌ shinua pú yə Kamerun lə. +Ywə bə pə shinua zhi gə tsʉ' fa' bvu' si Kamərun. Ywə́ bə pə shinua zhi gə̂ tsʉ' fa' bvù' sǐ Kamərun. + Pyə shə mghɛfa' ma' mghuɔ' nə zhwə ma' ga shinua.  Pyə shə mghɛfà' mà' mghuɔ̀' nə́ zhwə́ ma' gǎ shinua. +Ta' gɛ fu Məkinda bə kətu bə pu le zhəŋ e fa'. Ta' gɛ fǔ Məkinda bə kətú bə pú lě zhəŋ é fà'. +Pu yu' gaə ta' gɛ fu Məkinda bə kətu bə pu le zhəŋ e fa'. Pú  yú' gaə̂ ta' gɛ fǔ Məkinda bə kətú bə pú lě zhəŋ é fà'. +""" Gaə bə bvo sɛrzhaŋ-shɛf yə pu lə te e fa' zhʉm mfa' Bakassi gə pyə shə lə." """ Gaə̂ bə́ bvo sɛrzhaŋ-shɛf yə pú lə tê é fà' zhʉ̌m mfà' Bakassi gə pyə shə́ lə." +Myə cwə pa' gə gɔ ghə pu vəŋ a jwi gə po lə. Myə cwə́ pá' gə̂ gɔ ghə pú vəŋ a jwǐ gə́ pó lə. +"Gaə fe pɔmnəŋ nəŋ bə wə do mhɔ"" pa' e kə ghɔm cwə yə pu bə təŋtə e lə." "Gaə fé pɔmnə̣̀ŋ nə́ŋ bə́ wə́ dó mhɔ̀"" pá' e kə ghɔm cwə yə pú bə́ tə́ŋtə́ é lə." +Vəŋ paknyə tsʉ' pyə wap cwə sa'tə tsə tsaə Kamərun a ke kwi' nto'. Vəŋ páknyə́ tsʉ' pyə wáp cwə sa'tə́ tsə́ tsaə Kamərun á kě kwi' ntó'. +Bə Do təŋla' lə nəŋ gɔm gaə wap tə gɔ piŋ yo sɔ nə baknyə pə. Bə Dô tə̀ŋlá' lə nə̂ŋ gɔm gaə́ wáp tə̂ gɔ piŋ yó sɔ̀ nə báknyə́ pə́. +Mcuŋ kə nəŋ bə yəŋ ntʉm wap lə nə zhʉ be ŋkap. Mcǔŋ kə nə̂ŋ bə́ yəŋ ntʉ̌m wáp lə nə̂ zhʉ bé ŋkáp. +Pə siŋ wɔk ghə wap kə ŋwa mnyədwɔp gwɛ a mbʉəə. Pə sîŋ wɔ́k ghə́ wáp kə ŋwǎ  mnyə́dwɔ̀p gwɛ́ a m̌bʉə́ə́. +Pu seŋ fo kuŋla'a Pozam Ta Abdouraman et ghɔm gaə e seŋ mkətu' dyə fa' mkətu batə 8 Pú sêŋ fò kûŋla'á Pozam Tá Abdouraman et ghɔm gaə́ ě séŋ mkətú' dyə̂ fà' mkətú batə 8 +Pə wim pfəla' bɔɔ pə wə gaə la'la'a tə ghə sɔm ywə nə po bo pə. Pə wim pfə́lá' bɔ́ɔ pə́ wə́ gaə́ lâ'lǎ'á tə̂ ghə sɔm ywə́ nə̂ pǒ bô pə̀. +La'la'a pə wə bwɔk gaə po bɔɔ gɔ kwii' swɔp pɔ pa' wap bo' kiŋkayəri lə. Lâ'lǎ'á pə́ wə́ bwɔ́k gaə́ pô bɔ́ɔ gɔ kwii' swɔp pɔ̀  pá' wáp bó' kiŋkayəri lə. +Mnədwɔp myə wap nwa a pə wə da'tə gaə wap gɔp kwi' swɔp po. Mnə̂dwɔ̀p myə wáp nwa á pə́ wə́ dá'tə́ gaə́ wâp gɔp kwi' swɔp pò. +Ta' ntəm tsʉ' cɔm po'o Ta' ntə̂m tsʉ̌' cɔ́m pó'o +A ba po da' gaə o pə jɔ wap wap lə piŋ bə hwə pɔmnəŋ msuŋ.  bâ pô da' gaə́ o pə́ jɔ́ wáp wáp lə piŋ bə́ hwə́ pɔmnəŋ msuŋ. +A bə wap kwipnyə mama; wap bə mnɔm pu pə gɔ pwɔk wap.  bə wáp kwípnyə́ màmà; wáp bə́ mnɔ̀m pú pə́ gɔ pwɔ́k wáp. +""" Pu lə nə siŋ wɔk pyə pə dyə mlu'." """ Pú lə̂ nə̂ sîŋ wɔ́k pyə pə́ dyə̂ mlù'." +Pu a wə wanyə nə guŋ mghəŋ awɛ. Pú á wə́ wânyə́ nə̂ gùŋ mghə̌ŋ awɛ́. +"Gɛ dyə mlu' lɔk wɔk ntʉm ta' twɔ' tə mcʉŋ ghɔ"" mu' joyɔ və po'o nə sakə dyə facəbuk." "Gɛ dyə̂ mlu' lɔ́k wɔ́k ntʉ́m ta' twɔ̂' tə mcʉ̌ŋ ghɔ̌"" mú' jôyɔ̌ və̂ pó'o nə̂ sâkə dyə́ facəbuk." +Pu feŋ nə yo' e ba nə gu' mbʉəə. Pú féŋ nə yô' é ba nə̂ gù' m̌bʉə́ə́. +Pu feŋ nə yo' e ba nə gu' mbʉəə pu jə kuŋ sa' ya. Pú féŋ nə yô' é ba nə̂ gù' m̌bʉə́ə́ pû jə kúŋ sá' yá. +Nwə lə cyətə tyə' 18 nə Dzəbiyɛ 2021. Nwə lə̂ cyətə tyə̂' 18 nə́ Dzə̂biyɛ́ 2021. +Bə pu putə wə məku'guŋ Mbanga. Bə pú pútə́ wə́ mə́kù'gùŋ Mbanga. + Pu ti tyə' 02 nə Dzʉ'bvʉ gəm e fɔkdzʉ.  Pú tí  tyə̂' 02 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ gə́m é fɔ̂kdzʉ̌. +Pu pak pfə e jɔ gaə mcɔp nə zhə e. Pú pâk pfə́ ě jɔ́ gaə́ mcɔ̀p nə́ zhə́ é. +Mghɛ tuŋdyə e ghɔm gaə pu təŋtə. Mghɛ tuŋdyə́ ě ghɔm gaə́ pú tə́ŋtə́. +Pu nəŋ jə wə ntəŋtə təŋtə dyə mkətu bɔɔ. Pǔ nə́ŋ jə́ wə́ ntə́ŋtə́ tə́ŋtə́ dyə̂ mkətú bɔ́ɔ. +Pu ghəm wap mtsʉ' 29 nə Sune 2021 sim yə a bə dzə dyə gɔpna' sim lə. Pú ghəm wáp mtsʉ̂' 29 nə́ Sûnè 2021 sim yə â bə dzə̌ dyə̂ gɔpna' sim lə. +Pu to' nə təŋtə jɔ gaə e kə bə e nə fa' fa' tsə bə e ghə mətu kamtə thə tə nuba nə. Pú tó' nə́ tə́ŋtə̀ jɔ́ gaə e kə̂ bə ě nə̂ fà' fà' tsə́ bə ě ghə mətû kamtə́ thə̂ tə nuba nə́. +A po gɔ kwitə nə lɔ' pu a pə pɔptə guŋ. A pó gɔ kwítə́ nə́ lɔ̂' pú a pə pɔptə́ gùŋ. +Zhwə mo ghɔ dyə mkətu' Pɛŋka-Mishɛl. Zhwə̂ mò ghɔ̂ dyə̂ mkətú' Pɛŋká-Mishɛl. +Mo yə nwə gə e a kə bə Tiomo Sony Anderson gu' shwop ntɔkɔ mgham bo gɔ cyə ləŋtə BEPC. Mo yə nwə̀ gə é a kə̂ bə́ Tiomo Sony Anderson gù' shwop ntɔkɔ́ mghǎm bó gɔ cyə lə̀ŋtə̀ BEPC. +Ba mghɛ dzə dyə ko nə e kəŋnyə nə tak e nəŋ. Ba mghɛ dzə dyə́ kó nə́ e kə̂ŋnyə̀ nə́  tâk é nə́ŋ. +Mukʉsəm Tiomo Sony Anderson kə guŋ bi mfeŋ myə. Múkʉ̌sə̀m Tiomo Sony Anderson kə̀ gúŋ bí mfêŋ myə́. +Pu ghəm gwɛ a 50 tɔnə shuka Kuseri. Pú ghə̀m gwɛ́ a 50 tɔnə shúkà Kuseri. +Bienvenu Messi bə cɛ tə fə tyə' 6 nə Dzəbiyɛ 2021 jə pə Kosovo. Bienvenu Messi bə́ cɛ́ tə fə́ tyə̂' 6 nə́ Dzə̂biyɛ́ 2021 jə pə Kosovo. +Cwə nə fa'- Bʉlətiŋ batə 60 Cwə nə fà'- Bʉlətiŋ batə̀ 60 +Cwə nə fa'- Bʉlətiŋ batə 59 Cwə nə fà'- Bʉlətiŋ batə̀ 59 +Kammco' 472 ntʉm wa'nyə mco'. Kammcò' 472 ntʉ́m wà'nyə̀ mcò'. +Hamidu pu giŋ kwə e DPT bi Abduramanə Goni lə fu' nte ŋkap guŋ shu' 132 240 000FCFA. Hamidu pú giŋ kwə̀ e DPT bí Abduramanə Goni lə fú' nté ŋkâp gùŋ shû' 132 240 000FCFA. +Mghɛ tsʉ' gɔ nyaptə mzheŋ nə jo ywə yə a ghə a fi' lə. Mghɛ tsʉ' gɔ nyaptə mzhèŋ nə jo ywə yə a ghə a fí' lə. +Rodrigue ( fə ma yap ndlr) pu jwi e gɔ ma'nyə e nə guŋ nti wɛ gə wap nə fəŋ təŋ e. Rodrigue ( fə̂ mâ yáp ndlr) pú jwî é gɔ ma'nyə é nə gùŋ ntǐ wɛ́ gə́ wáp nə fə́ŋ tə̂ŋ ě. +Pyə lə ŋkwyatə e dyə mkətu' nə ŋkəmbiyɛ yəŋ bə pyə bə də m nə putə mo. Pyə lə̂ ŋkwyátə́ é dyə̂ mkətú' nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ yə̂ŋ bə́ pyə bə də́ m nə́ pútə̀ mò. +"Pyə tə bo zhyə tsʉ' yə e nə a pə nəkələ nwə tə bo gɔ dzə pə"" pa' ntwɔkshɛ guŋ pɔ wɛ kwi' lə." "Pyə tə̂ bo zhyə́ tsʉ' yə ě nə́ á pə́ nə̂kə́lə́ nwə tə̂ bó gɔ dzə̀ pə̀"" pá' ntwɔ̂kshɛ gùŋ pɔ wɛ́ kwi' lə." +Mco' Doguŋ lə bo gə Franck Derlin Eyono Ebanga lə bə pu ke e mnə shə mfa'. Mcò' Dôgùŋ lə̂ bô gə́ Franck Derlin Eyono Ebanga lə̂ bə pú ké é mnə̂ shə́ mfà'. +Tə fə pa' nwə yəŋ tʉ si a vəŋ mcu'tə twɔk thə monəŋ jə bo ŋkʉɔ pə niyənyɔ. Tə fə́ pá' nwə yəŋ tʉ̌ sí á vəŋ mcǔ'tə̀ twɔ̂k thə́ monə̂ŋ jə bó ŋkʉɔ́ pə niyə́nyɔ́. +"""Ra dɛzarshivə"" Arol ketch tatə gə pətyə' pu lə zhwə mo mtsʉ'ʉ tursdɛ 7 nə Dzʉ'bvʉ tam fradɛ 8 nə Dzʉ'bvʉ 1979." """Ra dɛzarshivə"" Arol ketch tátə gə pə́tyə́' pú lə̂ zhwə́ mó mtsʉ́'ʉ tursdɛ 7 nə́ Dzʉ̂'bvʉ̀ tám fradɛ 8 nə Dzʉ̂'bvʉ̀ 1979." +Mkətu' gɔ wuŋ tiŋtə tsʉ' yə pu zhwə mo nə a nəŋ lə shɛ ghɔ wə məku'guŋ. Mkətú' gɔ wúŋ tiŋtə́ tsʉ' yə pú zhwə́ mo nə́ á nə́ŋ lə shɛ ghɔ wə́ mə́kù'gùŋ. +Pu gɔm nwə Mpondo. Pû gɔm nwə Mpondo. +Pu gɔ ləŋdzə sum pɔ pyə wap zhwə mo lə. Pû gɔ ləŋdzə súm pɔ pyə wáp zhwə́ mo lə. +Wap gɔ pə msamshwə ywə yə Arol Ketch gɔ ke gə zhwə mo pə sa' guŋ lə. Wáp gɔ pə́ msàmshwə̀ ywə́ yə Arol Ketch gɔ ké gə́ zhwə̂ mò pə sâ' gùŋ lə. +Pu gəm pəŋkʉsəm bɔ pəpʉə bə nə sam pə ntʉm nwə Pû gəm pə̂ŋkʉ̂sə̀m bɔ̂ pə́pʉə̂ bə́ nə sam pə̂ ntʉ̌m nwə̀ +Pu sa' pəŋkʉsəm bɔ pəpʉə nəŋ niŋ wap cɛ mama. Pú sá' pə̂ŋkʉ̂sə̀m bɔ̂ pə́pʉə̂ nəŋ níŋ wáp cɛ́ màmà. +Pu zhwə wap ba m bə yə pu latə jə Kamərun zhwə mghɛ cɛ mama a pə. Pú zhwə́ wáp ba m̀ bə́ yə pú látə̂ jə Kamərun zhwə́ mghɛ cɛ̌ màmà á pə́. +A cwə m pa' yə pu lə bo shəŋ nə təŋ cam lə wap bə pə jyɔjʉm ghɛ cɛ mama pyə pu zhwə wap Kamərun lə. A cwə́ m̀ pá' yə pú lə̂ bô shə́ŋ nə tə̂ŋ càm lə wáp bə́ pə jyɔjʉ̀m ghɛ cɛ̂ màmà pyə́ pú zhwə́ wáp Kamərun lə. +Arɔl Kɛc ti' gaə kamtə a shə pɔ pyə wap lə zhwə mo bɔ a jə pə cicə pə. Arɔl Kɛc tî' gaə́ kámtə́ â shə́ pɔ pyə́ wáp lə zhwə́ mo bɔ̂ á jə pə́ cicə̂ pə̀. +Kuŋ bə a təm gaə pu ghəm Hamidu niŋ e cɛ pa' pu sa' e gɔm lə. Kúŋ bə ǎ tə́m gaə́ pú ghə̀m Hamidu níŋ é cɛ́ pá' pú sá' é gɔ́m lə. +Ee boo cəŋtə tutə nwə yəŋ ntʉm ciŋnyə cyəcyə yəŋ vu' si. Éé bóó cəŋtə́ tútə́ nwə́ yə̂ŋ ntʉ́m cìŋnyə́ cyəcyə yəŋ vù' sǐ. +Mo yə nwə gə e a bə e ghə mvəvhə nə nə e nə deŋ yə pu cwɔ e lə. Mo yə nwə gə é á bə ě ghə mvə́vhə́ nə́ nə́ è nə̂ deŋ yə pú cwɔ́ é lə. +Pu bo sa' wap kuŋ mkətu' Yawude. Pú bó sá' wáp kûŋ mkətú' Yawùdè. +Jyɔjʉm tyə' yə pu sa' wap a kə bo tə cyə ə. Jyɔjʉm tyə̌' yə pú sá' wáp á kə̂ bó tə́ cyə́ ə́. +Pu sa' mkətu' bɔ 3 bə wap kə zhwə nə Sɔgwiŋ 2020 po 10 ntʉm la' Ngarbuh. Pû sá' mkətú' bɔ̂ 3 bə wáp kə zhwə́ nə́ Sɔ̂gwîŋ 2020 pô 10 ntʉ́m lá' Ngarbuh. +Kuŋ Yawude gɔ piŋ sa' shɛ yə a boo de mkətu pəta a tyə' 15 nə Fəfə yə a wə sɔ' lə. Kûŋ Yawùdè gɔ piŋ sá' shɛ  yə â bóó dé mkətú pə́tá á tyə̂' 15 nə̂ Fə̀fə̀ yə ǎ wə́ sɔ́'  lə. +A lə pə jʉɔjʉm tyə' yə pu ŋkwi' sa' wap a pu təŋtə dəŋdzə ŋkwintɛ a twɔk hawa ta. A lə pə̂ jʉɔjʉm tyə̂' yə pú ŋkwi' sá' wáp á pú tə́ŋtə dəŋdzə  ŋkwîntɛ̌ a twɔ́k hawà tá. +Dyə fa' mkətu' Nlɔŋkak gaə wap to' nə təŋtə nə nwə bɔɔ. Dyə̂ fà' mkətú' Nlɔŋkák gaə́ wáp tó' nə tə́ŋtə̀ nə̂ nwə bɔ́ɔ. +Pu lə bə tsɔ'ɔ bə nte po fə nə sha' 10 kəm nə sha' 50 bə de nə dəŋ tsʉm. Pú lə̂ bə́ tsɔ'ɔ bə́ nté pó fə́ nə́ shâ' 10 kə́m nə́ shâ' 50 bə́ dé nə̂ də̀ŋ tsʉ́m. +Medard Tchuente bə cɛ ŋkɔŋsamba tə fə tyə' 04 nə Dzʉ'bvʉ 2021. Medard Tchuenté bə́ cɛ́ ŋkɔŋsambá tə fə́ tyə̂' 04 nə̂ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021. +Bə a du nə nwə mkug mɔkpə Bə a du nə̂ nwə mkùg mɔ́kpə̀ +Monwə pu tap e gɔ ti tyə' 11 nə Fəfə ghɔ kuŋ a Fyə'shɛ yu' wap. Monwə pú tâp é gɔ tí tyə̂' 11 nə̂ Fə̀fə̀ ghɔ kúŋ á Fyə̂'shɛ yú' wáp. +Mghɛ fa' tsʉ' fa' bɔɔ lə bə wap cwɔ MedarTchuente tə fəŋ e si. Mghɛ fà' tsʉ' fà' bɔ́ɔ lə̂ bə wáp cwɔ́ MedarTchuenté tə fə́ŋ é sí. +Do tsʉ'fa' Bisɛk pu a mtwɔkshɛ pyə gɔ cə nə. Dô tsʉ'fà' Bisɛk pú a mtwɔ̂kshɛ pyə́ gɔ cə́ nə́. +Utman Rokdi ka yu' hwitə tə fə pa' e ŋwa Kamərun lə. Utman Rokdi ka yú' hwítə̀ tə fə́ pá' e ŋwa Kamərun lə. +Nwə nə Achille Zogo Andela pu Bisɛk fɛ bɔ kwa' mu' ci. Nwə̀ nə̂ Achille Zogo Andela pù Bisɛ̂k fɛ́ bɔ́ kwa' mu' cí. +Mo yɔ paʼ pu jwə mo kə hɔ mcoʼ a bə tə tu bə pu gɔ pɔnyəsi yap a kwiywə Mo yɔ̂ páʼ pú jwə́ mo kə hɔ́ mcoʼ á bə́ tə tû bə pú gɔ́ pɔ́nyə́si yáp â kwiywə́ +A bə nəpiŋ nwə nyənyɔ - ləpʉə- ghamtə bəp bii bə mfa' bə a tyɔ.  bə́ nə́pîŋ nwə nyə́nyɔ́ - lə̀pʉə̀- ghámtə̀ bəp bíí bə́ mfà' bə ǎ tyɔ̀. +A bə pə dek gaə e lwɔk mcam fa'.  bə́ pə́ dêk gaə́ é lwɔ́k mcam fà'. +Pu gɔ ti piŋ sa' Shyəŋkʉ' nə Dzʉ'bvʉ 2021 Kuŋ gwyə Mfundi. Pû gɔ tí pìŋ sá' Shyə̂ŋkʉ̌' nə̂ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 Kûŋ gwyə́ Mfundi. + Mcuŋ myə pu ŋke wap gaə mikrobe a ntʉm Dwala Mcǔŋ myə pû ŋké wáp gaə́ mikrobe á ntʉ́m Dwǎlá +Nwə pa' pyə bɔɔ a cəŋtə da'tə ywə yə a ba m Yawude cyə lə. Nwə̀ pá' pyə bɔ́ɔ á cəŋtə dá'tə ywə yə ǎ ba m̀ Yawùdè cyə́ lə. +Cuŋ Məjyə Kenedi pu a m Akwa bo ge. Cǔŋ Mə̂jyə̀ Kenedi pú a m Akwa bó gé. +Dotəŋla Waji Fraŋsua wə m kətu Fusap butə mɔde ɔ. Dôtəŋlá Waji Fraŋsua wə́ m kətú Fûsap bútə́ mɔ́de ɔ. +Bə wap lə fu ko mso pu a tuŋdyə Dotəŋla'. Bə wáp lə fú kó msó pú a tuŋdyə́ Dôtəŋlá'. +Pə mghɛ fu pə bə wap tsə m lə kap shu' pfʉə bi pə yu' wap. Pə mghɛ fú pə̂ bə wáp tsə́ m lə kâp shû' pfʉə̀ bí pə yû' wáp. +Mkətu' ke to' nə təŋtə. Mkətú'  kě tó' nə́ tə́ŋtə̀. +Pu kamtə gaə Awa Fonka Augustine Doghəŋla' Biman kə yɔgo'o. Pú kámtə́ gaə́ Awa Fonka Augustine Dôghə̌ŋlá' Bîman kə yɔ̂go'ó. + Pə pɔp tsʉ' kə tɔmnwə nə Kamguŋ.  Pə pɔ́p tsʉ' kə tɔ̂mnwə̀ nə̂ Kǎmgùŋ. +Bə pu fɛ nuba oraŋzhə e Bə pú fɛ́ núbà oraŋzhə e +E cyə m po'o gɔm bii guŋ pɔ awɛ gaə wap kə niŋ nwə nə bayalə kʉɔ lə yə a fə nə nuba e bɔɔ lə. E cyə m pó'o gɔm bíí gùŋ pɔ awɛ́ gaə́ wáp kə̂ nîŋ nwə nə̂ bâyálə́ kʉɔ̀ lə́ yə a fə́ nə́ nuba e bɔ́ɔ lə. +Sibɛrkriminalite wə ga'bu Kamərun. Sibɛrkriminalite wə́ gá'bú Kamərun. +Vəŋ poa Kamərun bə guŋ mtyə' awɛ jɔ bə pu fɛ mnuba map. Vəŋ poá Kamərun bə́ guŋ mtyə̂' awɛ́ jɔ́ bə pú fɛ́ mnúbà máp. +Ceŋnyə cyəcyə: kətu mnwɔ pəpɔptsʉ' nə de nwə nə. Ceŋnyə cyəcyə: kətú  mnwɔ pəpɔ́ptsʉ' nə̂ dé nwə̀ nə́. +Mfə pɔkpə Ekinɔx latə pa' nwə bɔɔ kə cyə a bvʉ'si poo Mfə̂ pɔ́kpə̀ Ekinɔx latə pá' nwə bɔ́ɔ kə cyə á bvʉ̀'sǐ póo +Pə Senegal papfʉə nə kə ŋkwitə yə shinə. Pə Senegal pápfʉə̀ nə́ kə̂ ŋkwítə́ yə shinə. +Pu na' jy�� ywə yə a gə msikhə sikhə pə wə jak Kamərun pu a Cicə Afrika lə. Pú ná' jyə́ ywə́ yə â gə msîkhə sîkhə pə́ wə́ ják Kamərun pú a Cicə Afrika lə. +"Da' gaə tutə ya bɔɔ bə pu və ntʉm"" Liberation"" yə tyə' 14 nə Dzʉ'bvʉ 2021" "Dà' gaə́ tútə̀ yá bɔ́ɔ bə pú və ntʉ́m"" Liberation"" yə tyə̂' 14 nə̂ Dzʉ̂'bvʉ̀ 2021" +Ousmane Kone Amath Gaye Ismaila Mbaye pu Massamba Gaye Ndiaye gaə modus operandi kə ba kwici. Ousmane Koné Amath Gaye Ismaila Mbaye pú Massamba Gaye Ndiaye gaə́ modus operandi kə̂ bá kwìcǐ. +"""Lin Xiwei lə bə nə lə məsiŋ ko ntʉm guŋ Senegal bə e kyɛ'tə wɛ." """Lin Xiwei lə̂ bə́ nə̂ lə məsíŋ kó ntʉ́m gùŋ Senegal bə ě kyɛ́'tə́ wɛ́." +Yə Shinə lə bə jap nəŋ Nyaptə pa' gɔ ghiŋ a pə yʉ. Yə Shinə lə̂ bə́ jáp nə́ŋ  Nyáptə pá' gɔ ghiŋ á pə́ yʉ́. +Lin Xiwei gaə E pak məsiŋ ntʉm pa' yə Massamba Gaye Ndiaye kə bə cwə nə lə. Lin Xiwei gaə́ Ě pák mə̂siŋ ntʉ́m pà' yə Massamba Gaye Ndiaye kə̂ bə́ cwə́ nə́ lə. +A cwə mpa' Massamba zhʉ nə gɔ dwɔk dyə mlu' pə tə e zhyə lə. A cwə́ mpá' Massamba zhʉ̀ nə́ gɔ dwɔ́k dyə̂ mlù' pə́ tə e zhyə́ lə. +Pu kə təŋtə dəŋdzə lə mnyə jɔ pə putə kuŋ mkətu' Yawude a twɔk hawa ta. Pú kə tə̂ŋtə də̀ŋdzə lə mnyə́ jɔ́ pə pútə̀ kûŋ mkətú' Yawùdè a twɔ́k hawà tá. + Pu miŋ pu a yʉ biŋ cya shɛ tyə' 15 nə Fəfə.  Pú mîŋ pú a yʉ́ bíŋ cya shɛ tyə̂' 15 nə̂ Fə̀fə̀. +Yʉ ne ha mcuŋtə nə giŋtə ntʉm guŋ pu a nə nə gɔ təm. Yʉ́ nê há mcúŋtə̀ nə giŋtə́ ntʉ́m gùŋ pú a nə́ nə gɔ tə́m. + Tsʉ' fa' pɔ pyə wap de nwə nə nə ghiŋtə a bə a ghə dyəfa' yəta.  Tsʉ' fa' pɔ pyə wáp dé nwə nə́ nə ghiŋtə á bə ǎ ghə dyə̂fà' yə́tá. +Dyəfa' nə ntəm mŋwala' guŋ fa'. Dyə̂fa' nə ntə́m mŋwálá' guŋ fà'. +Dyəfa' nə təm mghɛfa' Nəmo guŋ fa' Dyə̂fa' nə tə́m mghɛfa' Nəmo guŋ fà' +Dyəfa' pɔ pyə wap de nwə nə nə piŋ fa' pu a nə tiŋtə lə. Dyə̂fa' pɔ pyə wáp dé nwə nə́ nə pîŋ fa' pú a nə́ tìŋtə lə. +A bə a ghə mdyəfa' mənta.  bə́ ǎ ghə mdyə̂fa' mə́ntá. +Dyəfa' nəjap m aktə dəndəŋ. Dyə̂fa' nəjáp m aktə dəndəŋ. +Dyəfa' nədwɔ' mŋwa'nyə mco'. Dyə̂fa' nədwɔ́' mŋwa'nyə mcò'. +zhəŋkamghɔm tsʉ' nə nte mwa'nyə Nəmo guŋ. zhəŋkamghɔm tsʉ' nə nté mwa'nyə Nə̀mò gùŋ. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə nte mŋwa'nyə bə e ghə ta' kwipu tsʉ' nə nte mŋwa'nyə Nəmo guŋ gɔ pə:  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̌ nté mŋwa'nyə bə ě ghə ta' kwîpǔ tsʉ' nə nté mŋwa'nyə̌ Nə̀mò gǔŋ gɔ pə́: +Te mŋwa'nyə piŋ pu a mcuŋtə Doguŋ. Tê mŋwa'nyə piŋ pú a mcúŋtə Dôgùŋ. +Te mcuŋ pu a guŋ mcuŋtə gopna' awɛ myə Tadyəmcuŋ Gɔpna' ha lə. Tê mcùŋ pú a gùŋ mcúŋtə̀ gopna' awɛ́ myə Tâdyə̌mcùŋ Gɔ̂pna' há lə. + Zhəŋkamghɔm tsʉ'fa' Tadyə ɛŋfɔmatik.  Zhəŋkamghɔm  tsʉ'fa' Tadyə̂ ɛŋfɔmatîk. +A bə pu yap nə bu ta' tadyə e pə cwə ghə ta' kwipu tsʉ' fa' Tadyə ɛŋfɔmatik gɔ pə:  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̌ é pə́ cwə́ ghə ta' kwîpǔ tsʉ' fa' Tadyə̂ ɛŋfɔmatik gɔ pə́: +zhəŋkamghɔm tsʉ'fa' Tadyə mŋkhʉɔ Doguŋ zhəŋkamghɔm tsʉ'fa' Tâdyə̌ mŋkhʉɔ̀ Dôgùŋ +A bə pu yap nə bu ta' tadyə e pə cwə ghə ta' kwipu tsʉ' fa' Tadyə mŋkhʉɔ Doguŋ gɔ pə:  bə pú yáp nə bǔ ta' tâdyə̌ é pə́ cwə́ ghə ta' kwîpǔ tsʉ' fa' Tâdyə̌ mŋkhʉɔ̀ Dôgùŋ gɔ pə́: +Kwi və nəŋ ghap mŋkhʉɔ nə guŋ mdyəfa' ntʉm Nəmo guŋ awɛ Kwí və nə́ŋ ghap mŋkhʉɔ nə̂ guŋ mdyə̌fa' ntʉ́m Nə̀mò  gùŋ awɛ́ +Və piŋ cia mŋkhʉɔ myə a wə fə m ntʉm Nəmo guŋ lə. Və piŋ cia mŋkhʉɔ̀ myə ǎ wə́ fə́ m ntʉ̌m Nə̀mò gùŋ lə. +Ghə pa' mdosyɛ gɔ ghiŋtə ntʉm Nəmo guŋ lə. Ghə pá' mdosyɛ gɔ ghiŋtə ntʉ́m Nə̀mò gùŋ lə. +Tɛ nəŋ lwɔk mŋkhʉɔ pu a mdosyɛ. Tɛ́ nə́ŋ lwɔk mŋkhʉɔ̀ pú a mdosyɛ. +Lwɔk mwa'nyə Nəmo guŋ. Lwɔk mwà'nyə Nə̀mò gùŋ. +A bə a ghə tsʉ'fa' mənta  bə ǎ ghə tsʉ'fa' mə́ntá +Tsʉ'fa' nə diŋtə biŋ de bʉɔghɔdzə. Tsʉ'fa' nə diŋtə́ bíŋ dé bʉɔ̌ghɔ́dzə̀. +Tsʉʼfaʼ nənyaptə mcuŋ dwɔʼɔ Tsʉʼfaʼ nənyáptə́ mcuŋ dwɔ́ʼɔ́ + A bə pu yap nə bu ta' tadyə tsʉ' fa' tsʉ' fa' nə diŋtə biŋ ma' bə a ghə mdyəfa' mapfʉə. A bə pú yáp nə̌ bǔ ta' tâdyə̌ tsʉ' fa' tsʉ' fa' nə diŋtə́ biŋ ma' bə ǎ ghə mdyə̂fa' mápfʉə̀. + A bə pu yap nə bu ta' tadyə tsʉ' fa' tsʉ' fa' nə ntɛ bə a ghə mdyəfa' yapfʉə. A bə pú yáp nə̌ bǔ ta' tâdyə̌ tsʉ' fa' tsʉ' fa' nə ntɛ́ bə ǎ ghə mdyə̂fa' yápfʉə̀. +Dyəfa' nəshayanyə ntʉm dyə Dyə̂fa' nəshayányə́ ntʉ́m dyə́ + A bə pu yap nə bu ta' tadyə tsʉ'fa' dwɔk biŋ ntɛ mwŋa'nyə bə a ghə dyəfa' yaəpuəə. A bə pú yáp nə̌ bǔ ta' tâdyə̌ tsʉ'fa' dwɔ́k biŋ ntɛ mwŋa'nyə̌ bə ǎ ghə dyə̂fa' yaə́puə́ə́. +Dyəfa' nə cu'tə mtso mghɛfa' ntʉm məsiŋ. Dyə̂fa' nə cú'tə́ mtso mghɛfa' ntʉ́m mə̂síŋ. +Dyəfa' nə dwɔk mki nəshəŋ mŋwa'nyə. Dyə̂fa' nə́ dwɔ́k mkî nəshə́ŋ mŋwà'nyə̀. +Gaə fiŋ nə ghɔm gaə a nə tyɔ' ɔ bə pu kaktʉɔ tə paknyə ntʉm guŋ pu a. Gaə̌ fíŋ nə́ ghɔm gaə́ ǎ nə́ tyɔ́' ɔ bə́ pú kaktʉɔ tə páknyə́ ntʉ́m gǔŋ pú a. +Paul Atanga Nji tə boo dʉɔnyə gaə pu gɔ tə cəŋtə te gʉ' pə. Paul Atanga Nji tə̂ bóo dʉɔnyə́ gaə́ pú gɔ tə́ cə̀ŋtə té gʉ́' pə́. +Paul Atanga Nji boo kamtə gaə pəpɔptsʉ' bə wap gha'bu tisuŋ ba m la'. Paul Atanga Nji bóo kámtə́ gaə́ pəpɔ́ptsʉ̌' bə wáp ghá'bú tísuŋ ba m lǎ'. +Nwə tudyə piŋ bhənyə Daʼgaə Mfo Təŋlaʼ katə ghɔmnwə daʼ nə hwitə ntʉm guŋ Nwə túdyə́ piŋ bhə́nyə́ Daʼgaə́ Mfo Təŋláʼ katə ghɔ́mnwə daʼ nə́ hwítə ntʉ́m gùŋ +Wap kə boo sɛ nwə ba mnə nə wim tsʉ' dɔk cwəpuŋ pa' pu bə wə gə mdɔkmdɔk lə. . Wáp kə̂ bóo sɛ́ nwə ba mnə́ nə́ wim tsʉ' dɔk cwəpùŋ pá' pû bə́ wə́ gə mdɔ́kmdɔ̂k lə. . +A nəŋ bə nwə bə wə nte lwɔk ba m tsə kwipu Doguŋ.  nə́ŋ bə́ nwə̀ bə́ wə́ nté lwɔ́k ba m tsə́ kwîpû Dôgùŋ. +Paul Atanga Nji ghɔm bi mdo mghəŋla' gaə wap lə kwa' gu' gə gaə paknyə tsʉ' mii ntʉm mtisuŋ. Paul Atanga Nji ghɔm bí mdô mghə̂ŋlá' gaə́ wáp lə kwà' gǔ' gə́ gaə̂ páknyə́ tsʉ' míi ntʉ́m mtísuŋ. +"A ha ciŋnyə cwəpuŋ nə pə bi pə kəka guŋ yɔk pə"" pa' MINAT ŋkwi' gɔm lə." "A há cìŋnyə̀ cwə̀pùŋ nə́ pə̀ bí pə kə́ka guŋ yɔk pə̀"" pá' MINAT ŋkwì' gɔ́m lə." +Nəŋ nə ghə Kaməlun poo byap CAN mtambalɔŋ nə Nkəmmghe yə a wə sɔ' lə. Nə́ŋ nə̂ ghə Kaməlûn póo byáp CAN mtǎmbalɔŋ nə́ Nkə̂mmghě yə ǎ wə́ sɔ́' lə. +Da' gaə nə wim tsʉ' dɔk cwəpuŋ tə bə da' nə pfyə dzii bahalə pə. Da' gaə́ nə́ wim tsʉ' dɔ́k cwəpuŋ tə̂ bə́ da' nə́ pfyə̀ dzií bǎhálə́ pə́. +A bə bam nə pa' mtɛsim pu pəfiŋ ywə ŋkwə mntap dəm jyə bagaəkələ lə.  bə́ bâm nə́ pá' mtɛ̌sim pú pəfiŋ ywə́ ŋkwə́ mntap dəm jyə̀ bǎgaə̌kə́lə́ lə. +"Paul Atanga Nji gaə"" nwə yən bə wə shəŋ nə lə tsʉ' bam bə yə mghɛfa' gɔpna' bə nte gu' ntu kwa nə lə." "Paul Atanga Nji gaə̂"" nwə yə̂n bə́ wə́ shə́ŋ nə́ lə tsʉ' bam bə́ yə mghɛfa' gɔpna' bə́ nté gú' ntú kwa nə́ lə." +MINAT jɔ yə gaə fa' pə fəŋ kwɛ bə mu' bɔ nə gwim tsʉ' dɔk cwəpuŋ. MINAT jɔ̂ yə́ gaə̂ fa' pə fəŋ kwɛ́ bə mú' bɔ̂ nə gwím tsʉ' dɔ́k cwə̀pùŋ. +Pɔ pyə pu bo sa' wap a kə cyə mnə mcyəcuŋ məlɔmgʉguɔ tə kəm nə mo yə nwə gə e lə. Pɔ pyə pû bó sá' wáp á kə̂ cyə mnə́ mcyə̂cuŋ mə̂lɔ̂mgʉguɔ́ tə́ kə́m nə́ mo yə nwə gə é lə. +wap phə e shə mzhəŋ fa' nə cəŋ tɔkcyə Baturi wap phə́ é shə́ mzhəŋ fa' nə cə́ŋ tɔ́kcyə Baturi +Pu te ŋkap shu' 15 nə fa' bɔɔ. Pú té ŋkâp shû' 15 nə̂ fa' bɔ́ɔ. +Pɔ pyə wap bə wə cyə mnə mcyəcuŋ məlɔmgʉguɔ gə mwə cwəpuŋ a boo dila' bat pat Kaməlun Pɔ pyə wáp bə́ wə́ cyə mnə́ mcyə̂cuŋ mə̂lɔ̂mgʉguɔ́ gə mwə́ cwəpuŋ á boo dílá' bát pát Kaməlûn +Mo yə nwə gə e a gɔ yɔ fa' bɔɔ a təŋ e e cwi bi pu gaə wap cəŋtə ntutə. Mo yə nwə gə é á gɔ́ yɔ́ fa' bɔɔ â tə́ŋ é é cwi bí pú gaə́ wáp cə́ŋtə́ ntútə́. +Wap wuŋ də gu' gə. Wáp wúŋ də́ gú' gə̂. +Mo yə nwə ghə e a gɔ tə kɔm ŋkap shu' 15 nə myə wap sɛ ja' lə. Mo yə nwə ghə é á gɔ tə́ kɔm ŋkâp shû' 15 nə́ myə́ wáp sɛ́ já' lə. +E tə gɔ ya' nə ghɔmtə pu a pə fe e pə. E tə̂ gɔ yá' nə ghɔmtə pú a pə fé ě pə́. +E gɔ yɔ gaə mo yəŋ gɔ pənyə Kaməlun. Ê gɔ yɔ́ gaə́ mo yə̌ŋ gɔ pənyə Kaməlûn. +Tambɛ fə Belgique gɔ ŋwak Kaməlun tə zhyə gaə pu kə bə wə fe e fe. Tâmbɛ̌ fə̂ Belgique gɔ  ŋwak Kaməlûn tə́ zhyə́ gaə́ pú kə̂ bə́ wə́ fé é fé. +Wap tə bə wə mimok pə, pu nəŋ jə bə wə təŋtə wap təŋtə. Wáp tə̂ bə́ wə́ mímok pə́, pú nə́ŋ jə bə́ wə́ tə́ŋtə́ wáp tə́ŋtə́. +Tsʉ'fa' pə TIC (Antic) tiŋ 4242 tə gu' dzʉ 2020 mi. Tsʉ'fa' pə TIC (Antic) tiŋ 4242 tə gû' dzʉ̌ 2020 mî. +Pə CIRT bɔɔ nə kə ji gaə pu lo'nyə miŋ 12 000 mnə nə msəŋwi. Pə́ CIRT bɔ́ɔ nə́ kə̂ ji gaə́ pú ló'nyə míŋ 12 000 mnə́ nə msə̌ŋwì. +Pyə sisi po'o bə wə ha yɔk piŋ ghɔm nə pa' MINAT kə təm gɔmnwə nə mkətu pyə pəla' nyaknyə wap lə. Pyə́ sîsǐ pó'o bə́ wə́ hâ yɔ́k piŋ ghɔ̀m nə́ pá' MINAT kə tə̌m gɔ́mnwə nə́ mkətú pyə pəlá' nyàknyə wáp lə. +Khʉɔ cwəpuŋ bi pəma'la' Kribi. Khʉɔ cwəpuŋ bí pəma'la' Kribi. +Pə Saŋtrafrik pyə wap bə vəŋ e nə məjyə bɔɔ a bə wap kə ko jʉm pəfəŋ ka nə məjyə nguso-Soa. Pə Saŋtrafrik pyə wáp bə́ və̀ŋ é nə mə̂jyə bɔ́ɔ á bə́ wáp kə kô jʉ̂m pəfəŋ kâ nə mə̂jyə nguso-Soa. +wap təm mzhʉm o do' tə byəp vəŋ po. wáp tə́m mzhʉm ó dó' tə byə́p vəŋ pò. +Mo lə pfʉ da gaə pu ti' vu muŋkʉsəm bə mətwa tam e. Mo lə pfʉ́ dá gaə́ pú tî' vû múŋkʉ̂səm bə mətwâ tám é. +Pə kamtə gaə a ka cwə pa' pu gəm pə cəŋnwə Saŋtrafrik Kaməlun wap sɔ' mnə ghəm po dwo' lə. Pə kámtə́ gaə́ a ka cwə́ pá' pú gəm pə cə́ŋnwə̀ Saŋtrafrik Kaməlûn wáp sɔ́' mnə́ ghəm po dwó' lə. +Bə wap kə lw ɔ dzənyə Kaməlun pua mcuŋtə cwəpuŋ pa' daŋzhitɛ gə mcuŋtə mləŋtə guŋ Kaməlun. Bə wáp kə lw ɔ̌ dzənyə Kaməlûn púa mcúŋtə̀ cwə̀pùŋ pá' daŋzhitɛ̂ gə́ mcúŋtə̀ mləŋtə gùŋ Kaməlûn. +Tso ku wap gə gaə nwə cwəpuŋ yə wap sɛ lə pə. Tso kú wáp gə́ gaə̂ nwə cwəpùŋ yə wáp sɛ́ lə pə́. +Mkətu' kə ghəm wap mode yə a kə cyə a dɔk Ngaundere ghəŋla' Adamawa. Mkətû' kə ghə̂m wáp modé yə a kə cyə á dɔ̂k Ngaundere ghəŋlá' Adamáwà. +mkətu' Adamawa kə cyə m nə mtiŋ pɔ cwəpuŋ yap gəm wap. mkətû' Adamawa kə cyə̌ m nə́ mtìŋ pɔ cwəpùŋ yap  gə́m wáp. +Pu təŋtə wap wap ghɔm pɔ pfʉə pyə pu a pu a pu ghəm wap jo' wap nə tyə' 6 nə ŋkəmbiyɛ yəŋ. Pú tə́ŋtə wáp wáp ghɔm pɔ pfʉə̀ pyə pú a pú á pú ghə̂m wáp jó' wáp nə́ tyə̂' 6 nə ŋkə̂mbiyɛ́ yə̂ŋ. +A tə dəŋdzə ntʉm pa' pə Saŋtrafrik ŋko Kaməlun nə mbɔk bɔk nwə a pə. A tə dəŋdzə ntʉ̌m pá' pə Saŋtrafrik ŋkó Kaməlûn nə́ mbɔ́k bɔ́k nwə̀ á pə́. +Mcuŋ tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Ma' la' Moussa a guŋ kənu' yap katə vɔk bəŋ pua fəfa mo ka pfə e yɔ.. Ma' la' Moussa á gùŋ kənû' yáp katə vɔ́k bəŋ púa fə̀fa mo ka pfə́ ě yɔ́.. +Ta' mo nə pu ke pfʉ ntʉm bəŋ bə a kwyatə e cəcə shyə. Ta' mo nə pú kê pfʉ́ ntʉ́m bəŋ  bə á kwyátə́ é cəcə shyə. +Pu jə tə yɔ pfə e ntam cwəlɔ. Pû jə tə yɔ̂ pfə́ ě ntám cwəlɔ̌. +wap kə bə wap ghɔ nə ma' la' pəpʉəə pa' wap zhi gɔ lə. wáp kə̂ bə wáp ghɔ nə́ mà' là' pəpʉə́ə́ pá' wâp zhi gɔ lə. +Da' gaə bəŋ pu a fəfa yo lə nəŋ ta' mo nə pu. Da' gaə̂ bəŋ pú a fəfa yǒ lə nə́ŋ tà' mò nə́ pú. +Moussa yəŋ yə pu bə wə shəŋ pfə e kəkɔ a kə bə pəla' cəŋtə zhyə e e lə ma' la' fə tyə' tə bə e lə ya nə gə thə fa' e batə yaəpʉəə. Moussa yə̀ŋ yə pû bə́ wə́ shə́ŋ pfə̂ ě kə́kɔ́ á kə̂ bə pəlá' cəŋtə zhyə́ é e lə̂ mà' là' fə́ tyə' tə bə ě lə yá nə́ gə thə́ fà' é batə yaə́pʉə́ə́. +A bə pu piŋ zhyə gaə a bə e ghə tsʉ' sim Bisiaŋ mu' la' a pə nə 15km nə kribi.  bə pú piŋ zhyə́ gaə́ â bə ě ghə tsʉ' sim Bisiaŋ mú' lá' a pə́ nə́ 15km nə̂ kribi. +Yə mo yə e kə vɔk a kə tatə gaə bəŋ pu a fəfa kə nto' pə tə wap bo byap nəŋ sa'tə kənu' yap awɛ. Yə mo yə e kə vɔ̀k á kə̂ tátə́ gaə́ bəŋ pú a fəfa kə̂ ntó' pə́ tə wáp bô byáp nə́ŋ sá'tə kənû' yâp awɛ́. +E tə wə jyə nə cɔm ŋgwak pə da'gaə bə wə zhyə gaə bəm nə kə nte e nə vʉ. E tə̌ wə́ jyə́ nə cɔ̂m ŋgwák pə́ da'gaə́ bə́ wə́  zhyə́ gaə̂ bə̂m nə́ kə̂ nté e nə́ vʉ̌. +E gaə ta' bəŋ gwyə pua fəfa kə kam mtsʉ' sa'tə guŋ muywə yə wap kə fiŋ nə lə nə vɔk nə yap lə. E  gaə́ ta' bəŋ gwyə́ púa fəfa kə kam mtsʉ́' sa'tə́ guŋ muywə́ yə wáp kə fîŋ nə́ lə nə́ vɔk nə̂ yap lə. +Vu pə ba cəŋ nə kənu' yap pu e lo' tə fhə e nə fa ntʉm shə atlantika la' e zhyə. Vǔ pə̂ bǎ cə̀ŋ ṇə̂ kənú' yáp pú e ló' tə fhə́ e nə̂ fǎ ntʉ́m shə atlantika lá' e zhyə́. +Mghɛ dhənyə kəŋshə bo sʉm gaə kwa pfə e ma' kəŋ a wap la'nyə e pa' a cəŋ lə. Mghɛ dhənyə kə́ŋshə bô sʉ́m��gaə̂ kwá pfə̂ ě má' kə́ŋ á wáp lá'nyə́ é pá' â cə́ŋ lə. +Pu zhyə gaə cwə dzʉ tə kribi bə wə buŋ nə mtyə' mɔ pə. Pú zhyə́ gaə̂ cwə dzʉ̌ tə̌ kribi bə́ wə́ búŋ nə́ mtyə̂' mɔ pə̀. +Marechal yə Logis Momo Tatangmo Achille Rodrigues. Maréchal yə Logis Momo Tatangmo Achille Rodrigues. +Yəŋ gaə Sɛzhaŋ Essono pu a pɔ pyə kə bə wap cwɔ kətu' tə e pfʉ. Yə̂ŋ gaə̂ Sɛzhaŋ Essono pú a pɔ pyə́ kə̀ bə wáp cwɔ́ kətú' tə è pfʉ́. +Mcyə gɔ pfyə vam e e pfu bə pu cwɔ e təcyə. Mcyə̂ gɔ pfyə vǎm é ê pfú bə pú cwɔ́ e tə̀cyə̀. +Achille kə bə ntʉm pə Kaməlun pyə Nasiɔŋ zʉni ntəm wap nə bwanyə Saŋtrafrik lə. Achille  kə̂ bə́ ntʉ́m pə Kaməlûn pyə Nasiɔŋ zʉni ntə́m wáp nə̂ bwányə́ Saŋtrafrik lə. +Pɔ pyə wap zhyə e a ha mtiŋ myə pa' mo e pə kwitə pɔ nəŋ bə ŋwɛnyə. Pɔ pyə wáp zhyə́ é a há mtìŋ myə́ pá' mo e pə́ kwítə́ pɔ̀ nə́ŋ bə́ ŋwɛ́nyə́. +"pə zhwə e jə pə thə ka"" pa' e kwi' lə." "pə zhwə̀ ě jə pə́ thə́ ká"" pá' e kwi' lə." +Mkətu' ghə vəŋ mbɔkbɔk tsə nə mɔ mjʉɔjʉm mgu'. Mkətú' ghə və̀ŋ mbɔ́kbɔ́k tsə́ nə́ mɔ mjʉɔjʉm mgù'. +Pu fiŋ nə kamtə ba kətu' yə e kə zhwə jwi e nə Shwagəfə yə a kə cyə a Etudi yə kətu' yə e kə zhwə ta' mʉkʉsəm Puma lə. Pú fíŋ nə kámtə̀ ba kətú' yə e kə zhwə́ jwí e nə Shwâgə̀fə̀ yə a kə cyə́ á Etudi yə kətú' yə é kə zhwə́ ta' mʉ̀kʉ̂səm Puma lə. +Pə kwa sʉsʉɔ dzə səsə bo jo gaə mpaptə Ŋwala' Paul Atanga Nji bə pə pəlɛ. Pə kwa sʉsʉɔ̀ dzə́ sə́sə́ bó jó gaə̂ mpàptə Ŋwâlǎ' Paul Atanga Nji bə́ pə̂ pəlɛ̀. +Ntwɔkzhwɛ ghɔm kwi' gɔm gaə Ŋwala' ka nə ghɔm bə e cəŋtə de mzhəŋ mye. Ntwɔ̂kzhwɛ ghɔm kwí' gɔm gaə́ Ŋwâlǎ' ka nə̂ ghɔm bə ě cəŋtə dé mzhəŋ myé. +E yɔ yə gaə Atanga Nji nə tʉ mnyə nə pəla' e lə sɛ dəŋ mnəcwəpuŋ pu a mzhʉm myə mkətu' gə lə. Ě yɔ̂ yə́ gaə̂ Atanga Nji nə̂ tʉ́ mnyə́ nə́ pəlá' e lə sɛ dəŋ  mnə̀cwə̀puŋ pú a mzhʉ̌m myə mkətû' gə lə. +E sɛ pə nə swɔp pɔ pu a nə ghəm mtwɔkshɛ dɔk wap tə cuŋ. Ê sɛ́ pə nə swɔ̀p pɔ̀ pú a nə ghəm mtwɔ̂kshɛ dɔ́k wáp tə cùŋ. +E bə cum ke ywə yəŋ daktə gɔm guŋ mzhʉm myə mkətu' gə nə pəla' lə. Ê bə́ cúm ké ywə́ yə̌ŋ dáktə́ gɔm guŋ mzhʉ́m myə mkətû' gə nə́ pəlá' lə. +wwwcamerounwebcom sisi po'o bo bhə wɔ guŋ ŋkeywə bɔɔ awɛ. wwwcamerounwebcom sîsǐ pó'o bo bhə́ wɔ́ guŋ ŋkéywə́ bɔ́ɔ awɛ́. +Ta Ŋwala', gaə lə kwa' tʉm tsaə ju' khʉɔ yə o kə cya bi pə və mcuŋ tyə' 10 nə shwagəfə 2021 lə. Tá Ŋwâlǎ', gaə̂ lə kwa' tʉ̂m tsaə̂ jú' khʉɔ yə o kə cya bí pə və mcùŋ tyə̂' 10 nə shwâgəfə̀ 2021 lə. +Nwə nə puŋ a tə' bə o kamtə ŋke guŋ mco myə a bɔmtə mkətu' lə Nwə̌ nə̂ puŋ á tə' bə ó kámtə̀ ŋké gùŋ mcò myə ǎ bɔ́mtə́ mkətú' lə +A cyə da' m nə mco bɔɔ tə bə shəŋ nə pa'. A cyə da' m nə̂ mcò bɔ́ɔ tə̀ bə́ shə́ŋ nə́ pà'. +Kuŋ ghəla nə cici mbɔkbɔk mnwə myə mkətu' gə nə pəla' a ? Kúŋ ghəlǎ nə́ cîcǐ mbɔ̂kbɔ́k mnwə myə mkətú' gə nə́ pəlá' â ? + Pə zhyə gaə poa Kaməlun bə wap na' zhyə ghəŋ nwə da'gaə wap tə bə ŋkʉkʉɔ pə.  Pə zhyə gaə́ poá Kaməlûn  bə wáp ná' zhyə́ ghə̀ŋ nwə̀ da'gaə́ wáp tə̂ bə́ ŋkʉkʉɔ̀ pə̀. +Nəŋ bə jwɔk guŋ mtyə' awɛ pu a guŋ mwɔp pəla' awɛ. Nə́ŋ bə jwɔ́k guŋ mtyə̂' awɛ́ pú a guŋ mwɔ̀p pəlá' awɛ́. +Piŋ ghɔm yəŋ bə ntʉm ci və yə e nə fa' fa' tsyə lə. Piŋ ghɔm yə̂ŋ bə́ ntʉ́m cî və̀ yə ě nə fá' fa' tsyə́ lə. +"Po lu nə "" jyə də pe' zhyə"" də m nə yə"" nɔk pfu jiku'u yə e gɔ sɔ' cəŋ tsʉ' tʉmnyə o lə." "Pô lu nə̂ "" jyə də pé' zhyə́"" də́ m nə́ yə"" nɔ̂k pfû jikû'ú yə ě gɔ sɔ' cə́ŋ tsʉ' tʉmnyə ó lə." +Pə m paptə dəm mpaptə. Pə̂ m pàptə̀ də̂m mpàptə̀. +Po zhyə gaə ŋwa'ŋyə mco Kaməlun sho mpaptə ntʉm mkammco' batə 301 gə 302 lə? Pô zhyə́ gaə̂ ŋwa'ŋyə mcò Kaməlûn sho mpaptə ntʉ́m mkammco'  batə 301 gə́ 302 lə? +Kə mco bə pə da' yə shə pɔ! Kə mcô bə́ pə́ da' yə̂ shə́ pɔ̂! +Po tyə' ɔ bo shəŋ gaə guŋ poa Kaməlun awɛ ko zhʉm po. Pô tyə́' ɔ bó shə́ŋ gaə̂ guŋ poá Kaməlûn awɛ́ kó zhʉ̂m po. +Po ghɔm gaə kə nə paknyə zhəŋka', Ntɔŋga Obala pu a kyə yə pu bo jɔ Kaməlun nə mtyə' mɔ lə. Pô ghɔm gaə̂ kə́ nə̂ páknyə zhəŋka', Ntɔŋga Obala pú a kyə yə pû bó jɔ́ Kaməlûn nə̂ mtyə̂' mɔ lə. +A bə wə swə mpa' mbɔkmbɔk nwə ba kwitə pə sa' guŋ sə pyə po fa' bi pu lə.  bə́ wə́ swə́ mpá' mbɔ́kmbɔ̌k nwə bǎ kwitə́ pə́ sǎ' guŋ sə́ pyə pǒ fa' bí pú lə. + Gaə gɔ nə miŋ m Ta Ŋwalaʼ ghɔm gaə a ghamtə gaə bawaələ pɔmtə kətuʼ yə e jwɔk giŋ nə yə thə lə Gaə̂ gɔ nə́ miŋ m Tá Ŋwâlǎʼ ghɔm gaə́ ǎ ghámtə́ gaə́ bâwaə̌lə́ pɔ́mtə́ kətúʼ yə ê jwɔ́k gíŋ nə̂ yə thə́ lə +Po cyə mnə ba' dədəŋ kətu' bii biŋ gə pa' pəla' gɔ pə yu' bi msəŋwi lə. Pǒ cyə mnə́ bá' də́də́ŋ kətú' bíi bíŋ gə pá' pəlá' gɔ pə́ yú' bi msə̌ŋwi lə. +A pə po'o bə po fa' bii guŋ nəŋ ntwɔk m zhʉm o fa' bi məcwɔ' yɔ yə e sa' guŋ lə. A pə́ pó'o bə pǒ fa' bíi gùŋ nə́ŋ ntwɔ́k m zhʉ̀m ó fá' bí mə̂cwɔ́' yɔ yə ê sá' gùŋ lə. +"Da'gaə a pə wə cyɔ tə' po lu zhʉm o gɔ ŋkwyatə MITOUMBA ntʉm ""MADAMA MONSIEUR"" nəkələ po ghə və nə." "Da'gaə́ a pə wə́ cyɔ́ tə' po lû zhʉ̀m ó gɔ́ ŋkwyátə́ MITOUMBA ntʉ́m ""MADAMA MONSIEUR"" nə̂kə́lə pǒ ghə və̀ nə́." +Gaə wə nə sʉm gaə ŋkhʉɔ ŋwak bi po pəpuŋ bi n shya mca'tə mə pu a myə poa Kaməlun bi ta Ŋwala'. Gaə wə́ nə̂ sʉ̌m gaə́ ŋkhʉɔ ŋwák bí po pəpúŋ bí n shya mca'tə mə̌ pú a myə́ poá Kaməlûn bí tá Ŋwâlǎ'. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. + Pu zhwə mu e kətu' NOSO a ghə tyə' ta e pfu yə.  Pú zhwə́ mú ě kətú' NOSO a ghə tyə̂' tá e pfû yə́. +Səŋwi Amedee Tetang kə pfu tyə' 13 nə Ŋkəmbiyɛ a cyə tyə' ta tap e ntʉm zhʉm e Poa Kaməlun bo dɔ gaə shu Noso mii pa' camerounweb lə bo ntatə lə. Sə̌ŋwì Amédée Tétang kə̂ pfú tyə̂' 13 nə́ Ŋkə̂mbiyɛ́  a cyə̂ tyə̂' tá táp e ntʉ́m zhʉ̌m é Poá Kaməlûn bó dɔ̂ gaə̂ shù Noso míí pá' camerounweb lə̂ bó ntátə́ lə. +Pə ghaptəguŋ ke bə tyə' 13 nə Ŋkəmbiyɛ 2021 tam msəŋwi Kaməlun 7 kumbo (ghəŋla' zhəŋka' binam). Pə ghaptəgǔŋ kě bə́ tyə̂' 13 nə Ŋkə̂mbiyɛ́ 2021 tám msə́ŋwì Kaməlûn 7 kúmbo (ghə̌ŋlá' zhəŋkà' bînam). +Amedee Tetang bə nə pɔ pyə nwə gə wap lə. Amédée Tétang bə́ nə́ pɔ pyə nwə gə wáp lə. +Mcuŋ gaə tap e kə sɔk vu mu e kəkɔ a cyə tyə' ta e cə kəŋ tsyə. Mcǔŋ gaə́ táp e kə sɔ̌k  vû mú e kə́kɔ́ a cyə̂ tyə̂' tá é cə́ kə̂ŋ tsyə́. +Mcuŋ bɔɔ biŋ gaə səŋwi Amedee Tetang tak ta' mushyə tyə' ta gə ta tuŋdyə bə tso ku e du nə vu pɔ pʉəə mtyɔdəŋ. Mcùŋ bɔ́ɔ bìŋ gaə́ sə̌ŋwì Amedée Tetang ták ta' mûshyə́ tyə̂' tá gə tá tuŋdyə́ bə tsǒ kú é dú nə vû pɔ pʉə́ə́ mtyɔdə̀ŋ. +Shu ntʉm mghəŋla' zhəŋka' binam pua zhəŋsisi binam Kaməlun ghə vəŋ pɔ pfʉ shə kʉ mla' map. Shu ntʉ́m mghə̌ŋlá' zhəŋkà' bînàm púa zhəŋsîsǐ bînàm  Kaməlûn ghə vəŋ pɔ́ pfʉ́ shə́ kʉ̂ mlâ' máp. +Məzhyə mkətu' yə mkamguŋ Biya lə sɛ a tə bo o cəŋtə giŋ pə. Mə̂zhyə mkətú' yə mkǎmguŋ Biya lə sɛ̌ á tə̌ bó o cə́ŋtə́ gíŋ pə́. +A boo shəŋ gaə pu ha fa' bi pəŋkʉsəm  bóó shə́ŋ gaə́ pú há fà' bí pə̂ŋkʉ̂sə̀m +Ywə yə a gə gaə Celestin Tawamba ghɔm gaə pə fa' do pu ntʉ mbu nə nə kwə noso. Ywə́ yə a gə gaə́ Celestin Tawamba ghɔm gaə́ pə fa' dǒ pú ntʉ́ mbú nə́  nə́ kwə̂ noso. +Vəmcuŋ le Messager gaə a wə shəŋ gaə pu ghə cwəsi batə mzhəŋ bʉəə nəŋ tak cwəsi fu nəŋ. Vəmcuŋ le Messager gaə́ ǎ wə́ shə́ŋ gaə́ pú ghə cwə̂sǐ batə mzhəŋ bʉə́ə́ nə́ŋ ták cwə̂sǐ fǔ nə́ŋ. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Tsʉ' fə: La Nuvɛl ɛxpresiɔŋ Tsʉ' fə̂: La Nuvɛl ɛxpresiɔŋ +Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' e da' gaə e tə gɔ pua pə. Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' é da' gaə́ e tə̂ gɔ puá pə́. +Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' muku pə lo' nə sa' guŋ da' gaə e tə gɔ pua pə. Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' mûkǔ pə lô' nə́ sâ' gùŋ da' gaə́ e tə̂ gɔ puá pə́. +Clement Atangana pa' tso tsə pu lə ha bi i tə fə nə jyɔjʉm sa'nyə tsʉ' Doguŋ kaməlun lə. Clément Atangana pa' tsó tsə pú lə hǎ bí í tə fə́ nə̂ jyɔjʉm sa'nyə tsʉ' Dôgùŋ kaməlûn lə. +Denis Emilien Atangana mo yə nwə gə e yəŋ cʉm lə. Denis Emilien Atangana mo yə nwə gə é yə̀ŋ cʉ̌m lə. +"Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl ke həŋtə gaə "" yə cwəpuŋ"" nəkələ mo yə e bo həŋtə a ka ghə tiŋ." "Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl ké hə́ŋtə̀ gaə́ "" yə̀ cwəpùŋ"" nə̂kə́lə́ mo yə ê bó hə́ŋtə́ á ka ghə tìŋ." +""" pyə yu' da gaə boo di'i pa' Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl yɔkpə ka cyə mnə cʉ mŋkɛ myə a cyə lə"". pa' məcwɔ' Fdc gɔm lə." """ pyə yú' dá gaə́ bóo dí'i pá' Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl yɔ́kpə ka cyə́ mnə́ cʉ́ mŋkɛ̀ myə a cyə lə"". pá' mə̂cwɔ' Fdc gɔm lə." +Da' gaə nə tak shu yə a boo ntəŋ vo məcwɔ' mghɛzi'tə dyəkwə tə si pə. Da' gaə́ nə́ tâk shu yə â bóo ntə́ŋ vo mə̂cwɔ́' mghɛzí'tə̀ dyə̌kwə̌ tə̂ sí pə́. +Pyə sisi po'o bə wə ha yɔk piŋ ghɔm nə pa' MINAT kə təm gɔmnwə nə mkətu pyə pəla' nyaknyə wap lə. Pyə́ sîsǐ pó'o bə́ wə́ hâ yɔ́k piŋ ghɔ̀m nə́ pá' MINAT kə tə̌m gɔ́mnwə nə́ mkətú pyə pəlá' nyàknyə wáp lə. +Khʉɔ cwəpuŋ bi pəma'la' Kribi. Khʉɔ cwəpuŋ bí pəma'la' Kribi. +Pə Saŋtrafrik pyə wap bə vəŋ e nə məjyə bɔɔ a bə wap kə ko jʉm pəfəŋ ka nə məjyə nguso-Soa. Pə Saŋtrafrik pyə wáp bə́ və̀ŋ é nə mə̂jyə bɔ́ɔ á bə́ wáp kə kô jʉ̂m pəfəŋ kâ nə mə̂jyə nguso-Soa. +wap təm mzhʉm o do' tə byəp vəŋ po. wáp tə́m mzhʉm ó dó' tə byə́p vəŋ pò. +Mo lə pfʉ da gaə pu ti' vu muŋkʉsəm bə mətwa tam e. Mo lə pfʉ́ dá gaə́ pú tî' vû múŋkʉ̂səm bə mətwâ tám é. +Pə kamtə gaə a ka cwə pa' pu gəm pə cəŋnwə Saŋtrafrik Kaməlun wap sɔ' mnə ghəm po dwo' lə. Pə kámtə́ gaə́ a ka cwə́ pá' pú gəm pə cə́ŋnwə̀ Saŋtrafrik Kaməlûn wáp sɔ́' mnə́ ghəm po dwó' lə. +Bə wap kə lw ɔ dzənyə Kaməlun pua mcuŋtə cwəpuŋ pa' daŋzhitɛ gə mcuŋtə mləŋtə guŋ Kaməlun. Bə wáp kə lw ɔ̌ dzənyə Kaməlûn púa mcúŋtə̀ cwə̀pùŋ pá' daŋzhitɛ̂ gə́ mcúŋtə̀ mləŋtə gùŋ Kaməlûn. +Tso ku wap gə gaə nwə cwəpuŋ yə wap sɛ lə pə. Tso kú wáp gə́ gaə̂ nwə cwəpùŋ yə wáp sɛ́ lə pə́. +Mkətu' kə ghəm wap mode yə a kə cyə a dɔk Ngaundere ghəŋla' Adamawa. Mkətû' kə ghə̂m wáp modé yə a kə cyə á dɔ̂k Ngaundere ghəŋlá' Adamáwà. +mkətu' Adamawa kə cyə m nə mtiŋ pɔ cwəpuŋ yap gəm wap. mkətû' Adamawa kə cyə̌ m nə́ mtìŋ pɔ cwəpùŋ yap  gə́m wáp. +Pu təŋtə wap wap ghɔm pɔ pfʉə pyə pu a pu a pu ghəm wap jo' wap nə tyə' 6 nə ŋkəmbiyɛ yəŋ. Pú tə́ŋtə wáp wáp ghɔm pɔ pfʉə̀ pyə pú a pú á pú ghə̂m wáp jó' wáp nə́ tyə̂' 6 nə ŋkə̂mbiyɛ́ yə̂ŋ. +A tə dəŋdzə ntʉm pa' pə Saŋtrafrik ŋko Kaməlun nə mbɔk bɔk nwə a pə. A tə dəŋdzə ntʉ̌m pá' pə Saŋtrafrik ŋkó Kaməlûn nə́ mbɔ́k bɔ́k nwə̀ á pə́. +Mcuŋ tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Ma' la' Moussa a guŋ kənu' yap katə vɔk bəŋ pua fəfa mo ka pfə e yɔ.. Ma' la' Moussa á gùŋ kənû' yáp katə vɔ́k bəŋ púa fə̀fa mo ka pfə́ ě yɔ́.. +Ta' mo nə pu ke pfʉ ntʉm bəŋ bə a kwyatə e cəcə shyə. Ta' mo nə pú kê pfʉ́ ntʉ́m bəŋ  bə á kwyátə́ é cəcə shyə. +Pu jə tə yɔ pfə e ntam cwəlɔ. Pû jə tə yɔ̂ pfə́ ě ntám cwəlɔ̌. +wap kə bə wap ghɔ nə ma' la' pəpʉəə pa' wap zhi gɔ lə. wáp kə̂ bə wáp ghɔ nə́ mà' là' pəpʉə́ə́ pá' wâp zhi gɔ lə. +Da' gaə bəŋ pu a fəfa yo lə nəŋ ta' mo nə pu. Da' gaə̂ bəŋ pú a fəfa yǒ lə nə́ŋ tà' mò nə́ pú. +Moussa yəŋ yə pu bə wə shəŋ pfə e kəkɔ a kə bə pəla' cəŋtə zhyə e e lə ma' la' fə tyə' tə bə e lə ya nə gə thə fa' e batə yaəpʉəə. Moussa yə̀ŋ yə pû bə́ wə́ shə́ŋ pfə̂ ě kə́kɔ́ á kə̂ bə pəlá' cəŋtə zhyə́ é e lə̂ mà' là' fə́ tyə' tə bə ě lə yá nə́ gə thə́ fà' é batə yaə́pʉə́ə́. +A bə pu piŋ zhyə gaə a bə e ghə tsʉ' sim Bisiaŋ mu' la' a pə nə 15km nə kribi.  bə pú piŋ zhyə́ gaə́ â bə ě ghə tsʉ' sim Bisiaŋ mú' lá' a pə́ nə́ 15km nə̂ kribi. +Yə mo yə e kə vɔk a kə tatə gaə bəŋ pu a fəfa kə nto' pə tə wap bo byap nəŋ sa'tə kənu' yap awɛ. Yə mo yə e kə vɔ̀k á kə̂ tátə́ gaə́ bəŋ pú a fəfa kə̂ ntó' pə́ tə wáp bô byáp nə́ŋ sá'tə kənû' yâp awɛ́. +E tə wə jyə nə cɔm ŋgwak pə da'gaə bə wə zhyə gaə bəm nə kə nte e nə vʉ. E tə̌ wə́ jyə́ nə cɔ̂m ŋgwák pə́ da'gaə́ bə́ wə́  zhyə́ gaə̂ bə̂m nə́ kə̂ nté e nə́ vʉ̌. +E gaə ta' bəŋ gwyə pua fəfa kə kam mtsʉ' sa'tə guŋ muywə yə wap kə fiŋ nə lə nə vɔk nə yap lə. E  gaə́ ta' bəŋ gwyə́ púa fəfa kə kam mtsʉ́' sa'tə́ guŋ muywə́ yə wáp kə fîŋ nə́ lə nə́ vɔk nə̂ yap lə. +Vu pə ba cəŋ nə kənu' yap pu e lo' tə fhə e nə fa ntʉm shə atlantika la' e zhyə. Vǔ pə̂ bǎ cə̀ŋ ṇə̂ kənú' yáp pú e ló' tə fhə́ e nə̂ fǎ ntʉ́m shə atlantika lá' e zhyə́. +Mghɛ dhənyə kəŋshə bo sʉm gaə kwa pfə e ma' kəŋ a wap la'nyə e pa' a cəŋ lə. Mghɛ dhənyə kə́ŋshə bô sʉ́m gaə̂ kwá pfə̂ ě má' kə́ŋ á wáp lá'nyə́ é pá' â cə́ŋ lə. +Pu zhyə gaə cwə dzʉ tə kribi bə wə buŋ nə mtyə' mɔ pə. Pú zhyə́ gaə̂ cwə dzʉ̌ tə̌ kribi bə́ wə́ búŋ nə́ mtyə̂' mɔ pə̀. +Marechal yə Logis Momo Tatangmo Achille Rodrigues. Maréchal yə Logis Momo Tatangmo Achille Rodrigues. +Yəŋ gaə Sɛzhaŋ Essono pu a pɔ pyə kə bə wap cwɔ kətu' tə e pfʉ. Yə̂ŋ gaə̂ Sɛzhaŋ Essono pú a pɔ pyə́ kə̀ bə wáp cwɔ́ kətú' tə è pfʉ́. +Mcyə gɔ pfyə vam e e pfu bə pu cwɔ e təcyə. Mcyə̂ gɔ pfyə vǎm é ê pfú bə pú cwɔ́ e tə̀cyə̀. +Achille kə bə ntʉm pə Kaməlun pyə Nasiɔŋ zʉni ntəm wap nə bwanyə Saŋtrafrik lə. Achille  kə̂ bə́ ntʉ́m pə Kaməlûn pyə Nasiɔŋ zʉni ntə́m wáp nə̂ bwányə́ Saŋtrafrik lə. +Pɔ pyə wap zhyə e a ha mtiŋ myə pa' mo e pə kwitə pɔ nəŋ bə ŋwɛnyə. Pɔ pyə wáp zhyə́ é a há mtìŋ myə́ pá' mo e pə́ kwítə́ pɔ̀ nə́ŋ bə́ ŋwɛ́nyə́. +"pə zhwə e jə pə thə ka"" pa' e kwi' lə." "pə zhwə̀ ě jə pə́ thə́ ká"" pá' e kwi' lə." +Mkətu' ghə vəŋ mbɔkbɔk tsə nə mɔ mjʉɔjʉm mgu'. Mkətú' ghə və̀ŋ mbɔ́kbɔ́k tsə́ nə́ mɔ mjʉɔjʉm mgù'. +Pu fiŋ nə kamtə ba kətu' yə e kə zhwə jwi e nə Shwagəfə yə a kə cyə a Etudi yə kətu' yə e kə zhwə ta' mʉkʉsəm Puma lə. Pú fíŋ nə kámtə̀ ba kətú' yə e kə zhwə́ jwí e nə Shwâgə̀fə̀ yə a kə cyə́ á Etudi yə kətú' yə é kə zhwə́ ta' mʉ̀kʉ̂səm Puma lə. +Pə kwa sʉsʉɔ dzə səsə bo jo gaə mpaptə Ŋwala' Paul Atanga Nji bə pə pəlɛ. Pə kwa sʉsʉɔ̀ dzə́ sə́sə́ bó jó gaə̂ mpàptə Ŋwâlǎ' Paul Atanga Nji bə́ pə̂ pəlɛ̀. +Ntwɔkzhwɛ ghɔm kwi' gɔm gaə Ŋwala' ka nə ghɔm bə e cəŋtə de mzhəŋ mye. Ntwɔ̂kzhwɛ ghɔm kwí' gɔm gaə́ Ŋwâlǎ' ka nə̂ ghɔm bə ě cəŋtə dé mzhəŋ myé. +E yɔ yə gaə Atanga Nji nə tʉ mnyə nə pəla' e lə sɛ dəŋ mnəcwəpuŋ pu a mzhʉm myə mkətu' gə lə. Ě yɔ̂ yə́ gaə̂ Atanga Nji nə̂ tʉ́ mnyə́ nə́ pəlá' e lə sɛ dəŋ  mnə̀cwə̀puŋ pú a mzhʉ̌m myə mkətû' gə lə. +E sɛ pə nə swɔp pɔ pu a nə ghəm mtwɔkshɛ dɔk wap tə cuŋ. Ê sɛ́ pə nə swɔ̀p pɔ̀ pú a nə ghəm mtwɔ̂kshɛ dɔ́k wáp tə cùŋ. +E bə cum ke ywə yəŋ daktə gɔm guŋ mzhʉm myə mkətu' gə nə pəla' lə. Ê bə́ cúm ké ywə́ yə̌ŋ dáktə́ gɔm guŋ mzhʉ́m myə mkətû' gə nə́ pəlá' lə. +wwwcamerounwebcom sisi po'o bo bhə wɔ guŋ ŋkeywə bɔɔ awɛ. wwwcamerounwebcom sîsǐ pó'o bo bhə́ wɔ́ guŋ ŋkéywə́ bɔ́ɔ awɛ́. +Ta Ŋwala', gaə lə kwa' tʉm tsaə ju' khʉɔ yə o kə cya bi pə və mcuŋ tyə' 10 nə shwagəfə 2021 lə. Tá Ŋwâlǎ', gaə̂ lə kwa' tʉ̂m tsaə̂ jú' khʉɔ yə o kə cya bí pə və mcùŋ tyə̂' 10 nə shwâgəfə̀ 2021 lə. +Nwə nə puŋ a tə' bə o kamtə ŋke guŋ mco myə a bɔmtə mkətu' lə Nwə̌ nə̂ puŋ á tə' bə ó kámtə̀ ŋké gùŋ mcò myə ǎ bɔ́mtə́ mkətú' lə +A cyə da' m nə mco bɔɔ tə bə shəŋ nə pa'. A cyə da' m nə̂ mcò bɔ́ɔ tə̀ bə́ shə́ŋ nə́ pà'. +Kuŋ ghəla nə cici mbɔkbɔk mnwə myə mkətu' gə nə pəla' a ? Kúŋ ghəlǎ nə́ cîcǐ mbɔ̂kbɔ́k mnwə myə mkətú' gə nə́ pəlá' â ? + Pə zhyə gaə poa Kaməlun bə wap na' zhyə ghəŋ nwə da'gaə wap tə bə ŋkʉkʉɔ pə.  Pə zhyə gaə́ poá Kaməlûn  bə wáp ná' zhyə́ ghə̀ŋ nwə̀ da'gaə́ wáp tə̂ bə́ ŋkʉkʉɔ̀ pə̀. +Nəŋ bə jwɔk guŋ mtyə' awɛ pu a guŋ mwɔp pəla' awɛ. Nə́ŋ bə jwɔ́k guŋ mtyə̂' awɛ́ pú a guŋ mwɔ̀p pəlá' awɛ́. +Piŋ ghɔm yəŋ bə ntʉm ci və yə e nə fa' fa' tsyə lə. Piŋ ghɔm yə̂ŋ bə́ ntʉ́m cî və̀ yə ě nə fá' fa' tsyə́ lə. +"Po lu nə "" jyə də pe' zhyə"" də m nə yə"" nɔk pfu jiku'u yə e gɔ sɔ' cəŋ tsʉ' tʉmnyə o lə." "Pô lu nə̂ "" jyə də pé' zhyə́"" də́ m nə́ yə"" nɔ̂k pfû jikû'ú yə ě gɔ sɔ' cə́ŋ tsʉ' tʉmnyə ó lə." +Pə m paptə dəm mpaptə. Pə̂ m pàptə̀ də̂m mpàptə̀. +Po zhyə gaə ŋwa'ŋyə mco Kaməlun sho mpaptə ntʉm mkammco' batə 301 gə 302 lə? Pô zhyə́ gaə̂ ŋwa'ŋyə mcò Kaməlûn sho mpaptə ntʉ́m mkammco'  batə 301 gə́ 302 lə? +Kə mco bə pə da' yə shə pɔ! Kə mcô bə́ pə́ da' yə̂ shə́ pɔ̂! +Po tyə' ɔ bo shəŋ gaə guŋ poa Kaməlun awɛ ko zhʉm po. Pô tyə́' ɔ bó shə́ŋ gaə̂ guŋ poá Kaməlûn awɛ́ kó zhʉ̂m po. +Po ghɔm gaə kə nə paknyə zhəŋka', Ntɔŋga Obala pu a kyə yə pu bo jɔ Kaməlun nə mtyə' mɔ lə. Pô ghɔm gaə̂ kə́ nə̂ páknyə zhəŋka', Ntɔŋga Obala pú a kyə yə pû bó jɔ́ Kaməlûn nə̂ mtyə̂' mɔ lə. +A bə wə swə mpa' mbɔkmbɔk nwə ba kwitə pə sa' guŋ sə pyə po fa' bi pu lə.  bə́ wə́ swə́ mpá' mbɔ́kmbɔ̌k nwə bǎ kwitə́ pə́ sǎ' guŋ sə́ pyə pǒ fa' bí pú lə. + Gaə gɔ nə miŋ m Ta Ŋwalaʼ ghɔm gaə a ghamtə gaə bawaələ pɔmtə kətuʼ yə e jwɔk giŋ nə yə thə lə Gaə̂ gɔ nə́ miŋ m Tá Ŋwâlǎʼ ghɔm gaə́ ǎ ghámtə́ gaə́ bâwaə̌lə́ pɔ́mtə́ kətúʼ yə ê jwɔ́k gíŋ nə̂ yə thə́ lə +Po cyə mnə ba' dədəŋ kətu' bii biŋ gə pa' pəla' gɔ pə yu' bi msəŋwi lə. Pǒ cyə mnə́ bá' də́də́ŋ kətú' bíi bíŋ gə pá' pəlá' gɔ pə́ yú' bi msə̌ŋwi lə. +A pə po'o bə po fa' bii guŋ nəŋ ntwɔk m zhʉm o fa' bi məcwɔ' yɔ yə e sa' guŋ lə. A pə́ pó'o bə pǒ fa' bíi gùŋ nə́ŋ ntwɔ́k m zhʉ̀m ó fá' bí mə̂cwɔ́' yɔ yə ê sá' gùŋ lə. +"Da'gaə a pə wə cyɔ tə' po lu zhʉm o gɔ ŋkwyatə MITOUMBA ntʉm ""MADAMA MONSIEUR"" nəkələ po ghə və nə." "Da'gaə́ a pə wə́ cyɔ́ tə' po lû zhʉ̀m ó gɔ́ ŋkwyátə́ MITOUMBA ntʉ́m ""MADAMA MONSIEUR"" nə̂kə́lə pǒ ghə və̀ nə́." +Gaə wə nə sʉm gaə ŋkhʉɔ ŋwak bi po pəpuŋ bi n shya mca'tə mə pu a myə poa Kaməlun bi ta Ŋwala'. Gaə wə́ nə̂ sʉ̌m gaə́ ŋkhʉɔ ŋwák bí po pəpúŋ bí n shya mca'tə mə̌ pú a myə́ poá Kaməlûn bí tá Ŋwâlǎ'. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. + Pu zhwə mu e kətu' NOSO a ghə tyə' ta e pfu yə.  Pú zhwə́ mú ě kətú' NOSO a ghə tyə̂' tá e pfû yə́. +Səŋwi Amedee Tetang kə pfu tyə' 13 nə Ŋkəmbiyɛ a cyə tyə' ta tap e ntʉm zhʉm e Poa Kaməlun bo dɔ gaə shu Noso mii pa' camerounweb lə bo ntatə lə. Sə̌ŋwì Amédée Tétang kə̂ pfú tyə̂' 13 nə́ Ŋkə̂mbiyɛ́  a cyə̂ tyə̂' tá táp e ntʉ́m zhʉ̌m é Poá Kaməlûn bó dɔ̂ gaə̂ shù Noso míí pá' camerounweb lə̂ bó ntátə́ lə. +Pə ghaptəguŋ ke bə tyə' 13 nə Ŋkəmbiyɛ 2021 tam msəŋwi Kaməlun 7 kumbo (ghəŋla' zhəŋka' binam). Pə ghaptəgǔŋ kě bə́ tyə̂' 13 nə Ŋkə̂mbiyɛ́ 2021 tám msə́ŋwì Kaməlûn 7 kúmbo (ghə̌ŋlá' zhəŋkà' bînam). +Amedee Tetang bə nə pɔ pyə nwə gə wap lə. Amédée Tétang bə́ nə́ pɔ pyə nwə gə wáp lə. +Mcuŋ gaə tap e kə sɔk vu mu e kəkɔ a cyə tyə' ta e cə kəŋ tsyə. Mcǔŋ gaə́ táp e kə sɔ̌k  vû mú e kə́kɔ́ a cyə̂ tyə̂' tá é cə́ kə̂ŋ tsyə́. +Mcuŋ bɔɔ biŋ gaə səŋwi Amedee Tetang tak ta' mushyə tyə' ta gə ta tuŋdyə bə tso ku e du nə vu pɔ pʉəə mtyɔdəŋ. Mcùŋ bɔ́ɔ bìŋ gaə́ sə̌ŋwì Amedée Tetang ták ta' mûshyə́ tyə̂' tá gə tá tuŋdyə́ bə tsǒ kú é dú nə vû pɔ pʉə́ə́ mtyɔdə̀ŋ. +Shu ntʉm mghəŋla' zhəŋka' binam pua zhəŋsisi binam Kaməlun ghə vəŋ pɔ pfʉ shə kʉ mla' map. Shu ntʉ́m mghə̌ŋlá' zhəŋkà' bînàm púa zhəŋsîsǐ bînàm  Kaməlûn ghə vəŋ pɔ́ pfʉ́ shə́ kʉ̂ mlâ' máp. +Məzhyə mkətu' yə mkamguŋ Biya lə sɛ a tə bo o cəŋtə giŋ pə. Mə̂zhyə mkətú' yə mkǎmguŋ Biya lə sɛ̌ á tə̌ bó o cə́ŋtə́ gíŋ pə́. +A boo shəŋ gaə pu ha fa' bi pəŋkʉsəm  bóó shə́ŋ gaə́ pú há fà' bí pə̂ŋkʉ̂sə̀m +Ywə yə a gə gaə Celestin Tawamba ghɔm gaə pə fa' do pu ntʉ mbu nə nə kwə noso. Ywə́ yə a gə gaə́ Celestin Tawamba ghɔm gaə́ pə fa' dǒ pú ntʉ́ mbú nə́  nə́ kwə̂ noso. +Vəmcuŋ le Messager gaə a wə shəŋ gaə pu ghə cwəsi batə mzhəŋ bʉəə nəŋ tak cwəsi fu nəŋ. Vəmcuŋ le Messager gaə́ ǎ wə́ shə́ŋ gaə́ pú ghə cwə̂sǐ batə mzhəŋ bʉə́ə́ nə́ŋ ták cwə̂sǐ fǔ nə́ŋ. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Tsʉ' fə: La Nuvɛl ɛxpresiɔŋ Tsʉ' fə̂: La Nuvɛl ɛxpresiɔŋ +Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' e da' gaə e tə gɔ pua pə. Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' é da' gaə́ e tə̂ gɔ puá pə́. +Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' muku pə lo' nə sa' guŋ da' gaə e tə gɔ pua pə. Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl pa' mûkǔ pə lô' nə́ sâ' gùŋ da' gaə́ e tə̂ g�� puá pə́. +Clement Atangana pa' tso tsə pu lə ha bi i tə fə nə jyɔjʉm sa'nyə tsʉ' Doguŋ kaməlun lə. Clément Atangana pa' tsó tsə pú lə hǎ bí í tə fə́ nə̂ jyɔjʉm sa'nyə tsʉ' Dôgùŋ kaməlûn lə. +Denis Emilien Atangana mo yə nwə gə e yəŋ cʉm lə. Denis Emilien Atangana mo yə nwə gə é yə̀ŋ cʉ̌m lə. +"Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl ke həŋtə gaə "" yə cwəpuŋ"" nəkələ mo yə e bo həŋtə a ka ghə tiŋ." "Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl ké hə́ŋtə̀ gaə́ "" yə̀ cwəpùŋ"" nə̂kə́lə́ mo yə ê bó hə́ŋtə́ á ka ghə tìŋ." +""" pyə yu' da gaə boo di'i pa' Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl yɔkpə ka cyə mnə cʉ mŋkɛ myə a cyə lə"". pa' məcwɔ' Fdc gɔm lə." """ pyə yú' dá gaə́ bóo dí'i pá' Kɔŋsɛyə Kɔŋstitʉsiɔnɛl yɔ́kpə ka cyə́ mnə́ cʉ́ mŋkɛ̀ myə a cyə lə"". pá' mə̂cwɔ' Fdc gɔm lə." +Da' gaə nə tak shu yə a boo ntəŋ vo məcwɔ' mghɛzi'tə dyəkwə tə si pə. Da' gaə́ nə́ tâk shu yə â bóo ntə́ŋ vo mə̂cwɔ́' mghɛzí'tə̀ dyə̌kwə̌ tə̂ sí pə́. +A lə pə nə Dzətsə 2019 pu te Pr Viviane Ondoua Biwole nə tsʉ' kwipu Tadyə gwə Ɛŋstitʉ Sʉperiœr də manazhəmaŋt pʉblik. A lə pə̌ nə Dzə̂tsə́ 2019  pú tê Pr  Viviane Ondoua Biwolé nə̂ tsʉ' kwípû Tâdyə̂ gwə́ Ɛŋstitʉ Sʉperiœr də manazhəmaŋt pʉblik. +Shə mwə lə ya'tə cyətə pə po'o shə mcwə tə nə cəŋ pa' pu gɔ ghə lə. Shə́ mwə lə yǎ'tə cyə́tə́ pə́ pó'o shə́ mcwə tə́ nə́ cə́ŋ pá' pû gɔ ghə lə. +Pu lam biŋ ha mcuŋ nə. Pú lǎm bíŋ há mcùŋ nə́. +Pətyə' bə a dupa' pu ntu a. Pə́tyə́' bə a dupá' pú ntú á. +Mtsyə Dwɔ'cam lala'a Nəmo guŋ(sgpr) lə kwi' tam tə ya' bi pu. Mtsyə̌ Dwɔ'càm lâlǎ'á Nə̀mò gùŋ(sgpr) lə kwǐ' tám tə yǎ' bí pú. +biŋ cwi bi kuŋ gaə ee kə sɛ ywə yə wap gɔ ghə pu a yəŋ nə pə lə. bíŋ cwi bí kúŋ gaə́ éé kə̂ sɛ́ ywə́ yə wâp gɔ ghə pú a yəŋ nə́ pə̂ lə. +Cwə yə shə məcwɔ' ghə shɛ pu a pə tadyə nwə ŋkap tsʉ' fa' pu pyə wap də ci de nwə nə ŋkap lə. Cwə yə shə mə̂cwɔ́' ghə shɛ pú a pə tâdyə̌ nwə ŋkáp tsʉ' fǎ' pú pyə wǎp də cì dé nwə nə̂ ŋkǎp lə. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcuŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +A təm jʉm pə khʉfa' bə mkətu' ywəne Ǎ tə́m jʉ̌m pə khʉ́fa' bə́ mkətú' ywə̂ně +Pə mkamguŋ Kaməlun si bə wap yap gaə wap gɔ te mghɛ fa' cwəpuŋ ntʉm mkətu' guŋ. Pə mkǎmguŋ Kaməlûn sí bə wáp yáp gaə́ wǎp gɔ́ té mghɛ fà' cwəpùŋ ntʉ́m mkətú' gùŋ. +camerounweb gaə pu pɔnyəsi mghɛ fa' gɔpna' ba da' gham. camerounweb gaə́ pú pɔ́nyəsi mghɛ fà' gɔ̂pna' bǎ dà' ghǎm. +yəŋ co' sə kə nə tem bə pu zhi nte mkətu' gwɛ a ghambʉəə fa' nə cici nwə bə wap ghə. yəŋ cò' sə́ kə́ nə̂ têm bə pú zhi nté mkətú' gwɛ́ a ghǎmbʉə́ə́ fà' nə́ cîcǐ nwə̀ bə wáp ghə̀. +MTso mkətu' pyə pu te wap fa' a yəŋ: Ta Chifu Kanjo Cornelius(Mle 570 A) Təŋtə dəŋdzə zhəŋ bə e ka sɔ' fa'. MTsǒ mkətú' pyə pú té wáp fa' á yə̌ŋ: Tá Chifu Kanjo Cornélius(Mle 570 A) Tə́ŋtə̀ dəŋdzə zhə̀ŋ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu jɔ tyə' 29 nə Dzʉ'mko 2019 Ta Mbarga Fabien Lucien(Mle 571 080 -E) Təŋtə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Nwə yə pú jɔ́ tyə̂' 29 nə́ Dzʉ̂'mkǒ 2019 Tá Mbarga Fabien Lucien(Mle 571 080 -E) Tə́ŋtə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu gə fə nə tyə' 26 nə Sune kəm nə tyə 22 nə shwagəfə 2018 lə Nwə yə pú gə fə́ nə́ tyə̂' 26 nə́ Sûnè kə́m nə́ tyə̂ 22 nə́ shwâgə̀fə̀ 2018 lə +Ta Liendje Arnold Brolin(Mle O -057 709) Bɔmtə hwitə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Tá Liendje Arnold Brolin(Mle O -057 709) Bɔ́mtə hwítə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu gə tyə' 13 nə Ŋkəmmghe 2021 lə. Nwə yə pú gə tyə̂' 13 nə́ Ŋkə̂mmghě 2021 lə. +Ta Nchoutpouen Louis Jonathan (Mle 598 413 -I) Məcwɔ'ɔ Bɔmtə hwitə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Tá Nchoutpouen Louis Jonathan (Mle 598 413 -I) Mə̂cwɔ́'ɔ Bɔ́mtə hwítə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Ta Nkoum Gboh Dieudonne(Mle P -109 696) Dəŋdzə Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'. Tá Nkoum Gboh Dieudonné(Mle P -109 696) Dəŋdzə Bɔ́mtə hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 27 nə Dzʉmko 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 27 nə́ Dzʉ̂mkǒ 2020 lə. +Ta Sake Djogom Cedric (Mle Y - 056 914) Təŋtə dəŋdzə zhəŋ bə e ka sɔ' fa'. Tá  Sake Djogom Cédric (Mle Y - 056 914) Tə́ŋtə̀ dəŋdzə zh��̀ŋ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 21 nə Fəfə 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 21 nə̂ Fə̀fə̀ 2020 lə. +Salama Oscar (Mle X- 059 731) Bɔmtə hwitə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Salama Oscar (Mle X- 059 731) Bɔ́mtə hwítə batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 20 nə Dzəbiyɛ 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 20 nə́ Dzə̂biyɛ́ 2020 lə. +Menye Mezo'o Peguy Mony(Mle 766 479- w)Bɔmtə hwitə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Menye Mezo'o Peguy Mony(Mle 766 479- w)Bɔ́mtə hwítə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 18 nə Sɔgwiŋ 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 18 nə́ Sɔ̂gwîŋ 2020 lə. +Ta Kwencha Adonis(Mle Y - 058 455) Bɔmtə hwitə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Tá Kwencha Adonis(Mle Y - 058 455)  Bɔ́mtə hwítə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Ta Eloga Eloga Romaric Wilfried (Mle A - 108 016)Bɔmtə hwitə Dəŋdzə mzhəŋ bə e ka sɔ' fa'. Tá Eloga Eloga Romaric Wilfried (Mle A - 108 016)Bɔ́mtə hwítə̀ Dəŋdzə mzhə̀ŋ bə e ka sɔ́' fà'. +Ta Mbu Clinton Temasang(Mle I -109 442) bɔmtə hwitə Dəŋdzə mzhəŋ bə e ka sɔ' fa'. Tá Mbu Clinton Temasang(Mle I -109 442) bɔ́mtə hwítə̀ Dəŋdzə mzhə̀ŋ bə e ka sɔ́' fà'. +Ta Mbozo’o Medjo Guy Joseph (Mle 599 417 -J) kətu' batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Tá Mbozo’o Medjo Guy Joseph (Mle 599 417 -J) kətú'  batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu gə fə nə tyə' 14 nə Dzəbiyɛ ŋkəm nə tyə 25 nə Fʉ'bvʉ 2018 lə Ta Belinga Ato’o Luc Bienvenu (Mle 595 814 -M) Təŋtə batə mzhəŋ bʉəə bə e ka sɔ' fa'. Nwə yə pú gə fə́ nə́ tyə̂' 14 nə́ Dzə̂biyɛ́ ŋkə́m nə́ tyə̂ 25 nə́ Fʉ̂'bvʉ̀ 2018 lə Tá Belinga Ato’o Luc Bienvenu (Mle 595 814 -M) Tə́ŋtə̀ batə mzhə̀ŋ bʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 15 nə Fəfə 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 15 nə̂ Fə̀fə̀ 2020 lə. +Ta Nyiekoe Juste (Mle 595 733 -S) Məcwɔ' Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'. Tá Nyiekoe Juste (Mle 595 733 -S) Mə̂cwɔ́' Bɔ́mtə hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 25 nə Ŋkəmmghe 2021 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 25 nə́ Ŋkə̂mmghě 2021 lə. +Ta Henry Ngwesse Ewondo (Mle I -109 269)Dəŋdzə Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'. Tá Henry Ngwesse Ewondo (Mle I -109 269)Dəŋdzə Bɔ́mtə hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 27 nə Dzʉ'mko 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 27 nə́ Dzʉ'mkǒ 2020 lə. +Ta Tsala Henri Charlemagne (Mle S - 108 752) Dəŋdzə Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'. Tá  Tsala Henri Charlemagne (Mle S - 108 752)  Dəŋdzə Bɔ́mtə́ hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 27 nə Sune 2020 Ta lə Ondo Andre Marie (Mle 599 438 -T) Tadyə mkətu' bə e tʉɔthə bi pə dzə e nəŋ cyə mnə hɔ bi nə piŋ pu a fa' yə piŋ lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 27 nə́ Sûnè 2020 Tá lə  Ondo André Marie (Mle 599 438 -T) Tâdyə̌ mkətú' bə ě tʉɔthə́ bí pə dzə̌ é nə́ŋ cyə̂ mnə́ hɔ̂ bí nə́ pîŋ pú a fa' yə pǐŋ  lə. +Mnwə myə pu kə yɔ tyə' 25 nə Fu'bvʉ 2011 lə. Mnwə myə pú kə yɔ̌ tyə̂' 25 nə́ Fû'bvʉ̀ 2011 lə. +Ta Mbire Franck Mike(Mle A -058 -654) Dəŋdzə Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'. Tá  Mbire Franck Mike(Mle A -058 -654) Dəŋdzə Bɔ́mtə hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Mnwə myə pu kə yɔ tyə' 08 nə Ŋkəmmghe 2021 lə. Mnwə myə pú kə yɔ̌ tyə̂' 08 nə́ Ŋkə̂mmghě 2021 lə. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 05 nə Sɔgwiŋ 2021 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 05 nə́ Sɔ̂gwǐŋ 2021 lə. +Ta Ato’o Luc Bienvenu(Mle 595 814 -M) Təŋtə zhəŋ batə yaəpʉəə bə e ka sɔ' fa'. Tá Ato’o Luc Bienvenu(Mle 595 814 -M) Tə́ŋtə̀ zhə̀ŋ batə yaə́pʉə́ə́ bə e ka sɔ́' fà'. +Ta Nginya Nginya OscarMarcel(Mle 571 535 -F) Təŋtə dəŋdzə zhəŋ bə e ka sɔ' fa'. Tá Nginya Nginya OscarMarcel(Mle 571 535 -F) Tə́ŋtə̀ dəŋdzə zhə̀ŋ bə e ka sɔ́' fà'. +Nwə yə pu kə yɔ tyə' 18 nə Fənam 2020 lə. Nwə yə pú kə yɔ̌ tyə̂' 18 nə́ Fə̌nàm 2020 lə. + Ta Wassiman Alex Steve(Mle G - 107 447) Dəŋdzə Bɔmtə hwitə bə e ka sɔ' fa'.  Tá Wassiman Alex Steve(Mle G - 107 447) Dəŋdzə Bɔ́mtə hwítə̀ bə e ka sɔ́' fà'. +Mnwə myə pu kə yɔ tyə' 04 nə Sune 2021 lə. Mnwə myə pú kə yɔ̌ tyə̂' 04 nə́ Sûnè 2021 lə. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Tsʉ' fə: Lə Finaŋsie dafrik. Tsʉ' fə̂: Lə Finaŋsié dafrik. +Khʉɔ pəpuŋ bi mghɛzhi'tə dyəkwə tə ghə pa' Khʉɔ pəpùŋ bí mghɛzhí'tə dyə̂kwə̌ tə ghə pà' +Cu'tə bə a sɛ tə' nə cwə yə mghɛzhi'tə dyəkwə bo gɔ pənyə zhi'tə lə. Cú'tə̀ bə ǎ sɛ́ tə' nə̂ cwə yə mghɛzhí'tə dyə̂kwə̌ bo gɔ pənyə zhí'tə lə. +Cwə yə vəŋ mghɛzhi'tə dyəkwə boo shəŋ tsʉ' cwə se kə/biŋ cəŋ nə se bvo dyə lə. Cwə yə vəŋ mghɛzhí'tə dyə̂kwə̌ bóo shə́ŋ tsʉ' cwə̂ se kə/bíŋ cə́ŋ nə sê bvo dyə̌ lə̂. +Nwə a lə pə pfə du nə pəŋ yə a pe cwəlɔ lə. Nwə a lə pə́ pfə́ dú nə̂ pə̌ŋ yə ǎ pé cwəlɔ lə. +Si nə ghə pu lə pi bə be dyə ta gu' pa' pu lə bə gə lə. Sǐ nə̂ ghə pú lə pí bə́ bé dyə́ tá gù' pá' pú lə̂ bə́ gə́ lə. +Nəkələ pu gɔ piŋ pə pe nə mŋwə. Nə̂kə́lə́ pû gɔ piŋ pə́ pé nə́ mŋwə́. + Daʼgaə Musəku gɔ nə ko dyə bə wappu gəlɛŋtam ləŋdzə ŋwaʼ kamŋwaʼnyə lɛŋtam tə ntʉ pu yap nə Daʼgaə́ Mûsəkû gɔ nə́ kǒ dyə̂ bə wáppû gəlɛ́ŋtǎm ləŋdzə ŋwáʼ kamŋwaʼnyə lɛ́ŋtam tə ntʉ́ pû yáp nə́ +A təm jʉm o gɛzhi'tə pe ta' Kosiɔŋ yə a gɔ pə dəŋ ŋkap dyə nə mŋwə pʉə lə  tə́m jʉm ó gɛzhí'tə̀ pé ta'  Kosiɔŋ yə́ á gɔ pə́ dəŋ ŋkâp dyə̌ nə̂ mŋwə́ pʉə́ lə +Pu gɔ pə lə dəŋ yə twɔ'dyə ŋko a fə nə mtiŋ nə lɔ puŋ nə pa' pu kwə lə tə a ko fə nə 4500 kəm nə 23000fcfa Pû gɔ pə́ lə́ dəŋ yə twɔ̂'dyə̌ ŋkó á fə́ nə́ mtìŋ nə́ lɔ̂ pùŋ nə́ pá' pú kwə́ lə tə́ â kó fə́ nə́ 4500 kə́m nə́ 23000fcfa +Pyə dyəfa' mkətu' yə a de nwə nə ŋkap dyə a nto' nə 7000 kəm nə 25000fcfa Pyə dyə̂fa' mkətú' yə â dé nwə nə́ ŋkâp dyə̌ á ntó' nə́ 7000 kə́m nə́ 25000fcfa + A latə puŋ mghɛlɛŋtam tə wap cyanyə ntʉm taʼ ŋkʉɔ tyəʼ13 nə ŋkəmbiyɛ 2008 ba m bə yə wap lə piŋ mdəŋ ŋkap dyə yə cwi gaə wap pə kwi lə.  A latə púŋ mghɛlɛ́ŋtam tə wáp cyányə ntʉ́m taʼ ŋkʉɔ tyə̂ʼ13 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2008 ba m bə́ yə wáp lə pǐŋ mdəŋ ŋkâp dyə̌ yə́ cwi gaə́ wáp pə́ kwí lə. +Da'gaə wap lə ko dwɔ' mnəpiŋ pyə wap biŋ lə. Da'gaə́ wáp lə kó dwɔ́' mnə́pîŋ pyə́ wáp bíŋ lə. +Pa' vəŋ pɔ shəŋ dyə sese a mghɛ kwi' ŋkap dyə do pu mghɛzhi'tə ne pə gɔ yɔgo'. Pá' vəŋ pɔ̌ shə́ŋ dyə̂ sêsě á mghɛ kwí' ŋkâp dyə̌ dǒ pú mghɛzhí'tə né pə́ gɔ yɔ́gó'. +A ghə gə shɛ pə cicə pu mzhʉm bʉəə. A ghə̂ gə̂ shɛ pə́ cicə̌ pú mzhʉm bʉə́ə́. +A lu mnə dyəfa' mkətu' yə a de nwə nə ŋkap dyə A lû mnə́  dyə̂fa' mkətú' yə â dé nwə nə́ ŋkâp dyə̌ +Pə ghə dyə sese pə wə gaə gɔpna' pua Addec kwitə wap nə ghə gə mghɛzhi'tə dyəkwə kə piŋ be dyə a hʉi pa' wap cwəlɔ bo gə lə. Pə ghə dyə̀ sêsě pə̂ wə́ gaə́ gɔ̂pna' púa Addec kwítə́ wáp nə́ ghə gə́ mghɛzhí'tə dyə̂kwə̌ kə̂ píŋ bé dyə́ â hʉí pá' wáp cwəlɔ bó gə lə. +A nə kwi' pu pə jɔ pə tə zhi'tə ntʉm mdyə bɔɔ A nə̌ kwî' pú pə́  jɔ́ pə́ tə zhí'tə̀ ntʉ́m mdyə́ bɔ́ɔ +Ywə yə a ghə gə nə pom yap fi' a nəŋ gə pa wap gɔ ŋwɛnyə kɔ myə pu cʉ də nə kwitə wap lə Ywə́ yə â ghə gə́ nə pôm yap fí' a nə́ŋ gə pá wáp gɔ ŋwɛ́nyə́ kɔ myə pú cʉ́ də́ nə́ kwítə́ wáp lə +A poo da'tə gaə mghɛzhi'tə dyəkwə gɔ pənyə zhi'tə 2021/2022 pəpuŋ . A póo dá'tə gaə́ mghɛzhí'tə dyə̂kwə̌ gɔ pənyə zhí'tə 2021/2022 pəpúŋ . +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Tsʉ' fə: Lə Finaŋsye dafrik. Tsʉ' fə̂: Lə Finaŋsyé dafrik. +Ywə yə a bvu'u nə sɔ' kwipu məcwɔ' Baŋkə Mɔŋdyal kaməlun lə. Ywə́ yə ǎ bvù'ú nə́ sɔ' kwîpû mə̂cwɔ̂' Baŋkə Mɔŋdyal kaməlûn lə. +Ousmane Diagana kwipu məcwɔk Baŋkə Mɔŋdyal mghəŋ cicə Afrika pu Binam kaməlun. Ousmane Diagana kwîpû mə̂cwɔ̂k Baŋkə Mɔŋdyal mghə̌ŋ cicə̀ Afrika pú Bînǎm kaməlûn. +A ntʉm mzhəŋ fa' myə ntʉm guŋ e pəp gɔ ghɔ yɔ ŋwala' Alamine Ousmane Mey. Ǎ ntʉ́m mzhəŋ fà' myə́ ntʉ́m gùŋ e pəp gɔ ghɔ yɔ́ ŋwâlǎ' Alamine Ousmane Mey. +E gɔ piŋ ghɔ a pu lə e ŋkəka tsʉ' zhi'tə dyə ŋkəde pu cyəsəm gɔpna' Ekounou yawude gə tsʉ' nə swɔp siap guŋ. Ě gɔ piŋ ghɔ á pú lə́ é ŋkə́ká tsʉ' zhí'tə dyə̂ ŋkə́dé pú cyəsə̀m gɔ̂pna'  Ekounou yàwùdè gə́ tsʉ' nə́ swɔp siap gùŋ. +Guŋ ŋkap awɛ bə gwɛ a shu'u shu'u 254 dolar gwɛ a shu'u shu'u 1400 Fcfa. Guŋ ŋkap awɛ́ bə́ gwɛ́ a shú'u shú'u 254 dolar gwɛ́ a shú'u shú'u 1400 Fcfa. +Yəŋ cutə yə Bird ’IDA IFC gə Miga. Yə̌ŋ cútə̀ yə́ Bird ’IDA IFC gə́ Miga. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Ceŋnyə cyəcyə: cəŋnyə nə da'tə cwə nə ha mtiŋ. Ceŋnyə́ cyəcyə: cəŋnyə nə dá'tə́ cwə nə há mtìŋ. +Wap nə tam məjə RCA a fa' mfa' myə wap ntəmdyə nə a bə pu cwadzʉ seŋ wap pa' wap gɔ tʉ mkwə map lə. Wáp nə̂ tâm mə̂jə̀ RCA á fa' mfà' myə wáp ntə́mdyə́ nə́ á bə pú cwadzʉ́ séŋ wáp pá' wâp gɔ tʉ́ mkwə máp lə. +Pɔ pyə wap gɔ fo'tə nə cyətə lwɔ' mco' a zhyə ywə yə a wə byap wap lə. Pɔ pyə wáp gɔ fo'tə nə́ cyətə lwɔ' mco' á zhyə́ ywə́ yə ǎ wə́ byáp wáp lə. +Wap Tamtə bə msəŋwi 1070 gə 320 mkətu' pɛ co' pyə wap məjyə dam RCA (Minusca). Wáp Tamtə bə́ msə́ŋwi 1070 gə́ 320 mkətû' pɛ co' pyə wáp  mə̂jyə̀ dâm RCA (Minusca). +E piŋ gɔm nwə nə mciŋnyə cyəcyə yə msəŋwi gə cwə yə wap thə fa' lə. Ě piŋ gɔ́m nwə nə́ mciŋnyə cyəcyə yə msə̌ŋwǐ gə cwə yə wáp thə́ fa' lə. +E kwi ghɔm e lə nə ghɔm sam shwə. Ě kwí ghɔm e lə nə̂ ghɔm sám shwə̀. +""" Po də m RCA nə fa' po tə də mnə pəlɛ a ghə mciŋnyə cyəcyə pfyə ntʉm məlɔmgʉgʉɔ nə muywə ywə kə nwə yə pə po ko gə tsʉ'ʉ a pə." """ Pǒ də m RCA nə́ fa' po tə̂ də mnə́ pəlɛ á ghə mciŋnyə cyəcyə pfyə ntʉ́m  mə̂lɔ̌mgʉgʉɔ́ nə́ mûywə́ ywə́ kə nwə yə pə́ po kó gə tsʉ̀'ʉ́ á pə́." +Pyə lə cʉ Semil a nə cəŋtə pi ci nə pa' mkətu' cya tsə tsya wə de wap a ntʉm məlɔmgʉgʉɔ. Pyə lə̂ cʉ́ Semil á nə cəŋtə pí cî nə́ pá' mkətû' cya tsə́ tsyá wə́ dé wáp á ntʉ́m mə̂lɔ̌mgʉgʉɔ́. +Pu yɔ tiŋ ywə ba tə a pə nyənyɔ bə pu gɔ pɔnyə si yap pa' a boo shəŋ lə. Pú yɔ̂ tiŋ ywə̂ bǎ tə á pə́ nyə́nyɔ́ bə́ pû gɔ pɔnyə́ si yáp pá' à bóo shə́ŋ  lə. +"A nəŋ ghə pə gə kə lə a mco' nə tsʉ"" Joseph Beti Assomo kamtə po'o" " nə́ŋ ghə́ pə́ gə̂ kə́ lə́ á mco' nə́ tsʉ́"" Joseph Beti Assomo kámtə pó'o" +Paptə yəŋ gɔ fənyə pə pyap guŋ pu a pəntʉɔthə lə? Pàptə yə̌ŋ gɔ fənyə pə pyáp guŋ pú a pəntʉɔthə́ lə́? +Cəŋnyə nə da'tə cwə nə ha mtiŋ. Cəŋnyə nə dá'tə́ cwə nə há mtìŋ. +Mcuŋ Sɛsu tyə' 16 nə ŋkəmbiyɛ 2021. Mcùŋ Sɛ̂sǔ tyə̂' 16 nə́ ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Mubua(Ceŋnyə nə da'tə) Mûbuǎ(Ceŋnyə nə dá'tə́) +FCD kəŋnyə mtsə nɔm mɔ myə a tə bə wə ghamtə pə pyap guŋ yɔkpə a pə. FCD kəŋnyə́ mtsə́ nɔ̀m mɔ myə a tə̂ bə́ wə́ ghámtə́ pə pyáp guŋ yɔ́kpə á pə́. +FCD kamtə gaə thə fa' mkətu' bə nə pyap pɔmnəŋ potsə tsap pu a mtsʉ' gɔpna' tə nə la'tə gaə ka ghə tʉm pə. FCD kámtə́ gaə́ thə́ fa' mkətú' bə́ nə́ pyáp pɔmnəŋ pǒtsə̂ tsáp pú a mtsʉ' gɔ̂pna' tə nə́ la'tə gaə́ ka ghə tʉ́m pə́. +FCD bo shəŋ nə la'tə pə muywə muywə gaə a kuŋ guŋ nəŋ boo cəŋ nə kwitə nə te mtsə nɔm ntʉm guŋ kaməlun. FCD bó shə́ŋ nə́ la'tə pə́ mûywə́ mûywə́ gaə́ ǎ kuŋ gùŋ nə́ŋ bóo cə́ŋ nə́ kwítə̀ nə́ tê mtsə́ nɔm ntʉ́m guŋ kaməlûn. +Mcuŋ Nəntyɔ Ntamdzə 15 ŋkəmbiyɛ 2021. Mcuŋ Nə̂ntyɔ Ntâmdzə 15 ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Pu gɔ ghə la'nwə nəshwɔ' Ntamdzə ɔ 15 ŋkəmbiyɛ 2021 Yawude. Pú gɔ ghə la'nwə nəshwɔ́'  Ntâmdzə ɔ 15 ŋkə̂mbiyɛ́ 2021 Yàwùdè. + A təm jʉm la'nwə nəshwɔ' bə kəka nə jɔ tsʉ' nə de nwə nə ghɔ bɔɔ ntʉm dɔkta yəŋ.  A tə́m jʉ̌m la'nwə nəshwɔ́' bə́ kə́ka nə jɔ́ tsʉ' nə dé nwə nə́ ghɔ bɔ́ɔ ntʉ́m dɔkta yə̌ŋ. +La'nwə nəshwɔ' bɔɔ tyə ɔ shəŋ nə kwitə mtsʉ' nəcyɔ ntʉm guŋ awɛ. La'nwə nəshwɔ́' bɔ́ɔ tyə̂ ɔ̌ shə́ŋ nə kwítə mtsʉ' nə̂cyɔ ntʉ́m guŋ awɛ́. + Shə nə mciŋnyə laʼnwə nəshwɔʼ sisi poʼ Shə́ nə́ mciŋnyə laʼnwə nəshwɔ́ʼ sîsǐ pôʼ +Mcuŋ Ntamdzə 15 ŋkəmbiyɛ 2021. Mcuŋ Ntâmdzə 15 ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Cabral Libii ghɔm msya nə stadə Olembe Cabral Libii ghɔm msya nə̂ stadə Olembe + Mfa' stadə Olembe wə jɔgo'. Mfa' stadə Olembe wə́ jɔ́gó'. +Stadə yə pu gɔ ti tam deŋdzə balɔŋ nə cwɔ' Kup Afrika mguŋ mguŋ a ka wɛ mi bə a nəŋ cʉ' da' mŋwə tɔ a pu to ləŋtə. Stadə yə pû gɔ́ tí tám deŋdzə balɔŋ nə cwɔ́' Kup Afrika mguŋ mguŋ á ka wɛ mí bə ǎ nə́ŋ cʉ́' da' mŋwə́ tɔ̂ á pú tó lə̀ŋtə̀. +A piŋ nə sya bə pə tyə' bə mghɛfa' khʉ tsʉ' fa'. A pîŋ nə̂ sya bə pə́ tyə́' bə mghɛfa' khʉ tsʉ' fa'. +Ernest YENE ke Cabral Libii e ghɔ jɔ. Ernest YENE kê Cabral Libii  e ghɔ̂ jɔ́. +E lə mceŋnyə stadə mo lə pə ntʉm o. E lə̂ mceŋnyə stadə mo lə pə́ ntʉ́m ó. +Ba sɔm məcwɔ' Magil lə pə si. Bǎ sɔm mə̂cwɔ̂' Magil lə pə́ sí. +A ntʉm ceŋnyə shyəcyə dəŋdəŋ yəŋ Cabral Libii pə wə tutə pa' mfa' nə stadə Olembe bo gɔ dzə lənt Ǎ ntʉ́m ceŋnyə shyəcyə  dəŋdəŋ yə̌ŋ Cabral Libii pə́ wə́  tútə́ pá' mfa' nə̂ stadə Olembe bó gɔ dzə lənt +Mcuŋ Ntamdzə 15 ŋkəmbiyɛ 2021. Mcuŋ Ntâmdzə 15 ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. + Pu lə bo sa' Tadyə tsʉ' zhi'tə dyətɔm-dyəbvʉ gɔpna' kuŋ mkətu' yawude bə pu cyanyə e nene pa' Ntwɔshwɛ e gɔm lə.  Pú lə̂ bó sá' Tâdyə̂ tsʉ' zhí'tə dyə̂tɔ̌m-dyə̂bvʉ̀ gɔ̂pna' kúŋ mkətú' yàwùdè bə pú cyanyə é néné pá' Ntwɔ̂shwɛ e gɔm lə. +kuŋ mkətu' yawude ke gaə Petiangma Michael Peghamaa bu' nə mcwɛnwə bɔɔ kúŋ mkətú' yàwùdè kě gaə̂ Petiangma Michael Peghamaa bǔ' nə̂ mcwɛnwə bɔ́ɔ +Yəŋ gɛla'tə-Tadyə tsʉ' zhi'tə dyətɔm-dyəbvʉ gɔpna' Bapa1 ntʉm təŋla' Ngok -Etunja ghəŋla' Zhəŋka'- Binam lə bə cɛ gʉe Kɔŋdeŋgi tə fə dzəbiyɛ 2020. Yəŋ gɛla'tə-Tâdyə̂ tsʉ' zhí'tə dyə̂tɔ̌m-dyə̂bvʉ̀ gɔ̂pna' Bapa1 ntʉ́m təŋlá' Ngok -Etunja  ghə̌ŋlá' Zhəŋka'- Bînàm lə́ bə́ cɛ̂ gʉe Kɔŋdeŋgi tə fə́ dzə̂biyɛ́ 2020. +Gɛla'tə fiŋ nə ghɔ tsʉ' yə e kuŋ a tə fə tyə' 04 nə ŋkəmbiyɛ. Gɛla'tə fíŋ nə́ ghɔ tsʉ' yə ě kuŋ á tə fə́ tyə̂' 04 nə ŋkə̂mbiyɛ́. +"""A puŋ a pa' gaə bə bu' lə nəkələ pu kə ŋkozhʉm m pə ne." """Ǎ puŋ á pá' gaə bə́ bú' lə nə̂kə́lə́ pú kə̂ ŋkózhʉ̌m m pə̂ ně." +Da'gaə ywə yə a wə bɔk a bə gaə gae cwə cɛ ta twɔk ta' gu' ntʉm guŋ a. Da'gaə́ ywə́ yə ǎ wə́ bɔ́k á bə́ gaə̂ gaě cwə́ cɛ́ tǎ twɔ̌k tà' gu' ntʉ́m guŋ á. +"A la'tə gaə paknyə tsʉ' bo gə pu niŋ pɔ cɛ tə cuŋ"" pa' Petiangma Michael Peghama gɔm lə." "A la'tə gaə́ páknyə̂ tsʉ' bó gə́ pú níŋ pɔ cɛ́ tə cùŋ"" pá' Petiangma Michael Peghama gɔm lə." +Pu lə gəm Gɛla'tə kuŋla' Nkɔlbisɔn Yawude nə paknyə tsʉ' gəlisi. Pú lə̂ gəm Gɛla'tə kûŋlǎ'  Nkɔlbisɔn Yàwùdè nə́ paknyə̂ tsʉ' gəlísì. +A ghɔ nə dəŋ mpaknyə yə a lə bə ntʉm təŋla' Ngok -Etundja a e yɔ nə lu gɔ Yawude. A ghɔ nə̂ dəŋ mpáknyə́ yə a lə̀ bə́ ntʉ́m təŋlá' Ngok -Etundja á e yɔ́ nə́ lù gɔ́ Yàwùdè. +A pə nə nwə Fʉ'bvʉ 2019 e ŋwak tsaə sa' guŋ bə bwɔk nə vu nəm bu pə ghaptə guŋ A pə́ nə́ nwə̂ Fʉ̂'bvʉ̀  2019 e ŋwâk tsaə sá' guŋ bə́ bwɔ́k nə vù nə́m bǔ pə ghaptə̀ guŋ +Nə ŋkəmmghe 2020 mkətu' yak ŋko dyə e kuŋla' Nkɔlbisɔn gəm e gaə pu a pə ghaptə guŋ ŋkwə. Nə̌ ŋkə́mmghě 2020 mkət́ú' yák ŋkó dyə́ é kûŋlǎ' Nkɔlbisɔn gə́m é gaə́ pú a pə ghaptə̀ guŋ ŋkwə̀. +Pu lə Gɛla'tə gɔ dyəfa' mkətu' gwə batə 1 Yawude jo' e ta twɔk gap pʉəə Pú lə̂ Gɛla'tə gɔ́ dyə̀fa' mkətú' gwə́ batə 1 Yàwùdè jo' é tǎ twɔ̂k gap pʉə́ə́ +A təm zhʉm o pu ha e bi kɔmisɛr Kuŋ mkətu' Yawude pu gɔ tʉ nə e gaə e ntʉm panyə tsʉ'. A tə́m zhʉm ó pú há é bî kɔmisɛr Kúŋ mkətú' Yàwùdè pû gɔ tʉ́ nə́ e gaə́ ě ntʉ́m pányə̂ tsʉ'. +Pu cwə nə təŋtə e biŋ ntəŋtə ba kətu' yə e lə ghəm e lə. Pú cwə́ nə̂ tə̂ŋtə́ é bíŋ ntə́ŋtə́ ba kətú' yə e lə ghəm é lə. +Tə nəŋ fə pa' pu nto' nə sa' nəŋkəmmghe 2021 a kətu' bɔɔ ka piŋ sɔ' gɔm pa' ləmnyə jɔ lə bi pə putə lə. Tə́ nə́ŋ fə́ pá' pú ntó' nə́ sá' nə̂ŋkə́mmghě 2021 á kətú' bɔ́ɔ ka píŋ sɔ' gɔm pá' ləmnyə́ jɔ́ lə bi pə pútə́ lə. +Mtwɔshɛ Petiangma Michael Peghama ghɔm gaə kliaŋ yap guŋ po'o nə nwə bə fə e ne nyaptə. Mtwɔ̂shɛ Petiangma Michael Peghama ghɔm gaə́ kliaŋ yap gúŋ pó'o nə̂ nwə bə fə́ é nê nyaptə. +""" Kliaŋ yɔk lə bo ŋkhʉɔ ŋkap sha'150 FCFa bi fə e e lə nəŋ bo shəŋ nə pe dek." """ Kliaŋ yɔk lə̂ bó ŋkhʉɔ́ ŋkáp  shâ'150 FCFa bí fə́ e e lə nə́ŋ bó shə́ŋ nə́ pê dêk." +"pa' e bə kətu' a e cəŋ nə tʉ nwə nə kliaŋ yɔk nə kwə mbu myə"" pa' Tanyi Amungwa Ntwɔshɛ Petiangma Michael Peghama ntutə lə." "pá' ê bə́ kətú' á e cə́ŋ nə́ tʉ̂ nwə nə́ kliaŋ yɔk nə kwə́ mbû myə́""  pá' Tanyi Amungwa Ntwɔ̂shɛ Petiangma Michael Peghama ntútə́ lə." +Tə fə pa' nto' nə təŋtə a kuŋ ka wɛ jɔ sɔm ywə yə a wə da'tə gaə gɛla'tə lə bə kwə pua pə ghaptə guŋ lə. Tə fə́ pá'  ntó' nə́ tə́ŋtə á kúŋ ka wɛ́ jɔ́ sɔm ywə́ yə ǎ wə́ da'tə́ gaə̂ gɛla'tə lə̂ bə́ kwə̀ púa pə ghaptə guŋ lə. +Fiə'shɛ yɔ gaə e gɔ tak mo yə pu butə e a nəŋ bə sɔm ywə ka la'tə. Fiə̂'shɛ yɔ́ gaə́ e gɔ ták mo yə pú bútə́ é á nə́ŋ bə sɔm ywə́ ka lá'tə̀. + Pu ke nte Mbi Fritz Takang Beza Berist Danlami Mohadou pu Vibarfe Bruno cɛ bə wap cwə gu' pʉəə. Pú kě nté Mbi Fritz Takang Beza Berist Danlami Mohadou pú Vibarfe Bruno  cɛ́ bə wáp cwə́ gu' pʉə́ə́. +A lə nə Dzətsə 2021 kuŋ mkətu' Yawude kwi ntak Chuka Awa nəŋ gaə sɔm ywə ka la'tə bə pu nəŋ jo' e nə ta' gu'. A lə nə́ Dzə̂tsə́ 2021 kúŋ mkətú' Yàwùdè  kwî nták Chuka Awa nə́ŋ gaə̂ sɔm ywə́ ka lá'tə̀ bə pú nə́ŋ jó' é nə̂ ta' gu'. +Ntwɔshɛ Amungwa Tanyi ghɔm nwə nə pa' pu gəm mbhəshɛ pyə tə kwop nəŋ siŋ wap gaə e gɔ putə wap yə a wap pe go' yə wap jɔ lə. Ntwɔ̂shɛ Amungwa Tanyi ghɔm nwə́ nə́ pá' pû gəm  mbhə̂shɛ pyə́ tə kwóp nə́ŋ síŋ wáp gaə́ e gɔ pútə́ wâp yə́ á wap pé gó' yə wáp jɔ́ lə. +Pu nə ghəm vəŋ po tə kwop bə hɔ mco' kam 9 nə Mco' mguŋ guŋ nə ..... Pû nə̂ ghəm vəŋ po tə kwóp bə́ hɔ́ mco' kam 9 nə́ Mco' mgùŋ guŋ nə̂ ..... +""" Bawaələ yə pu ghəm e kə jo' e tə kwop a pu gɔ pe bii""" """ Bǎwaə̌lə́ yə pú ghəm é kə jó' é tə kwóp á pû gɔ pé bíí""" +Agbor Bala kwi' gaə pu gəm she pɔ nə nwə paknyə tsʉ' gəlisi wap ghə ka' pfʉə tə kuŋ cwə gaə wap bu' Agbor Bala kwí' gaə́ pû gəm shé pɔ nə̂ nwə páknyə̂ tsʉ' gəlísì wáp ghə kà' pfʉə̀ tə́ kúŋ cwə́ gaə́ wâp bǔ' +Mcuŋ Ntamdzə 15 ŋkəmbiyɛ 2021. Mcuŋ Ntâmdzə 15 ŋkə̂mbiyɛ́ 2021. +Tsʉ' fə:Afrik performance batə 164. Tsʉ' fə̂:Afrik performance batə 164. +Shə tiŋ shu tsʉdyə. Shə́ tiŋ shu tsʉ́dyə́. +Tə fə nə mu cwə Kaməlun bo hwə pə sim shu yə pə pu ghə bakələ lə. Tə fə́ nə̂ mú cwə Kaməlûn bo hwə́ pə̂ sim shù yə pə́ pú ghə̂ bǎkə́lə́ lə. +Yəŋ nwə boo ya ta' cəvə mcyə mcuŋ pə dəm o fɛnyə cici cwəpuŋ tə ya' sɔm. Yəŋ nwə̂ bóo yá ta' cə̌və mcyə́ mcuŋ pə́ dəm ó fɛnyə́ cîcǐ cwəpuŋ tə yâ' sɔ̀m. +Pu bə tsɔ'ɔ jɔ guŋ mci awɛ nwə pə nə mkhʉkhʉɔ, pə thə məbu' pua pə tə ghə gu'. Pû bə tsɔ'ɔ jɔ́ guŋ mcǐ awɛ́ nwə pə́ nə́ mkhʉkhʉɔ̀, pə́ thə́ mə̂bú' púa pə tə ghə gú'. +Bə shu ŋəm cəcə mghəŋ pyə wap dʉmnyə tsaə lə. Bə shǔ ŋə́m cəcə mghə̌ŋ pyə wáp dʉmnyə tsaə lə. +Pɔ pəpuŋ pə ghə nwə bakbak pua mcuŋ tu tə pfyə mcyə. Pɔ pəpúŋ pə ghə nwə bakbàk púa mcǔŋ tú tə pfyə́ mcyə. +Da'gaə guŋ tsə tsyə pu gɔm bə ba' kə bə sʉm a lə tə ŋkwyəpnyə nə pa' dyə bə da' nwə bəm. Da'gaə́ guŋ tsə́ tsyə pû gɔm bə́ bá' kə bə́ sʉ́m á lə̂ tə̂ ŋkwyə́pnyə́ nə́ pá' dyə̌ bə́ da' nwə bə́m. +Pu gɔ yɔ mkɔ mnə piŋ pua pomnyə topʉə vəŋ e cici mkɔ pua pə pɛmkwə Pû gɔ yɔ́ mkɔ̀ mnə́ pîŋ púa pǒmnyə́ topʉə̀ vəŋ é cîcǐ mkɔ púa pə pɛ́mkwə̀ +Ta' ywə pə nyənyɔ bə gaə Məcwɔ' yə pu gɔ yap e a bə mo bəm e pə gɔ lə fa' Doguŋ Biya nə ghɔ dzə dəm bəŋ pa' dəm nam lə. Ta' ywə́ pə́ nyə́nyɔ́ bə́ gaə́ Mə̂cwɔ́' yə́ pú gɔ́ yáp é á bə́ mo bə̂m e pə́ gɔ lə fa' Dôguŋ Biya nə ghɔ dzə dəm bəŋ pá' dəm nam lə. +Paknyə mco' A bə wə gɔ mi Paknyə̂ mcò' Ǎ bə́ wə́ gɔ́ mi +A tə ywə bə wə dʉmnyə pə. A tə ywə́ bə́ wə́ dʉ́mnyə́ pə́. +Da'gaə wap bə veŋ e pyə wap ŋkɛ gaə mo kuŋ dzʉdyə lə. Da'gaə́ wáp bə veŋ é pyə́ wáp ŋkɛ gaə́ mô kuŋ dzʉdyə́ lə. +Ba nəŋ bə vəŋ mntʉm Paul Biya nə ghɔm nwə nə ntutə nə vəŋ mcyə mcuŋ təm. Bǎ nə́ŋ bə́ vəŋ mntʉ́m Paul Biya nə̂ ghɔm nwə nə́ ntútə́ nə̂ vəŋ mcyə́ mcùŋ tə́m. +Ba m mnə a shəŋ gaə pu nə ghɔm ntutə. Ba m mnə́ ǎ shə́ŋ gaə́ pú nə̂ ghɔm ntútə́. +Mntʉm mco' bə pu nəŋ shəŋtə japnt Mntʉ̌m mco' bə pú nə́ŋ shə́ŋtə jápnt +Da'gaə sɔm mo tə də ya sɛ ywə pə. Da'gaə̂ sɔm mò tə̂ də yá sɛ́ ywə́ pə́. +Pɔ pəpuŋ pə ghə nwə bakbak pua mcuŋ A bvʉ tyɔ bo shamtə. Pɔ pəpúŋ pə ghə nwə bakbàk púa mcǔŋ Ǎ bvʉ̌ tyɔ̀ bo shámtə́. +Shu ntʉm dyə gɔ pə ba tʉ si. Shu ntʉ̌m dyə́ gɔ pə̂ bǎ tʉ́ sí. +kisim twɔ' hwitə ba shwədyə Doguŋ wə zhəzhəŋ kísìm twɔ̌' hwítə bá shwədyə̂ Dôgǔŋ wə́ zhə́zhə́ŋ +Da'gaə wap vəŋ mco' pɔ nyənyɔ lə pə ntʉm o sak Da'gaə́ wáp vəŋ mcó' pɔ nyə́nyɔ́��lə pə́ ntʉ́m ó sàk +Pu nəŋ bə wə gə pa' pu tʉɔnyə paknyə yə pə pɛ mkwə bo ntʉɔ niŋ tə fə mu' tam lə. Pú nə́ŋ bə́ wə́ gə́ pá' pú tʉɔnyə páknyə́ yə pə́ pɛ mkwə̂ bó  ntʉɔ́ níŋ tə fə̂ mú' tam lə. +Elyse tə cwəlɔ bo gɔ ta' nə e nəŋ pə guŋ mgu' si bə pu te nə shu tsʉdyə. Elysé tə̌ cwəlɔ bó gɔ́ tá' nə́ e nə́ŋ pə́ guŋ mgǔ' sí bə pú té nə̂ shu tsʉ́dyə́. +"Tə Fə mu' tam a wə fa' fa' tityə nə yɔ mo yə "" e fiŋ"" bə yə." "Tə Fə́ mú' tâm ǎ wə́ fá' fa' tityə́ nə́ yɔ́ mo yə "" ě fíŋ"" bə́ yə." +A tə wə dyɔnyə nə la'tə ba bi waə lə gaə yʉ nə nyaptə mfo pə. A tə̌ wə́  dyɔnyə́ nə́ la'tə bǎ bî waə̌ lə́ gaə́ yʉ́ nə̂ nyaptə mfò pə̀. +A bə wə cwə mpa' Fəlaŋsi bə a tsə ci pyə pɔ nə sak pfʉə ntʉm guŋ awɛ. Á bə́ wə́ cwə́ mpâ' Fəlaŋsí bə á tsə̂ cǐ pyə́ pɔ́ nə́ sǎk pfʉə̀ ntʉ́m guŋ awɛ́. +E bə wə shəŋ nə te guŋ gu' e awɛ a ywə yə pu gaə Kaməlun bə tsʉ' e a kə cwanwə a sɔm ywə kə nəŋ shyə tə yʉ. Ê bə́ wə́ shə́ŋ nə́ tê guŋ gú' e awɛ́ á ywə́ yə pû gaə́ Kaməlûn bə́  tsʉ' ě á kə̂ cwanwə̀ â sɔm ywə́ kə̂  nə̌ŋ shyə́ tə yʉ́. +Da'gaə e dʉɔnyə gaə Kaməlun bə Kaməlun go' yə e lə nəŋ gə pə yɔ a pə gə gaə tʉm tsɔk pə pə swɔptə nə pu swɔptə. Da'gaə́ ê dʉɔ́nyə gaə́ Kaməlûn bə́ Kaməlûn gǒ' yə e lə nə̌ŋ gə́  pə yɔ́ a pə́ gə́ gaə́ tʉ̂m tsɔ́k pə̀ pə́ swɔptə́ nə́ pú swɔptə. +A pə ntutə gaə pu pə gɔ ghə sa'nyə bə mo yə fəlaŋnsi wə ntʉ bu nə e a tə gɔ yə' ghə bəm pə. A pə́ ntútə́ gaə́ pú pə́ gɔ ghə sa'nyə bə́ mo yə fəlaŋnsí wə́ ntʉ́ bú nə́ é á  tə gɔ yə' ghə bə́m pə́. +A ywə yə a lə cyə nə baŋkye Dologuele RCA dzə Doguŋ yə cwəlɔ Michel Archange Touadera A ywə́ yə a lə cyə nə baŋkye Dologuelé RCA dzə̌ Dôguŋ yə cwəlɔ́ Michel Archange Touadéra +Və mcuŋ lə ŋwɛnyə gɔm cici sya po'o mcwə mɔ bə a bo ntutə gaə e yɔ ywə yə e gɔ ghə lə. Və mcuŋ lə̂ ŋwɛnyə gɔm cîcǐ sya pó'o mcwə mɔ̌ bə â bó ntútə́ gaə́ ě yɔ́ ywə́ yə ê gɔ ghə lə. +ywə yə pu gɔ zhyə a bə gaə e tə ntʉ mcuŋ tʉ pə. ywə́ yə pû gɔ zhyə́ á bə́ gaə́ e tə̂ ntʉ́ mcuŋ tʉ̌ pə́. +E be mcuŋ ntʉtə. Ê bé mcuŋ ntʉ́tə́. +Pə kamtə gaə pu jɔ pɔ pyə pua Doguŋ fa'a pa' mdofiŋ lə. Pə kámtə́ gaə́ pû jɔ́ pɔ pyə púa Dôguŋ fa'á pâ' mdofiŋ lə. +O nəŋ bə fa' deŋdeŋ tə' pu a Doguŋ pu tʉ mynə no tə' nəŋ shəŋ nə zhwə o. O nə́ŋ bə́ fá'  deŋdeŋ tə' pú a Dôguŋ pú tʉ̂ mynə́ nô tə' nə́ŋ shə́ŋ nə́ zhwə̂ ó. +A tə nwə bo ŋkwitə sɔm mo pə nəŋ ntʉ paknyə ba nəwaələ A tə nwə bó ŋkwítə́ sɔm mo pə nə́ŋ ntʉ́ páknyə́ bǎ nə̂waə̌lə́ +A nwak nə yəŋ zhəŋ bə pu ghə bakələ.  nwak nə́ yə̀ŋ zhəŋ bə́ pú ghə̂ bǎkə́lə́. +Munyə topʉə cwanwə nə pak mghɔ nə lə vam ŋka bakələ cyə. Múnyə̂ topʉə̀ cwanwə̀ nə́ pàk mghɔ̀ nə lə vam ŋká bǎkə́lə́ cyə̂. +Bə pu tsə m cəŋtə ntʉ mghəŋ shu. Bə pú tsə́ m  cəŋtə ntʉ̌ mghə́ŋ shù. +Pu lə nəŋ bo gyɛ' dʉɔnyə pə tʉ. Pú lə nə́ŋ bó gyɛ́' dʉɔ́nyə pə tʉ̂. +a zhi shu nə pfyə mcyə cwəlɔ bə pu ghə bakələ a zhî shu  nə pfyə́ mcyə cwəlɔ bə́ pú ghə̂ bǎkə́lə́ +Guŋ m syaŋyə nwə yə pu bə cwəlɔ bo jɔ a du fə bi pɔ pyə wap bo shəŋ nə po'mkwə bɔptə ma'no' bak mo yə e fiŋ nə pə dzə e lə. Guŋ m syaŋyə́ nwə̀ yə pû bə́ cwəlɔ bó jɔ́ á du fə́ bí pɔ pyə wáp bó shə́ŋ nə́ pó'mkwə̀ bɔ́ptə́ má'nò' bák mo yə ě fiŋ nə́ pə̂ dzə̌ é lə. +A bo hwə tsʉ' cʉtə pə ghə mbakbak nwə. A bó hwə́ tsʉ' cʉ́tə pə ghə mbakbak nwə̀. +Mtəmdyə map bə nə cyə bɔptə guŋ potsə awɛ Mtə̌mdyə̂ máp bə́ nə́ cyə bɔ́ptə guŋ pǒtsə̂ awɛ́ +Wap bə wap ghə pə sɔk tsə nə yə baa. Wáp bə wáp ghə pə sɔk tsə́ nə yə bǎá. +A ka puŋ gaə mo cyənyə dzə pu wap yɔ o cwəlo. A ka púŋ gaə́ mo cyə́nyə́ dzə̌ pú wáp yɔ́ ó cwəlǒ. +Wap bə cəcə pu gaə a gɔ pə bə wap pyap tə' tə a pə ba ŋwa' nə pu cwəlɔ a nəŋ bə cwə pəpuŋ. Wáp bə́ cəcə pú gaə́ â gɔ pə́ bə wáp pyáp tə' tə a pə̂ bǎ ŋwà' nə́ pú cwəlɔ̌ a nə́ŋ bə́ cwə̀ pəpúŋ. +Wap gaə wap lɔ tə bɔ gɔ yɔ ywə yə wap a dɔ ya lə tə ywə lə po gɔ kɔ pa' wap gɔ ŋwak lə. Wáp gaə́ wáp lɔ tə bɔ́ gɔ́ yɔ́ ywə́ yə́ wap a dɔ́ yá lə tə ywə́ lə pó gɔ kɔ pá' wap gɔ́ ŋwak lə. +Wap bɔɔ fhənyə guŋ pɔ awɛ də mbu ba ŋkaam cwə yə a wə shəŋ a nta' məlumgʉgʉɔ. Wáp bɔ́ɔ́ fhə́nyə́ gùŋ pɔ awɛ́ də́ mbú ba ŋkáám cwə yə ǎ wə́ shə́ŋ á ntá' mə̂lǔmgʉgʉɔ́. +Wap bɔɔ da'tə gʉ' yap nə guŋ mci awɛ. Wáp bɔɔ́ dá'tə́ gʉ̂' yap nə̌ gùŋ mcǐ awɛ́. +Wap kwɛ gaə wap gɔ cyə mnə demokrasi a kwi mbwɔp nə sa guŋ. Wáp kwɛ gaə́  wáp gɔ cyə mnə̂ demokrasi á kwí mbwɔp nə sá gùŋ. +A kə puŋ wap tə' pa' Joseph Owona ko ntʉm dyə mco' lə. A kə pǔŋ wáp tə́' pá' Joseph Owona kó ntʉ́m dyə̂ mcò' lə. +Pə le nwə nə mco' sɛ gaə pə mo lə ghə ywə pəpuŋ tə cəŋtə dwɔ' mco'. Pə lê nwə nə́ mcǒ' sɛ́ gaə́ pə́ mo lə ghə́ ywə̂ pəpúŋ tə cəŋtə dwɔ́' mcò'. +A bə bi pu bə pa' nwə gɔ ghiŋ lə. A bə́ bí pú bə́ pá' nwə̌ gɔ ghiŋ lə. +A nəŋ bə po'o ywə yə pu gɔ həŋtə a pə: Nəkə? A nə́ŋ bə́ pó'o ywə́ yə́ pû gɔ hə́ŋtə́ á pə́: Nə̂kə? +Yə batə yaəpʉəə pə : wap hɔ a ? Yə bàtə yaə́pʉə́ə́ pə́ : wáp hɔ̀ a ? +Pɔ tyɔdəŋ lə təM dzə m gɔɔm: mco' bə pə ywə yə pɔ pyə wap de nwə nə a bə lə. Pɔ tyɔdə̀ŋ lə tə̌M dzə̌ m gɔ́ɔ́m: mcǒ' bə́ pə́ ywə́ yə pɔ pyə wáp dé nwə nə́ á bə́ lə. +Nə cyətə lwɔ' mco' nəŋ gə nə cyətə ghəywə yə kuŋ gɔm a pə wə da'tə ya. Nə cyətə lwɔ' mcò'  nə́ŋ gə́ nə́ cyətə ghəywə́ yə kúŋ gɔm á pə́ wə́ dá'tə yá. +"Wə hɔ bə yə a tə ""politik"" a?" "Wə̂ hɔ̀ bə́ yə a tə ""politik"" â?" +Po pyə pə sa' tsʉ' sə kə bo tə bak wap biŋ bəŋthə yap a kə bə wap hɔ ba yap. Po pyə pə sá' tsʉ' sə́ kə̂ bó tə́ bák wáp bíŋ bəŋthə́ yáp á kə̂ bə wáp hɔ̀ ba yáp. +tyɔ bə a tsə ko ntʉm ntɔmthə tyɔ̌ bə ǎ tsə̂ kǒ ntʉ́m ntɔ̌mthə́ +Nə sɛ nə ɛŋstitʉsiɔŋ wuŋ mi. Nə́ sɛ̂ nə́ ɛŋstitʉsiɔŋ wúŋ mi. +Mo lə nəŋ gə sɔm ywə də nə nyaptə ceŋnyə bɔɔ. Mo lə nəŋ gə sɔm ywə́ də́ nə nyaptə́ ceŋnyə bɔ́ɔ. +Bawələ cwə gəzhyə dəm pəpuŋ e nəkələ dzʉ puŋ Bǎwə̂lə́ cwə́ gə̂zhyə dəm pəpûŋ ě nə̂kə́lə́ dzʉ̌ pùŋ +Pu ntʉm dəmca' yə a bə a puŋ tə cyə lə. Pú ntʉm dəmcǎ' yə â bə á puŋ tə cyə lə. +"A bə ywə yə aa gə vəŋ pə yɔ yəŋ nə ghə pə gaə ""pə pəpuŋ"" bɔɔ bə da' pə mkhʉkhʉɔ pu a pə thəməbu'." "Á bə ywə́ yə áá gə vəŋ pə yɔ̂ yəŋ nə́ ghə pə́ gaə́ ""pə pəpúŋ"" bɔ́ɔ bə́ da' pə mkhʉ̀khʉ̀ɔ  pú a pə thə́mə̂bú'." + Politik nə ŋwak nə tamtə wap a lu bə wap le ntak nə fa' nyənyɔ tə tyə'.  Politik nə̂ ŋwak nə  tamtə wáp a lû bə wáp lě ntak nə fa' nyə́nyɔ́ tə tyə̌'. +Kaməlun pə bə a taknyə. Kaməlûn pə́ bə ǎ táknyə́. +Msəŋwi pyə pu nyaknyə wap gwak wap mɔŋdo visɔŋ a tə bo da'tə gaə dzʉ gɔ ti puŋ pə. Msə̌ŋwì pyə́ pú nyaknyə wáp gwák wap mɔŋdo visɔŋ á tə̂ bo dá'tə́ gaə́ dzʉ̌ gɔ tí puŋ pə́. +Gu' Guŋ yə Hobs lə ŋke gaə Guŋ mtyɔ awɛ a bə a nəŋ də m ha? Gû' Guŋ yə Hobs lə̂ ŋké gaə Guŋ mtyɔ awɛ́ á bə ǎ nə́ŋ də́ m há? +Mghɛghʉghʉɔ pu a mbu' bə wap lo mdyə cɛ du nə nyənyɔ yə pu jo yo lə. Mghɛghʉghʉɔ̌ pú a mbǔ' bə wáp ló mdyə̌ cɛ̌ dú nə́ nyənyɔ́ yə pû jó yó lə. +Bawələ zhyə gaə tə fə wə mkətu' o cyətə ghə ŋkap a bə nwə ghə o. Bǎwə̂lə́ zhyə́ gaə́ tə́ fə wə́ mkətú' o cyətə ghə ŋkáp á bə nwə̌ ghə ó. +A bə ba mcɛ o pə jɔ bə pu ghə mghəŋ bʉəə bə nə de wap ci pʉəə.  bə́ ba mcɛ̌ o pə́ jɔ́ bə pú ghə mghə́ŋ bʉə́ə́ bə́ nə dé wáp cí pʉə́ə́. +Mghɛcɛ pyə wap zhi a cwə nə tsʉ' pəpuŋ pu nəŋ bə cəŋtə gwim wap nə pyəshə mghɛcɛ. Mghɛcɛ́ pyə wáp zhí á cwə́ nə̂ tsʉ' pəpúŋ pú nə́ŋ bə́ cə́ŋtə́ gwím wáp nə pyəshə́ mghɛcɛ́. +Bya mo həŋtə bə yə ywə yə aa bo shyə a bə a puŋ lə. Byá mó hə́ŋtə bə́ yə ywə́ yə áá bó shyə́ á bə ǎ puŋ lə. +Wap kwə tsap mtuŋ map bə wap nəŋ fiŋ nə sɛnyə tyə' tsə yap bə yə pə tə gɔ le tə' a pə. Wáp kwə̂ tsáp mtûŋ máp bə́ wáp nə́ŋ fíŋ nə sɛnyə tyə̌' tsə̌ yap bə́ yə pə tə gɔ lé tə' á pə́. +wap yap sɛ nə cəŋtə fa' fa' tsap cwə yə a bo shəŋ lə. wáp yáp sɛ́ nə cəŋtə fa' fa' tsáp cwə yə â bó shə́ŋ lə. +Wap tə ŋke mnə map gaə mghɛcɛ pə. Wáp tə̂ ŋké mnə̂ máp gaə́ mghɛcɛ́ pə́. +Da' gaə aa pə bə pu ka wɛ sa' tə ja' bə mo fiŋ nə pyap. Dá' gaə́ aa pə́ bə pú ka wɛ́ sá' tə já' bə mǒ fíŋ nə́ pyáp. +Mcuŋ bɔɔ fiŋ nə pə ba pə mkamvʉ' ba pu ka sɛtə mnyə lə. Mcǔŋ bɔ́ɔ́ fíŋ nə́ pə̂ ba pə mkâmvʉ̌' bá pú ka sɛ́tə́ mnyə́ lə. +wap vəŋ e pyə ŋkwɛ gaə pə wap ghə pak Madela mzhyə nə ntəŋtə pe ne lə nəŋ bo jak nə pu. wáp vəŋ é pyə́ ŋkwɛ́ gaə́ pə̂ wáp ghə̂ pák Madela mzhyə nə ntə́ŋtə́ pé né lə nə́ŋ bó ják nə́ pú. +Shə mntəm pyəshə mguŋ tə ja' nə cəŋtə gɔmtə cɔm pu a shə cəcə pu pə. Shə́ mntə́m pyəshə́ mguŋ tə́ já' nə́ cəŋtə gɔ́mtə́ cɔ́m pú a shə́ cəcə̌ pú pə́. +A pə gə gaə wap pə byap. A pə́ gə gaə́ wáp pə́ byáp. +Pə pyapguŋ pua guŋ msəŋ wi awɛ ne bə pɔ pyə pu shyə mnə pu tə gə mɔ mtaknyə lə Pə pyápguŋ púa guŋ msə̌ŋ wì awɛ́ nê bə́ pɔ pyə pû shyə́ mnə́ pú tə́ gə mɔ mtǎknyə́ lə +Nəkələ pə mo ghəla tə gʉ'? Nə̂kə́lə́ pə́ mo ghə̂lǎ tə gʉ̌'? +Ta' həŋtə nə dolar sha' 100. Ta' hə́ŋtə̀ nə́ dolar shá' 100. +Da'gaə bo'gwə mshu myə pu do' cwəlɔ a ba nə nə zhəzhɔp mnyə bəŋ nwə gwə myə pu si byap lə. Da'gaə̂ bo'gwə̂ mshu myə pû dó' cwəlɔ á bá nə́ nə zhə́zhɔ́p mnyə́ bə́ŋ nwə gwə́ myə́ pú sí byap lə. +Mo yə pu bo ŋke tso tsyə nə yəŋ jʉɔjʉm nwə a lam ntiŋnyə dəm sim politik guŋ ɔ gɔm nwə. Mo yə́ pû bó ŋké tsô tsyə́ nə́ yəŋ jʉɔjʉm nwə á lǎm ntíŋnyə́ dəm sim politik guŋ ɔ gɔm nwə̀. +A nəŋ bə kwa' mo cyɔ ntʉm zhʉm e lə nəŋ bə thəməbu'.  nə́ŋ bə́ kwà' mo cyɔ ntʉ́m zhʉ́m e lə nə́ŋ bə́ thə́mə̂bú'. +Da'gaə ka pu tʉɔnyə gaə a bə mu dyə bə e zhyə mzhəŋ nefo bam bə yə e tə niŋ thə e nə a pə. Da'gaə́ ka pú tʉɔnyə̀ gaə́ â bə́ mû dyə̌ bə́ ě zhyə́ mzhəŋ nèfò bam bə́ yə́ e tə̂ níŋ thə́ ě nə́ á pə. + Da' dʉ' nə bo tsənyə Pɔ pyə wap bo ntʉ mnyə nə Franck Biya lə tə ywə dyə' pə.  Dá' dʉ̀' nə́ bo tsə́nyə́ Pɔ pyə wáp bó ntʉ́ mnyə́ nə̂ Franck Biya lə tə ywə̂ dyə̀'  pə. +Nə lwɔ' pəpuŋ yap ne pə ntəŋ wap. Nə́ lwɔ' pəpûŋ yáp né pə́ ntə́ŋ wáp. +A bə vəŋ mcuŋ.  bə́ vəŋ mcúŋ. +A bə dzə pu bə pɔ wap pə ŋkwɛ gaə nəfo gɔ ghɔ mnə bu ntəm ghəŋ la' dyə' nə sak pfʉə pyə a bə Kaməlun lə. Ǎ bə dzə̌ pú bə́ pɔ wáp pə́ ŋkwɛ gaə̂ nə̀fǒ gɔ ghɔ mnə́ bǔ ntə̂m ghə̌ŋ lá' dyə̀' nə́ sâk pfʉə̀ pyə́ á bə́ Kaməlûn lə. +Pə nəŋ bə jɔ pa a shyə ntʉm bo'gwə mguŋ dzənyə pə lə. Pə nə́ŋ bə́ jɔ́ pá ǎ shyə ntʉ́m bo'gwə́ mguŋ dzənyə̌ pə lə. +A bə bi pu Kaməlun pə kaməlun. Á bə́ bí pú Kaməlûn pə́ kaməlûn. +Pu gɔ cya nəfo nə bu sak la' dyə' nə sak pfʉə pyə a bə Kaməlun lə nə nə bɔmtə hwitə ba dəŋdəŋ. Pû gɔ cya nə̀fò nə̂ bǔ sǎk lâ' dyə̀'  nə́ sâk pfʉə̀ pyə́ á bə́ Kaməlûn lə nə́ nə́ bɔ́mtə́ hwítə̀ bá dəŋdəŋ. +"Wap gaə pu gɔ cyə m nə a twop hwitə monəŋ yə bawaələ boo shəŋ cwəlɔ lə ba kwa' yʉ Doguŋ Paul Biya kə ghɔm ""e e bə do hwitə""" "Wâp gaə́ pú gɔ cyə m nə́ á twóp hwítə̀ monəŋ yə bǎwaə̌lə́ bóó shə́ŋ cwəlɔ lə ba kwa' yʉ́ Dôguŋ Paul Biya kə ghɔ̌m ""é e bə́ dô hwítə̀""" +Pu bo nə ghə awɛ bə mo ka ha mtiŋ kwipu yə jʉm. Pu bo nə̂ ghə awɛ́ bə́ mo ka há mtiŋ kwîpǔ yə́ jʉm. +A nəŋ bo shəŋ gaə pu ha mtiŋ kwipu yə jʉm nə dəŋ fa' gʉə tsyə Doguŋ Paul Biya bə e fa' lə. A nə́ŋ bó shə́ŋ gaə̂ pú há mtiŋ kwîpǔ yə́ jʉm nə̂ dəŋ fa'  gʉə́ tsyə Dôguŋ Paul Biya bə́ ě fa' lə. +Doguŋ Paul Biya bo ntak vəŋ potsə bə e cəŋ bi pə pa' nə yap ləpʉə Kaməlun tə dzə mguŋ mguŋ lə. Dôguŋ Paul Biya bó nták vəŋ pótsə́ bə́ ě cə́ŋ bí pə pá' nə́ yâp ləpʉə Kaməlûn tə dzə̌ mguŋ mguŋ lə. +Sɔm mo bə e ka piŋ gə dədəŋ nə seŋ kaməlun pa' e gɔ ghiŋ lə. Sɔm mǒ bə́ e ka píŋ gə də́də̂ŋ nə séŋ kaməlûn pá' e gɔ ghiŋ lə. +A bə e pa' mkɔ nə sa' pua pyə nə se ba pyə nə cəŋtə ntiŋnyə pua pyə msəŋwi. A bə ě pá' mkɔ nə́ sá' púa pyə nə sé ba pyə nə cə́ŋtə́ ntíŋnyə́ púa pyə́ msə́ŋwì. +E lə tam nəfo tsyə nte gʉ' fa' gaə kaməlun kə piŋ bə ŋkiŋ sɔm guŋ kə waə kə waə lə. Ě lə tâm nəfo tsyə́ nté gʉ́' fá' gaə́  kaməlûn kə̂ piŋ bə́  ŋkiŋ sɔm guŋ kə waə̌ kə waə̌ lə̂. +A pə po'o bə ta' ywə tʉɔdəŋ yə d ntak bi pə jʉm lə A pə́ pó'o bə́ ta' ywə̂ tʉɔdəŋ yə d nták bí pə jʉ̀m lə +Mo yə e wə sɔ' a gɔ lə fa' ghɔ dzə nəŋ te wɔk pə ntʉm Fəlaŋ cfa a nə se nə cwə poa Kaməlun awɛ. Mo yə ě wə sɔ́' á gɔ lə fa' ghɔ dzə nə́ŋ té wɔ́k pə ntʉ́m Fəláŋ cfa á nə sé nə́ cwə̂ poá Kaməlûn awɛ́. +Kaməlun bə a yɔm cyə guŋ awɛ e bə mdzə guŋ mpe pɔmnəŋ awɛ.. Kaməlûn bə́ ǎ yɔ́m cyə́ guŋ awɛ́ ě bə́ mdzə̌ guŋ mpe pɔmnəŋ awɛ́.. +Pə gɔ la' ghɔ tak Kaməlun. Pə̂ gɔ lá' ghɔ ták Kaməlûn. +Mcuŋ Dzədzə tyə' 14 nə Ŋkəmbiyɛ 2021 Mcuŋ Dzə̂dzə tyə̂' 14 nə́ Ŋkə̂mbiyɛ́ 2021 +Kə odit Koŋsupə gɔ ghɔ tə kəm yəŋ ntʉm lə Kə odit Koŋsupə gɔ ghɔ tə kəm yəŋ ntʉ̌m lə̂ +Mtyə' wə shyə lə cici zhəŋtə ntəm pa' pu bo ta' ntʉm nə wim bvʉ' potsə bvo Oncpb Onpc pu Regifercam yə a nə bu Ntwɔkshwɛ Atou lə. Mtyə̂' wə́ shyə́ lə cîcǐ zhə́ŋtə ntə́m pá' pú bó tá' ntʉ́m nə́ wim bvʉ̀' pǒtsə́ bvo Oncpb Onpc pû Regifercam yə ǎ nə̂ bǔ Ntwɔ́kshwɛ Atou lə. +Kwi' nə mbɔkbɔk nwə pu yɔ nə wak yə gə tsʉ'fa' yəŋ nə fa' nə nwə gɔna' yə a wə de e lə. Kwí' nə́ mbɔ̂kbɔ́k nwə pú yɔ nə́ wâk yə́ gə tsʉ'fa' yə̌ŋ nə fá' nə̂ nwə gɔ̂na' yə ǎ wə́ dé é lə. +Pu lə zhi bo zhyə gaə cwakwə lə dzʉpe mkɛ ntʉm Nolenklatura Pú lə̂ zhi bó zhyə́ gaə́ cwákwə lə́ dzʉ́pè mkɛ ntʉ́m  Nolenklatura +Da'gaə bə e fiŋ nə lə mco' Doguŋ fyə lə? Da'gaə́ bə ě fiŋ nə́ lə mco' Doguŋ fyə́ lə? +Sɔmmo latə po' kwɛ. Sɔmmo latə pô' kwɛ̂. +A nə bə ywə yə pu bo jɔ tyə' ɔ pa' vəŋ po pyə wap zhyə ntʉm nwə a bo gom nə pomnyətopʉə yə a nə Cyrus Ngo’o lə. A nə́ bə́ ywə́ yə pû bó jɔ́ tyə̂' ɔ pá' vəŋ po pyə́ wáp zhyə́ ntʉ́m nwə á bó góm nə̂ pǒmnyə̂topʉə yə ǎ nə̂  Cyrus Ngo’o lə. +Kwa' nwətəghɔm yə bvo kwipu Doguŋ Philemon Yang bə wə shɔm bəŋ Paul Biya lə. Kwa' nwətəghɔm yə́ bvo kwîpǔ Doguŋ Philémon Yang bə́ wə́  shɔm bə́ŋ Paul Biya lə. + Philemon Yang biŋ cəŋtə ntutə pua mtiŋ myə a bɔ da'tə gaə dyəfa' Ntwɔkshwɛ Atou dzʉ pe nə mu' pəpuŋ tə a bo dɔ. Philémon Yang biŋ cə́ŋtə́ ntútə́ púa mtiŋ myə ǎ bɔ dá'tə gaə́ dyə̂fa' Ntwɔ́kshwɛ Atou dzʉ́ pè nə̂  mu' pə́púŋ tə a bó dɔ́. +Du nə khʉɔ ° B934/SG/PR. Dú nə̂ khʉɔ ° B934/SG/PR. +Lazare Atou tə wə cɔm pə nəkələ e zhyə dədəŋ e pua nə pa' pə mo lə ywə nə e ghə lə. Lazare Atou tə̌ wə́ cɔ́m pə́ nə̂kə́lə́ ě zhyə́ də́də́ŋ e púa nə́ pá' pə́ mo lə ywə́ nə́ é ghə̂ lə. +Pə pu lə kə ntutə yeŋ fɛbɔ nwə yə a wə ba'nyə gɔna' aa? Pə́ pú lə̂ kə́ ntútə́ yeŋ fɛ̌bɔ̌ nwə yə ǎ wə́ bá'nyə́ gɔ̂na' áa? +Etudi ghɔm nwə bə a piŋ ntaknyə tə' nəŋ bɔk nəkələ a bo nte lwɔk tsə mo. Etudi ghɔ̂m nwə́ bə ǎ piŋ ntáknyə́ tə' nə́ŋ bɔk nə̂kə́lə́ â bo nté lwɔ́k tsə́ mò. +Sgpr ta' nəŋ tə bə e pua. Sgpr tá' nəŋ tə bə ě púá. +A ha gʉ'ʉ bi Lazare Atou A hâ gʉ'ʉ́ bí Lazare Atou +A kam luŋ kwipu Doguŋ e ghɔ seŋ Doguŋ. A kâm lûŋ kwîpǔ Doguŋ e ghɔ̀ séŋ Dôguŋ. +A ghə gu' sɔmbʉəə pa Deŋdzə Ŋwala' ntəm nəŋ gaə pa' Paul Biya feŋ təŋ e Lazare Atou yə bə pə mnwə bvʉ' tsə A ghə gu' sɔmbʉə́ə́ pá Deŋdzə Ŋwâlǎ' ntə́m nə́ŋ gaə́ pá' Paul Biya feŋ tə́ŋ ě Lazare Atou yə bə́ pə́ mnwə́ bvʉ' tsə́ +A shəŋ gaə DG PAD ko jʉm e tə pu piŋ ntʉ mnə nə yəŋ ntwɔkshwɛ yə ee bo byap gaə pu putə e lə A shə́ŋ gaə́ DG PAD kó jʉ̌m é tə́ pú piŋ ntʉ́ mnə́ nə́ yəŋ ntwɔ̂kshwɛ yə́ éé bó byáp gaə́ pú pútə́ é lə +A hwə m pa' cwəpuŋ e phənyə nə e lə. A hwə́ m pá' cwəpuŋ ě phənyə nə́ é lə.