Dataset Viewer
text
stringlengths 1.35k
8.71k
| text_adlam
stringlengths 1.39k
8.81k
|
---|---|
1 Korontu'en 10
To' on tokku gumkiiji
Banndiraaɓe, emi yiɗi pahamon ko laataninoo maamiraaɓe meeɗen jaamaniiru *Muusa.
Ɓe fuu ɓe nduugake lees ɗowdi ruuldere , ɓe kuultii maayo jam.
Nder kawtal maɓɓe e Muusa, ɓe fuu ɓe keɓii waɗaneego *baptisma nder ruuldere e maayo ngoon.
Kadimaa ɓe fuu ɓe nyaamii nyaamdu wo'oru ivoyndu to Allah, ɓe fuu ɓe njarii ndiyam ngo'otam iɓɗam asama, ɓe njarii ɗam e haayre ruhunkeere yahadunde e maɓɓe, haayre ndeen woni Almasiifu.
Ammaa e noon fuu, Allah nanaay belɗum ɗuuɗɓe maɓɓe, kanjum waɗi ɓe maayi nder ladde hawgaare.
Ku'uje ɗeen fuu laatanake en misaalu, gam to' en tokku giɗaaɗi yonki kalluɗi kama maɓɓe.
To' en laato tokkooɓe gumkiiji noon no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, kama no ɗum vinndiraa : « Yimɓe njooɗii nyaami njari, ndeen ɓe ummii gam ɓe ngama.
» To' en mbaɗ njeenu kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa yimɓe dubuuje aciriin e tato (23 000) maayi nyalaande wo'ore.
To' en ngodo *Almasiifu kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa bo'ole mbari ɓe.
To' on mboyto kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa malaa'ikaajo maayde halki ɓe.
Ku'uje ko heɓi ɓe fuu laatake misaalu, ɗum vinndaama gam ɗum vaggina en, enen wonɓe timmoode jaamaniiru.
Gam ma'ajum tammiiɗo e darii fuu, waɗa hakkiilo gam to' do''o.
Walaa jarrabeeji keɓɗi on ɗi meeɗaay heɓgo yimɓe.
Allah no koolniiɗo, o woorataa jarrabeeji ɓurɗi semmbee mooɗon keɓa on.
Ammaa nder jarrabeeji ɗiin fuu, o hokkey on laawol no mburtortooɗon ɗi, e semmbee munyango ɗi.
Gam ma'ajum yiɗaaɓe am, ngoɗɗee sujjidango gumkiiji.
Mi vi'ii on ɗum gam on yimɓe ɓe hakkiilo, onon e ko'e mooɗon nyumee dow ko mbi'imi on.
Horde *kiirtaari ceniindi nde ngetteten Allah gam muuɗum, to en njardii nde, wanaa ende hawta en e ƴiiƴam Almasiifu naa ?
Buroodi ndi cenndeten, to en nyaamii ndi, wanaa endi hawta en e ɓanndu Almasiifu naa ?
E woodi buroodiiwol go'otol tan, no ɗuuɗruɗen fuu en ɓanndu wo'oru, gam eɗen cennda buroodiiwol go'otol.
Ndaaree boo habaru lenyol Isiraa'iila : yimɓe maɓɓe nyaamooɓe teewu cakkaangu e ngoodi kawtal e Allah gada e sakkirde seniinde.
Koo emi yiɗi vi'igo teewu cakkanaangu gumkiiji no goɗɗum naa ?
Nakay gumki e hoore muuɗum no goɗɗum ?
Naa noon sam !
Ko ngiɗmi vi'igo on woni, ko heeferɓe kirsata, eɓe kirsana *ginnaaji, wanaa Allah ɓe kirsanta.
Mi yiɗaa kawton e ginnaaji ɗiin.
On mbaawataa yardugo horde Jawmiraawo, ndeen njardon horde ginnaaji.
On mbaawataa nyaamgo e le'al Jawmiraawo, ndeen nyaamon e le'al ginnaaji.
Nakay en ngiɗi ummingo huunƴere Jawmiraawo ?
Nakay en tammii en ɓurii mo semmbee ?
Mbaɗee koo ɗume fuu gam teddingo Allah
Woɓɓe e mbi'a : « Fii fuu no dagiiɗum.
» Ee, ammaa naa ɗum fuu nafata.
Goonga, koo ɗume fuu no dagiiɗum, ammaa naa ɗum fuu semmbiɗinta goonɗinɓe.
To' on ngillo ko nafata on tan, ammaa ngillee faa e ko nafata woɓɓe.
Nyaamee teewu coodaangu e luumo, naa e ƴamgo to ngu ivoyi, gam to' *nyumooji ɓerɗe mooɗon pel on.
Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Lesdi e ko woni dow ma'ari fuu, Jawmiraawo jeyi ɗum.
» To neɗɗo mo goonɗinaay noddii on nyaamdon e muuɗum, to on njaɓii yahago, nyaamee ko o hokki on fuu, naa e ƴamgo to ɗum ivoyi, gam to' nyumooji ɓerɗe mooɗon pel on.
Ammaa to goɗɗo vi'i on : « Teewu nguun sakkanaama gumkiiji », ndeen to' on nyaam ngu, gam oon anndinɗo on e gam nyumooji ɓernde ma'ako.
Mi vi'aay ka dow nyumooji ɓerɗe mooɗon, ammaa ɗum dow nyumooji ɓernde oon biiɗo on ka.
Ammaa noye nyumooji ɓernde goɗɗo cerniranta ndimaaku am ?
To emi yetta Allah dow nyaamdu am, ko jeyi goɗɗo felantanmi dow nyaamdu ndu ngettumi Allah gam muuɗum ?
Gam ma'ajum, to on ɗoon nyaama, koo on ɗoon njara, e ko mbaɗoton fuu, mbaɗee ɗum gam teddingo Allah.
To' on laato daliila fergere *Yahuudu'en, koo *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, koo *ikiliisiya Allah.
Mbaɗee noon no mbaɗnoomi, gam emi yilloo velgo yimɓe nder koo ɗume fuu.
Mi raarataa ko nafata yam miin tan, ammaa faa e ko nafata yimɓe ɗuuɗɓe, gam ɓe keɓa kisndam. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥐
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤺𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤯𞤮𞤱𞤣𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤤𞤣𞤫𞤪𞤫 ⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤶𞤢𞤥.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞥅𞤤𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲.
𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞤥 𞤭𞤩𞤯𞤢𞤥 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄 : « 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥𞤢.
» 𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤢𞤷𞤭𞤪𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 (𞥒𞥓 𞥐𞥐𞥐) 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫.
𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤦𞤮'𞤮𞤤𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤩𞤫.
𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤣𞤮''𞤮.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭.
𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤖𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤄𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤫𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤.
𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 : 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫.
𞤑𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 ؟
𞤐𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤥 !
𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤢 *𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤼𞤢.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲.
𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤫'𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤫'𞤢𞤤 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 ؟
𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤊𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥.
» 𞤉𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤤 𞤮𞤲.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤂𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥.
» 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤤 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤮𞤲 : « 𞤚𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 »⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥 ؟
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤤𞤢𞤲𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅.
𞤃𞤭 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. |
1 Korontu'en 11
Njemminee yam, noon no njemminirmi *Almasiifu.
Ekkitinol dow huurayeere
Emi mana on gam on kiimtoo yam nder koo ɗume fuu, eɗon tokki ekkitinol ngol ekkitinmi on.
Ammaa e woodi ko ngiɗmi pahamon : *Almasiifu woni hooreejo gorko fuu, gorko kam woni hooreejo koree muuɗum, Allah boo kam woni hooreejo Almasiifu.
To gorko huufnake wakkaci o waɗata do'aare koo annabaaku, ndeen o semtinii Almasiifu hooreejo ma'ako.
Ammaa to debbo e waɗa do'aare koo annabaaku huuraaki, ndeen o semtinii hooreejo ma'ako, o laatake kama pemmbuɗo hoore muuɗum.
Kul debbo huuraay hoore muuɗum, sey o femmba gaasa ma'ako.
Ammaa ɗum cemtuɗum debbo femmba hoore muuɗum, gam ma'ajum sey o huura hoore ma'ako.
Gorko haanaay huura hoore muuɗum, gam emo holla nanndi Allah e darajja muuɗum.
Ammaa debbo e holla darajja gorko.
Gam naa gorko ivi e debbo, ammaa debbo ivi e gorko.
Daahir, gorko tagaaka gam debbo, ammaa debbo tagaama gam gorko.
Gam daliila malaa'ika'en, debbo e haani huura hoore muuɗum kama alaama baawɗe ma'ako.
Ammaa nder kawtal meeɗen e Jawmiraawo, debbo e takkii e gorko, gorko boo e takkii e debbo.
Kama no debbo iɓri e gorko, noon boo gorko danyaama gada e debbo.
Ammaa ɗum fuu to Allah ɗum ivi.
Nyumee e ko'e mooɗon : koo ɗum booɗɗum debbo waɗa do'aare, o huuraaki ?
Koo finaatawaaji e kolla on to gorko yoofii gaasa muuɗum faa ka juuti, ay ɗum cemtuɗum.
Ammaa to debbo e woodi gaasa njuutka, ɗum darajja muuɗum.
Sabu o hokkaama gaasa njuutka kaan, gam ka sudda hoore ma'ako.
To goɗɗo e yiɗi yeddugo ka'a haala, sey o annda minon e *ikiliisiyaaji Allah fuu, min ngalaa finaatawaa feere.
Kiirtaari Jawmiraawo
E woodi ko ngiɗmi vi'igo on dow haala hawriinde mooɗon.
Mi manataa on, gam hawriinde mooɗon yaharataa on yeeso, sey to halli tan.
Aran fuu, mi nanii to on kawritii e woodi ceedal hakkunde mooɗon, faa maa mi jaɓii ngoɗka muuɗum.
Doole cennditooɗon, gam dariiɓe e goonga wonɓe nder mooɗon mbannga.
Nde kawritɗon fuu, wanaa gam nyaamgo *kiirtaari Jawmiraawo kawritoton.
Gam koo moye mooɗon fuu e nyaama kiirtaari muuɗum, woɓɓe ngoordee e veelo, woɓɓe boo njarii faa ngiiltake.
Koo on ngalaa gure to haani nyaamon njaron naa ?
Nakay on yaviiɓe *ikiliisiya Allah ?
Na on ngiɗi semtingo sooyɓe ?
Ɗume ngiɗɗon mi vi'a on ?
Mi mana on naa ?
Mi waawataa mango on dow ma'ajum sam.
Gam ko nanmi e Jawmiraawo ngecciimi on : nder jemmaare nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu hokkitiranoo, o hooƴi buroodi, o yetti Allah, o fecci ndi, o vi'i : « Ɗu'um woni ɓanndu am hokkaandu gam mooɗon.
Mbaɗee ɗum gam hiimtaago yam.
» Ɓaawo ɓe nyaamii kiirtaari boo, o hooƴi jardugel *innaboojam, o vi'i : « Nge'el jardugel woni *alkawal kesal tabbitiniraangal e ƴiiƴam am.
Nde njaroton e jardugel ngeel fuu, kiimtee yam.
» Nde nyaamɗon buroodi ɗuum fuu, njarɗon e jardugel innaboojam ɗaam boo, eɗon nga'ajina habaru maayde Jawmiraawo faa o vittoya.
Gam ma'ajum, nyaamɗo buroodi Jawmiraawo, yardi jardugel ma'ako, kul yardaay ɗum no haani, o waɗii hakke dow ɓanndu Jawmiraawo e ƴiiƴam muuɗum.
Sey koo moye fuu liinya hoore muuɗum ko hokka nyaama buroodi, yara e jardugel ngeel.
Gam neɗɗo nyaamɗo buroodi ɗuum, yari e jardugel ngeel, to faa o fahamaay teddungal ɓanndu Jawmiraawo, o nyaamanii hoore ma'ako ceri'a.
Kanjum tampini ɗuuɗɓe mooɗon, woɓɓe nyawi, woɓɓe boo maayi.
Kul en liinyii ko'e meeɗen, Allah sernantaa en.
Ammaa Jawmiraawo no sernaney en, o elta en, gam to' o sernidan en e duuniyaaru.
Gam ma'ajum banndiraaɓe am, to on kawritii gam nyaamgo *kiirtaari Jawmiraawo, ndeenndeentiree.
To e woodi dolɗo nder mooɗon, sey o aarta o nyaama e wuro ma'ako tawo, gam to' hawriinde mooɗon fooɗonoy on ceri'a Allah.
Ammaa dow haalaaji koriiɗi, to mi warii mi fahaminey on ɗi. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥑
𞤐'𞤔𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫
𞤉𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 : *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤨𞤫𞤥𞤦𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤵𞤤 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤬𞤫𞤥𞤦𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤥𞤦𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤭𞤾𞤭 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤭𞤾𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤭𞤩𞤪𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤭.
𞤐𞤴𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 : 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 ؟
𞤑𞤮𞥅 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤳𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢'𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤲.
𞤀𞤪𞤢𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞤳𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤢.
𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤼𞤢𞤳𞤫.
𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟
𞤐𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫 ؟
𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤮𞤲 ؟
𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 : 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤬𞤫𞤷𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤍𞤵'𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥.
» 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 *𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤐'𞤘𞤫'𞤫𞤤 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤢𞤥.
𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥.
» 𞤐'𞤁𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤑𞤵𞤤 𞤫𞤲 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤣𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤮𞤤𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲𞤮𞤴 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤭. |
1 Korontu'en 12
Kokke Ruhu Ceniiɗo
Jo'oni banndiraaɓe, emi yiɗi volvango on haala kokke ɗe *Ruhu Ceniiɗo hokkata, gam emi yiɗi pahamon ɗe booɗɗum.
Nde laatinooɗon heeferɓe, ɓerɗe mooɗon e pooɗeynoo on tokkon gumkiiji ɗi mbolvataa.
Gam ma'ajum emi yiɗi pahamon : walaa baawɗo vi'igo « Yeesu no la'anaaɗo », to Ruhu Ceniiɗo e nder ma'ako.
Kadimaa walaa baawɗo vi'igo « Yeesu no Jawmiraawo », to Ruhu Ceniiɗo walaa nder ma'ako.
E woodi kokke feere-feere, ammaa Ruhu go'oto hokkata ɗe.
E woodi kuuɗe feere-feere, ammaa Jawmiraawo go'oto huwantee ɗe.
E woodi laabi huwango Jawmiraawo feere-feere, ammaa Allah go'oto hokkata koo moye baawɗe huurugo ɗi.
Koo moye fuu hokkaama kokkal banngineyngal Ruhu Ceniiɗo nder muuɗum, gam ɗum nafa goonɗinɓe.
Ruhu go'oto oon hokkata goɗɗo kokkal ekkitingo e anndal.
O hokka goɗɗo boo anndal bolle.
Ruhu go'oto oon hokkata goɗɗo goonɗinki cemmbiɗki, goɗɗo boo kokkal yamɗitingo ɓe njamɗaa.
O hokka goɗɗo waɗgo kaayniiɗumji, goɗɗo boo waɗgo annabaaku, goɗɗo feere kokkal senndindirgo ruhuuji kalluɗi e Ruhu goonga, goɗɗo feere volvugo nder ɗemɗe ɗe anndaaka, goɗɗo boo baawal fassaraago ɗe.
Ruhu go'oto tan huwata ɗum, ɗum fuu, kanko senndanta koo moye fuu kokkal muuɗum noon no o yiɗiri.
Ɓanndu wo'oru, jokkule ɗuuɗɗe
Noon no ɓanndu woorri jokkule ɗuuɗɗe, noon boo jokkule ɗuuɗɗe e laatii ɓanndu wo'oru.
Noon boo *Almasiifu laatii.
*Yahuudu'en e *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en e maccuɓe e rimɓe, en fuu en mbaɗanaama *baptisma, gam laatooɗen ɓanndu wo'oru gada e Ruhu go'oto.
En fuu en njarnaama Ruhu go'oto.
Ɓanndu laataaki jokko wo'oto, ammaa ndu jokkule ɗuuɗɗe.
To kosngal vi'i : « Gam mi laataaki junngo, mi walaa nder ɓanndu », ɗum senndataa ngal e ɓanndu.
Koo boo to nofru vi'i : « Gam mi laataaki yitere, mi walaa nder ɓanndu », ɗum senndataa ndu e ɓanndu.
To ɓanndu fuu laatake yitere, noye ɓanndu nduun nanrata ?
Koo boo to ndu fuu ndu laatake nofru, noye ɓanndu nduun luuɓtirta ?
Allah e huutinira jokkule ɗeen fuu nder ɓanndu wo'oru noon no o yiɗiri.
To ɓanndu fuu laatake jokko wo'oto, naa ɗum ɓanndu.
Ammaa e woodi jokkule ɗuuɗɗe nder ɓanndu wo'oru.
Yitere fotaay vi'igo junngo nafataa ɗum.
Hoore boo fotaay vi'igo kosɗe nafataa ɗum.
Ammaa jokkule ɓanndu ɗe ndaareten kama ɗe ngalaa semmbee, kanje ngoni ɓurɗe nafgo.
Jokkule ɓanndu ɗe nyumeten ngalaa teddungal, kanje ɓureten teddingo.
Ɗe ɓurɗen semtirgo boo, kanje ɓureten reengo.
Jokkule meeɗen booɗɗe ngalaa bukaata reeneego.
Ammaa Allah hawtii jokkule ɓanndu fuu gada e mawningo jokkule ɓurɗe famɗugo, sabu to' luhural nattu nder ɓanndu, ammaa gam ɗe fuu ɗe mballindira.
To jokko wo'oto naawii, koriiɗe fuu no naawdey e ma'ago, to jokko wo'oto teddinaama, koriiɗe fuu no nandey belɗum e ma'ago.
Onon on laatii ɓanndu Almasiifu, koo moye mooɗon fuu no jokko ɓanndu nduun.
Noon Allah darniri *ikiliisiya : aran o jo''ini *lilaaɓe, ndeen o tokkini annabo'en, o tokkini ekkitinooɓe.
Ɓaawo ma'ajum, waɗooɓe kaayniiɗumji, e yamɗitinooɓe nyawɓe, e vallooɓe, e aardotooɓe goonɗinɓe, e volvooɓe ɗemɗe ɗe anndaaka.
Wanaa ɓe fuu ngoni lilaaɓe, koo annabo'en, koo ekkitinooɓe, koo waɗooɓe kaayniiɗumji.
Wanaa yimɓe fuu kokkaa yamɗitingo ɓe njamɗaa, koo volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, koo fassaraago ɗemɗe ɗeen.
E noon fuu, ti'inee yillaago kokke ɓurɗe manngu.
Jo'oni mi holley on laawol ɓurngol vooɗgo. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥒
𞤑𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 : 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 « 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 »⹁ 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 « 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 »⹁ 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤫.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤫.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤭.
𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫.
𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤪𞤵𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫.
𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮.
𞤉𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮.
𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 »⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵.
𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤬𞤪𞤵 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 »⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 ؟
𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤮𞤬𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤤𞤵𞥅𞤩𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 ؟
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵.
𞤒𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤯𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤍𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮' 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 : 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤮 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤭 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭.
𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲.
𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵.
𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮. |
1 Korontu'en 13
Manngu yiɗde
To mi volvii ɗemɗe yimɓe e malaa'ika'en fuu, kul mi walaa yiɗde, mi laatake kama lennguru senƴooru e mehere, koo mbaggu iidoowu e mehere.
To emi waɗa annabaaku, emi anndi sirriiji Allah, to emi woodi anndal fuu, koo emi woodi goonɗinki cemmbiɗki, faa emi waawi sottingo baamle, ammaa kul mi walaa yiɗde, mi laatake mehere.
To mi hokkii sooyɓe ko ngoonmi fuu, faa e yonki am, ammaa kul mi walaa yiɗde, ɗum nafataa yam koo ɗume.
Goonɗo yiɗde e woodi munyal e yehere.
O walaa nalwiiru, o mantataako, o walaa mawnitaare.
Goonɗo yiɗde waɗataa ko semtini, o yillataako ko nafata mo kanko tan, o huunƴilawta, o jogitataako layfi goɗɗo boo.
Goonɗo yiɗde nanataa belɗum halleende, ammaa emo nana belɗum goonga.
Goonɗo yiɗde no munyaney koo ɗume fuu, goonɗinki ma'ako e tammunde ma'ako e munyal ma'ako tampataa sam.
Yiɗde re'ataa faa abadaa.
Annabaaku no timmey, volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka no majjey, anndal boo no majjey.
Gam anndal meeɗen e annabaaku meeɗen ŋakki, ammaa to keeɓɗum wari, ko ŋakki ɗuum no majjey.
Nde laatinoomi ɓinngel, mi volvirii kama no ɓinngel volvirta, mi nyumrii kama no ɓinngel nyumrata, hakkiilo am laatake kama ngo ɓinngel.
Ammaa nde mawnumi, mi woorii gikku mbilkaaku.
Ko ngi'eten jo'oni laaɓaay, kama daartiiɗo daarorgal kefiingal.
Ammaa wakkaci no warey nde ngi'eten Allah gite e gite.
Jo'oni anndal am e ma'ako no pamaral, ammaa wakkaci no warey nde anndeymoomi booɗɗum, noon no o anndiri yam.
Jo'oni e woodi ku'uje tati tabbitooje : goonɗinki e tammunde e yiɗde.
Ammaa ɗe fuu tati, yiɗde ɓurii ɗe manngu. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥓
𞤃𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤤𞤫𞤲𞤺𞤵𞤪𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤰𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤵 𞤭𞥅𞤣𞤮𞥅𞤱𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤳𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤤𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤴𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭𞤤𞤢𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤥.
𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤫𞤴⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴.
𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤻𞤵𞤥𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤭𞤤𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤬𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫.
𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥.
𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫 : 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵. |
1 Korontu'en 14
Huutinirgo kokke Ruhu Ceniiɗo
Ti'inee yillaago yiɗde, ngillee boo kokke *Ruhu Ceniiɗo, ko ɓuri ɗum fuu woni waɗgo annabaaku.
Gam bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka, Allah volidata, wanaa yimɓe.
Walaa pahameyɗo ko o vi'ata, gam emo volva bolle sirriije nder baawɗe Ruhu.
Ammaa baɗoowo annabaaku e volida e yimɓe, gam o yahara ɓe yeeso nder goonɗinki, o semmbiɗina ɓe, o waaltina ɓerɗe maɓɓe.
Bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka, hoore muuɗum tan nafata, ammaa baɗoowo annabaaku e nafa *ikiliisiya fuu.
Emi yiɗi on fuu mbolvon ɗemɗe ɗe anndaaka, ammaa ko ɓurani yam woni mbaɗon annabaaku.
Gam baɗoowo annabaaku ɓurii bolveyɗo ɗemɗe ɗe anndaaka, to naa e woodi baawɗo fassaraago ɗe, gam ɗum nafa ikiliisiya.
To noon banndiraaɓe, to mi warii to mooɗon emi volvirana on ɗemɗe ɗe anndaaka, ɗume ɗum nafata on ?
Walaa ko ɗum nafata on kul mi fahaminaay on ko Allah vannginani yam : koo anndal, koo annabaaku, koo ekkitinol haala Allah.
Ndaaremma misaalu ku'uje gimi kama duudaandu koo moolooru.
To ɗi piyaaka laaɓɗum, noye anndirten gimol ngol duudaandu koo moolooru nduun vi'ata ?
Koo boo to puufoowo luwal konu fuufaay ngal booɗɗum, moye siryantoo konu nguun ?
Noon boo ɗum laatii e mooɗon, to on mbolvii ɗemɗe ɗe anndaaka, walaa pahamuɗo ko mbi'oton, on mbolvii e mehere !
E woodi ɗemɗe feere-feere nder duuniyaaru, koo ngale fuu e woodi ma'ana muuɗum.
Ammaa to neɗɗo volvanii yam e ɗemngal ngal mi nanataa, mi laatanake mo jananno, kanko boo o laatanake yam jananno.
Noon boo, nde laatii on ngiɗi heɓgo kokke Ruhu, ti'inee yillaago kokke cemmbiɗineyɗe ikiliisiya.
Gam ma'ajum, bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka fuu, sey toroo Allah baawal fassaraago ɗe.
Gam to emi waɗa do'aare nder ɗemngal ngal anndaaka, ruhu am waɗata do'aare, hakkiilo am nafataa koo ɗume.
To noon noye mbaɗeymi ?
Mi waɗey do'aare e ruhu am e hakkiilo am fuu.
Mi yimey gimi yettoore e ruhu am e hakkiilo am fuu.
To naa noon, to a maaltii Allah e ɗemɗe ɗe anndaaka, noye gewaniiɗo ma mo fahamaay vi'irata « Aamiin » e maaltoore maaɗa ndeen ?
Sabu o nanaay ko mbiiɗaa.
Koo to do'aare maaɗa ndeen e vooɗi korey, nde nafataa neɗɗo oon sam.
Emi yetta Allah, sabu mi ɓurii on, on fuu volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka.
Ammaa nder ikiliisiya, mi ɓurii yiɗgo mi volva bolle jovi pahameteeɗe, gam ɗe ekkitina yimɓe, dow e volvugo bolle dubuuje sappo ɗe pahamataake.
Banndiraaɓe, to' nyumooji mooɗon laato kama ɗi bilki'en.
Nder halleende, laatee ɓe ngalaa semmbee kama bilki'en, ammaa nder hakkiilooji mooɗon laatooɗon mawɓe.
Raa ko vinndaa nder *Deftere :
« Mi volidey e yimɓe am nder ɗemɗe ɗe anndaaka,
gada e konnduɗe jananɓe.
Ammaa e noon fuu, ɓe ngewantaako yam.
»
Noon Jawmiraawo vi'i.
Noon boo, kokkal volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, ɗum alaama gam ɓe ngoonɗinaay, naa ɗum gam goonɗinɓe.
Waɗgo annabaaku boo, ɗum alaama gam goonɗinɓe, wanaa ɗum gam ɓe ngoonɗinaay.
Gam ma'ajum, to yimɓe goonɗinɓe fuu kawritii, koo moye e volva ɗemɗe ɗe anndaaka, to yimɓe ɓe ngoonɗinaay ngarii to kawritɗon, ɓe mbi'ataa on haaŋaaɓe naa ?
Ammaa to goɗɗo mo goonɗinaay warii, tawii goonɗinɓe fuu e mbaɗa annabaaku, bolle maɓɓe no pahaminey mo hakkeeji ma'ako.
Bolle ɗeen no cernaney mo, nyumooji ɓernde ma'ako cuuɗiiɗi fuu no mbanngintee, faa o diccoo o sujjidana Allah, o vi'a : « Goonga, Allah e nder mooɗon.
»
No haani koo ɗume wa'aree nder ikiliisiya
Too banndiraaɓe, noye mbaɗoton ?
To on kawritii gam sujjidango Allah, kokkaaɗo gimol, e kokkaaɗo ekkitinki, e kokkaaɗo waɗgo annabaaku, e kokkaaɗo volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, e kokkaaɗo fassaraago ɗe, sey ɗum fuu ɗum waɗee gam semmbiɗingo goonɗinɓe.
To' volvooɓe ɗemɗe ɗe anndaaka ɓur ɗiɗo koo tato, ɓe mbolva e tokkindirki.
Goɗɗo boo fassaroo ko ɓe mbi'i.
Ammaa to passarotooɗo walaa, sey o de''a nder hawriinde, o volida e Allah nder ɓernde ma'ako.
Waɗooɓe annabaaku boo, sey ɗiɗo koo tato mbolva, ndeen yewiiɓe boo liinya bolle maɓɓe.
To e woodi ko Allah vannginani goɗɗo nder jooɗiiɓe, sey bolvoowo arano de''a.
On fuu on mbaawi waɗgo annabaaku go'oto-go'oto, gam koo moye fuu heɓa anndal e semmbee goonɗinki.
Waɗooɓe annabaaku e kaani mbaawta ko'e mu''en, gam Allah naa o Allah gaddoowo jiɓayeere, ammaa o Allah gaddoowo jam.
Noon no ɗum laatii nder kawtal seniiɓe fuu, e haani rewɓe nde''a nder hawriinde goonɗinɓe, gam ɓe ngalaa laawol volvugo ɗoon.
Ɓe laatoo ɗowtiiɓe noon no *Tawreeta Muusa vi'i.
To e woodi ko ɓe ngiɗi fahamugo, sey ɓe ngoora faa ɓe koota, ndeen ɓe ƴama worɓe maɓɓe.
Gam ɗum cemtuɗum debbo volva nder *ikiliisiya.
Nakay on tammii voliinde Allah ndeen to mooɗon nde fuɗɗiri ?
Na onon tan keɓi nde ?
To goɗɗo e tammii o annabiijo, koo emo tammii o keɓɗo kokkal *Ruhu Ceniiɗo, sey o annda dooka ka mbinndanmi on, to Jawmiraawo ka ivoyi.
Ammaa mo jaɓaay ka fuu, Allah jaɓataa ɗum.
Gam ma'ajum banndiraaɓe am, ngillee waɗgo annabaaku, to' on kaɗ yimɓe volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka.
Ammaa sey koo ɗume fuu wa'aree noon no haani e laawol booɗngol. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥔
𞤖𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤄𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅.
𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 ؟
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 : 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤯𞤭 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢 ؟
𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤨𞤵𞥅𞤬𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 ؟
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫 !
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 ؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤫𞤴 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅.
𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤪𞤢𞤼𞤢 « 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 » 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 ؟
𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤥.
𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤯𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤯𞤭 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫.
𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 :
« 𞤃𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁
𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤥.
»
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤏𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤄𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤢 : « 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
»
𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤚𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 ؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤚𞤮' 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤩𞤵𞤪 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤳𞤭.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤨𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤣𞤫''𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤫𞤱𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤫''𞤢.
𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮-𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤥.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤾𞤭'𞤭.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭 ؟
𞤐𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤲'𞤣𞤫 ؟
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤯 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮𞤤. |
1 Korontu'en 15
Ummitaaki Almasiifu
Banndiraaɓe, emi yiɗi hiimtingo on *Habaru Belɗum ɗum ngaddanmi on, njaɓɗon, tokkuɗon.
Gam e Habaru ɗuum kisnirteeɗon, to on njogorake ɗum noon no nga'ajinirmi on ɗum.
To naa noon, goonɗinki mooɗon laatake mehere.
Mi waddanii on habaru ɓurduɗum fuu ɗum keɓmi, binndaaɗum nder *Deftere Seniinde, waato : *Almasiifu maayii gam hakkeeji meeɗen, o waɗaama nder yenaande, o ummitake nyannde tataɓre noon no Deftere Seniinde vi'inoo.
O vannganii Biiturus.
Ɓaawo ma'ajum, o vanngani *almaajiri'en sappo e ɗiɗo.
Ɓaawo ɗoon o vanngani ko ɓuri banndiraaɓe keme njovo (500) wakkaci go'otum.
Ɗuuɗɓe maɓɓe e poofa faa jo'oni, ammaa woɓɓe maɓɓe cooytii.
Ɓaawo ɗoon kadimaa o vanngani Yaakuubu e lilaaɓe fuu.
Faa timmoode, o vannganii yam miin laatiiɗo kama ɓinngel ngel hebbidinaaka.
Gam miin ɓuri lilaaɓe fuu famɗugo, mi fotaay noddireego koo *lilaaɗo, gam mi torriino goonɗinɓe Allah.
Ammaa gam yiɗde Allah laatoriimi no laatiimi.
Yiɗde nde o waɗani yam laataaki mehere, gam mi ɓurii lilaaɓe horiiɓe fuu kuugal.
To goonga kam, naa miin huwata, ammaa yiɗde Allah wonnde nder am huwata.
Ammaa koo miin, koo kamɓe, ko min nga'ajini on no go'otum, noon boo njaɓruɗon ɗum.
Ummitineeki maayɓe
To emin nga'ajina on ummitineeki *Almasiifu nder maayde, noye woɓɓe mooɗon mbi'irata maayɓe ummitataako ?
Kul ummitaaki maayɓe walaa, ndeen Almasiifu e hoore muuɗum ummitinaaka.
To nii Almasiifu ummitinaaka, wa'aji amin laatake mehere, goonɗinki mooɗon boo laatake mehere.
Ko ɓuri ɗum fuu, ndeen min laatake caaydu'en feɓnooɓe Allah, gam min mbi'ii Allah ummitinii Almasiifu, ammaa kul ɗum laatino goonga maayɓe ummitataako, ndeen Allah ummitinaay mo.
Gam kul maayɓe ummitataakono, Almasiifu e hoore muuɗum ummitaaki.
Kul Almasiifu ummitaakino, goonɗinki mooɗon laatake mehere, faa jo'oni eɗon ngondi e hakkeeji mooɗon.
To ɗum noon, maayɓe nder goonɗinki Yeesu ɓeen kalkii.
To tammunde meeɗen e Almasiifu e laatinoo nafuuda foofaango meeɗen jo'oniwo tan, daa en ɓurii yimɓe fuu yurminaago.
Ammaa daahir Almasiifu ummitinaama nder maayɓe, o laatake arano nder ɓeen ummitoytooɓe.
Noon no neɗɗo go'oto waddiri maayde, noon kadimaa neɗɗo go'oto waddiri ummitineeki maayɓe.
Noon no yimɓe fuu maayrata gada e hawtugo e Aadamu, noon kadimaa yimɓe fuu keɓrata yonki gada e hawtugo e Almasiifu.
Ammaa koo moye fuu no ummitinte e tokkindirki.
Almasiifu woni arano e ummitineego, ndeen laatiiɓe ɓe ma'ako ummitinee nyannde bittoyki ma'ako.
Ndeen timmoode duuniyaare wara, Almasiifu no halkey laamuuji e baawɗeeji niɓre e semmbeeji fuu, o hokkita Allah *Baabiraawo laamu.
Gam doole Almasiifu laamoo, faa Allah waɗa o yaaɓa wanywanyɓe ma'ako fuu.
Ganyo cakitotooɗo halkeego oon ɗum maayde.
Ɗum vinndaama nder *Deftere : « Allah waɗii koo ɗume fuu lees laamu ma'ako.
» Ammaa to vi'aama noon, ɗum laaɓɗum Allah baɗɗo koo ɗume fuu lees laamu ma'ako walaa nder.
Nde laatii koo ɗume fuu heedii lees *Ɓiɗɗo, sey Ɓiɗɗo e hoore muuɗum heeda lees Allah baɗɗo koo ɗume lees ma'ako, gam Allah laamoo dow koo ɗume e koo moye.
En nyumtu dow waɗanteeɓe *baptisma gam maayɓe.
To maayɓe ummitataako, ɗume woni nafuuda waɗaneego baptisma gam maayɓe ?
Minon e ko'e amin, ko jeyi min njahanta nder jootee wakkaci fuu ?
Goonga mbi'eymi on banndiraaɓe, nyalaande fuu emi nder jootee maayde.
Ammaa e noon fuu, emi mantoroo on nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu.
Nde kaɓnoomi e yimɓe nannduɓe e diiwe ladde nder si'ire Efesu, ɗume ɗum nafi yam kul maayɓe ummitataako ?
To maayɓe ummitataako, ndeen mbaɗemma ko vi'ano : « Nyaamen, njaren, gam jahango en maayey.
» To' on ƴoynee : « Yahadugo e kalluɗo no bonney gikku mbooɗngu.
» Ngartiree hakkiilooji mooɗon dow nyumooji kaanduɗi, ngooree waɗgo hakke.
Woɓɓe mooɗon anndaa Allah.
Mi vi'ii on ka gam cemton.
No ɓalli ummitinteeɗi mba'i
Ammaa woɓɓe no ƴamey : « Noye maayɓe ummitortoo ?
Noye ɓalli maɓɓe mba'ata ?
» Aan mo ƴoƴaa !
Aawdi ndi aawɗaa, to naa ndi waati, ndi fuɗata.
Aawdi ndi aawɗaa fuu, koo gawri koo alkamaari koo aawdi feere, ndi nanndaa e ko fuɗata.
Allah e hokka aawdi fuu siifa ma'ari noon no o yiɗiri, koo ndiye aawdi e no va'i.
Wanaa ɓalli fuu no nannduɗi : yimɓe e ɓalli mu''en, bisaaji e ɓalli mu''en, colli e ɓalli mu''en, liƴƴi boo e ɓalli mu''en.
E woodi ɓalli asamankeeji e ɓalli lesdinkeeji.
Asamankeeji e ŋari mu''en, lesdinkeeji boo e ŋari mu''en.
Naange e ɗelkol muuɗum, lewru e ɗelkol muuɗum, koode boo e ɗelkol mu''en, hoodere fuu e ɗelkol muuɗum.
Noon ummitineeki maayɓe wontiri.
Ko uvaa no nyoley, ko ummitotoo nyolataa.
Ko uvaa walaa teddungal, ko ummitotoo e woodi teddungal, ko uvaa walaa semmbee, ko ummitotoo e woodi semmbee.
Ko uvaa no ɓanndu lesdinkeeru, ko ummitotoo no ɓanndu ruhunkeeru.
E woodi ɓalli lesdinkeeji, e woodi ɓalli ruhunkeeji.
Ɗum vinndaama nder Deftere : « Aadamu arandeejo laatake mo yonki.
» Aadamu cakitiiɗo boo, no Ruhu kokkoowo yonki.
Wanaa ruhunkeejo aarti wargo, ammaa lesdinkeejo aarti wargo, ɓaawo ɗoon ruhunkeejo wari.
Neɗɗo arano oon e lesdi ivoyi, gam e mbulmbuldi o tagiraa.
Neɗɗo ɗiɗaɓo boo, dow ivoyi.
Noon no ivoyɗo e mbulmbuldi va'i, noon ivoyɓe e mbulmbuldi mba'i.
Noon no ivoyɗo asama va'i, noon ivoyɓe asama mba'i.
Noon no nanndirɗen e ivoyɗo e lesdi, noon boo nanndirten e ivoyɗo asama.
Banndiraaɓe, raa ko ngiɗmi vi'igo on : ɓe ɓanndu ndu teewu e ƴiiƴam mbaawataa rongo *laamu Allah, kadimaa nyoleyɗo waawataa rongo ko nyolataa.
Ngewee mi vannginana on ko suuɗi : wanaa en fuu maayata, ammaa en fuu en ngaylitetee wakkaci go'otum kama maƴƴannde yitere, to luwal timmoode jaamaniiru fuufaama.
To ngal fuufaama, maaynooɓe no ummodoto e ɓalli ɗi nyolataa, ndeen enen boo ngayliteeɗen.
Gam doole ɓalli nyolooji ɓornoo ɓalli ɗi nyolataa, ɓalli maayooji boo ɓornoo ɓalli ɗi maayataa.
To ɓalli nyolooji ɓornake ɗi nyolataa, maayooji ɓornake ɗi maayataa, ndeen ko vinndaa nder *Deftere Seniinde no goonɗey :
« Jaalorgal moɗii maayde.
»
« Maayde, toye jaalorgal maaɗa woni ?
Maayde, toye semmbee tooke maaɗa woni ?
»
Baawɗe maayde ivii e hakke, baawɗe hakke boo ivii e *Tawreeta.
Ammaa yettoore laatanoo Allah kokkuɗo en jaalorgal gada e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu.
Gam ma'ajum banndiraaɓe am yiɗaaɓe, laatee dariiɓe ɓe ndimmbataako, ti'inee yahago yeeso nyalaande fuu nder kuugal Jawmiraawo, sabu on anndi ko kuwoton nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo laataaki mehere. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥕
𞤓𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤥𞤭⹁ 𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 : *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅.
𞤌 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 *𞤢𞤤𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤮 (𞥕𞥐𞥐) 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥.
𞤍𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤼𞤭𞥅.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅.
𞤊𞤢𞥄 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭.
𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤓𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 ؟
𞤑𞤵𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤚𞤮 𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤩𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮𞤲𞤮⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤑𞤵𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤳𞤭.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤩𞤢 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅.
𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
» 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪.
𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞥅𞤣𞤢 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫.
𞤉𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤼𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 ؟
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 ؟
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 ؟
𞤚𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤲𞤮 : « 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤫𞤴.
» 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤫𞥅 : « 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤫𞤴 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵.
» 𞤐'𞤘𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢'𞤭
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤫𞤴 : « 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 ؟
𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤼𞤢 ؟
» 𞤀𞥄𞤲 𞤥𞤮 𞤰𞤮𞤰𞤢𞥄 !
𞤀𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤬𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤬𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤫 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤾𞤢'𞤭.
𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 : 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤭𞤰𞥆𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭.
𞤀𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲.
𞤐𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭.
𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅.
𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤵.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
» 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤾𞤢'𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤲'𞤦𞤢'𞤭.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤢'𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤦𞤢'𞤭.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 : 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤮𞤲'𞤺𞤮 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤻𞤮𞤤𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤮𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤐'𞤘𞤫𞤱𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 : 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤰𞥆𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢.
𞤚𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤫𞤴 :
« 𞤔𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
»
« 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 ؟
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 ؟
»
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. |
1 Korontu'en 16
Vallugo banndiraaɓe wonɓe Urusaliima
Jo'oni emi yiɗi toontaago on dow haala hawritgo ceede gam yimɓe Allah wonɓe *Urusaliima.
Mbaɗee noon no mbi'inoomi *ikiliisiyaaji gonɗi lesdi Galaatiya.
*Nyannde alat fuu, koo moye mooɗon no hawrit ko waawi, to' on ndeentu faa mi wara, ndeen kawriton ballal ngaal.
To mi warii, mi liley ɓeen ɓe cuɓoton e ɗereeji anndinooji, ɓe njahara ballal mooɗon Urusaliima.
To e haani miin boo mi yaha, mi yahadey e maɓɓe.
Anniyaaji Bulus
To mi yaaloyii lesdi Makedooniya mi warey to mooɗon, gam mi anniyake yaaldoygo toon.
Kiila mi jooɗoo to mooɗon wakkaci seɗɗa, koo maa mi dabba to mooɗon, gam mballon yam nder jahaangal am to njaheymi fuu.
To mi warii to mooɗon mi yiɗaa dillugo jaawɗum.
Emi yiɗi jooɗaago to mooɗon wakkaci seɗɗa, to Jawmiraawo jaɓii.
Ammaa mi jooɗoto si'ire Efesu faa *juulɗe Pentekos ngara, gam mi heɓii laawol huugo kuugal nafoowal, koo nde laatii wanywanyɓe ɗuuɗanii yam.
To Timote warii to mooɗon, njaɓɓee mo booɗɗum, faa o veddito, gam kanko boo o kuwanoowo Jawmiraawo kama am.
To' koo go'oto mooɗon yavo mo.
Ammaa mballee mo nder jahaangal ma'ako, faa o vittoya to am jam, gam miin e banndiraaɓe emin ndeenti garol ma'ako.
Dow e banndii en Apolos, mi torake mo korey o yahada e banndiraaɓe to mooɗon, ammaa o jaɓaay wargo jo'oni, yeeso seɗɗa o warey to mooɗon to o heɓii laawol.
Kinnooje cakitiiɗe
Ti'inee semmbiɗingo goonɗinki mooɗon, cemmbiɗinee ɓerɗe mooɗon, laatee worɓe.
Ko mbaɗoton fuu, mba'aree ɗum e yiɗde.
Eɗon anndi Istefaanus e wuro muuɗum aartii laataago goonɗinɓe nder lesdi Aakaya fuu, eɓe ti'inii boo huwango goonɗinɓe.
Emi toroo on : ɗowtanee iri yimɓe ɓeen e huudiɗɗaaɓe maɓɓe ti'iniiɓe.
Mi nanii belɗum garki Istefaanus e Fortunaatus e Akaykus.
Ɓe mbaɗanii yam ko onon on mbaawaay waɗango yam, gam on ngalaa ɗo'o.
Ɓe mbaaltinii ɓernde am e ɓerɗe mooɗon fuu.
Gam ma'ajum, mawninee iri yimɓe ɓeen.
Ikiliisiyaaji gonɗi lesdi Aasiya fuu e kinna on.
Akiilas e Piriisiila e goonɗinɓe hawrooɓe wuro maɓɓe e kinna on korey nder innde Jawmiraawo.
Banndiraaɓe fuu e kinna on.
Onon boo kinnindiree e hinnoore yiɗde.
Miin Bulus vinndi nde'e hinnoore e junngo am.
Mo yiɗaa Jawmiraawo fuu, la'anoore e dow muuɗum !
War, aan Jawmiraawo amin Yeesu !
Yiɗde Jawmiraawo meeɗen Yeesu wondu e mooɗon !
Emi yiɗi on, on fuu, nder kawtal meeɗen e Yeesu *Almasiifu. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥖
𞤜𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢.
*𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤤𞤢𞤼 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤫𞤴 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤚𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤣𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲.
𞤑𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥.
𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤫𞤣𞥆𞤭𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤥.
𞤚𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤮 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤.
𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫
𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫.
𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫.
𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 : 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤊𞤮𞤪𞤼𞤵𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤳𞤵𞤧.
𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮.
𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲.
𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫.
𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥.
𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 !
𞤏𞤢𞤪⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 !
𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 !
𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. |
1 Korontu'en 1
Miin Bulus noddaaɗo laatii *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu gada e nyumo Allah, e Sostenes banndii en mbinndani on ngo'ol ɗereewol.
Emin kinna *ikiliisiya Allah ngonka nder si'ire Korontu, ɓe Allah noddi laatoo yimɓe muuɗum seniiɓe.
Allah senii on gada e kawtal mooɗon e Yeesu Almasiifu, onon e noddooɓe innde ma'ako wonɓe koo toye fuu.
Kanko woni Jawmiraawo meeɗen, enen e maɓɓe fuu.
Allah Baaba meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokku on jam e barkaa.
Bulus yettii Allah gam Korontu'en
Wakkaci fuu emi yetta Allah gam mooɗon dow caahu ngu o hokki on gada e Yeesu *Almasiifu.
Waato nder kawtal e Almasiifu keɓruɗon ko vooɗi fuu, on keɓii baawal bolle e anndal.
Kama no habaru Almasiifu ɗum min caaydini jooɗorii nder ɓerɗe mooɗon, noon keɓruɗon kokke Allah fuu.
Nder deentuki nyalaande bannguki Yeesu Almasiifu Jawmiraawo meeɗen, on keppaay koo go'otal.
Allah semmbiɗinta on faa timmoode, gam laatooɗon ɓe ngalaa feloore nyannde bittoyki Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu.
Kanko nodduɗo on nattuɗon nder kawtal e *Ɓiyiiko Yeesu Almasiifu Jawmiraawo meeɗen, o koolniiɗo.
Jokkirgol nder ikiliisiya
Banndiraaɓe, emi toroo on nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu : to' jokkirgol laato nder mooɗon, ammaa potee, laatee ɓe hakkiilo wo'oto e nyumo wo'oto.
Banndiraaɓe am, yimɓe wuro Kolowe mbi'ii yam e woodi jokkirgol hakkunde mooɗon.
Mi nanii woɓɓe mooɗon e mbi'a : « Miin, Bulus tokkumi », woɓɓe boo e mbi'a « Miin, Apolos tokkumi », woɓɓe e mbi'a « Miin, Biiturus tokkumi », kadimaa woɓɓe e mbi'a « Miin, Almasiifu tokkumi ».
Koo Almasiifu sennditake geɓe feere-feere naa ?
Nakay Bulus maayani on dow *gaafagal, na e innde Bulus mba'aranaaɗon *baptisma ?
Mi yettii Allah gam mi waɗanaay koo go'oto mooɗon baptisma, to naa Kirispus e Gaayus.
Noon boo, walaa koo go'oto mooɗon waawi vi'igo e innde am wa'aranaa baptisma.
(Kay, mi hiimtake, asee mi waɗanii Istefaanus e wuro muuɗum baptisma.
Ammaa ɓaawo maɓɓe, mi anndaa koo mi waɗanii goɗɗo feere baptisma.)
Almasiifu lilaay yam gam mi waɗana yimɓe baptisma, ammaa o lilii yam gam mi wa'ajina yimɓe *Habaru Belɗum, naa e huutinirgo anndal yimɓe, gam to' mi meheriɗin habaru maayde ma'ako dow gaafagal.
Almasiifu woni baawɗe e anndal Allah
Habaru maayde Yeesu dow *gaafagal e laatanii ɓeen halketeeɓe vemmbere, ammaa enen hisnaaɓe, eɗen ndaari ɗum baawɗe Allah.
Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde :
« Mi bonney anndal ɓeen tammiiɓe e ngoodi anndal,
mi majjiney fahamu ɓeen tammiiɓe no ƴoyɓe.
»
Ndeen annduɓe e *moodiɓɓe *Tawreeta e ɓeen tammiiɓe no annduɓe nder ndu'u jaamaniiru wakkaci maɓɓe re'i, gam Allah waylitii anndal duuniyaaru laatoo vemmbere.
Yimɓe e anndal mu''en fuu, mbaawaay yi'igo Allah toon to o vanngini anndal ma'ako.
Gam ma'ajum Allah siryii hisnirgo goonɗinɓe gada e ko min nga'ajinta, ko yimɓe ndaari kama vemmbere.
*Yahuudu'en e ngiɗi yi'igo alaamaaji kaayniiɗi, *Helenankoo'en boo e ndaara anndal.
Ammaa minon, emin nga'ajina habaru *Almasiifu ɓilanooɗo dow gaafagal.
Habaru ɗuum e laatii daliila fergere to Yahuudu'en.
*Leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en boo, e ɗum laatanii ɓe kama vemmbere.
Ammaa noddaaɓe Allah, koo ɓe Yahuudu'en, koo ɓe laataaki Yahuudu'en, Almasiifu e laatii baawɗe Allah e anndal muuɗum.
Gam kuugal Allah ngal yimɓe ndaari kama vemmbere, e ɓuri anndal yimɓe.
Ko ɓe ndaari kama ciya semmbee Allah boo, e ɓuri semmbee neɗɗo.
Banndiraaɓe am, kiimtee no laatinooɗon ko Allah noddi on.
Dow e giiɗe neɗɗo kam, woonɓe ƴoyre e woonɓe baawɗe e ɓiɓɓe laamu ɗuuɗaa nder mooɗon.
Ammaa Allah suɓii ko yimɓe mbi'ata ciya anndal, gam o semtina annduɓe duuniyaaru.
O suɓii ko yimɓe mbi'ata semmbiɗaa boo, gam o semtina semmbiɗɓe.
O suɓii ko famɗi e ko yamni e ku'uje pamare laatiiɗe mehere yeeso yimɓe, gam o meheriɗina ko duuniyaaru raari mawɗum.
O waɗii ɗum, gam to' koo moye mawnin hoore muuɗum yeeso ma'ako.
O waɗii on nder kawtal e Yeesu Almasiifu.
Yeesu laatanake en anndal ivoyngal to Allah.
Gada e ma'ako keɓruɗen yerduye Allah e laɓɓineeki e cootteeki, kama ko *Deftere Seniinde vi'i : « Mantotooɗo fuu, sey mantoroo kuugal Jawmiraawo.
» | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑
𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤅𞤮𞤧𞤼𞤫𞤲𞤫𞤧 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤.
𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄.
𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤏𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤.
𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤵𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤨𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞤤.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 : 𞤼𞤮' 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤨𞤮𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤮𞤤𞤮𞤱𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 ».
𞤑𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤫𞤩𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 ؟
𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤑𞤭𞤪𞤭𞤧𞤨𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.
(𞤑𞤢𞤴⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤢𞤧𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.)
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 :
« 𞤃𞤭 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁
𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤩𞤫.
»
𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤫'𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫.
𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫.
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤭𞤤𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤.
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲.
*𞤂𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤑𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲.
𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤺𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫.
𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤭 𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤵𞤴𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤫𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤢𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
» |
1 Korontu'en 2
Wa'aji Bulus nder si'ire Korontu
Banndiraaɓe am, miin kam nde ngarmi to mooɗon gam mi wa'ajina on goonga Allah cuuɗiika, mi yeccoraaki on ka e anndal duuniyaaru, koo boo e anndal ɓurngal fahamu mooɗon.
Nde ngondunoomi e mooɗon, mi jaɓaay wa'ajingo on goɗɗum feere, to naa Yeesu *Almasiifu e maayde muuɗum dow *gaafagal.
Ko ngarnoomi to mooɗon mi walaa semmbee, emi diwna korey gam kulol.
Ekkitinol am e wa'aji am daraaki dow baawal bolle am, koo dow anndal yimɓe.
Eɗum darii dow kuuɗe kolleyɗe baawɗe *Ruhu Allah, gam to' goonɗinki mooɗon daro dow anndal yimɓe, ammaa ki daroo dow baawɗe Allah.
E noon fuu, emin ɗoon nga'ajina anndal luggungal nder goonɗinɓe semmbiɗɓe nder goonɗinki, ammaa wanaa anndal duuniyaaru min nga'ajinta, koo anndal laamiiɓe ndu'u jaamaniiru halketeeɓe.
Ammaa emin nga'ajina anndal Allah cuuɗaninoongal yimɓe, ngal Allah siryii teddinirgo en ila duuniyaaru tagaaka.
Laamiiɓe ndu'u jaamaniiru pahamaay anndal ngaal, gam kul ɓe pahamuno ngal, daa ɓe ɓilataano Jawmiraawo jawmu teddungal dow gaafagal.
Ammaa ɗum laatake kama ko *Deftere Seniinde vi'i :
« Ko neɗɗo meeɗaay yi'igo, meeɗaay nango,
e ko neɗɗo meeɗaay nyumgo abadaa,
kanjum Allah siryanii yiɗɓe ɗum.
»
Ammaa enen, Allah anndinii en sirri muuɗum gada e Ruhu Allah.
Ruhu oon liinyata koo ɗume fuu, faa e nyumooji Allah lugguɗi.
Walaa annduɗo nyumo neɗɗo, to naa ruhu ma'ako.
Noon boo, walaa annduɗo nyumooji Allah, sey *Ruhu Allah tan.
Kanko oon njaɓɗen.
En njaɓaay ruhu duuniyaaru, ammaa en njaɓii Ruhu ivoyɗo to Allah.
Gam ma'ajum en mbaawi fahamugo caahu ngu Allah waɗani en.
Min mbolvanaay on bolle ma'ajum e anndal ngal min ekkitii gada e ɓiɓɓe-aadama.
Ammaa emin mbolvana on bolle ɗe min ekkitii gada e Ruhu Allah, faa min pahamina ku'uje ruhu e ɓeen woonɓe Ruhu.
Neɗɗo mo walaa Ruhu Allah waawataa jaɓgo ku'uje Ruhu, gam e ɗum laatanii mo kama vemmbere.
O waawataa fahamugo ɗum sam, gam sey gada e ballal Ruhu tan ɗum fahamirtee.
Neɗɗo goonɗo Ruhu Allah e waawi senndindirgo koo ɗume fuu, ammaa kanko walaa baawɗo fahamugo mo.
Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde :
« Moye anndi nyumo Jawmiraawo ?
Moye waawi hokkugo mo caawara ?
»
Ammaa enen, nyumooji Almasiifu ngoonɗen. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥒
𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤.
𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤.
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤩𞤭𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 :
« 𞤑𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮⹁
𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤵𞤥𞤺𞤮 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄⹁
𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.
»
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤭.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤫𞤴 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤫𞤲.
𞤉𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲.
𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 :
« 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟
𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢 ؟
»
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤫𞤲. |
1 Korontu'en 3
Allah hokkii koo moye kuugal muuɗum
Banndiraaɓe am, mi waawaay volvirango on kama no mboliraneymi heeɓɓe *Ruhu Ceniiɗo.
Ammaa mi volviranii on kama yimɓe tokkuɓe duuniyaaru, kama ɓikkon keccon nder goonɗinki *Almasiifu.
Ɓiraaɗam njarnumi on, naa nyaamdu tekkundu, gam on potaay nyaamgo ndu.
Faa jo'oni boo, on potaay nyaamgo ndu, gam faa hannde on ngoodi gikku yimɓe duuniyaaru nder ɓerɗe mooɗon.
On ngoodi nawta e jokkirgol.
Kanjum hollata eɗon nder duuniyaaru, on ɗoon kuwa kuuɗe yimɓe duuniyaaru.
To goɗɗo mooɗon vi'ii Bulus tokki, goɗɗo feere boo vi'ii Apolos tokki, naa e ɗum holla eɗon tokki kuuɗe duuniyaaru naa ?
Apolos no moye ?
Bulus boo no moye ?
Min fuu min huwanooɓe Allah tan, ɓe ngoonɗinɗon Allah gada e mu''en.
Koo moye amin fuu e huwa ko Jawmiraawo hokki ɗum.
Miin Bulus mi aawi, Apolos yarni, ammaa Allah woni puɗnoowo aawdi ndiin.
To noon, aawɗo e jarnuɗo fuu laataaki koo ɗume, sey Allah puɗnoowo aawdi ndiin tan jeyi teddungal.
Aawɗo e jarnuɗo fuu e pota, koo moye maɓɓe fuu no heɓey biya deydey e kuugal muuɗum.
Gam minon min huudooɓe e Allah, onon ngoni ngesaa Allah e nyiɓdi ma'ako.
Dow e caahu ngu Allah waɗani yam, mba'arumi fuɗɗoode nyiɓki noon no baawɗo nyiɓki fuɗɗirta, goɗɗo e maha dow ma'are.
Ammaa sey koo moye mahoowo dow fuɗɗoode ndeen hakkila no maharata.
Gam walaa baawɗo waɗgo fuɗɗoode nyiɓki feere, to wanaa fuɗɗoode arande ndeen, waato Yeesu Almasiifu.
Woɓɓe e ɗoon mahara dow ma'are e jiinaariya e ajurfaari e kaaƴe dime, woɓɓe boo e ɗoon mahara e leɗɗe e ƴommbe e geene.
Kuugal koo moye fuu no vanngey *nyannde-darngal, gam ngal godorte yiite.
Yiite no holley koo moye kuugal ngal huwi.
Mo mahadi muuɗum wulaay dow fuɗɗoode ndeen fuu, no heɓey biya.
Mo yiite ngeen wuli mahadi muuɗum fuu heɓataa biya.
Kanko o hisey, ammaa o nandey kama punngitɗo nder yiite.
Faa jo'oni on anndaa onon ngoni *Suudu Allah naa ?
*Ruhu Allah boo e ɗoon jooɗii nder mooɗon.
Bonnuɗo Suudu Allah fuu, Allah no halkey mo.
Gam Suudu Allah no seniindu.
Ay onon ngoni suudu nduun.
To' on ƴoynu ko'e mooɗon.
To goɗɗo mooɗon nyumii e woodi anndal iri ngal yimɓe ndu'u duuniyaaru, sey o laatina hoore ma'ako bemmbo tawo, gam o heɓa anndal goongawal.
Gam anndal ndu'u duuniyaaru e laatii vemmbere yeeso Allah.
Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Allah no nanngirey annduɓe ƴoyre mu''en.
» Kadimaa nde vi'i : « Jawmiraawo e anndi nyumooji vi'eteeɓe annduɓe no mehereeji.
» Gam ma'ajum, to' goɗɗo mantoro neɗɗo.
Gam onon njeyi koo ɗume fuu : koo Bulus, koo Apolos, koo Biiturus, koo duuniyaaru, koo yonki, koo maayde, koo hanndejum, koo ko warata yeeso fuu, onon njeyi ɗum.
Ammaa onon Almasiifu jeyi on, Almasiifu boo Allah jeyi ɗum. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥓
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤪𞤢𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤇𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤼𞤫𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵.
𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫 ؟
𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫 ؟
𞤃𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲.
𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤴𞤢𞤪𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤵𞤯𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤵𞤯𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤀𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤰𞤮𞤥𞤦𞤫 𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤲𞤫.
𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤣𞤮𞤪𞤼𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤒𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤵𞤱𞤭.
𞤃𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢.
𞤃𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤵𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤭𞤴𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤨𞤵𞤲𞤺𞤭𞤼𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 *𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 ؟
*𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤄𞤮𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤵.
𞤀𞤴 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤫𞤥𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤢𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲.
» 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭.
» 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 : 𞤳𞤮𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥. |
1 Korontu'en 4
Kuugal lilaaɓe Almasiifu
Ndaaree min huwanooɓe *Almasiifu, halfinaaɓe sirriiji Allah.
Dow ma'ajum boo, ko ɗum yiɗi e halfinaaɓe woni ɓe laatoo hoolaaɓe.
Miin kam, koo onon, koo sernanooɓe yimɓe duuniyaaru cernani yam, ɗum waannataa yam.
Koo miin boo, mi sernantaa hoore am.
Ɓernde am feldaay yam layfi, ammaa e noon fuu ɗum laatintaa yam gerdaaɗo.
Jawmiraawo kam sernanta yam.
Gam ma'ajum, to' on cernan yimɓe ila wakkaci ceri'a waraay.
Ndeentee faa Jawmiraawo vittoya.
O suuɗtey ko suuɗii nder niɓre, o wadda ɗum nder jayngol, o vannginey anniyaaji yimɓe.
Nyannde ndeen, koo moye fuu no heɓey manoore Allah deydey ko haani heɓgo.
Banndiraaɓe, bolle ɗe mbi'imi on fuu, mi volvaay ɗe gam min mana ko'e amin, miin e Apolos, ammaa gam min laatanoo on misaalu, faa pahamon ɗe'e bolle : To' on kuultu ko vinndaa, to' on mantoro jannginoowo mooɗon, njavooɗon mo woɓɓe.
Moye tammiɗaa a laatii ?
Wanaa ko ngoonɗaa fuu Allah hokku maa ɗum naa ?
To Allah hokku maa ɗum caahu, ko jeyi mantortoɗaa ɗum ?
Ay onon on haarɓe, riskuɓe, faa ngu heƴii on.
On laatake laamiiɓe, naa e ballal amin !
Kul on laatino laamiiɓe e goonga, daa min laamodake e mooɗon !
Ammaa minon lilaaɓe, emi tammii Allah laatinii min ɓaawo'en, kama taƴanaaɓe ceri'a maayde, wareteeɓe yeeso koo moye.
Min laatake jaltinirɓe yeeso malaa'ika'en e yimɓe duuniyaaru fuu.
Minon emin laatii vemmbuɓe gam Almasiifu, ammaa onon on hakkilɓe nder kawtal mooɗon e Almasiifu.
Minon min ngalaa semmbee, onon on semmbiɗɓe.
Minon min yavaaɓe, onon on mawninaaɓe.
Faa hannde min veelaaɓe, min ɗomɗuɓe, min holɓe, emin piyee, min ngalaa gure, min kuurii juuɗe amin faa min tampi, gam min nyaamna ko'e amin.
To yimɓe la'anii min, min mbarkiɗiney ɓe, to ɓe torrii min, min munyaney ɓe, to yimɓe njaasnii min, min toontorto ɓe haala mbelka.
Faa hannde emin ndaaree kama mbuubri duuniyaaru, e tuhundi ndi yimɓe ndufoyta.
Mi vinndanaay on ɗum gam mi semtina on, ammaa gam mi vaggina on, onon ɓiɓɓe am yiɗaaɓe.
Koo to on keɓii jannginooɓe dubuuje-dubuuje ekkitineyɓe on tokkugo Almasiifu, anndee baaba go'oto tan ngoonɗon.
Gam nder kawtal mooɗon e Almasiifu kam, miin woni baaba mooɗon gada e *Habaru Belɗum ɗum nga'ajinmi on.
Gam ma'ajum emi toroo on, ngemminee yam.
Kanjum waɗi lildoymi on Timote ɓiyam giɗaaɗo, koolaaɗo nder kawtal e Jawmiraawo.
O hiimtiney on no tokkirmi Yeesu Almasiifu, e ko ekkitinmi koo toye nder *ikiliisiyaaji.
Woɓɓe mooɗon e mawnitoo, gam ɓe nyumii mi warataa to mooɗon.
Ammaa to Jawmiraawo jaɓii, mi warey to mooɗon jaawɗum, mi yi'a baawɗe mawnitiiɓe ɓeen, naa bolle maɓɓe tan.
Gam *laamu Allah naa ɗum e bolle woni, ammaa e kuuɗe kuuraaɗe e baawɗe *Ruhu Ceniiɗo.
Ɗume ngiɗɗon mi warda to mooɗon, sawru, na yiɗde e ne'aare ? | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥔
𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵
𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥.
𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤇𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤬𞤫𞤤𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴.
𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢.
𞤌 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤼𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 : 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤵 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤾𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 ؟
𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 ؟
𞤀𞤴 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤵 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 !
𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 !
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫.
𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮𞤥𞤯𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤮𞤤𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲.
𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤧𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢.
𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤦𞤵𞥅𞤦𞤪𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤼𞤵𞤸𞤵𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫-𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲.
𞤘𞤢𞤥 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤲𞤫'𞤢𞥄𞤪𞤫 ؟ |
1 Korontu'en 5
Kuuɗe cemtiniiɗe nder ikiliisiya Korontu
Mi nanii e woodi waɗooɓe njeenu nder mooɗon.
Iri njeenu nguun meeɗaay waɗeego koo nder heeferɓe, faa goɗɗo nder mooɗon laatinii debbo baaba muuɗum kama koree muuɗum !
Faa on ɗoon mantoroo ɗum !
Ko haani ɓerɗe mooɗon metta dow ma'ajum, mburtinon baɗeyɗo iri kuugal ngaal nder mooɗon.
Miin kam, koo to mi waldaa e mooɗon nder ɓanndu, emi wondi e mooɗon nder ruhu.
Gam ma'ajum mi aartii mi sernanii kuuɗo iri kuugal ngaal nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu.
Nde kawritɗon fuu, ruhu am e baawɗe Jawmiraawo meeɗen Yeesu e ngondi e mooɗon, kokkee iri neɗɗo oon nder junngo *Ceyɗaan, gam suunooji ɓanndu ma'ako kalkee, ammaa yonki ma'ako hisnee nyannde bittoyki Jawmiraawo.
Ko mantortooɗon ɗuum vooɗaa !
On anndaa *ƴuufnirɗum seɗɗa ƴuufnata conndi buroodi faa ndi heeva naa ?
Laɓɓinee ko'e mooɗon, ittee hakkeeji nannduɗi e ƴuufnirɗum kihiɗum gonɗi nder mooɗon, gam laatooɗon conndi kesri njiiɓaandi ndi walaa ƴuufnirɗum.
Kayri laatiiɗon boo, gam lahiyaari meeɗen ndi *juulɗe Kuultol hirsaama, waato *Almasiifu.
Gam ma'ajum, mbaɗemma juulɗe Kuultol ɗeen, naa e buroodi ɗum ƴuufnirɗum kihiɗum, waato nganyaandi e halleende, ammaa mba'aremma ɗe e buroodi ɗum walaa ƴuufnirɗum, waato senaare e goonga.
Nder ɗereewol ngol mbinndannoomi on, mi vi'ii on to' on kawtu e waɗooɓe njeenu.
Mi vi'aay ɗum dow waɗooɓe njeenu e ɓe koɗey e wuyɓe e sujjidanooɓe gumkiiji wonɓe nder duuniyaaru.
To ɗum noonno, daa doole mburtooɗon duuniyaaru.
Ammaa jo'oni raa ko ngiɗmi vi'igo on : to' on kawtu e yimɓe vi'ooɓe no goonɗinɓe, ammaa ɓe waɗooɓe njeenu, koo sujjidanooɓe gumkiiji, koo ɓe koɗey, koo huɗooɓe yimɓe, koo yarooɓe, koo wuyɓe.
To' on nyaamdu e iri yimɓe ɓeen.
Ɗume waanni yam e sernango yimɓe ɓe ngalaa nder *ikiliisiya ?
Allah sernanta yimɓe ɓeen.
Ammaa onon njowanaa sernango goonɗinɓe.
Gam *Deftere Seniinde vi'i : « Ittee neɗɗo kalluɗo nder mooɗon.
» | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥕
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤋𞤪𞤭 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 !
𞤊𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 !
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤑𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 !
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 *𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤂𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤸𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤪𞤭 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤸𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤭 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤑𞤵𞥅𞤤𞤼𞤮𞤤 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤑𞤵𞥅𞤤𞤼𞤮𞤤 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤸𞤭𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 : 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲.
𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 ؟
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤋𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
» |
1 Korontu'en 6
To' goonɗinɓe ngullootir
To goɗɗo mooɗon e yiɗi wullaago banndum, ko jeyi o semtaay wullaago mo to *yimɓe ɓe laataaki yimɓe Allah ?
E haani o wulloyoo mo to yimɓe Allah.
On anndaa yimɓe Alah cernanoyta ndu'u duuniyaaru naa ?
To onon cernanoyta ndu'u duuniyaaru, ndeen on mbaawi sernango fii pamarum.
Anndee, enen cernanoyta faa e malaa'ika'en, hakko fii duuniyaaru.
To on luhurii hakkunde mooɗon dow fii duuniyaaru, gam ɗume ngullootirton to yimɓe ɓe laataaki goɗɗum yeeso *ikiliisiya ?
Mi vi'ii on ɗum gam cemton.
Asee, on ngalaa neɗɗo koo go'oto mo hakkiilo baawɗo sernugo hakkunde banndiraaɓe goonɗinɓe naa ?
Ko jeyi goonɗinɗo yaharata banndum goonɗinɗo yeeso yimɓe ɓe ngoonɗinaay, gam ɓe cernana mo ?
Gullootirki mooɗon e holla on ŋakki.
Ko jeyi on mbaawaay munyango baɗanɗo on layfi e gujjuɗo on ?
Ammaa onon e ko'e mooɗon on ɗoon mbaɗa ko halli, on ɗoon njammboo faa e banndiraaɓe mooɗon yimɓe Allah.
On anndi daahir waɗooɓe ko halli nattataa *laamu Allah.
To' on ƴoynee, gam halluɓe, e sujjidanooɓe gumkiiji, e waɗooɓe njeenu, e worɓe waaldeyɓe e worɓe, e wuyɓe, e ɓe koɗey, e yarooɓe, e huɗooɓe yimɓe, e te'etooɓe, koo go'oto nder yimɓe ɓeen nattataa laamu Allah.
Noon woɓɓe mooɗon laatino, ammaa jo'oni on lootaama, on laɓɓinaama, on laatinaama yimɓe Allah gada e baawɗe innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, kam e *Ruhu Allah meeɗen.
Kuutiniree ɓalli mooɗon gam teddingo Allah
Woɓɓe mooɗon e mbi'a : « Emi waawi waɗgo ko veli yam fuu.
» Ee, ammaa wanaa ɗum fuu nafata.
Ɗum goonga, emi waawi waɗgo koo ɗume fuu, ammaa mi jaɓataa laataago maccuɗo koo ɗume.
Kadimaa eɗon mbi'a : « Nyaamdu e laatii gam reedu, reedu e laatii gam nyaamdu », ammaa Allah no halkey ɗum, ɗum fuu ɗiɗum.
Ɓanndu neɗɗo tagaaka gam waɗgo njeenu, ammaa ndu tagaama gam teddingo Jawmiraawo, kanko jeyi ɓalli meeɗen.
Noon no Allah ummitiniri Jawmiraawo meeɗen nder maayde, noon o ummitinirta ɓalli meeɗen enen boo, gada e baawɗe ma'ako.
On anndaa ɓalli mooɗon ngoni jokkule ɓanndu *Almasiifu naa ?
Kadin mi hooƴa jokkule ɓanndu Almasiifu mi yahara ɗe to furdu naa ?
Ɗum waɗataako sam !
On anndaa baalduɗo e furdu laatake ɓanndu wo'oru e ma'ako naa ?
Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Ɓe fuu ɗiɗo ɓe laatoto ɓanndu wo'oru.
» Ammaa kawtuɗo e Jawmiraawo laatake ruhu go'oto e ma'ako.
Nyaaree njeenu.
Hakke ɗum neɗɗo waɗi fuu, ɗum nyiddintaa ɓanndu muuɗum, ammaa baɗɗo njeenu fuu nyiddinii ɓanndu muuɗum.
Koo on anndaa ɓalli mooɗon laatii suudu *Ruhu Ceniiɗo gonɗo nder mooɗon mo Allah hokki on naa ?
To noon, on njeyaa ko'e mooɗon, Allah soottorake on e fii caɗɗum.
Gam ma'ajum teddiniree Allah ɓalli mooɗon. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥖
𞤚𞤮' 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤢𞤸 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤵𞤥.
𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 ؟
𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤮𞤲.
𞤀𞤧𞤫𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 ؟
𞤘𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭.
𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤫 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 ؟
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤵𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤼𞤫'𞤫𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤉𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅.
» 𞤉𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢.
𞤍𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.
𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 »⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤵𞤥.
𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤑𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤯𞤫 𞤼𞤮 𞤬𞤵𞤪𞤣𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥 !
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤬𞤵𞤪𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵.
» 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮.
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
End of preview. Expand
in Data Studio
README.md exists but content is empty.
- Downloads last month
- 21