Dataset Viewer
text
stringlengths 500
8.49k
| text_adlam
stringlengths 516
8.68k
|
---|---|
1 Korintiyanko'en 10
Haɓanki Dow Mawninki Gunkiiji
Bandiraaɓe, e mi yiɗi andon ko heɓi maama'en meeɗen.
Ɓe ngaɗii yaadu ley nduula njuutunga portiinga dow, ɓe fuu ɓe kultii Maayo Woɗewo.
Yaadu ndu ɓe ngaɗi ley nduula e huuluki ki ɓe kuuli Maayo Woɗewo bo ɓe ngaɗana baptisma, ɓe ngarti tokkuɓe Muusa.
Ɓe fuu ɓe nyaamii nyamndu go'o ƴiwoyndu to Allah, nden ɓe njarii ndiyam ngo'otam ƴiwoyɗam to Allah.
Ngam ɓe njarii ndiyam daga Hayre ƴiwoynde to Allah yaadaynde e maɓɓe.
Hayre nden boo woni Almasiihu.
Fuu e non Allah nanaayi belɗum ɗuɗɓe maɓɓe haa ɓe mbaraa, ɓalli maɓɓe cankitaa nder ladde.
Fuu fii ɗu'um ɗum waɗu ngam ɗum warta misaalu to meeɗen, ngam to' ngaɗen suuno waɗuki fii kalluɗum non no ɓe ngaɗi.
To' on ngartu mawninooɓe gunkiiji no woɓɓe maɓɓe ngaɗi.
Non no ɗum windiraa, “Yimɓe njooɗake nyaamii, njarii, ɓe ummii, ɓe ngami gamol kallungol.”
To' en ngaɗu njeenu no woɓɓe maɓɓe ngaɗi haa yimɓe 23,000 maayi nyalnde go'o.
To' en poondu Joomiraawo no woɓɓe maɓɓe ngaɗi, haa boole kalkiɓe.
Nden to' on metito no woɓɓe maɓɓe ngaɗi haa Malaa'ikaajo Mayde wariɓe.
Ɗu'um fuu heɓuɓe ngam ɗum warta misaalu to meeɗen, nden ɗum windaa ngam ɗum waggina'en, enen gonɓe re'irde jaamanu.
Ngam non, taa nyuma a darii boɗɗum, waɗu hakkiilo to' njanaa.
Walaa poondol ngol ɗum foondata'on ngol ɗum meeɗaayi foonduki neɗɗo.
Allah boo o kebbinoowo alkawal, o alataa ɗum foonda'on poondol ɓurngol sembe mooɗon.
Ammaa nder poondol ngol, o waɗanay'on laawol no mburtortooɗon ngam mbaawon munyon nder maggol.
Ngam non, onon ɓe ngiɗumi, ngoɗɗitee mawninki gunkiiji.
E mi metana'on onon yimɓe ɓe hakkiilo.
Ndaaranee ko'e mooɗon ngi'on koo ko mbi'aymi ɗum goonga.
Jardugel ndiyam inabojam ɗam njareten nder kirtaari Joomiraawo ɗam ngetteten Allah ngam maajam, to en njariiɗam, naa' en keɓay barka gonɗum nder ƴiiƴam Almasiihu?
Nden Buroodi ɗum cendeten, to en nyaamiiɗum, naa' en keɓay barka gonɗum nder ɓandu Almasiihu?
Nde buroodi ɗum ɗum go'otum, enen ɗuɗɓe en ngartii bo ɓandu go'o, ngam en fuu buroodi go'o nyaameten.
Ndaaree ɓiɓɓe Israa'iila; nyaamooɓe ko ɗum sakki, naa' ɓe ngartii go'o nder mawninki Allah?
Ɗume ngiɗumi wiiki?
Ko ɗum sakkani ngunkiwa ɗum goɗɗum?
Koo ngunkiwa ɗum goɗɗum?
Naa' non!
Ammaa ko heeferɓe cakkata, ginni ɓe cakkanta, naa' Allah.
Mi boo yiɗaa ngarton go'o e ginni.
Ɗum waɗataako njaron ko woni nder jardugel Joomiraawo, nden fuɗɗiton njaron ko woni nder jardugel ginni.
Ɗum waɗataako nyaamon kirtaari Joomiraawo, nden nyaamon nyamndu ginni.
En ngiɗi njukkiten Joomiraawo umminanenmo lawliiru?
En nyuma en ɓuriimo sembe?
Waɗu Koo Ɗume Ngam Mawninki Allah
Woɓɓe mooɗon e mbi'a, “Ɗum jaɓii ngaɗen koo ɗume.”
Ɗum non, ammaa naa' koo ɗume nafanta'en.
Kadin e ɓe mbi'a, “Ɗum jaɓii ngaɗen koo ɗume.”
Ɗum non, ammaa naa' koo ɗume sembiɗinta'en.
To' goɗɗo mooɗon ɗaɓɓita ko nafantamo tan, ammaa o ɗaɓɓita ko nafanta woɓɓe.
Nyaamee koo ngele kusel cooreteengel to luumo.
To' on ƴamu koo ɗum sakkaniingel gunkiiji.
Ngam aayaare wi'ii, “Duuniyaaru e koo ɗume ko woni nder mayru, Joomiraawo jeyiɗum.”
To goɗɗo mo tokkaayi Yeesu noddii'on nyaamuki nyamndu, to on njaɓii on njahii, nyaamee koo ɗume ko ɗum hokki'on, naa' naa on ƴamii koo gunkiiji ɗum sakkani nyamndu ndun.
Ammaa to goɗɗo wi'ii'on, “Gunkiiji ɗum sakkani nyamndu ndun,” too, to' on nyaamundu ngam on ɗon biiɗo'onka, kadin ngam nyumo ɓernde.
Naa' dow nyumo mooɗon metaymi, ammaa e mi meta dow nyumo biiɗo'onka.
Ngam ɗume nyumo goɗɗo haɗatayam nyaamuki koo ɗume?
To e mi yetta Allah dow nyamndu am, ngam ɗume ɗum huɗatayam dow ko ngettumi Allah nyaamumi?
Too, koo on nyaama koo on njara, koo nder koo ɗume ɗum ngaɗoton, ngaɗeeɗum ngam teddinki Allah.
To' on ngaɗu goɗɗum ko wonnata nyumo goɗɗo, koo o Yahuudankeejo, koo ɗum wongol lenyol, koo kawtal yimɓe Allah, non no ngiɗumi mi welnana koo moye ɓernde.
Mi ɗaɓɓitataa ko nafantayam, ammaa e mi ɗaɓɓita ko nafanta yimɓe ɗuɗɓe, ngam ɓe keɓa ɓe kisa. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥐
𞤖𞤢𞤩𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤁𞤮𞤱 𞤃𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤘𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢'𞤫𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤤𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤤𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤵𞤲'𞤺𞤢 𞤨𞤮𞤪𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤏𞤮𞤯𞤫𞤱𞤮.
𞤒𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤤𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤭 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤏𞤮𞤯𞤫𞤱𞤮 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮'𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤯𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤖𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤊𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫.
𞤊𞤵𞥅 𞤬𞤭𞥅 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ “𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤮𞤤.”
𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞥒𞥓⹁𞥐𞥐𞥐 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮'𞤮.
𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞤩𞤫.
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤼𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞥄 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤃𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤩𞤫.
𞤍𞤵'𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤪𞤫'𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤼𞤮' 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤢𞥄.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢'𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤵𞤳𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤢𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢'𞤮𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤮𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞤴'𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤮𞤤.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭.
𞤉 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮.
𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤴𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤔𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵؟
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤄𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤲'𞤣𞤫𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵؟
𞤐'𞤁𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮'𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞤼𞤫𞤲.
𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢⁏ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸؟
𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤱𞤭𞥅𞤳𞤭؟
𞤑𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞤱𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥؟
𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞤱𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥؟
𞤐𞤢𞥄' 𞤲𞤮𞤲!
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤃𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤮'𞤮 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭.
𞤉𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤵𞤳𞥆𞤭𞤼𞤫𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤫𞤲𞤥𞤮 𞤤𞤢𞤱𞤤𞤭𞥅𞤪𞤵؟
𞤉𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤫؟
𞤏𞤢𞤯𞤵 𞤑𞤮𞥅 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤃𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢⹁ “𞤍𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.”
𞤍𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢'𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢⹁ “𞤍𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.”
𞤍𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢'𞤫𞤲.
𞤚𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤫𞤤𞤫 𞤳𞤵𞤧𞤫𞤤 𞤷𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤼𞤮 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤥𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤁𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤵⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭𞤯𞤵𞤥.”
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭𞥅⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤥𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅'𞤮𞤲⹁ “𞤘𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲⹁” 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮'𞤮𞤲𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫.
𞤐𞤢𞥄' 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤴𞤥𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮'𞤮𞤲𞤳𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞤴𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫؟
𞤚𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤥𞤭؟
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤫𞤤𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫.
𞤃𞤭 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤭 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤢. |
1 Korintiyanko'en 11
Ekkitee to am no ekkitoriimi to Almasiihu.
Hurnaaki Nder Mawninki Allah
E mi mana'on ngam on ngejjitaayiyam nder koo ɗume, nden on tokka ekkitinol ngol ekkitinmi'on.
Ammaa e mi yiɗi andon, Almasiihu woni ardiiɗo koo moye gorko, nden gorko woni ardiiɗo debbo muuɗum, Allah woni ardiiɗo Almasiihu.
Fuu gorko gaɗuɗo do'aare koo annabaaku e hurnii, o semtinii ardiiɗomo.
Ammaa fuu debbo gaɗuɗo do'aare koo annabaaku hurnaaki o semtinii ardiiɗomo, o wartii bo o pembuɗo hoore maako.
To debbo wanyii hurna hoore muuɗum, sey o taƴa gaasa maako.
Ammaa to e ɗum semtinii debbo taƴa gaasa muuɗum koo femboo, too, sey o hurnoo.
Gorko haanaayi hurna hoore muuɗum ngam o tagaa nder nandi Allah nden e mo holla mangu Allah, ammaa debbo e holla mangu gorko.
Ngam gorko naa' daga ɓandu debbo tagaa, ammaa debbo tagaa daga ɓandu gorko.
Non maa ɗum tagaayi gorko ngam debbo, ammaa debbo tagaa ngam gorko.
Ngam ɗu'um e ngam malaa'ika'en, e haani debbo hurnoo.
Fuu e non, nder yimɓe Joomiraawo debbo e yiɗi ballal gorko, non maa gorko e yiɗi ballal debbo.
Debbo arandeejo o tagaa daga ɓandu gorko, nden worɓe fuu debbo danyiɓe, ammaa koo ɗume daga to Allah ɗum ƴiwoyi.
Nyumee e ko'e mooɗon, e ɗum haani debbo waɗa do'aare hurnaaki?
Naa' e yiiki yimɓe, to gorko alii gaasa hoore muuɗum juutii, ɗum cemtiniiɗum?
Ammaa to debbo e woodi gaasa njuutuka, ɗum wartii ko o mantortoo.
Allah hokkiimo gaasa kan ngam ka suddanamo hoore.
To boo goɗɗo e yiɗi yedda haala ka'a, sey o anda min ngalaa goɗɗum ndonu feere, non maa koo ngale kawtal yimɓe Allah.
Kirtaari Joomiraawo
Too, e woodi ko ngiɗumi wiiki'on, mi mantataa'on dow maajum, ngam fuu carel ko kawrutuɗon ngam mawninki Allah, hawrutuki kin nafantaa'on, sey ni e ki ɓeyda so''uki'on gaɗa.
Arande, mi nanii onon tokkuɓe Yeesu to on kawritii, e woodi feerootirol hakkunde mooɗon.
E mi nyuma e woodi goonga nder haala kan.
Walaa seko doole ɗum heɓa feerootirol hakkunde mooɗon, ngam ɗum waawa heɓtuki ɓeye ngoni dariiɓe e goonga nder mooɗon.
To on kawritii, goonga naa' ngam nyaamuki kirtaari Joomiraawo kawritoton.
Ngam to carel hirtaaki waɗii, koo moye e nyamra yeeso e nyaamuki nyamndu muuɗum, walaa keɗotooɗo goɗɗo.
Goɗɗo aldee e weelo, goɗɗo boo yara naa yiltake.
Too, on ngalaa gure to nyaamoton njaron?
Koo on njawana kawtal yimɓe Allah, nden on cemtina ɓe ngalanaa?
Too, ko mbi'aymi'on?
Mi mana'on dow non?
Mi waawataa mi mana'on dow maajum koo seɗɗa.
Ngam ko nanmi to Joomiraawo, kanjum ekkitinmi'on.
Nder jemmaare nde ɗum hokkitiri Joomiraawo meeɗen Yeesu, o hocci buroodi, o yetti Allah, o sendiɗum, o wi'i, “Ɗu'um ɗum ɓandu am kokkaandu ngam mooɗon.
Ngaɗee ka waɗuki non ngam siftorkiyam.”
Non maa, gaɗa ɓe kirtake, o hocci jardugel ndiyam inabojam, o wi'i, “Ɗa'am inabojam ngonɗam nder jardugel nge'el kanjam woni alkawal kesal tabbitayngal e ƴiiƴam am.
Ngaɗee non fuu carel ngel njarotonɗam ngam siftorkiyam.”
Fuu carel ngel nyaamoton buroodi ɗum nden on njara inabojam ɗam, ngaɗee non on kokka habaru mayde Yeesu Joomiraawo.
Ngaɗee ka waɗuki non haa carel ngel o wartoyta.
Ngam non, fuu nyaamuɗo buroodi ɗum, koo yarii inabojam ɗam Joomiraawo no haanaa, o waɗii hakke wartirki ɓandu Joomiraawo e ƴiiƴam Joomiraawo meere.
E haani neɗɗo foonda hoore muuɗum ko o nyaama buroodi ɗum o yara inabojam ɗam.
Fuu nyaamuɗo buroodi ɗum yari inabojam ɗam, to o nyumaayi dow ɓandu Joomiraawo, o fooɗanii hoore maako kiita laawol nyaamuki e yarki ki o waɗi.
Kanjum waɗi ɗuɗɓe nder mooɗon ɓalli maɓɓe cembiɗaa on ngoodi ciya njamu, nden woɓɓe mooɗon boo maayii.
Ammaa to en poondii ko'e meeɗen, Allah waɗantaa'en kiita.
To Joomiraawo nattinii'en torra, e mo yiɗi o elta'en, ngam to' ɗum taƴana'en kiita hawti e duuniyaaru.
Ngam non, bandiraaɓe am, to on kawritii ngam nyaamuki kirtaari ndin, keɗootiree.
To e woodi nanoowo weelo nder mooɗon, sey o nyaama nyamndu to wuro, ngam to' hawrutuki mooɗon fooɗana'on kiita.
Dow fii koriiɗum boo, to mi warii, mi ekkitinay'on dow maajum. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥑
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤖𞤵𞤪𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤃𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤉 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤶𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭'𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤊𞤵𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤮 𞤨𞤫𞤲'𞤦𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤚𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤬𞤫𞤲'𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤮𞥅.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤮𞥅.
𞤊𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤭𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭.
𞤐𞤴𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤸𞤵𞤪𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭؟
𞤐𞤢𞥄' 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥؟
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤥𞤮 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤚𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢'𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲'𞤣𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤑𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤱𞤭𞥅𞤳𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄'𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤵𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄'𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤫 𞤳𞤭 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢 𞤧𞤮''𞤵𞤳𞤭'𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢.
𞤀𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤳𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤩𞤫𞤴𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲𞤢𞥄' 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤻𞤢𞤥𞤪𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤤𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤱𞤫𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤤𞤼𞤢𞤳𞤫.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲؟
𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄؟
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤴𞤥𞤭'𞤮𞤲؟
𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤮𞤲؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭'𞤮𞤲.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤣𞤭𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭⹁ “𞤍𞤵'𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤭𞤬𞤼𞤮𞤪𞤳𞤭𞤴𞤢𞤥.”
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭⹁ “𞤍𞤢'𞤢𞤥 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫'𞤫𞤤 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤢𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤭𞤬𞤼𞤮𞤪𞤳𞤭𞤴𞤢𞤥.”
𞤊𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥.
𞤊𞤵𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤪𞤭 𞤭𞤲𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄'𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤚𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮 𞤫𞤤𞤼𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤢'𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤫𞤯𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤤𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤁𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴'𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥. |
1 Korintiyanko'en 12
Dokke Ɗe Ruuhu Allah Hokkata
Jooni bandiraaɓe am, dow dokke ɗe Ruuhu Allah hokkata, e mi yiɗi paamon.
On andi carel ngel ngonnooɗon heeferɓe ɗum fooɗii hakkiilo mooɗon ɗum majjinii'on, on mawnina gunkiiji ɗi metataa.
Ngam non, e mi yiɗi andon walaa neɗɗo mo Ruuhu Allah tokkinta wi'a, “Yeesu o laanaaɗo!”
Non maa walaa baawayɗo wi'a, “Yeesu o Joomiraawo,” sey ni to Ruuhu Allah tokkiniimo.
Too, e woodi dokke feere‑feere, ammaa Ruuhu go'otum hokkataɗe.
E woodi kuuɗe feere‑feere, ammaa Joomiraawo go'oto huwanteeɗe.
E woodi laawi huwanki Allah feere‑feere, ammaa Allah go'oto hokkata koo moye bawɗe huutirkiɗi.
Allah e hokka koo moye neɗɗo alaama kolloojum e mo woodi Ruuhu Allah ngam ɓeydaari koo moye.
Ruuhu ɗum, kanjum hokkata goɗɗo dokkal wolde faamu, goɗɗo boo dokkal wolde andal.
Kanjum hokkata goɗɗo dokkal hoolaaki Allah, nden goɗɗo boo dokkal yamɗitinki nyawɓe, goɗɗo kadin dokkal waɗuki fii kayɗiniiɗum, goɗɗo waɗuki annabaaku, goɗɗo boo mbawka feerootirki hakkunde Ruuhu Allah e ginni, goɗɗo boo mbawka waɗirki do'aare ɗemɗe ɗe ɓe andaa, goɗɗo boo mbawka hokkuki ma'ana ɗemɗe ɗen.
Fuu fii ɗu'um ɗum kuugal Ruuhu go'otum, kanjum hokkata koo moye dokkal non no ɗum suɓiri.
Ɓandu Go'o, Jokkooɗe Ɗuɗɗe
Ɓandu go'o e woodi jokkooɗe ɗuɗɗe.
Fuu jokkooɗe ɓandu ndun koo nde e ɗe ɗuuɗi, kanje kawti ngarti ɓandu go'o.
Too, non maa tokkuɓe Almasiihu ngontindiri.
Yahuudanko'en, e leƴƴi feere, e maccuɓe, e naa' maccuɓe, en fuu en ngaɗanaama baptisma nder Ruuhu go'otum ngam ngarten bo ɓandu go'o, nden en fuu Allah hokkii'en Ruuhu ɗum.
Ngam ɓandu naa' jokkoode wo'oyre tan woodi, ammaa jokkooɗe ɗuɗɗe ndu woodi.
To koyngal wi'ii, “Nde naa' mi jungo, ɓandu jeyaayiyam,” wi'uki non sendataangal e ɓandu ndun.
Non maa to nowru wi'ii, “Nde naa' mi hitere, ɓandu jeyaayiyam,” wi'uki non sendataandu e ɓandu ndun.
To ɓandu fuu wartii gite, too, ko ɗum nanirta?
To ɓandu fuu wartii noppi, ko ɗum nanirta lumngol?
Ammaa no ɗum wontindiri, Allah siryake jokkooɗe nder ɓandu, o siryake koo ndeye jokkoode non no o yiɗiri.
To ɓandu e woodi jokkoode go'o tan, nden naa' ɗum ɓandu.
No ɗum wontindiri, ɓandu ndu wo'oyru, ammaa e ndu woodi jokkooɗe ɗuɗɗe.
Hitere fotaayi wi'a jungo, “A nafantaayam.”
Ɗonmaa hoore fotaayi wi'a koyɗe, “On nafantaayam.”
Naa' non ɗum woni.
Jokkooɗe ɗe ɗum yi'ata bo ɗe cembiɗaa, kanje ɓuri nafuki.
Jokkule ɓandu ɗe ngi'eten bo seɗɗa tan ɗe nafi, kanje ɓurɗen faamanki boɗɗum, nden jokkooɗe ɗe cemteten yiiki, kanje ɓurɗen faamanki.
Jokkule meeɗen ɓurɗe wooɗuki, naa' naa en paamaniiɗe.
Ammaa Allah hawtii jokkooɗe ɓandu fuu.
Jokkule ɗe ngi'eten bo seɗɗa tan ɗe nafi, o hokkiiɗe mangu ɓurɗum, ngam to' ɗum heɓa feerootirol nder ɓandu, ammaa jokkooɗe ɗen fuu ɗe ngiɗindira yidde go'o.
To wonde jokkoode nawnake, sey koriiɗe fuu nanida nawɗum e jokkoode nden.
To jokkoode wo'oyre mawninaama, sey koriiɗe fuu kawta mbelmbelta hawti e jokkoode nden.
Too, onon ngoni ɓandu Almasiihu, koo moye mooɗon bo ɗum jokkoode maako.
Nder kawtal tokkuɓe Yeesu, arande Allah wartirii woɓɓe lilaaɓe, woɓɓe boo o wartiriiɓe annabo'en, nden woɓɓe ekkitinooɓe, woɓɓe boo gaɗooɓe kuuɗe kayɗiniiɗe, woɓɓe boo yamɗitinooɓe nyawɓe, woɓɓe boo wallooɓe, woɓɓe ardiiɓe, woɓɓe boo gaɗirooɓe do'aare ɗemɗe ɗe ɓe andaa.
Ɓe fuu ngoni lilaaɓe?
Ɓe fuu ngoni annabo'en?
Ɓe fuu ngoni ekkitinooɓe?
Ɓe fuu ngoni gaɗooɓe kuuɗe kayɗiniiɗe?
Ɓe fuu ngoni yamɗitinooɓe nyawɓe?
Ɓe fuu ngoni gaɗirooɓe do'aare ɗemɗe ɗe ɓe andaa?
Ɓe fuu mbaawi hokkuki ma'ana ɗemɗe ɗen?
Naa' non!
Ammaa onon ɗaɓɓitee heɓuki dokke ɓurɗe mangu.
Jooni mi hollay'on laawol ɓurngol wooɗuki. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥒
𞤁𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤍𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤖𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮!”
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁” 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤥𞤮.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫‑𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞤯𞤫.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫‑𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫‑𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤤𞤣𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤤𞤣𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤊𞤵𞥅 𞤬𞤭𞥅 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤵𞤩𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤘𞤮'𞤮⹁ 𞤔𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤍𞤵𞤯𞥆𞤫
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮'𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤯𞥆𞤫.
𞤊𞤵𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮'𞤮.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭.
𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲𞤢𞥄' 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤚𞤮 𞤳𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤐'𞤁𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤴𞤭𞤴𞤢𞤥⹁” 𞤱𞤭'𞤵𞤳𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲.
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤱𞤪𞤵 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤐'𞤁𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤴𞤭𞤴𞤢𞤥⹁” 𞤱𞤭'𞤵𞤳𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢؟
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤵𞤥𞤲'𞤺𞤮𞤤؟
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵.
𞤐𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤴𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤯𞥆𞤫.
𞤖𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤱𞤭'𞤢 𞤶𞤵𞤲'𞤺𞤮⹁ “𞤀 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤴𞤢𞤥.”
𞤍𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤱𞤭'𞤢 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫⹁ “𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤴𞤢𞤥.”
𞤐𞤢𞥄' 𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤳𞤭.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤳𞤭.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤺𞤮'𞤮.
𞤚𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤭𞤣𞤢 𞤲𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄.
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄؟
𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲؟
𞤐𞤢𞥄' 𞤲𞤮𞤲!
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤴'𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤳𞤭. |
1 Korintiyanko'en 13
Yidde
To mi metirii ɗemɗe yimɓe e ɗe malaa'ika'en, ammaa mi walaa yidde, too, mi wartii bo lenguru conyooru tan, koo mbaggu iidoowu e meere.
To e mi waɗa annabaaku, nden to e mi faama sirruuji Allah, to e mi woodi andal kewngal, koo to e mi woodi hoolaare cembinde haa e mi sottina kocceeje, ammaa mi walaa yidde, too, walaa ko nafumi.
To mi hokkii ɓe ngalanaa fuu ko ngoodumi, koo mi jaɓii ɓandu am wulee, to mi walaa yidde, walaa ko ɓeydoriimi.
Gooduɗo yidde e woodi munyal, e ngikku boɗɗum.
O walaa lawliiru, o mantitataako, o walaa mangu hoore.
Gooduɗo yidde waɗataa ko semtinii, o ɗaɓɓitataa ko wallatamo kanko tan.
O yaawaa monnuki, o jogitataako fii kalluɗum ɗum goɗɗo waɗanimo.
Gooduɗo yidde nanataa belɗum halleende, ammaa e mo nana belɗum goonga.
E mo munya nder koo ɗume.
Hoolaare maako, e kammunde maako, e munyal maako re'ataa.
Annabaaku re'ay, waɗirki do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa ƴaɓɓoto, andal re'ay, ammaa yidde re'ataa haa abadaa.
Ngam andal meeɗen e annabaaku meeɗen naa' ɗum kewɗum, ammaa to kewɗum warii, ko heewaayi re'ay.
Carel ko ngonmi sukayel, mi metii no sukayel metirta, mi nyumii no sukayel nyumirta.
Ammaa nde mawnumi, mi alii ngikku sukaaku.
Ko ngi'eten jooni, en ngi'ataaɗum boɗɗum bo daaroowo daaroggal nyiɓɓungal, ammaa carel e wara ngel ngi'etenɗum boɗɗum.
Jooni seɗɗa tan andumi, ammaa carel e wara ngel andaymi andal kewngal, non no ɗum andiriyam.
Too, jooni e woodi fii tatum, waato hoolaare, e kammunde, e yidde, ammaa yidde woni ko ɓurii mangu. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥓
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤤𞤫𞤲'𞤺𞤵𞤪𞤵 𞤷𞤮𞤻𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤵 𞤭𞥅𞤣𞤮𞥅𞤱𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤚𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤱𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤭 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤥𞤭.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤱𞤵𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤌 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤢𞤱𞤤𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲.
𞤌 𞤴𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞤮.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤉 𞤥𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫.
𞤖𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤪𞤫'𞤢𞤴⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤪𞤫'𞤢𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤳𞤫𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤱𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤪𞤫'𞤢𞤴.
𞤕𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤴𞤫𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤻𞤵𞤥𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤻𞤭𞤩𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤴𞤥𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤱𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵. |
1 Korintiyanko'en 14
Bulus Fuɗɗitii Metii Dow Dokke Ruuhu
Ngaɗee ko mbaawoton waɗuki ngarton gooduɓe yidde, nden ɗaɓɓitee dokke Ruuhu Allah, ko ɓuri woni dokkal waɗuki annabaaku.
Ngam gaɗiroowo do'aare ɗemngal ngal ɗum andaa naa' yimɓe o metanta, Allah o metanta.
Walaa paamayɗo ko o wi'ata, ngam sirruuji o metata laawol Ruuhu Allah.
Ammaa fuu gaɗuɗo annabaaku, yimɓe o metanta, ngam o ɓeydanaɓe hoolaare, o sembiɗinaɓe, o waltina ɓerɗe maɓɓe.
Gaɗiroowo do'aare ɗemngal ngal ɗum andaa hoore maako o sembiɗinta, ammaa gaɗoowo annabaaku, tokkuɓe Yeesu o sembiɗinta.
E mi yiɗi on fuu ngaɗiron do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa, ammaa mi ɓurii yiɗuki ngaɗon annabaaku.
Ngam gaɗoowo annabaaku ɓurii gaɗiroowo do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa, sey ni to e mo hokka ma'ana maaje, ngam o sembiɗina tokkuɓe Yeesu.
Too, jooni bandiraaɓe am, to mi warii to mooɗon mi waɗirii do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa, ɗume ɗum ɓeydanta'on?
Walaa!
Sey ni to mi wi'ii'on ko Allah wanginaniyam, koo mi ekkitinii'on ko andumi dow Allah, koo mi waɗanii'on annabaaku, koo mi ekkitinii'on Wolde Allah.
Raa misaalu dow fii ɗum walaa yonki, waato duudaandu e garaayaaru.
To duudaandu duudaaka boɗɗum koo to garaayaaru piyaaka boɗɗum, no ɗum andirta duuduki kin koo piyol ngol?
Ɗonmaa, to duudoowo luwal konu duudaayingal boɗɗum, moye siryotoo yaaki konu?
Non ɗum woni to mooɗon, to naa' on ngaɗir do'aare ɗemngal ngal yimɓe nanata, no waɗata ɓe paama ko mbi'oton?
Ɗum wartay bo on meta e meere.
Goonga, e woodi ɗemɗe feere‑feere e duuniyaaru, ammaa nder ɗemɗe ɗen walaa ɗemngal ngal walaa ma'ana.
To mi faamaayi ɗemngal ngal goɗɗo meti, mi wartii koɗo to maako, kanko maa o wartii koɗo to am.
Onon maa, non ɗum woni to mooɗon.
Nde on kaaɓii keɓon dokke Ruuhu Allah, ngaɗee ko mbaawoton waɗuki ɓuron huutirki dokke cembiɗinayɗe tokkuɓe Yeesu.
Ngam non, fuu gaɗirɗo do'aare ɗemngal ngal o andaa, sey o toroo Allah wallamo o waawa hokkuki ma'ana ɗemngal ngal.
Ngam to mi waɗirii do'aare ɗemngal ngal mi andaa, ɓernde am waɗii do'aare, ammaa mi heɓtataa ko mbiimi.
Too, ko haani mi waɗa?
Mi waɗay do'aare nder ɓernde am, ɗonmaa mi waɗay do'aare nder nyumol am.
Mi yimay gimol mantuki Allah nder ɓernde am, ɗonmaa mi yimay nder nyumo am.
To naa' non, taa yettii Allah nder ɗemngal ngal a andaa, no goɗɗo mo nanataangal wiirata “Aamin” dow yettoore maaɗa?
O faamaayi ko mbiiɗaa.
Ɗum goonga a yetta Allah boɗɗum, ammaa ɗum sembiɗintaa nanayɗoma.
Mi yettii Allah ngam mi ɓurii'on on fuu waɗirki do'aare ɗemɗe ɗe mi andaa.
Ammaa nder kawtal tokkuɓe Yeesu ɗum ɓurii mi meta boliiɗe jowi paameteeɗe ngam mi ekkitina woɓɓe e dow mi meta boliiɗe 10,000 nder ɗemngal ngal ɗum andaa.
Bandiraaɓe, alee nyumuki bo sukahoy.
Ngartee ɓe ngalaa halleende bo ɓikkoy keccoy, ammaa ngartee bo mawɓe nder nyumo mooɗon.
Attawra wi'ii Joomiraawo wi'ii,
“Mi metanay yimɓe am
laawol metooɓe ɗemɗe ɗe andaaka.
Mi metanayɓe e honduko yimɓe goɗɗe leyɗe,
ammaa fuu e non ɓe kettindantaakoyam.”
Ngam non, waɗirki do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa naa' ɗum alaama ngam tokkuɓe Yeesu, ammaa ɗum alaama ngam yimɓe ɓe tokkaayi Yeesu.
Annabaaku boo ɗum ngam tokkuɓe Yeesu, naa' ngam yimɓe ɓe tokkaayi Yeesu.
Ngam non, to on fuu on kawritii koo moye e waɗira do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa, to woɓɓe ɓe paamaayi koo yimɓe ɓe tokkaayi Yeesu nattii nder mooɗon, naa' ɓe mbi'ay on haaŋaaɓe?
Ammaa to goɗɗo mo tokkaayi Yeesu koo goɗɗo mo andaa ko ngaɗoton nattii nder mooɗon tawii koo moye e waɗa annabaaku, o faamay o waɗii hakke, non waɗay o ɗaɓɓita o tuuba.
Ko woni nder ɓernde maako cuuɗiiɗum ɗum wurtoto e njayri, o diccoto, o mawnina Allah, e mo wi'a, “Goonga, Allah e ɗon nder mooɗon.”
Mawninki Allah No Haani
Too, bandiraaɓe, ɗume ngaɗoton?
To on kawritii ngam mawninki Allah, goɗɗo e woodi gimol, goɗɗo e woodi ekkitinol, nden goɗɗo e waɗiray do'aare ɗemngal ngal ɗum andaa, goɗɗo hokkay ma'ana ɗemngal ngal.
Ɗum fuu ɗum waɗee ngam sembiɗinki kawtal tokkuɓe Yeesu.
To woɓɓe e ngaɗira do'aare ɗemngal ngal ɗum andaa, to' ɓe ɓura ɗiɗo koo tato.
E haani ɓe meta go'o‑go'o, ɗonmaa doole goɗɗo hokka ma'ana ko ɓe mbi'ata.
Ammaa to walaa kokkoowo ma'ana ko ɓe mbi'ata, e haani ɓe nde''ita nder kawtal tokkuɓe Yeesu, ɓe metana Allah nder ɓernde maɓɓe.
Gaɗooɓe annabaaku maa, to' ɓe ɓura ɗiɗo koo tato.
E haani ɓe meta go'o‑go'o, nden kettindaniiɓeɓe poonda ko ɓe mbi'ata e hakkiilo.
To e woodi ko Allah wanginani goɗɗo nder kettindantooɓe ɓen, sey metoowo arandeejo on de''ita.
On fuu on mbaaway ngaɗon annabaaku go'oto‑go'oto ngam koo moye ekkitoo heɓa ko sembiɗintamo.
Gaɗooɓe annabaaku e haani ɓe mbaawana ko'e maɓɓe.
Ngam Allah naa' o Allah gaddoowo jiiɓaare, ammaa o gaddoowo jam.
To tokkuɓe Yeesu kawritii nder kawtal maɓɓe, e haani rewɓe nde''ita.
Ɗum jaɓaayi ɓe meta, ammaa ɓe njooɗoo ley laamu worɓe no Attawra wi'i.
To e woodi goɗɗum ɗum ɓe ngiɗi ɓe anda, ɓe ƴama worɓe maɓɓe to wuro.
Ngam ɗum cemtiniiɗum debbo meta nder tokkuɓe Yeesu carel ko ɓe kawriti ngam mawninki Allah.
Too, to mooɗon Wolde Allah fuɗɗiri, koo to mooɗon tan nde yahi?
To goɗɗo e kammii o annabiijo, koo o keɓuɗo dokkal Ruuhu Allah, e haani o anda ɗu'um ɗum mbindanaymi'on to Joomiraawo ɗum ƴiwoyi.
Ammaa to o wanyii ɗum non, kanko maa sey o wanyee.
Ngam non, bandiraaɓe am, ngiɗee waɗuki annabaaku, to' on karmin waɗirki do'aare ɗemɗe ɗe ɗum andaa.
Sey koo ɗume waɗee no haani e laawol bongol. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥔
𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤊𞤵𞤯𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤃𞤫𞤼𞤭𞥅 𞤁𞤮𞤱 𞤁𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵
𞤐'𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤢𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢.
𞤉 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢'𞤮𞤲؟
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄!
𞤅𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤏𞤮𞤤𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤈𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤨𞤭𞤴𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤؟
𞤍𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤴𞤭𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮𞤲𞤵؟
𞤐𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲؟
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢𞤴 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫‑𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤢𞤥.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤐'𞤁𞤫 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴𞤯𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤯𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤥𞤭.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤮𞤤 𞤢𞤥.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤢𞤴 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤢𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤭𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢 “𞤀𞥄𞤥𞤭𞤲” 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢؟
𞤌 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤍𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤢 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤴𞤯𞤮𞤥𞤢.
𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞥑𞥐⹁𞥐𞥐𞥐 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄.
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤤𞤫𞥅 𞤻𞤵𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤦𞤮 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤸𞤮𞤴.
𞤐'𞤘𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤴 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤮𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤼𞥆𞤢𞤱𞤪𞤢 𞤱𞤭'𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁
“𞤃𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥
𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤃𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤯𞤫⹁
𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮𞤴𞤢𞤥.”
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫؟
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤮 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢.
𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤥𞤮 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.”
𞤃𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤐𞤮 𞤖𞤢𞥄𞤲𞤭
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤚𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤺𞤮'𞤮‑𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤯𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤺𞤮'𞤮‑𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤫𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤢.
𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮‑𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄' 𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤭𞥅𞤩𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤢.
𞤍𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤼𞥆𞤢𞤱𞤪𞤢 𞤱𞤭'𞤭.
𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤏𞤮𞤤𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤭؟
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮 𞤢𞤲'𞤣𞤢 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤢𞤴𞤥𞤭'𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤫𞥅.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤪𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄.
𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮𞤲'𞤺𞤮𞤤. |
1 Korintiyanko'en 15
Ummaaki Almasiihu Daga Mayde
Jooni bandiraaɓe am, e mi yiɗi mi siftorana'on Habaru Belɗum ɗum nga'ajinanmi'on, ɗum njaɓuɗon, ɗum tokkoton boɗɗum.
Barka maajum on kisii, to on njogake boɗɗum wa'aju ɗum nga'ajinanmi'on.
To naa' non, on koolii Yeesu e meere.
Mi waddanii'on fii ɓurɗum daraja ɗum keɓumi.
Kanjum woni Almasiihu maayii ngam hakke meeɗen non no goɗɗe aayaaje mbi'i, o uwaama, o umminaama daga mayde nyalnde tatawre non no goɗɗe aayaaje mbi'i, o wangani Biiturus , nden o wanganii lilaaɓe maako sappo e ɗiɗo.
Gaɗa ɗon o wanganii tokkuɓemo ɓurɓe 500 e carel go'o.
Ɗuɗɓe maɓɓe haa jooni e ɓe foofa, ammaa woɓɓe maayii.
Ɗonmaa o wanganii Yaakubu, nden fuu lilaaɓe maako.
Gaɗa maajum fuu, min maa, o wanganiiyam, koo nde e mi nandi e ɓingel danyaangel ko carel danyukingel waɗa.
Ngam min woni ɓurɗo famɗuki nder lilaaɓe maako.
Mi hewtaayi maa mi noddee lilaaɗo maako, ngam mi torrii kawtal yimɓe Allah.
Ammaa ngam yidde nde Allah holliyam mi wartii ko ngonmi hande, nden yidde nde o holliyam wartaayi meere.
Mi ɓurii koo moye lilaaɗo huwuki, koo nde naa' ɗum min huwata, ɗum yidde Allah gondunde e am huwata.
Too, walaa feerootirol koo to min wa'ajinani'on, koo to lilaaɓe horiiɓe nga'ajinani'on.
Ko min nga'ajinta ɗum go'o; kanjum boo njaɓuɗon.
Ummaaki Mayɓe
Too, to e ɗum wa'ajina wiiki Almasiihu umminaama daga mayde, no waɗata woɓɓe mooɗon e mbi'a mayɓe ummataako?
Daa mayɓe ummataako daga mayde, too, daa Almasiihu umminaaka daga mayde won ɗon.
To boo Almasiihu ummaaki daga mayde, too, wa'ajinki amin wartii meere, nden hoolaare mooɗon wartii meere.
Ko ɓuri non woni, min ngartii ceydu'en fewooɓe dow Allah.
Ngam min mbi'ii Allah umminii Almasiihu daga mayde.
Ammaa daa ɗum goonga mayɓe ummintaake, daa Allah umminaayimo.
Ngam daa ɗum ummintaa mayɓe, too, daa Almasiihu maa umminaaka daga mayde won ɗon.
Daa Almasiihu umminaaka, too, hoolaare mooɗon wartii meere, nden haa jooni on ngondi e hakke mooɗon, nden mayɓe e koolii Almasiihu kalkii won ɗon.
To ni ngam jonde duuniyaaru ndu'u tan ngaɗeten kammunde dow Almasiihu, en ɓurii koo moye wartuki ɓe ɗum yurminanta.
Ammaa goonga Almasiihu umminaama daga mayde.
Kanko woni artuɗo ummaaki daga nder ɓe ɗum umminta daga mayde.
Nde mayde warii laawol neɗɗo go'oto, non maa ummaaki mayɓe daga mayde warii laawol neɗɗo go'oto.
No yimɓe fuu mayrata ngam sumpo e Aadamu, non maa fuu gooduɓe sumpo e Almasiihu keɓay yonki ki re'ataa.
Ammaa raa no ummaaki mayɓe wa'ata.
Arande Almasiihu umminaama daga mayde, nden nyalnde nde o wartoyi ɗum umminay fuu yimɓe maako daga mayde.
Nden gaɗa o heɓii jaalorgal dow koo moye laamiiɗo, e koo ɗume laamu ginni, e koo ɗeye bawɗe, re'irde duuniyaaru waray, nden o hokkita Allah Nyaako Mo Dow laamu.
Ngam doole Almasiihu laamoo naa Allah yowiimo dow wanywanyɓe maako fuu.
Ganyo kalketeeɗo gaɗa koo ɗume, kanko woni mayde.
Ngam aayaare wi'ii, “Allah wartirii koo ɗume ley laamu Almasiihu.”
Ammaa nde ɗum wi'i, “Koo ɗume wartiraama ley laamu Almasiihu,” too, e njayri ɗum woni ɗu'um hawtaayi e on ɗon gartirɗo koo ɗume ley laamu Almasiihu.
Gaɗa Allah waɗii koo ɗume ley laamu Ɓiɗɗo maako, sey Ɓiɗɗo on warta ley Laamu Allah gartirɗo koo ɗume ley laamu Ɓiɗɗo on, ngam Allah tan warta laamiiɗo koo ɗume koo toye.
Too, to mayɓe ummataako daga mayde, ɗume gaɗanaaɓe baptisma ngam mayɓe ngaɗata?
To ɗum umminaayi mayɓe koo seɗɗa, ngam ɗume ɗum waɗanta yimɓe baptisma ngam maɓɓe?
Nden ngam ɗume min coorata yonki amin koo ndeye?
Goonga bandiraaɓe, mantoraaki ki mantortoomi'on nder sumpootirki e Yeesu Almasiihu Joomiraawo meeɗen waɗi koo ndeye nyalnde e mi haade mayde.
To mi haɓdii e yimɓe gooduɓe ngikku bo ɗum marle ladde nder gariiri Aafisa ngam heɓuki fii duuniyaaru ndu'u tan, ɗume ɓeydoriimi?
To mayɓe ummintaake daga mayde, sey ngaɗen ko ɗum wi'unoo, “En nyaamu, en njaru, ngam jaango en maayay.”
To' on njaɓu ɗum majjina'on.
“Jooɗodaaki e gooduɓe ngikku kalluɗum wonnay ngikku boɗɗum.”
Ngartee nder hakkiilo mooɗon no haani, alee waɗuki hakke, ngam e woodi woɓɓe mooɗon ɓe ngalaa andal dow Allah.
Mi wi'u non ngam cemton.
Ɓandu Umminteendu
Goɗɗo ƴamay wi'a, “No mayɓe umminirtee daga mayde?
E iri nduye ɓandu ɓe ummodortoo?”
An kaaŋaaɗo!
Taa aawii gabbel, ngel fuɗataa naa ngel waatii.
Ko aawuɗaa fuu, koo gabbel alkamaari, koo wongel gabbel feere, ko fuɗi nandataa e ko aawuɗaa.
Ammaa Allah e hokka ko fuɗi nandi feere non no o suɓiri.
Koo iri ngele gabbel e iri nandi ɗum ngel fuɗirta.
Naa' fuu ɓalli ngoni nanduɗi.
Ɓalli yimɓe feere, ɓalli marle feere, ɓalli colli feere, ɓalli liƴƴi feere.
Koo ɗume gonɗum e dow e woodi no ɗum wa'i.
Non maa koo ɗume gonɗum nder duuniyaaru e woodi no ɗum wa'i.
Gonɗum e dow wooɗuki maajum e feerootiri e wooɗuki fii gonɗum nder duuniyaaru.
Naange no ɗelkitirta feere, lewru no ɗelkitirta feere, koode no ɗelkitirta feere, nden koode e feerootiri koo ndeye hoodere e no nde ɗelkitortoo.
Non ummaaki mayɓe wa'i.
Ɓandu uwaandu ndu nyolayndu, to ndu umminaama ndu nyolataa.
Ɓandu uwaandu wooɗaa yiiki, ndu walaa sembe, to ndu umminaama, ndu wartay wooɗundu yiiki, goodundu bawɗe.
Ɓandu uwaandu kayru huutirtee nder duuniyaaru ndu'u, ammaa ɓandu umminteendu, kayru huutinirtee e ton dow.
Nde e woodi ɓandu kuutirteendu nder duuniyaaru, non maa e woodi ɓandu kuutirteendu ton dow.
Ngam, non no ɗum windiraa, “Neɗɗo arandeejo, waato Aadamu, o wartii gooduɗo yonki.”
Ammaa Aadamu cakitiiɗo, waato Almasiihu, o heɓii ɓandu kuutirteendu ton dow, o wartii kokkoowo yonki ki re'ataa.
Naa' ɓandu kuutirteendu ton dow ɗum artata heɓuki, ammaa kuutirteendu nder duuniyaaru ɗum artata heɓuki, nden ɗum heɓa kuutirteendu ton dow.
Neɗɗo arandeejo mbulmbuldi o tagiraa, nden neɗɗo ɗiɗaɓo boo, daga dow o ƴiwoyi.
Yimɓe duuniyaaru e ngoodi ɓandu iri ndu Aadamu tagiraaɗo mbulmbuldi.
Jahayɓe ton dow boo, ɓe keɓay ɓandu iri ndu on ɗon ƴiwoyɗo daga ton dow, waato Almasiihu.
Non no ngoodirɗen nandi on ɗon tagiraaɗo mbulmbuldi, non maa en keɓay nandi on ɗon ƴiwoyɗo daga dow.
Bandiraaɓe, e mi wi'a'on, ɓandu goodundu kusel e ƴiiƴam nattataa nder wuro Allah ton dow.
Ɓandu nyolayndu nattataa wuro Allah tabitayngo.
Ndaree mi wi'a'on goɗɗum sirru: Naa' en fuu maayata, ammaa en fuu ɗum waylitanay'en ɓalli ɗon e ɗon, bo maƴƴuki hitere, to ɗum duudii luwal cakitiingal.
Ngam to luwal ngal duudaama, mayɓe ummodoto e ɓalli ɗi nyolataa, nden enen foofooɓe ɗum waylitay ɓalli meeɗen.
Ngam doole ndu'u ɓandu maayayndu nyolayndu wartiree ɓandu ndu maayataa ndu nyolataa.
Carel ngel ɓandu maayayndu nyolayndu wartiraa ɓandu ndu maayataa ndu nyolataa, ko aayaare wi'i ɗum heeway, waato, “Ɗum heɓii jaalorgal dow mayde!”
“Mayde, to jaalorgal maaɗa?
Mayde, to tooke maaɗa?”
Ngam hakke woni tooke pooɗayɗe mayde, nden bawɗe hakke to Attawra ƴiwi.
Ammaa yettoore tabbita to Allah kokkuɗo'en jaalorgal barka Yeesu Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
Ngam non, bandiraaɓe am ɓe ngiɗumi, ndaree boɗɗum, to' goɗɗum dimba'on.
Koo ndeye ngaɗee ko mbaawoton waɗuki kuwon kuugal Joomiraawo, ngam on andi kuugal ngal kuwantonmo naa' e meere ngal woni. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥕
𞤓𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤁𞤢𞤺𞤢 𞤃𞤢𞤴𞤣𞤫
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤬𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭'𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤬𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 ⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫𞤥𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤩𞤫 𞥕𞥐𞥐 𞤫 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤺𞤮'𞤮.
𞤍𞤵𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅.
𞤍𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞤦𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤩𞤭𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤣𞤢𞤻𞤵𞤳𞤭𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤃𞤭 𞤸𞤫𞤱𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭'𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮'𞤮⁏ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲.
𞤓𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤃𞤢𞤴𞤩𞤫
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤱𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮؟
𞤁𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤷𞤫𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴𞤭𞤥𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮.
𞤐𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮 𞤫 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤪𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤮𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤫𞤴𞤫 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤪𞤫'𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤃𞤮 𞤁𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤮𞤱𞤭𞥅𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅.
𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.”
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤭⹁ “𞤑𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁” 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤫 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤯𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤫𞤴 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢؟
𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫؟
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫؟
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭'𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤩𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤦𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤪𞤤𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤀𞥄𞤬𞤭𞤧𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤳𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭؟
𞤚𞤮 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮𞥅⹁ “𞤉𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤵⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤴.”
𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢'𞤮𞤲.
“𞤔𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤢𞤴 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.”
𞤐'𞤘𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤤𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤃𞤭 𞤱𞤭'𞤵 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤮𞤲.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤓𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤴 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤐𞤮 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫؟
𞤉 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤵𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤣𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅؟”
𞤀𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮!
𞤚𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤦𞥆𞤫𞤤⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤬𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
𞤑𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤦𞥆𞤫𞤤 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤺𞤢𞤦𞥆𞤫𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭𞤪𞤭.
𞤑𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤤𞤫 𞤺𞤢𞤦𞥆𞤫𞤤 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤬𞤵𞤯𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤐𞤢𞥄' 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤭.
𞤇𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤪𞤤𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤰𞥆𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢'𞤭.
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢'𞤭.
𞤘𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤐𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅.
𞤐𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤭.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢𞤴 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲'𞤣𞤵 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤵 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤢𞤴𞤪𞤵 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤴𞤪𞤵 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱.
𞤐'𞤁𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱.
𞤐'𞤘𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ “𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.”
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤐𞤢𞥄' 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭.
𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤵 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭.
𞤔𞤢𞤸𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤵 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱.
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤢'𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤵𞤧𞤫𞤤 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱.
𞤇𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮.
𞤐'𞤁𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤢'𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵: 𞤐𞤢𞥄' 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴'𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤰𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤸𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤕𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞥅𞤱𞤢𞤴⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮⹁ “𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫!”
“𞤃𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢؟
𞤃𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢؟”
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤢𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤼𞥆𞤢𞤱𞤪𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮'𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤲'𞤦𞤢'𞤮𞤲.
𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭. |
1 Korintiyanko'en 16
Walluki Bandiraaɓe Gonɓe Urucaliima
Too, jooni dow hawrutuki ceede ngam walluki yimɓe Allah gonɓe Urucaliima, ngaɗee ko mbiimi tokkuɓe Yeesu ɓe Galaatiya ngaɗa.
Koo ndeye nyalnde arandeere nde yontoore, koo moye mooɗon resa goɗɗum nder ko heɓii keerol no waawata.
Nden to' on alu naa mi warii puɗɗon hawrutuki ceede ɗen.
To mi yottake to mooɗon, mi hokkay yimɓe ɓe cuɓuɗon ɗereeji kollayɗi on cuɓiiɓe ɓe njaara ballal mooɗon Urucaliima.
To e haani min maa mi yaha, sey ɓe njaada e am.
Ko Bulus Yiɗi Waɗuki
Mi waray to mooɗon gaɗa mi yahii leydi Makidooniya, ngam mi suɓii yaaki Makidooniya.
Ɗum gaɗotooɗum mi jooɗoo to mooɗon carel seɗɗa, koo maa mi ruuma, ngam mballonyam mi yaha fuu to njahaymi.
Mi yiɗaa mi yaala to mooɗon tan mi ƴaɓɓoo, ngam e mi yiɗi mi neeɓida e mooɗon to Joomiraawo jaɓii.
Ammaa mi jooɗoto to gariiri Aafisa naa Humto Ɓendol Alkamaari , ngam mi heɓii laawol huwuki kuugal mangal, nden e woodi ɗuɗɓe ganyuɓeyam.
To Timooti warii to mooɗon, tabbitinon o wedditake nder mooɗon, ngam kanko maa o kuwanoowo Joomiraawo bo am.
Ngam non, to' goɗɗo yawanamo.
Mballeemo nder yaadu maako, njaɓɓootiron jam e jam, o wartoya to am.
Min e woɓɓe bandiraaɓe e min ndenti gartol maako.
Jooni dow bandiraawo meeɗen Afoolos, mi torakemo naa' seɗɗa o wara to mooɗon kanko e woɓɓe bandiraaɓe, ammaa o yiɗaa yaadu ndun jooni.
O waray to mooɗon to o heɓii laawol.
Wagginki E Kownol Cakitiingol
Njooɗee on paama, ndaree boɗɗum dow hoolaare mooɗon, ngaɗon ngorgu, cembiɗee.
Fuu ko ngaɗoton, ngaɗeeɗum nder yidde.
Bandiraaɓe, on andi nder leydi Akaaya yimɓe wuro Istifaanus arti wartuki tokkuɓe Yeesu, nden ɓe kokkii ko'e maɓɓe ngam walluki yimɓe Allah.
E mi toroo'on kokkee iri ɓen ɗon yimɓe mangu hawti e fuu yimɓe ɓe min kuwidi min piidi nder kuugal.
Mi nanii belɗum waroyki Istifaanus, e Fartunaatus, e Akaykus, ngam ɗum wartaniiyam bo onon ngari to am, ngam ɓe mbaltinii ɓernde am e ɓerɗe mooɗon onon maa.
Ngam non, kokkee iri ɓen ɗon yimɓe mangu.
Tokkuɓe Yeesu wonɓe leydi Aasiya e kowna'on.
Akiila, e Biriskila, e tokkuɓe Yeesu kawritooɓe e wuro maɓɓe e ɓe kowna'on boɗɗum nder inde Joomiraawo.
Fuu bandiraaɓe gonɓe ɗo'o e kowna'on.
Kownindiree hownirki higaaku ceniiki.
Min Bulus windi kownol ngo'ol e jungo am.
Fuu mo yiɗaa Joomiraawo, Allah laanamo.
Yaa Joomiraawo amin, waroy!
Yeesu Joomiraawo barkiɗina'on.
E mi yiɗi'on on fuu ngam sumpootirki meeɗen e Yeesu Almasiihu. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑𞥖
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤘𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢.
𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤧𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢.
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤵 𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢𞤴𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤷𞤵𞤩𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤓𞤪𞤵𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤚𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞤥.
𞤑𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤒𞤭𞤯𞤭 𞤏𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤭𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤭𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢.
𞤍𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤻𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤴𞤥𞤭.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤭 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤀𞥄𞤬𞤭𞤧𞤢 𞤲𞤢𞥄 𞤖𞤵𞤥𞤼𞤮 𞤇𞤫𞤲'𞤣𞤮𞤤 𞤀𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭 ⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤵𞤱𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤻𞤵𞤩𞤫𞤴𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤱𞤫𞤣𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮 𞤢𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤢𞤲𞤢𞤥𞤮.
𞤐'𞤄𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤮𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤢𞤥.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤲𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤.
𞤏𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤉 𞤑𞤮𞤱𞤲𞤮𞤤 𞤕𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤
𞤐'𞤔𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵⹁ 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤫𞥅.
𞤊𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞥄𞤴𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤋𞤧𞤼𞤭𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤉 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅'𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞤣𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤.
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤭𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧⹁ 𞤫 𞤊𞤢𞤪𞤼𞤵𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵.
𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤱𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤫 𞤄𞤭𞤪𞤭𞤧𞤳𞤭𞤤𞤢⹁ 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤱𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤊𞤵𞥅 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮 𞤫 𞤳𞤮𞤱𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤑𞤮𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤮𞤱𞤲𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤸𞤭𞤺𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤃𞤭𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤱𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞤲'𞤺𞤮 𞤢𞤥.
𞤊𞤵𞥅 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞤥𞤮.
𞤒𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴!
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤉 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭'𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
1 Korintiyanko'en 1
Min, Bulus mo Allah suɓi warta lilaaɗo Yeesu Almasiihu e bandiraawo meeɗen Sastaanis mbindi ɗerewol ngo'ol.
Min mbindanngol kawtal yimɓe Allah wonɓe Korinti, ɓe Allah noddi ngarta yimɓe muuɗum.
Min mbindanngol yimɓe fuu gonɓe koo toye gaɗooɓe do'aare nder inde Yeesu Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
Kanko woni Joomiraawo meeɗen e maɓɓe fuu.
Allah Nyaako meeɗen Mo Dow e Yeesu Almasiihu Joomiraawo barkiɗina'on hokka'on jam.
Bulus Yettii Allah
Koo ndeye e mi yetta Allah ngam mooɗon ngam barka e yidde ɗum o hokki'on ngam sumpootirki mooɗon e Yeesu Almasiihu.
Sumpootirki mooɗon e maako ɗum barkiɗinii'on e koo ngole laawol, waato nder meto fuu e andal fuu, ngam ɗum tabbitinanii'on wa'aju ɗum min nga'ajinani'on dow Almasiihu ɗum goonga.
Ngam non, on ndullaayi koo ngale dokkal ngal Ruuhu Allah hokkata, on keɗii on kaaɓii gartol Yeesu Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
O waɗay ka sembiɗinki'on haa yaaki re'irde, ngam ngarton ɓe ngalaa ko ɗum huɗirta'on nyalnde nde o wartoyta.
Allah o gaɗoowo ko o wi'i.
Kanko noddi'on ngam cumpootiron e Ɓiɗɗo maako Yeesu Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
Feerootirki Nder Kawtal Tokkuɓe Yeesu
E mi toroo'on bandiraaɓe ngam inde Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu, on fuu njaɓee ko mbi'oton warta go'o ngam to' ɗum heɓa feerootirol hakkunde mooɗon, ammaa nyumo mooɗon e ɓerɗe mooɗon warta go'o.
Bandiraaɓe am, yimɓe wuro Kuluuwi kokkiiyam habaru e woodi ciya famfamtirki hakkunde mooɗon.
Ko ngiɗumi mi wi'a woni, goɗɗo mooɗon e wi'a, “Min Bulus tokkumi.”
Goɗɗo e wi'a, “Min Afoolos tokkumi,” on ni e wi'a, “Min Biiturus tokkumi.”
On ɗaa'e boo e wi'a, “Min Almasiihu tokkumi.”
Too, Almasiihu e sendii won ɗon?
Koo Bulus waraa dow gaafaangal ngam mooɗon?
Koo e inde Bulus ɗum waɗirani'on baptisma?
Mi yettii Allah nde mi waɗanaayi koo moye mooɗon baptisma sey ni Kiribus e Gaayus.
Ngam non, walaa baawayɗo wi'a ɗum waɗanii'on baptisma nder inde am.
Too, ɗonmaa mi waɗanii yimɓe wuro Istifaanus baptisma.
Gaɗa ɓen ɗon mi yejjitii to mi waɗanii goɗɗo baptisma.
Ngam Almasiihu lilaayiyam ngam mi waɗa baptisma, ammaa ngam mi wa'ajina Habaru Belɗum.
Naa' e faamu neɗɗo nga'ajiniraymiɗum, ngam to' bawɗe mayde Almasiihu dow gaafaangal wartiree meere.
Almasiihu Woni Faamu Allah e Bawɗe Allah
Habaru mayde Almasiihu dow gaafaangal, ɗum haaŋoore to yimɓe gonɓe dow laawol halkere.
Ammaa to meeɗen enen kisnaaɓe ɗum bawɗe Allah.
Ngam aayaare wi'ii,
“Mi lallinay faamu nyumooɓe e ngoodi faamu;
Mi wonnay ƴoyre nyumooɓe e ngoodi ƴoyre.”
Too, to gooduɗo faamu woni?
To moodibbo Attawra woni?
To bawɗo geddi woni?
Naa' Allah wartirii faamu duuniyaaru ndu'u haaŋoore?
Ngam Allah nder faamu muuɗum suɓii to' yimɓe andamo laawol faamu maɓɓe.
O nanii belɗum hisnuki kooliiɓe Almasiihu laawol wa'ajinki Habaru Belɗum ɗum woɓɓe ngi'ata ɗum haaŋoore.
Yahuudanko'en e ngiɗi ngaɗanee ko hayɗinii ko ɓe njaɓa habaru ɗu'um.
Yimɓe naa' Yahuudanko'en boo e ngiɗi metiraneeki andal ko ɓe njaɓaɗum.
Minon boo, e min nga'ajina Almasiihu baraaɗo dow gaafaangal.
To Yahuudanko'en ɗum haala kalluka, to yimɓe naa' Yahuudanko'en boo ɗum haaŋoore.
Ammaa to yimɓe ɓe Allah noddi, Yahuudanko'en e naa' Yahuudanko'en, Almasiihu o bawɗe Allah e faamu Allah.
Ko ɗum yi'ata bo haaŋoore Allah waɗii ɗum ɓurii ƴoyre neɗɗo.
Nden ko ɗum yi'ata bo Allah tampii, ɗum ɓurii sembe neɗɗo sembe.
Bandiraaɓe, nyumee no mbaanooɗon carel ko Allah noddi'on.
Seɗɗa nder mooɗon ngoodi faamu e yiiki yimɓe duuniyaaru.
Seɗɗa nder mooɗon ngoni andanɓe koo ɗume, nden seɗɗa nder mooɗon ngoodi danyooɓe laamiiɓe.
Ammaa Allah suɓii ko yimɓe duuniyaaru ndu'u ngi'ata ɗum haaŋoore, ngam o semtina gooduɓe faamu iri ɗum duuniyaaru ndu'u.
Allah suɓii ko yimɓe ngi'ata bo ɗum tampuɗum nder duuniyaaru ndu'u ngam o semtina gooduɓe laamu.
Ko yimɓe njawanta, e ko ɓe kocci walaa ko ɗum waɗetee nder duuniyaaru, e ko ɓe kocci naa' ɗum goɗɗum, kanjum Allah suɓi huutira ngam lallina ko yimɓe ngi'ata e ɗum woodi daraja.
Allah waɗii non ngam to' goɗɗo neɗɗo mawnina hoore muuɗum yeeso maako.
O wartirii'on ɓe Yeesu Almasiihu.
Allah wartiriimo faamu meeɗen.
Laawol maako ɗum wartiri'en aadili'en, ceniiɓe, rimɗinaaɓe.
Ngam non, non no ɗum windiraa, “Fuu mantitotooɗo, o mantitoroo Joomiraawo.” | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥑
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤅𞤢𞤧𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤧 𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤.
𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤃𞤮 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢'𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥.
𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤒𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭'𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤅𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤤𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞤼𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭'𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭'𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤪𞤫'𞤭𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤵𞤯𞤭𞤪𞤼𞤢'𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭'𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤫 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤊𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵
𞤉 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅'𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤮'𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤮'𞤮.
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤵𞤤𞤵𞥅𞤱𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤴𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤢𞤥𞤬𞤢𞤥𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤃𞤭𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭.”
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤃𞤭𞤲 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭⹁” 𞤮𞤲 𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤃𞤭𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭.”
𞤌𞤲 𞤯𞤢𞥄'𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤭'𞤢⹁ “𞤃𞤭𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭.”
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲؟
𞤑𞤮𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲؟
𞤑𞤮𞥅 𞤫 𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭'𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢؟
𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤑𞤭𞤪𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤋𞤧𞤼𞤭𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.
𞤘𞤢𞤯𞤢 𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤶𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤴𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞥄' 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤴𞤥𞤭𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤏𞤮𞤲𞤭 𞤊𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤄𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁
“𞤃𞤭 𞤤𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⁏
𞤃𞤭 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤢𞤴 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫.”
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤚𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤦𞥆𞤮 𞤀𞤼𞥆𞤢𞤱𞤪𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤚𞤮 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤐𞤢𞥄' 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫؟
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮' 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤌 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥.
𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤢𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤮 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤑𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤐'𞤁𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤫.
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭'𞤮𞤲.
𞤅𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤅𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵.
𞤑𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤱𞤢𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤂𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ “𞤊𞤵𞥅 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤭𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.” |
1 Korintiyanko'en 2
Habaru Almasiihu Baraaɗo Dow Gaafaangal
Bandiraaɓe, carel ko ngarmi to mooɗon e mi wa'ajina sirru Allah, mi huutiraayi boliiɗe lugguɗe koo holluki andal.
Carel ko ngondunoomi e mooɗon, mi suɓii nder ɓernde am mi metataa dow koo ɗume, sey dow habaru Yeesu Almasiihu mo ɗum wari dow gaafaangal.
Mi warii to mooɗon mi sembiɗaa, e mi diwna ngam kulol.
Nder ko mbiimi e ko nga'ajinmi mi huutiraayi faamu lugguɗum koo belɗum haala ngam njaɓon ko mbiimi, ammaa bawɗe Ruuhu Allah tabbitinanii'on ɗum goonga.
Mi waɗu non ngam to' hoolaaki ki kooliiɗon Yeesu daroo dow faamu yimɓe, sey ni dow bawɗe Allah.
Faamu Ƴiwoyɗum To Allah
Fuu e non, to e min metana keewuɓe nder hoolaaki Yeesu, e min metira faamu, ammaa naa' iri faamu ɗum jaamanu ɗu'um, koo faamu laamotooɓe jaamanu ɗu'um ɓe laamu de'oojum.
Ammaa e min meta dow faamu Allah ɗum sirru cuuɗiiɗum ndenno, ɗum Allah siryanii'en ko duuniyaaru tagee ngam teddinki'en.
Nder laamotooɓe jaamanu ɗu'um walaa paamuɗo ɗu'um.
Ngam daa ɓe paamiinoɗum, daa ɓe mbaraayi Joomiraawo joomu mangu dow gaafaangal.
Ammaa non no ɗum windiraa,
“Ko hitere meeɗaayi yiiki, ko nowru meeɗaayi nanki,
ko neɗɗo meeɗaayi nyumuki,
kanjum Allah siryanii yiɗuɓemo.”
Ammaa Allah hollii'enɗum laawol Ruuhu maako.
Ngam Ruuhu maako e andi koo ɗume haa e sirru maako lugguɗum.
Moye nder yimɓe andata ko woni nder ɓernde neɗɗo to naa' neɗɗo on?
Non maa, walaa anduɗo nyumo Allah sey ni Ruuhu Allah.
Ruuhu ɗum keɓuɗen, naa' to duuniyaaru ɗum ƴiwoyi; to Allah ɗum ƴiwoyi, ngam anden caahu ɗum o hokki'en.
E min meta dow ɗu'um naa' nder haala ka faamu neɗɗo ekkitata, sey ni nder haala ka Ruuhu Allah ekkitinimin.
E min ekkitina gooduɓe Ruuhu Allah dow goonga Allah.
Neɗɗo mo walaa Ruuhu Allah, o jaɓataa ko ƴiwoyi to Ruuhu Allah, ngam to maako ɗum haaŋoore.
O waawataa o faamaɗum ngam o walaa Ruuhu Allah.
Gooduɗo Ruuhu Allah boo waaway faamuki koo ɗume ko Ruuhu Allah ekkitata.
Ammaa mo walaa Ruuhu Allah faamataa nyumo gooduɗo Ruuhu Allah.
No aayaare wi'i,
“Moye meeɗi anduki nyumo Joomiraawo
ngam ekkitinamo?”
Ammaa enen en paamay fii ɗu'um ngam en nyuma no Almasiihu nyumirta. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥒
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤄𞤢𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤁𞤮𞤱 𞤘𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤤.
𞤕𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤊𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤎𞤭𞤱𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤊𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤫𞥅𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤣𞤫'𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤫𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤳𞤭'𞤫𞤲.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤯𞤵'𞤵𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲𞤮𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄⹁
“𞤑𞤮 𞤸𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤱𞤪𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤳𞤭⹁
𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤵𞤳𞤭⹁
𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫𞤥𞤮.”
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅'𞤫𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄' 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲؟
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭⁏ 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭'𞤫𞤲.
𞤉 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄' 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤥𞤭𞤲.
𞤉 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤭 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤐𞤮 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭⹁
“𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤥𞤮؟”
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤬𞤭𞥅 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤻𞤵𞤥𞤭𞤪𞤼𞤢. |
1 Korintiyanko'en 3
Maccuɓe Allah
Bandiraaɓe, min mi waawaayi metanki'on no metiranaymi keewuɓe nder hoolaaki Yeesu.
Sey ni mi metiranii'on no metiranaymi yimɓe duuniyaaru ndu'u, koo boo no metiranaymi ɓikkoy pamaroy, waato tokkuɓe Yeesu hesɓe.
Ɗum hokkataa ɓingel keccel nyamndu cembindu.
Non min maa mi hokkaayi'on nyamndu cembindu, waato ekkitinol luggungol.
Ammaa mi hokkii'on enɗam, waato ekkitinol ngol luggaa ngam on kewtaayi nyaamuki nyamndu cembindu.
Goonga, haa jooni on kewtaayi nyaamukindu.
Ngam haa jooni on ngaɗa jonde iri nde yimɓe duuniyaaru.
To ni e woodi lawliiru e geddi hakkunde mooɗon, too, haa jooni duuniyaaru jeyi'on, on kuwa kuuɗe iri ɗe duuniyaaru ndu'u.
Ngam to goɗɗo wi'ii, “Bulus tokkumi,” on nii boo wi'ii, “Afoolos tokkumi,” too, naa' on ngaɗa jonde iri nde yimɓe duuniyaaru ndu'u won ɗon?
Too, moye woni Afoolos?
Moye woni Bulus?
Min maccuɓe Allah tan.
Laawol amin kooliiɗon Yeesu Almasiihu.
Koo moye amin e huwa kuugal ngal Joomiraawo hokkimo o huwa.
Min mi aawii, Afoolos boo yarnii awre nden, ammaa Allah woni mawninɗonde.
Ngam non, e aawuɗo on e jarnuɗo on naa' ɓe goɗɗum, ammaa Allah tan woni mawɗo, ngam kanko woni mawninɗo awre nden.
E aawuɗo e jarnuɗo ɓe kuudooɓe.
Koo moye heɓay mbarjaari ko fottidi e kuugal muuɗum.
Ngam minon, min kuudooɓe e Allah.
Onon boo on ngesa maako, maadi maako.
Barka dokkal ngal Allah hokkiyam, mi fuɗɗii maadi bo mahoowo bawɗo maadi naa' seɗɗa.
Mi fuɗɗi maadii, nden goɗɗo e maha dow fuɗɗoode nden.
Ammaa koo moye mahoowo dow fuɗɗoode nden o faama iri mahuki ki o mahata.
Ngam walaa goɗɗo baawayɗo fuɗɗa wonde fuɗɗoode maadi feere ɓurnde nde ɗum fuɗɗi, waato Yeesu Almasiihu.
To goɗɗo mahii dow fuɗɗoode nden, to o huutirii jiinaari, koo ajurfaari, koo kaaƴe gooduɗe ceede, koo leɗɗe, koo geene, koo ƴombe, wooɗuki kuugal maako wurtoto e njayri Nyalnde Jaango.
E nden ɗon nyalnde hiite wanginay kuugal koo moye, nge foonday kuugal ngal nge holla no ngal wontindiri.
To boo maadi ndi o mahi wulaayi, o heɓay mbarjaari mbondi.
To maadi ndin wulii, o dullay mbarjaari maako, koo nde o heɓay kisndam, ammaa bo nder hiite o ƴiwi.
On andaa ɓalli mooɗon ɗum wuro to Allah jooɗotoo, nden Ruuhu Allah e jooɗoo nder ɓerɗe mooɗon?
Fuu bonnuɗo wuro Allah, Allah halkaymo.
Ngam wuro Allah ngo ceniingo; onon boo ngoni wuro maako ngon.
To' goɗɗo ƴoyra hoore muuɗum.
To goɗɗo mooɗon e nyuma e woodi faamu no jaamanu ɗu'um hocciri faamu, sey o wartira hoore maako bo kaaŋaaɗo, ngam o warta gooduɗo faamu ɗum goonga.
Ngam faamu iri ɗum duuniyaaru ndu'u, yeeso Allah ɗum haaŋoore.
Non no ɗum windiraa, “Allah e nanga gooduɓe faamu nder dabare maɓɓe.”
Ɗonmaa wonde aayaare wi'ii, “Joomiraawo e andi nyumo gooduɓe faamu walaa ko nafi.”
Ngam non, to' neɗɗo mantoroo neɗɗo!
Ngam koo ɗume onon njeyiɗum.
Koo Bulus, koo Afoolos, koo Biiturus , koo duuniyaaru, koo yonki, koo mayde, koo ko woni jooni, koo ko woni yeeso ɗo'o, ɗum fuu um ɗum mooɗon.
Onon boo ɗum ɓe Almasiihu.
Almasiihu boo ɗum mo Allah. | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥓
𞤃𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸
𞤄𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤳𞤭'𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞤴𞤥𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤅𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞤴𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞤴𞤥𞤭 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤴 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤮𞤴⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤫𞤧𞤩𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤫𞤤 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭'𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤮𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤱𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤲'𞤦𞤭𞤲'𞤣𞤵.
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤸𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤱𞤼𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤳𞤭𞤲'𞤣𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞤱𞤤𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤫 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤸𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤶𞤫𞤴𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭⹁” 𞤮𞤲 𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭⹁” 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤱𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲؟
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧؟
𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧؟
𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲.
𞤂𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢.
𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅⹁ 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲'𞤣𞤫.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲.
𞤉 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤲𞤢𞥄' 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤃𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤫𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤰𞤮𞤲'𞤦𞤫⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤐𞤴𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮.
𞤉 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞤲'𞤣𞤭.
𞤚𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤲 𞤱𞤵𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤌𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲؟
𞤊𞤵𞥅 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤴𞤥𞤮.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⁏ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲.
𞤚𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ “𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.”
𞤍𞤮𞤲𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅⹁ “𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤭.”
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮!
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤭𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤮𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 ⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. |
1 Korintiyanko'en 4
Lilaaɓe Almasiihu
Kocceemin min maccuɓe Almasiihu ɓe Allah hokki kuugal wa'ajinki sirru maako.
Fii go'o ko ɗum yiɗi to iri ɓen ɗon maccuɓe ɓe ngaɗa koo ɗume ko jeyɗoɓe wi'i.
Ammaa mi wannaayi dow no ngiiroton kuugal am, koo boo no woɓɓe ngiiratangal.
Min e hoore am mi foondataa hoore am.
Ɓernde am e ranni tar, ammaa non hollaayi mi waɗaayi goɗɗum ko wooɗaa.
Joomiraawo woni daarayɗo kuugal am wi'a koo ko ngaɗumi e wooɗi koo ɗum wooɗaa.
Ngam non, to' on mbi'u goɗɗo waɗii kuugal ngal Allah hokkimo boɗɗum, koo o waɗaayingal boɗɗum.
Keɗee naa nyalnde nde Joomiraawo warti.
Koo ɗume cuuɗiiɗum nder nyiwre o wurtinayɗum e njayri, nden o wurtinay nyumooji gonɗi nder ɓerɗe yimɓe e njayri.
E carel ngel Allah wi'ay koo neɗɗo waɗii kuugal ngal o hokkimo boɗɗum koo waɗaayingal boɗɗum.
Too, bandiraaɓe, mi hokku misaalu ɗu'um dow am e dow Afoolos ngam e mi yiɗi ekkitooɗon to amin: to' ƴaɓɓooɗon ko windaa, ngam to' piyon gabaare mbi'on goɗɗo ardiiɗo ɓurii goɗɗo.
Moye wartirmaa mawɗo dow horiiɓe?
Koo ɗume ɗum ngooduɗaa naa' Allah hokkumaaɗum?
To ɗum non, ngam ɗume a fiya gabaare maaɗa bo ko ngooduɗaa naa' caahu keɓuɗaaɗum?
On ngi'a bo on njaadake on keɓii ko ngiɗɗon!
On ngi'a bo on njaadake on ngartii diskuɓe!
On ngi'a bo on ngartii laamiiɓe, koo nde minon naa' min laamiiɓe.
Daa on ngartii laamiiɓe daa wooɗii, sey laamodooɗen!
Ngam e yiiki am minon lilaaɓe, Allah wartiriimin yimɓe koccaaɓe naa' ɓe goɗɗum, bo yimɓe ɓe ɗum taƴani kiita mayde bareteeɓe yeeso koo moye.
Mi wi'u non ngam min ngartii ko malaa'ika'en e yimɓe fuu ngaɗani gite.
Too, minon min haaŋaaɓe ngam e min tokki Almasiihu, ammaa onon on tokkuɓe Almasiihu gooduɓe faamu.
Minon min ngalaa bawɗe Allah, ammaa onon on ngi'a bo on ngoodi bawɗe Allah naa' seɗɗa!
Yimɓe e kokka'on mangu, ammaa minon yimɓe e njawanamin.
Haa jooni e min piida e weelo e ɗonka.
Min ngalaa kolte boɗɗe.
Yimɓe e kallanamin, nden min ngalaa wuro.
E min kuwa e juuɗe amin naa' seɗɗa.
To yimɓe kuɗiimin, sey min mbarkiɗinaɓe.
To ɓe torriimin, sey min munya.
To yimɓe metii haala kalluka dow amin, sey min metanaɓe haala mbelka.
Min ngartii mbuuri duuniyaaru, min ngartii ko nefnii.
Haa jooni non ɗum woni.
Mi windan'on ɗerewol ngo'ol naa' ngam mi semtina'on, sey ni ngam mi waggina'on ngam on ɓiɓɓe am ɓe ngiɗumi.
Koo daa on ngoodi moodiɓɓe 10,000 nder tokkuki Almasiihu, on ngalaa danyooɓe ɗuɗɓe.
Goonga, mi wartii nyaako mooɗon nder tokkuki Yeesu Almasiihu nde nga'ajinanmi'on Habaru Belɗum.
Ngam non, e mi toroo'on, ekkitee iri ngikku am.
Kanjum waɗi lilonoymi'on Timooti, ɓiɗɗo am mo ngiɗumi, tokkuɗo Joomiraawo e goonga.
O siftoranay'on iri jonde nde ngaɗumi nder tokkuki Yeesu Almasiihu.
E mi ekkitina iri jonde nden koo toye nder tokkuɓe Yeesu.
Woɓɓe nder mooɗon e ƴefta ko'e ngam e ɓe kammoo mi warataa to mooɗon.
Ammaa to Joomiraawo jaɓii mi waroyay to mooɗon naa' ko neeɓi, mi ɗaɓɓitay mi yi'a iri bawɗe ɗe ɓen ɗon ƴeftooɓe ko'e ngoodi, naa' mete‑mete maɓɓe tan.
Ngam ko hollata neɗɗo e waɗa ko Allah Laamiiɗo wi'i, naa' ɗum boliiɗe maako, ammaa ɗum bawɗe Ruuhu Allah gonɗe nder maako.
Too, ɗume ɓurɗon yiɗuki?
Mi wardana'on e sawru, koo mi warana'on nder yidde e munyal? | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥔
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤑𞤮𞤷𞥆𞤫𞥅𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤊𞤭𞥅 𞤺𞤮'𞤮 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤯𞤮𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤇𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤪𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤪⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤱𞤭'𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤥𞤮 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤑𞤫𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭.
𞤑𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭.
𞤉 𞤷𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤥𞤮 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴𞤭𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤬𞤮𞥅𞤤𞤮𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲: 𞤼𞤮' 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤨𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤦𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮.
𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫؟
𞤑𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥؟
𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤢 𞤬𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤦𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄' 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥؟
𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲!
𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫!
𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤁𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲!
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄' 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤥𞤢𞤴𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤭'𞤵 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄' 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢!
𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢'𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤱𞤢𞤲𞤢𞤥𞤭𞤲.
𞤖𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤱𞤫𞥅𞤤𞤮 𞤫 𞤯𞤮𞤲𞤳𞤢.
𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤫.
𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮.
𞤉 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤭𞥅𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢.
𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤼𞤢𞤲𞤢𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢.
𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤵𞥅𞤪𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭𞥅.
𞤖𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲'𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤲𞤢𞥄' 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢'𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭.
𞤑𞤮𞥅 𞤣𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞥑𞥐⹁𞥐𞥐𞥐 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤯𞤩𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭'𞤮𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅'𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤲𞤮𞤴𞤥𞤭'𞤮𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤌 𞤧𞤭𞤬𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤢𞤴'𞤮𞤲 𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴𞤢𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤥𞤫𞤼𞤫‑𞤥𞤫𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤳𞤭؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤢𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤؟ |
1 Korintiyanko'en 5
Cendiree e Hakke
Mi nanii habaru e woodi njeenu kalluɗum hakkunde mooɗon iri njeenu ɗum waɗataake koo nder heeferɓe, haa neɗɗo e walda e debbo nyaako muuɗum!
Fuu e non on mantoroo kawtal mooɗon!
Naa' e haani ngannon haa mburtinon gaɗuɗo kuugal nga'al daga nder kawtal mooɗon?
Koo nde mi wondaa e mooɗon nder ɓandu, e mi nyuma dow mooɗon nder ɓernde am.
Barka laamu ɗum Yeesu Joomiraawo meeɗen hokkiyam, mi yaadake mi taƴanii neɗɗo gaɗuɗo non kiita bo e mi wondi e mooɗon.
To on kawritii, bawɗe Yeesu Joomiraawo meeɗen e wondi e mooɗon, min maa, bo e mi wondi e mooɗon.
Sey ngaɗon neɗɗo gaɗuɗo non nder jungo Ceyɗan, ngam Ceyɗan torra ɓandu maako, ngam ɗum hisna yonki maako nyalnde wartoyki Yeesu Joomiraawo.
Mantitaaki mooɗon wooɗaa.
On andaa no ƴuufinirɗum seɗɗa ɓuutinirta condi buroodi ɗundi?
Non to on alii hakke seɗɗa nder mooɗon, ɗum sankitoto koo toye nder mooɗon.
Cendiree e ƴuufinirɗum kiiɗum gonɗum nder mooɗon, waato hakke, ngam ngarton bo condi buroodi ndi walaa ƴuufinirɗum, waato kawtal tokkuɓe Yeesu ɓe ngalaa yimɓe nganyuɓe tuuba daga hakke maɓɓe, non no ngontindirɗon.
Ngam ɗum yaadake ɗum hirsii karoori meeɗen ndi Humto Sakkinki.
Kayri woni Almasiihu.
Ngam non, en ngaɗu Humto Sakkinki meeɗen naa' e buroodi gooduɗum ƴuufinirɗum kiiɗum ɗum halleende e kuuɗe kalluɗe, sey ni e buroodi ɗum walaa ƴuufinirɗum, waato en ngaɗu jonde lamnde nde goonga.
Nder ɗerewol am mi windanii'on wiiki, to' on kawtu ko'e mooɗon e gaɗooɓe njeenu.
Naa' e mi meta dow yimɓe ɓe duuniyaaru ndu'u gaɗooɓe njeenu, koo gooduɓe suuno ceede, koo wuyɓe, koo mawninooɓe gunkiiji.
Ngam to ni mi wi'ii'on, to' kawton ko'e e iri yimɓe ɓe'e, too, sey ni alon duuniyaaru.
Ammaa jooni e mi windana'on wiiki, to' on kawtu ko'e e koo moye noddeteeɗo tokkuɗo Yeesu, nyamruɗo yeeso e waɗuki njeenu, koo gooduɗo suuno ceede, koo mawninoowo gunkiiji, koo metoowo kalluka dow goɗɗo, koo jaroowo, koo gujjo.
To' maa on nyamdu e iri maɓɓe.
Naa' ɗum kuugal meeɗen ngaɗanen yimɓe ɓe tokkaayi Yeesu kiita.
Kuugal mooɗon woni ngaɗanon gonɓe nder kawtal mooɗon ngal tokkuɓe Yeesu kiita.
Allah woni gaɗanayɗo yimɓe ɓe tokkaayi Yeesu kiita.
No aayaare wi'i, “Onon, ndiiwee gaɗoowo ko halli daga nder mooɗon.” | 𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮'𞤫𞤲 𞥕
𞤕𞤫𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥!
𞤊𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲!
𞤐𞤢𞥄' 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲؟
𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤫 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥.
𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤦𞤮 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤅𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲'𞤺𞤮 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤃𞤢𞤲𞤼𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤌𞤲 𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤩𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤷𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤲'𞤣𞤭؟
𞤐𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤕𞤫𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤷𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤪𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤭 𞤖𞤵𞤥𞤼𞤮 𞤅𞤢𞤳𞥆𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤑𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤖𞤵𞤥𞤼𞤮 𞤅𞤢𞤳𞥆𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄' 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤶𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢.
𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅'𞤮𞤲 𞤱𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤐𞤢𞥄' 𞤫 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭.
𞤐'𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤭𞥅'𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫'𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭 𞤢𞤤𞤮𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤱𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤻𞤢𞤥𞤪𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤳𞤭 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤵𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮.
𞤚𞤮' 𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤢𞥄' 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞤴𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤐𞤮 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭⹁ “𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.” |
End of preview. Expand
in Data Studio
README.md exists but content is empty.
- Downloads last month
- 20