text
stringlengths 8
160
| target
stringlengths 10
188
|
---|---|
dɔkta mpfə pɔ cəŋtə diŋtə pfə mo pfʉpfʉ pa' məkuʼguŋ tsaətə aa | dɔ́kta mpfə́ pɔ cəŋtə díŋtə pfə́ mo pfʉ́pfʉ̂ pá' mə́kùʼguŋ tsaə́tə áá |
pu nə pyap mghɔm miŋmiŋ, shə pomwə wə jɔ mcwɛ nə pfəmo lə ghɔm gaə a bə ta' nə zhwəmo dʉmnyə | pú nə̂ pyáp mghɔm míŋmiŋ, shə́ pômwə̀ wə̂ jɔ́ mcwɛ̀ nə́ pfə́mo lə̂ ghɔ̀m gaə́ ǎ bə́ ta' nə̂ zhwə́mo dʉ̀mnyə̀ |
mcuŋ zhwəpɔ ntamgo 3 dzʉ'bvʉ 2021 | mcǔŋ zhwə́pɔ ntǎmgǒ 3 dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 |
pəghapguŋ kə to mətwa 4×4 e | pəghâpguŋ kə̂ to mətwâ 4×4 ê |
ŋkwa' cwəlɔ, sɔm kəm pəghapguŋ ka kʉɔ nwə zhwəmo | ŋkwa' cwəlɔ̌, sɔm kəm pəghâpguŋ kâ kʉɔ́ nwə zhwə́mo |
ntʉm ta' ŋwa'nyə 26 sune 2021, wap kə ghɔm kəm Kamerun gae lu Ambazonie biŋ japtə mga si | ntʉ́m ta' ŋwa'nyə 26 sûnè 2021, wáp kə̂ ghɔ̀m kəm Kamerun gaê lù Ambazonie bíŋ jáptə̀ mgǎ sì |
ntʉm kwi ŋwa'nyə bɔɔ, wap kə tʉm ŋkʉɔ bi pɔ binam | ntʉ́m kwi ŋwa'nyə bɔ́ɔ́, wáp kə̂ tʉ̀m ŋkʉɔ̀ bǐ pɔ bînam |
Biya ke fʉtə wɔ po həŋ pəmtə pwa wi nə lo' shu biŋ zhwə pɔ pɔk | Biya kê fʉtə wɔ́ pǒ hə́ŋ pə́mtə́ pwâ wí nə́ ló' shú bíŋ zhwə́ pɔ pɔ́k |
wɔk, pəambazonyəŋ pyə lə pfɔtə mta pɔ UPC yə Fraŋsi kə wə maknyə wap aa | wɔ́k, pəambazonyəŋ pyə lə̂ pfɔ́tə̀ mtá pɔ̂ UPC yə̌ Frâŋsi kə̂ wə́ máknyə́ wáp aa |
po yɔ ywə yə Biya ŋghə nə gɛla'tə Maurice Kamto | pô yɔ́ ywə́ yə́ Biya ŋghə̀ nə́ gɛla'tə Maurice Kamto |
po gɔ pəmtə gʉ' yɔ wɛ pwa pɔ jyəŋka' | pǒ gɔ pə́mtə́ gʉ̌' yɔ̂ wɛ́ pwâ pɔ jyəŋká' |
po ya' nə pu' mnə mɔ nə yaə thə Biya | pô yá' nə́ pú' mnə̀ mɔ́ nə́ yaə́ thə́ Biya |
po tə gɔ pəmtə pwa Biya pə | pô tə gɔ pə́mtə́ pwâ Biya pə́ |
po gɔ tʉɔ thə bi Biya nəkələ Fraŋsi pu Biya de a pɔ Sisi | pô gɔ tʉɔ̂ thə́ bî Biya nə̂kə́lə́ Frâŋsi pu Biya dé á pɔ Sîsǐ |
pəambazonyəŋ tə bə mghɛbo mɔ pə pa' pu və ntʉm ta' ŋwa'nyə yə wabo məkwɛt Michel Biem Tong cyanyə aa | pəambazonyəŋ tə bə́ mghɛ̌bò mɔ́ pə́ pá' pú və̀ ntʉ́m ta' ŋwa'nyə yə̌ wabo məkwɛt Michel Biem Tong cyǎnyə aa |
tə e wə do bi mkəm gaə wap ghə nə ghəm mo dwɔ'ɔ miŋ ntʉm papguŋ | tə́ ě wə́ dó bǐ mkəm gaə̂ wáp ghə nə́ ghəm mo dwɔ́'ɔ́ mìŋ ntʉ́m pápguŋ |
guŋ la'la' Kaməlun yɔ nə e bi pəsɔktʉm Ambazonyəŋ | guŋ lǎ'lǎ' Kaməlûn yɔ́ nə̂ é bî pəsɔktʉ̌m Ambazonyəŋ |
mcuŋ zhwəpɔ dzəmtɔ 2 dzʉ'bvʉ 2021 | mcǔŋ zhwə́pɔ dzə̂mtɔ̌ 2 dzʉ̂'bvʉ̀ 2021 |
mkəmla' nə miŋ gəm e | mkəmla' nə̂ miŋ gə̌m ê |
ywə cyətə yə pomwə pɔk məlamghəghʉɔ "lequatriemepouvoir" cyə tyə'dzʉ 18 dzəbiyɛ | ywə́ cyə́tə yə pômwə pɔ́k məlámghəghʉɔ́ "lequatrièmepouvoir" cyə́ tyə̌'dzʉ́ 18 dzə̂biyɛ́ |
mta mu gɔti ghɔ ntʉm ta' dɔkta a pu le wap | mtá mú gɔtí ghɔ ntʉ́m ta' dɔ́kta á pú lé wáp |
a bə po'o tə pu gɔ piŋ gaə pu kwa' e tə ŋkuŋŋkuŋ | ǎ bə́ pó'ó tə̂ pú gɔ píŋ gaə́ pú kwá' ê tə́ ŋkùŋŋkǔŋ |
ta' nwə putə kə bə pu və wə bhəkam la'la' Mbanga | ta' nwə̀ pútə́ kə̂ bə́ pú və wə̂ bhəkám lǎ'lǎ' Mbanga |
da'gaə Tchuente Medard cwə tə ŋkhʉ, pu lə piŋ jɔ e | da'gaə́ Tchuente Médard cwə́ tə ŋkhʉ̌, pú lə̂ píŋ jɔ́ ê |
mkətu' kə wə cəŋ e nəkələ ta' nwa'nyə nə də e sɔ'ɔ kə bə si | mkətû' kə̂ wə́ cə́ŋ é nə̂kə́lə́ ta' nwa'nyə nə́ də̀ é sɔ'ɔ kə̂ bə́ sì |
Tchuente Medard ji ŋghə ya biŋ bə bayacwə yə kɔt ke e a, mupfʉ tam cyə pu tak e nəŋ | Tchuente Médard ji ŋghə̂ yá bíŋ bə́ bâyǎcwə yə̌ kɔ̂t ké è ǎ, mûpfʉ̌ tam cyə pú tâk ê nə́ŋ |
pu kəm wap cwɛp cuŋ biŋ gaə wap kəlɔk tsʉ' Manjo pu Bangem | pú kə̂m wáp cwɛp cǔŋ bíŋ gaə́ wáp kə̀lɔ́k tsʉ' Manjo pu Bangem |
cwə yə pu cu wap a pu tʉm ta' mo nə pu pwa ŋkɔ ga | cwə yə̌ pú cú wáp ǎ pú tʉ̂m ta' mo nə́ pû pwǎ ŋkɔ̀ gǎ |
pu wə ba e dokta distrik Manjo | pú wə́ bá ê dokta distrîk Manjo |
kətu' pɛ co' kə paptə mugo pu ga e | kətú' pɛ co' kə̂ páptə mûgo pu gǎ ê |
mo yəŋ cwə biŋ dzə paptə | mo yə̀ŋ cwə́ bíŋ dzə páptə̀ |
kətu' pɛ co' yə e kwa' mo tə ŋkuŋkuŋ wə bə cɛ Mbouda cwəlɔ | kətú' pɛ co' yə̌ é kwá' mo tə́ ŋkùŋkǔŋ wə́ bə́ cɛ́ Mbouda cwəlɔ̌ |
ŋwa' dyə kətu'pɛ co', kətu' kə dəŋdzə cwətə ŋu'shwə e kəkɔ bvu nə mjwi | ŋwa' dyə̂ kətú'pɛ co', kətú' kə̂ dəŋdzə cwə́tə̂ ŋú'shwə̀ ê kə̂kɔ́ bvû nə́ mjwǐ |
mugo lə gɔ postə nə kwi ŋkap map e | mûgo lə̂ gɔ postə nə̂ kwì ŋkâp máp é |
nwə tatətatə yəŋ hwə dəŋdəŋ yaə kətu' Remy Ebaa yə ləla' kwa' mjwi gu' 16 tə ŋkuŋŋkuŋ gu' po' | nwə tǎtə̀tâtə̀ yə́ŋ hwə́ dəŋdəŋ yaə́ kətú' Remy Ebaa yə̌ lə́la' kwá' mjwǐ gù' 16 tə ŋkùŋŋkǔŋ gù' po' |
pu ke niŋ ba Remy cɛ | pú kê níŋ ba Remy cɛ̂ |
bwadzʉ 31 fʉ'bvʉ Raissa mjwi yə kətu' Remy Ebaa kwa' e tə ŋkuŋŋkuŋ a kə wə fə m mtsʉ' preya pu Narcisse so e | bwǎdzʉ̌ 31 fʉ̂'bvʉ̀ Raïssa mjwǐ yə̌ kətú' Remy Ebaa kwá' ê tə ŋkùŋŋkǔŋ ǎ kə̂ wə́ fə́ m mtsʉ́' preyà pu Narcisse so e |
ta' musəm ŋka' 20 yə e bə ba so e səku Lycee technique Ntui aa | ta' mûsəm ŋka' 20 yə̌ ě bə́ ba so é səkû Lycée technique Ntui aa |
mtsʉ' preya miŋ, mso pəpʉəə yɔ gaə wap gɔ lə fɔk dəm mkwɔ' la'la' tsʉ' dina Ntui | mtsʉ̌' preya mìŋ, msô pəpʉə́ə́ yɔ́ gaə̂ wáp gɔ lə̂ fɔ́k dəm mkwɔ̀' lǎ'lǎ' tsʉ' dínà Ntui |
a bə tyə' dɔlɔ Sylvestre tam puŋ, a bə nə tsʉ' bɔ tə mkətu' pəta kə ke wap Ebaa Ngomo Remy pə cəcə pu | ǎ bə́ tyə̌' dɔ̌lɔ̂ Sylvestre tám pùŋ, ǎ bə́ nə́ tsʉ' bɔ̂ tə̂ mkətú' pətá kə̂ ké wáp Ebaa Ngomo Remy pə́ cəcə̌ pú |
pɔ pɔŋ gɔ ghɔm bi pu gaə wap la'tə daŋzhitɛ yap | pɔ pɔ̂ŋ gɔ ghɔm bǐ pú gaə́ wáp la'tə́ dàŋzhítɛ̂ yáp |
Raissa ka ghə sɔm ŋwa'nyə yə pu fiŋ nə cəŋtə zhyə e aa | Raïssa kâ ghə̀ sɔm ŋwa'nyə yə̌ pú fíŋ nə̂ cəŋtə zhyə́ ê aa |
posəku pəpʉəə gɔ kam ba mkwi'tə map si gaə pu tak wap nəŋ pa' mkətu' kə wə baptə wap aa | pôsəkú pəpʉə́ə́ gɔ kam bǎ mkwí'tə́ máp sì gaə̂ pú ták wáp nə́ŋ pá' mkətû' kə̂ wə́ báptə̀ wáp aa |
pyə kə wə suso e gaə e na' pyap jyə gaə nə yɔk gɔ sɔ' | pyə̌ kə̀ wə́ sǔsò é gaə̂ é na' pyâp jyə́ gaə́ nə̂ yɔ́k gɔ sɔ' |
Remy Ebaa yɔ gaə e zhi gɛla'tə nənuŋ mo həŋ nə la'tə wap mcici mkɔ bə baptə wap | Remy Ebaa yɔ́ gaə̂ ê zhí gɛla'tə̀ nə̂núŋ mo hə́ŋ nə̂ la'tə wáp mcicǐ mkɔ bə́ báptə̀ wáp |
ta' mbɛ tə dzə kətu' pə ne gɔ nuŋ Raissa tə ŋkuŋŋkuŋ , cwə yə nəlɔm mo miŋ a mkətu' tak Narcisse nəŋ | ta' mbɛ̂ tə dzə́ kətú' pə́ nê gɔ núŋ Raïssa tə ŋkùŋŋkǔŋ , cwə́ yə nə̂lɔ́m mo mìŋ ǎ mkətû' ták Narcisse nə́ŋ |
Wap kə cwə pu myə həŋ ŋkɔ pa' gaə gɔ kwa dzə a pa' Raissa lə mtatə myə gɔ dzə aa | Wáp kə̂ cwə́ pu myə̂ hə́ŋ ŋkɔ̌ pá' gaə̌ gɔ kwa dzə̂ ǎ pá' Raïssa lə̀ mtǎtə myə́ gɔ dzə aa |
wi ne kə tiŋnyə dzə nə kwa' Raissa tə ŋkuŋŋkuŋ lə pyəshə pɔ pəta pu Remy Ebaa cəcə pu pə wə diŋtə tsʉ' | wǐ né kə̂ tíŋnyə̀ dzə nə̂ kwá' Raïssa tə̀ ŋkùŋŋkǔŋ lə̂ pyəshə́ pɔ pətá pu Remy Ebaa cəcə pǔ pə́ wə́ díŋtə́ tsʉ' |
e kwa' a tə ŋkuŋŋkuŋ nə jyə pəpuŋ ba nə jyə ŋkɔp a e cwə tə miŋ | ě kwá' ǎ tə ŋkúŋŋkǔŋ nə́ jyə̂ pəpúŋ ba nə́ jyə̂ ŋkɔp a ě cwə́ tə míŋ |
E kə ma' 1000 FCFA nəm pa' ta' cʉ'ma' aa, pa' Raissa lə mcʉ bipi camtə bi pyə aa | Ě kə̂ mà' 1000 FCFA nə̂m pá' ta' cʉ̀'ma' aa, pá' Raïssa lə̀ mcʉ bípǐ càmtə̀ bî pyə́ aa |
N kə bə bu' mugo bə sɔm mubɛ lam fə kwa' tə ywə bɔ cyə pa' e nə kwi' bə wə cwe aa | N kə̂ bə́ bǔ' mûgo bə́ sɔm mûbɛ lâm fə́ kwá' tə ywə́ bɔ̀ cyə̂ pa' ě nə́ kwi' bə́ wə́ cwé aa |
mcuŋ zhwəpɔ sɛsu 31 sune 2021 | mcǔŋ zhwə́pɔ sɛ̂sǔ 31 sûnè 2021 |
kətu' kə lə ga e paptə gətso kətu' | kətú' kə̂ lə̀ gǎ e páptə gətsó kətú' |
kətu' kə ghə ta' aksidaŋ cyə biŋ cam mjwi e pə tsʉm | kətú' kə̂ ghə̌ ta' áksidâŋ cyə bíŋ càm mjwǐ é pə́ tsʉ̌m |
mu mjwi kə cyə du bi aksidaŋ | mú mjwǐ kə̂ cyə́ dǔ bî áksidâŋ |
pu kə lə kətu' yə la'la' ghəm e a gɔ dyəkətu' Logbaba | pú kə̂ lə̀ kətú' yə̌ lǎ'lâ' ghə̀m é ǎ gɔ dyə̂kətú' Logbaba |
pu cwətə pə gɔ pu'tə e, ta' cu' pəsəm sɔ' də e nə ghɔ dyə kətu' Logbaba | pú cwə́tə́ pə́ gɔ pú'tə̀ é, ta' cú' pəsə̀m sɔ' də̀ é nə̂ ghɔ̀ dyə̂ kətú' Logbaba |
kwa' cwəlɔ, pyə ka zhyə tso ŋwala' yə bə muma kətu' Owona | kwa' cwəlɔ, pyə kǎ zhyə́ tsó ŋwǎla' yə̌ bə́ múmâ kətú' Owona |
N tə gɔti lə mo nə ŋkəbo' mə pə, gaə bə shʉ'zhʉm ŋwala' pu tə gɔ həŋ ghə ywə nam a pa' gɛmcuŋ mɔk ghɔm gaə pətyə' e kə ghɔm aa | N tə́ gɔtí lə̀ mo nə́ ŋkə̀bò' mə̌ pə́, gaə̂ bə́ shʉ́'zhʉ̀m ŋwǎla' pú tə gɔ hə́ŋ ghə ywə́ nǎm ǎ pá' gɛmcùŋ mɔ́k ghɔ̀m gaə́ pətyə́' ê kə̂ ghɔm aa |
pa' nwə ghɔ dzə a zhʉm kətu' Owona | pá' nwə̀ ghɔ dzə ǎ zhʉ́m kətú' Owona |
pu lɔk wap cɛ kondəŋgi | pú lɔ̂k wáp cɛ́ kondəŋgi |
pɔ pyə pu putə wap a wə gɔm gaə wap bə mpu' | pɔ pyə̌ pú pútə́ wáp ǎ wə́ gɔm gaə́ wáp bə mpú' |
Francine Claire Beyala lə ghɔm dzə pədemzhəŋ gaə e kə bə nə ywə ŋkuŋnyə pu mo yə pu pəmtə kəm wap nwə aa | Francine Claire Beyala lə̂ ghɔ̀m dzə̂ pədémzhəŋ gaə́ ê kə̂ bə́ nə́ ywə́ ŋkuŋnyə pǔ mo yə̌ pú pə́mtə̀ kə̀m wáp nwə̀ aa |
e ghɔm gaə e kə kwyatə ta' ŋkwa cəcə mu' Youssoufa pu mo pfʉpfʉ e pə si wə kʉɔ ŋkap e bi yəŋ mo | ě ghɔm gaə́ ê kə̂ kwyǎtə ta' ŋkwà cəcə̌ mu' Youssoufa pu mo pfʉ́pfʉ̂ ê pə́ sì wə́ kʉɔ́ ŋkâp e bǐ yə̌ŋ mo |
e kə hə kwə pfəmo pwa mustikɛ tə wa' ntʉm ta' shyə zhʉm dyə e | ě kə̂ hə kwə́ pfə́mo pwǎ mustikɛ tə wá' ntʉ́m ta' shyə zhʉ̀m dyə̂ ê |
pfəmo bə pu yɔ tyə'dzʉ 7 sune 2021 pɔ pəpʉəə pyə pu putə wap kə siŋ yap pa' potsə kə cyətə a dzə kɔt | pfə́mò bə́ pú yɔ́ tyə̌'dzʉ́ 7 sûne 2021 pɔ pə́pʉə́ə́ pyə̌ pú pútə wáp kə̂ síŋ yáp pá' pǒtsə́ kə̂ cyə́tə̀ ǎ dzə kɔ̂t |
E hə nə ghɔ m sim tak pɔ ta' twɔʼdyə pyə dyə həŋ phənyə pə ntʉm nam pʉəə fɔkdzʉ | Ě hə nə̂ ghɔ m sim ták pɔ ta' twɔ̂ʼdyə̌ pyə́ dyə́ həŋ phə́nyə́ pə́ ntʉ́m nàm pʉə́ə́ fɔ́kdzʉ̌ |
ŋ kə həŋtə bi Yaya tsʉ' yə muma bə nə a, e ghɔm bəm gaə e ghɔ nə yo mtʉɔ pu so e | ŋ kə̂ hə́ŋtə́ bǐ Yaya tsʉ' yə̌ múmâ bə́ nə̂ ǎ, ě ghɔm bə̂m gaə́ è ghɔ nə́ yo mtʉɔ̌ pu so ê |
gaə ti pə tə sɔ lam nəkələ e kə ji di pe | gaə̌ tí pə́ tə sɔ́ lâm nə̂kə́lə́ ě kə̂ ji dí pé |
di fɔkdzʉ Francine Claire Beyala siŋ a gaə pu yɔ ta' pfəmo ntʉm ta'shyə | dí fɔ̂kdzʉ̌ Francine Claire Beyala síŋ â gaə̂ pú yɔ́ ta' pfə́mo ntʉ́m tà'shyə |
e wə nwə gwə gaə katə ghɔ wə mo yə pu wə kəm e pwa wi a həŋ bə wə tʉ təm gae lam fə bə ywə pwa wi | ě wə́ nwə́ gwə̂ gaə́ katə ghɔ wə̂ mo yə̌ pú wə́ kə̀m ê pwà wí ǎ hə́ŋ bə́ wə́ tʉ́ tə̀m gaê lám fə̀ bə́ ywə́ pwǎ wí |
ba pa' e wə gɔm gae katə yɔ pfə Ibrahim Aliou | ba pá' ě wə́ gɔm gaě katə̀ yɔ́ pfə́ Ibrahim Aliou |
ta' cu'tə tə gɔpna' be ghə dyə Nairobi Kenya bə nə pɔ pyə e ghə ywə nə pu jʉɔjʉm cʉm aa | tá' cú'tə̀ tə gɔ̂pna' bê ghə̌ dyə́ Nairobi Kenya bə́ nə́ pɔ pyə́ ě ghə ywə́ nə́ pu jʉɔ̂jʉ̀m cʉm aa |
e kə cyə jʉm Western Union cya ŋkapə bi gɛcɛ dəŋ 1385 shu'u | ě kə̂ cyə́ jʉ̀m Western Union cyǎ ŋkápə bî gɛcɛ́ dəŋ 1385 shu'ú |
so e yə tə bə cɛ a pə, Francois Meyong, ne kə ghɔ kwi ŋkapə bɔ | so é yə tə bə́ cɛ́ ǎ pə́, François Meyong, né kə̂ ghɔ̀ kwî ŋkápə bɔ̂ |
daʼgaə tadyə kəm bɔɔ cwə tə jɔ yoʼ yə pu tʉʼ a e lə piŋ cya ŋkap | dáʼgaə́ tǎdyə̂ kəm bɔ́ɔ́ cwə tə̂ jɔ́ yóʼ yə̌ pú tʉ́ʼ ǎ ě lə píŋ cyâ ŋkáp |
E kə wə gɔm gae e bə ŋwala' cofo Samuel Mvondo Ayolo nə nə fʉtə pɔ kwi ŋkap | Ě kə̂ wə́ gɔm gaě é bə́ ŋwǎla' cofo Samuel Mvondo Ayolo nə́ nə̂ fʉ̀tə̀ pɔ kwǐ ŋkâp |
e ghɔm bi gɔpna' gaə e wə cəŋ nə kwinyə mghɔm pu gɔpna' pa' wi a Niger | ě ghɔm bî gɔ̂pna' gaə́ ě wə́ cə́ŋ nə̂ kwinyə̀ mghɔm pǔ gɔ̂pna' pá' wǐ ǎ Niger |
E nə ghə po'o cəŋtə gɔm gaə nɔmtəma' guŋ Paul Biya ne bə wə cəŋ nə ghɔmtə pu fə e yəNiger | Ě nə̂ ghə̀ pó'ò cəŋtə gɔ̀m gaə́ nɔmtə̀má' guŋ Paul Biya né bə́ wə́ cə́ŋ nə̂ ghɔmtə̀ pǔ fə̂ é yəNiger |
pəcwo, cofo nɔmtəma' Niger ha dəŋdəŋ mnuba pəpʉəə dəŋdzə gətso Niger bi | pə́cwǒ, cofo nɔmtə̀má' Niger há dəŋdəŋ mnubà pəpʉə́ə́ dəŋdzə gətsó Niger bǐ |
Jacques Calvin Eyafa lə həŋ ke Mohamed Bazoum wap cwətə gɔmtə tə pfʉ mənek cyə, a ya' | Jacques Calvin Eyafa lə̂ həŋ ké Mohamed Bazoum wáp cwə́tə́ gɔmtə̀ tə pfʉ̌ mə́nêk cyə, ǎ yá' |
pu cwətə siŋ Samuel Mvondo Ayolo e ghɔm bi DGSN nə nə cəŋtə de mzhəŋ myə | pú cwə́tə́ síŋ Samuel Mvondo Ayolo ê ghɔm bî DGSN nə́ nə̂ cəŋtə dé mzhəŋ myə́ |
cwocwo kətu' cwɔ' ta' cəŋtədemzhəŋ ywə | cwôcwǒ kətú' cwɔ́' ta' cəŋtədémzhəŋ ywə́ |
pəcəŋtədemzhəŋ lə zholokalizatioŋ jɔ gaə nwə keke fə m cɛ | pəcəŋtə̀démzhəŋ lə̀ zhólokalizatioŋ jɔ́ gaə̂ nwə kêké fə́ m cɛ̌ |
nwə pəmtə dəŋdəŋ tadyə cɛ ŋkwitə nə zhyə gɛ biŋ ke mo yə pu wə kwɛ gaə a bə e a Jacques Calvin Eyafa | nwə pə́mtə̀ dəŋdəŋ tǎdyə̂ cɛ́ ŋkwìtə nə̂ zhyə́ gɛ bíŋ ké mo yə̌ pú wə́ kwɛ̂ gaə́ ǎ bə́ è ǎ Jacques Calvin Eyafa |
pəcəŋtədemzhəŋ lə zhi'tə gaə jʉɔjʉm mo yəŋ zhi fa' ci mfa' bɔ | pəcəŋtə̀démzhəŋ lə̂ zhí'tə̀ gaə̂ jʉɔ̂jʉ̀m mo yə́ŋ zhì fa' cí mfa' bɔ̂ |
a bə nwə nəkelə e bə cɛ bwɔkbwɔk | ǎ bə́ nwə nə̂kélə́ ě bə́ cɛ́ bwɔ̂kbwɔ́k |
mo yə pu wə kwɛ to' nə ghɔm pə tə cəŋ ghʉ' | mo yə̌ pú wə́ kwɛ̂ tó' nə̂ ghɔ̀m pə́ tə cə́ŋ ghʉ́' |
e kə piŋ gaə e ke pə da' nɔmtəma' Niger | ě kə̂ píŋ gaə́ ě ké pə́ da' nɔmtə̀má' Niger |
e ha ba mtso pɔ pyə wap ŋkwitə e aa bi kətu' | ě há ba mtsǒ pɔ pyə̌ wáp ŋkwìtə é aa bî kətú' |
E kə wə byap ta' ŋkap cyacya dəŋ 195 shu'u bi ta' ONG Amerika biŋ ŋghə ta' ŋkapə gwyə bi gɛbaŋ fraŋsi | Ě kə̂ wə́ byáp ta' ŋkáp cyǎcyà dəŋ 195 shu'ú bî ta' ONG Amerikà bíŋ ŋghə̀ ta' ŋkápə gwyə́ bî gɛbâŋ frâŋsi |
nwətəghɔm kə cyə la' Toussi, cu'la' Bamendjinda Mbouda | nwətə́ghɔm kə̂ cyə̂ lǎ' Toussi, cú'lâ' Bamendjinda Mbouda |
pu zhi'tə ba gaə nə pə mpfəpɔ la'tə dəŋ pa' wap pəpʉəə camnyə tə pfʉ aa | pú zhí'tə̀ ba gaə́ nə̂ pə́ mpfə́pɔ lá'tə̀ dəŋ pá' wáp pəpʉə́ə́ càmnyə̀ tə pfʉ́ aa |
e lə pə tuŋdyə tə fə jʉɔjʉm fəlade, pfɔk bhənyə pə bwadzʉ tɔde yəŋ | ě lə́ pə́ tuŋdyə̂ tə fə́ jʉɔjʉm fəladé, pfɔ́k bhə́nyə pə́ bwâdzʉ̌ tɔ̂dé yə́ŋ |
po pyə ne kə ŋkhʉ dʉ siŋ e gaə ta yap tə bə dyə a tə fə sasidɛ | po pyə́ né kə̂ ŋkhʉ̀ dʉ̌ síŋ ê gaə́ tá yáp tə bə́ dyə̂ ǎ tə́ fə́ sasidɛ |
mnwə cəŋcəŋ ghə pu yɔ sya yəŋ mtsuu du bi mubɛ e yə e ketə mgɛbedyə aa | mnwə cə̌ŋcə̂ŋ ghə pú yɔ̂ sya yə́ŋ mtsǔu du bǐ mûbɛ e yə̌ é kêtə mgɛbédyə̂ áá |
UBA United Bank for Africa, a bə ŋka' 65 fa' baŋ pə tə ya' | UBA United Bank for Africa, ǎ bə́ ŋka' 65 fa' bâŋ pə́ tə yá' |
po gɔti yɔ ntʉm ntwɔkjyə yəŋ mcuŋ mɔŋ gaə | pô gɔtí yɔ́ ntʉ́m ntwɔ̂kjyə yəŋ mcùŋ mɔ́ŋ gaə̂ |
mcuŋ nə nəpəm mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ ba paʼ a ghiŋ aa | mcuŋ nə́ nə̂pə́m mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ bǎ páʼ ǎ ghiŋ áá |
mcuŋ nə dəŋ mɔkŋkyəʼnyə tə pɔptsʉʼ Kaməlun | mcuŋ nə́ dəŋ mɔ́kŋkyəʼnyə tə pɔ́ptsʉʼ Kaməlûn |
Subsets and Splits